Ostrava ponořila lakmusový papírek do romské „pracovitosti“…

23. Listopad, 2013 – 14:17
Je třeba se zvidtelnit... Foto: Břetislav Olšer

Je třeba se zvidtelnit... Foto: Břetislav Olšer

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Od 1. února 2012 mají povinnost všichni v Ostravě se řídit heslem: „Lepší život s rodinou – lepší soužití s většinou“. Inkluze totiž znamená naplnění rovněž dalšího hesla: „Musíme je vzít mezi sebe“ a přitom si uvědomit, že každý člověk je jiný. (Inkluze (z lat. inclusio, zahrnutí) znamená zahrnutí nebo přijetí do nějakého celku.)

Byl to lakmusový papírek, který ostravský Magistrát ponořil do romské pracovitosti. Nic jiného nezbývalo; v každé romské demonstraci se nad hlavami hrdých potomků Indů nesly transparenty: „Chceme práci!“ Tak ji dostali tento týden. Výplatu mezi 13 až 16 tisíci korunami hrubého mohli brát ostravští nezaměstnaní Romové, kteří neměli dlouhodobě práci. Dostali proto rekvalifikaci a nabídku práce v těžkém strojírenství, sociálních službách a ve stavebnictví. Město Ostrava se v rámci v Česku unikátního programu Sociální inkluze praštila přes kapsu.

Ovšem ouha: Našim romským spoluobčanům to ale bylo málo a nastoupit do práce odmítli. Lakmusový papírek se prudce zbarvil do kysela. Akce a proto přišla reakce; razantní krok a čtyři romské rodiny byly z programu vyškrtnuty, dvě z nich i musely opustit městský byt. Dobrovolně se pak vystěhovala z městského bytu do severních Čech čtvrtá romská rodina. Přitom 16 tisíc hrubého dostanou lidé, kteří nastoupí na ostravský magistrát na referentská místa. A podle ministerstva práce a sociálních věcí bere takový plat v Česku téměř šest procent nekvalifikovaných lidí, především v oblasti pomocných prací. Na Ostravsku za necelých 16 tisíc pracují ale i lidé se vzděláním, a to hlavně ve službách a obchodě.My vodu nepotřebujem; nám stačí Havel...  Foto: Břetislav Olšer

Proromskými hesly jsou nadšeni zejména obyvatelé ostravských čtvrtí Mariánské hory a Přívoz, kde se občané už stejnou dobu snaží přijmout do své společnosti místní Romy. Platí na ně ze svých daní, aby se měli co nejlíp. Každé ráno vstávají a jdou do práce, aby „inkluzovaní“ nepřizpůsobiví spoluobčané, v Ostravě je jich přes šest tisíc, měli po bouřlivé noci nerušený ranní spánek a pohodu bez stresu. Ani osoby, které byly ze společnosti dočasně vyloučeny, nesmí přijít zkrátka. Je to zvláštní, asi český zlozvyk či tradice, ale poznal jsem dva politiky, co zásadním způsobem podle zákona dali základ pro řešení romské otázky a stali se rázem nepřáteli „lidu“. Lumpové a rasisté… Jiří Čunek, exstarosta a brzy možná znovu starosta Vsetína, a Liana Janáčková, exsenátorka a nynější starostka ostravského obvodu Mariánské hory a Hulváky.

V roce 1997 si „zadělala“ s byty právě Janáčková, když tenkrát jen špitla Klímovi z TV Nova, že by za vrácení dekretu na nájem bytu přispěla na letenku do Kanady. Bylo totiž jasné, že když někdo emigruje a nevrátí nájemní dekret, tak není páky, aby se s takovým nájemním bytem dalo něco udělat, čímž by se stal teoreticky nadosmrti mrtvý. Příkladem je jeden z vybydlených bytů na Železné 12, což je Dům náhradního bydlení, kde žijí ti, které za neplacení nájmu odsoudil Okresní soud na tuto adresu.

Velmi důležité je konstatování; jen a pouze okresní soud je ten, který rozsudkem určí místo k bydlení tomu, kdo se provinil neplacením nájmu – nikoliv radnice, ta podává pouze žalobu na vyklizení původního bytu. Když míní někdo dobrovolně opustit Česko, tak mu v tom nelze bránit a přivazovat ho řetězem k boudě, jsme svobodní lidé, ale je třeba vrátit nájemní byt. Samozřejmě, že by o tom daru – příspěvku na letenku – muselo rozhodovat zastupitelstvo. Média na to nereagovala, popřela by svoji vymyšlenou rasistickou senzaci, naopak se objevilo to, co odvysílala TV Nova, že Janáčková nabízí Romům 30 tisíc, aby odletěli do Kanady a nezacláněli v jejím obvodu.

Aktivista Kumar…

Společně tak teď už rok spolupracuje Magistrát města Ostravy, městské obvody, nevládní organizace, Městská i státní policie, soukromí investoři a církevní organizace. K tomu prostředky z EU, k dispozici příručka v češtině a angličtině pod názvem Sociální inkluze, aby navázali na evropskou dekádu inkluze pro Romy ze čtrnácti ostravských ghett. Nejvíc se na inkluzi těšili všichni spoluobčané ze sídliště Bedřiška, jistě tuto zázračnou metodu přivítají i ve Vítkově, bezesporu se zapojí rovněž obyvatelé v Chánově a na Šluknovsku. A ke všemu mají ostravští Romové ještě Sri Kumara Vishwanathana, indického aktivistu, co všude rozkřikuje, jak jsou Romové v Ostravě na Bedřišce a jinde diskriminováni, že jim nikdo nechce platit, když nic nedělají a ještě si “vybydlují” své zadlužené byty…

Podle výroční zprávy činil roční příjem Kumatova sdružení Vzájemného soužití 25,5 milionů Kč, vydání téměř 26 milionů, z toho na mzdy pro cca 45 zaměstnanců přes 11 milionů Kč… Plus plat osobního šoféra pro dr. Kumara. „Domnívám se, že romská komunita je budoucností této země, protože je to rostoucí komunita,“ říká Kumar a dodává, že ji vidí jako skupinu lidí, jež může Česko obohatit.

A nejen „inkluzování“, ale i Dža dureder – Pokračuj II., což je podpora romských středoškoláků, aby se hlásili na vysoké školy. Organizuje ji sdružení Slovo 21. K tomu je i Katalog sociálních služeb, opět z peněz EU… Každá pětičlenná nepřizpůsobivá rodina dostává měsíčně tisíce korun na přídavcích a sociální podpoře, aniž by někdo z této rodiny pracoval. Proč by to také dělal, když minimální mzda v Česku byla nižší, než podpora v nezaměstnanosti…http://olser.cz/wp-content/uploads/cikani-2013_-1-jpg.jpg

Proč pracovat, když jde brát podporu a ještě dělat „na černo“ nebo krást? Přes 150 krádeží a vloupání měl v Ostravě za sebou Rudínek, jak říkali policisté nepřizpůsobivému 14letému mladíkovi. Ten často utíkal z výchovných domovů a diagnostických ústavů, aby vykrádal automobily. Celkem za pět roků svého “zbojničení” způsobil škodu za více než 2,5 milionu korun. Chlapec je vlastně hrdina, „mladý zbojník socialista“, který bohatým bral, chudým dával. A Rudínek byl nepostižitelný, jelikož byl nezletilý. Novináři se báli vyřknout jeho etnickou příslušnost, aby nebyli obviněni z rasové nesnášenlivosti, či dokonce z xenofobie. Mladý Jánošík z Ostravy je návodem pro ostatní nepřizpůsobivé, jak nerespektovat zákon a „inkluzovat“ do většinové společnosti. Chlapec zůstal na svobodě, kde ho pospolitá a početná rodina dokonale in(ex)kluzivně kryla.

Co, kde jsou ty časy, kdy ministr pro romská práva Michal Kocáb přišel s Agenturou pro začleňování a pomoc sociálně vyloučeným občanům, jak začal říkat těm nepřizpůsobivým. A tvrdil, že se nemá říkat o někom, že je snědý a snědší a už vůbec ne černý. Nejvíc nás diskriminovanou většinu hořce rozesmál, když vyslovil sumu kolem 400 milionů, která nebude zajišťovat práci či potraviny, ale pouze administrativu 120 lokalit pro Romy a 120 pracovníků, co v nich budou pracovat.

Dnes je výsledek ročního „inkluzování“ velmi tristní. Ze třinácti sociálně vyloučených rodin, které letos v Ostravě do programu začlenili, tak nyní zůstává devět rodin a dva jednotlivci, kterým se všichni snaží pomoci vrátit se zpět do společnosti. Z celkem dvaapadesáti osob jich v současnosti v sociálním programu zůstává pětatřicet. Šest z nich práci od města přijalo a už normálně pracují. Další dva procházejí rekvalifikací a brzy do zaměstnání nastoupí… Prý…

Inu, město Ostrava však chce přesto v programu Sociální inkluze, který ji už stál tři milióny korun, pokračovat i v příštím roce… Komu není rady, tomu není dost ani eur z Bruselu…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *