Ukrajina není ale žádné ořezávátko; produkuje víc obilí než Německo, přes 40 milionů tun za rok; vývoz ji řadí na 5. místo mezi exportéry obilí na světě, je největším pěstitelem brambor v Evropě a největším světovým pěstitelem cukrové řepy. Tím to však pouze začíná. Rozloha poskytnuté půdy se má postupně zvyšovat až na tři milióny hektarů za několik milionů dolarů. Tak už máme čínské byznysmeny za humny; a to ještě nebyla řeč o amerických státních dluhopisech, jichž vlastní spoustu za další biliony… Jak to dělají ti šikmoocí gauneři, že páchají největší genocidy?

V Číně žije pětina všech obyvatel zeměkoule, ale na celosvětové rozloze zemědělské půdy má země podíl pouze devět procent. V roce 2009 měla v zahraničí již dva milióny hektarů zemědělské půdy a toto množství se výrazně zvětšuje. Peking aktivně podporuje čínské farmáře z oblastí Číny, kde není dostatek půdy, a vysílá je rovněž do Afriky, aby tam začali farmařit. Čína zde spolu s Indií a Saúdskou Arábií skupuje půdu. Kdo dřív přijde, ten dřív sklízí. Podle některých zdrojů to je mimořádně pozitivní obchod, protože zaměstnávají i místní farmáře, které zároveň učí hospodařit.Vzpomínka na Čínu... Foto: Břetislav Olšer

Čína se už jen formálně chystá na převzetí světové ekonomické jedničky, když prakticky na tomto stupínku už dávno je. Také proto se obyvatelé různých China Town po celém světě zase vracejí domů, čínská města v New Yorku a jinde osiřela a bankrotují. Zato čínští navrátilci bohatnou a aktivní investice uplatňují i v jiných oblastech. Doma si staví repliky částí Paříže, Manhattanu či oblíbených městeček. A podnikají, kde se dá.

A teď trochu údajů o některých obchodních krocích Ríše středu. China Development Bank nabídla argentinské vládě desetiletý úvěr 2,6 mld. USD na oživení železniční dopravy mezi Buenos Aires a zbytkem země. Společnost Beidahuang Group zase slíbila 1,4 mld. USD na zavlažovací zařízení výměnou za dvacetiletý kontrakt na pěstování kukuřice, pšenice a sóji pro ČLR. Čínské společnosti investují též do výroby hnojiv a do výstavby elektrárny, za jejíž provoz získaly od Argentiny dodávky zemního plynu na 25 let.

V roce 2005 založili Číňané s chilskou státní firmou Codelco společný podnik, jenž měl během 15 let garantovat dodávky mědi v objemu 850 tisíc tun za fixní cenu čtyři dolary za libru (cca půl kg). Státní ropná společnost Petrobras uzavřela s čínskou Unipec Asia dohodu o vývozu 150-200 tisíc barelů ropy ročně a současně si od China Development Bank zajistila úvěr 10 mld. USD. Čína souhlasila, že poskytne ruské ropné firmě Rosneft a ruskému ropovodu Transneft půjčku ve výši 25 miliard dolarů za příslib dodávek 15 milion tun ropy ročně po dobu 20 let. Největší čínský výrobce hliníku uzavřel dohodu o investici za 19,5 miliard dolarů do australské světové důlní společností Rio Tinto. A firma China Minmetals Corporation zakoupila za 1,7 miliard dolarů australskou velkou důlní společnost OZ Minerals…

V Brazílii podepsala Čína další dohodu o půjčce ve výši 10 miliard dolarů za 160 000 barelů ropy denně za tržní ceny. Číňané už jsou také v Austrálii, Africe i Evropě, kde kupují bankrotující podniky, aby rychle posílily svoji pozici na evropském trhu. Podepsali během několika dnů desítky kontraktů na celou škálu produktů – od výbavy letadel a autodílů, až po mořské produkty a víno. Česko zatím není na Číně závislé, kromě pokorné supliky Petra Nečase ve Varšavě, kde se ve dvaceti minutách, určených pro jednání s premiérem a jedním z nejvyšších komunistů Číny Wen Ťia-paoem, snažil urvat něco z 10 miliard USD, jež státům EU nabídla Čína k rozdělení. Dvacet minut pokorné supliky českého premiéra k čínskému předsedovi vlády…

„Čína je nesmírně zajímavá, ale rovněž složitá země. Rozhodně však není zemí našeho typu a nemůžeme očekávat, že po tisícileté císařské tradici by se v ní mohla budovat demokracie západního typu. Má zcela jinou filosofii. Podstatný pro Číňany je jejich vztah s přírodou, cítí se její součástí; dokonalost lidská je zde kopírována dokonalostí přírodní. Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…? Mladí lidé v Číně dnes často nevědí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko…” usmál se velvyslanec ČR v Pekingu ing. Libor Sečka. Jak být diplomatem a nezměnit se přitom ve schizofrenika…

Inu, moudrý hospodář ví, kam má investovat, aby z toho měl dlouhodobý zisk, zvláště, když má ČLR nejvyšší zásoby devízových prostředků – cca za tři biliony dolarů…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy