Kdyby si prý mohl sáhnout na nějaké ministerské křeslo, tak by usiloval o resort financí. Problém Česka je podle něj hlavně ekonomický – jde o vybírání daní, DPH, plýtvání, což je dané rozpočtem, o korupci. A z tohoto hlediska je pozice ministra financí zásadní, protože může ovlivnit příjmy státního rozpočtu. Za právě uběhlou hodinu se země zadlužila o dalších 13 miliónů a v tomto trendu jsme na tom jedni z nejhorších v Evropě. Tvrdí Babiš. Protože vstupuje do voleb zatím jako nepolitik, může jít v ČT jeho reklama o Vodňanských kuřetech s Jágrem…?

Podle žebříčku časopisu Forbes je Babiš po Petru Kellnerovi (cca 60 miliard Kč) druhým nejbohatším Čechem. Hodnota jeho bohatství se odhaduje na cca 25 miliard korun; jeho jmění v březnu 2012 činilo $1,4 miliardy, čímž je 913. nejbohatším člověkem světa. Všechny jeho firmy platí daně v Česku. Podle Babiše to znamená ročně 600 milionů Kč do státní kasy. Sám Babiš na daních v roce 2012 zaplatil 13 milionů. V zemích daňových rájů nemá žádnou společnost.

A co Kalousek? Zřejmě rozvodem přišel o luxusní byt v Praze, který sice kdysi koupil Kalouskův švagr Lubomír Kašák, když předtím od Kalouskovy manželky, své sestry, dostal směnku na šest a půl milionu korun a následně byt Kalouskovým pronajal. Podnikatel Kašák byl vyšetřován policií a v září 2002 byl v Solenicích na Příbramsku zastřelen svým obchodním partnerem Zdeňkem Němcem, který poté spáchal sebevraždu. V auře kolem Kalousků se však vznáší i záhadná směnka… Kalouskovi se tak vrátila věta, kterou během politické krize vyřkl na adresu premiéra Stanislava Grosse: “Pro křesťanské demokraty je zásadní problém, že předseda vlády je svými příjmy ekonomicky napojen na příjmy z pochybného podnikání.”http://olser.cz/wp-content/uploads/aa-izrael-2-03720.jpg

Poslyš, Kalousku, nemáš jeden sebevražedný padák? Potřeboval bych dopadnout přímo na Babiše… Snímek Břetislav Olšer

Wikipedie: „Andrej Babiš od září 1969 začal chodit do běžného švýcarského státního gymnázia. Po návratu ze Ženevy studoval gymnázium v Bratislavě, kde v roce 1974 maturoval a byl přijat na obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické, směr zahraniční obchod. Věnoval se práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a nastoupil do PZO Chemapol Bratislava. Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát Petrimexu do Maroka, kde zastupoval asi 15 podniků zahraničního obchodu, např. Lignu či Motokov…“

Snažil se však i Kalousek. Časopis Emerging Market mu udělil v roce 2008 první místo pro ministra financí rozvíjejících se zemí bývalého Východního bloku. Získal tak cenu, udělovanou s podporou Schwarzenberga a jeho členství v Trilaterální komisi a její skupiny zednářů Bilderberg, tedy bankéřů a finančních analytiků, zvedajících ruku pro nejochotnější privatizátory penzí, zdravotnictví a veřejných služeb v zemích východní Evropy a střední Asie. Oblast Emerging Europe, do které Česko spadá, zahrnuje 31 států Evropy, včetně Turecka a zemí bývalého Sovětského svazu i jeho asijské části.

Mimo Kalouska dostali ocenění pro nejlepší ministry financí Juan Carlos Echeverry z Kolumbie za Latinskou Ameriku, Cesar Purisima z Filipín za Asii, Yousef Hussain Kamal z Kataru za severní Afriku a Blízký východ a Abdoulaye Diop ze Senegalu pro Subsaharskou Afriku. To byl Washington, ale byl ještě Londýn a EU. Nejlepším ministrem financí 19 největších zemí Evropské unie byl loni podle britského listu Financial Times Němec Wolfgang Schäuble. Český Miroslav Kalousek klesl o tři příčky na 11. místo a před ním byli jeho kolegové z Polska a Slovenska. Zde skončil Kalousek v ekonomice osmý a v politických schopnostech patnáctý.

Každý, kdo sledoval Babišův vývoj, ví, že nikdy za historie Agrofertu nic neukradl a nedělá obchody na úkor státu či jiné finanční skupiny. Důvod všech finančních potíží Česka posledních let vidí ve lžích ministra financí Kalouska…

Foto: Twitter Andreje Babiše / Petr Bednář

V roce 1997 společně se Zdeňkem Bakalou a francouzskou firmou Pernond-Ricard koupil Kalouskův dnešní šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg v privatizaci karlovarskou Becherovku, která mu byla přiklepnuta i přesto, že jejich nabídka byla až druhá nejvyšší. Přesto, že tento podnik měl v roce 1997 zisk 148 milionů korun, za tři roky skončil v minusu 140 milionů a tak byla Becherovka tunelována státu přímo před očima veřejnosti. Obdobně pod jeho vedením dopadla i Nadace Bohemiae, kde byl Schwarzenberg s přispěním Kalouska výkonným ředitelem, a která již rok po svém založení (1992) přestala platit daně a skončila v konkurzu s dluhem 3 milionu jen na daních. A pak přišla satisfakce…

“Místopřísežně tady z tohoto místa říkám, že Zdeněk Bakala ani žádná jeho firma nikdy nedali a nedají žádné prostředky TOP 09. Všechno ostatní jsou pomluvy,” hřímal mírně intoxikován Miroslav Kalousek zpoza řečnického pultíku, patrně jeho nejoblíbenějšího místa na světě. Půl roku nato se však Bakala přihlásil ke sponzoringu tria tuzemských pravicových stran – tedy ODS, VV a právě TOP 09, které finančník poukázal na konto sedm a půl milionu korun. “Chci zahájit otevřenou debatu o férovém způsobu financování politických stran v Česku,” prohlásil tehdy Bakala.

Babišův otec Štefan Babiš byl po příchodu do Strojexportu vyslán do Etipie, kde prodával české obráběcí stroje. Následně byl přeložen do Paříže; zde celá jeho rodina žila do roku 1961. Právě tam začal Andrej chodit do základní školy zřízené při tamním československém velvyslanectví. Po návratu z Francie byl otec vyloučen z KSS a propuštěn z práce, asi tři roky pak rodinu živila matka, která pracovala ve Výzkumném ústavu drůbežářského průmyslu… V roce 1980 vstoupil Babiš do KSČ a v roce 1993 vytvořil firmu Agrofert. Začátkem roku 1995 pak došlo k navýšení jeho kapitálu švýcarským investorem. Vývoj Agrofertu je spojen též s americkou bankou Citibank, která podniku poskytla úvěr ve výši 4 milionů dolarů. Babiš nedávno prohlásil, že jeho hlavním majetkem je 28 listinných akcií reprezentujících 100 procent základního jmění Agrofertu. V listopadu 2011 založil občanskou iniciativu nazvanou ANO – Akce nespokojených občanů.

O čtyři roky později získal Kalousek titul inženýra, když už byl členem Československé strany lidové, aby se společně s komunisty stali součástí Národní fronty ČSSR, jež byla řízena ÚV KSČ. Svoje selhání, když v roce 2006 nabídl koalici se socialisty a komunisty, zdůvodnil: „Udělal jsem něco, co omluvit nelze. Neměl jsem na vybranou. Mohl jsem tiše chcípnout v křoví. Byla to provokace, byla to hra. Kdybych neudělal nic, tak další vývoj byl neskonale dramatičtější…” Není to rovněž “normalizační kariérismus”, když mu hrozilo, že tiše chcípne bez práce v křoví…?

Kalousek si věděl vždycky rady. Sám prý v době, kdy jeho první manželka byla na mateřské dovolené, musel vyjít s menším rozpočtem než většina současných domácností. Málem mě dojal k slzám, jak si zkusil doby, kdy měl nižší kupní sílu, než je aktuálně deset tisíc. Musel údajně hodně pracovat a hodně se učit, aby vydělával víc. Ale zase měl méně volného času, čímž chtěl zdůraznit i negativní stránku svého vyššího příjmu… Chudák, málem bezdomovec s kontem ve Švajcu…

Babiš je samorost; chvíli mluví česky, pak zase slovensky, roztomilá je jeho česko-slovenština, zvláště když rozčílený mluví o svém přesvědčení, že korupční systém se v Česku vytvořil až v posledních 20 letech. Má za to, že za komunistů u nás kradli zelináři a řezníci, občas asi i pracovníci podniků zahraničního obchodu, ale ne komunističtí funkcionáři. Ti totiž měli své výhody a mysleli si naivně, že na svých postech budou věčně, takže krást neměli zapotřebí… Pro volby má tým – Jourová, Stropnický, Zlatuška… Zbrojí též Kalousek – má mj. spícího knížete Karla, muzikantskou Lidušku a politickou turistku Parkanovou, paranoidního breptu Gazdíka…

Měl jsem sen… vlastně svoji mírně fantasmagorickou hypotézu. Co kdyby existoval jedinec, jenž by měl tolik peněz, že je ani nespočítá, a byla u něj proto jistota, že jsou mu všechny úplatky a korupce zcela šumafuk? Kdo jiný si tedy může brát svůj stranický post pouze politicky a nesměšovat ho se svými zisky za každou cenu, nežli člověk, který už má, co se mu zamane a peníze ho tedy v praktické “cash” či jiné podobě vůbec nezajímají. Milion úplatku je pro násobného miliardáře je jen nezajímavé smetí. Šlo by mu pouze o prestiž dokázat, že je nejlepší. Nebyli by tak ani křišťálově čistí Grossové, libertovští Svobodové, kalouskovsko-diag-humanovští Šťávové, kakaoví Krausové či mrázkově-krakaticoví Langerové, dopravně-arabsky mazaní Řebíčkové a jiní eskamotérští vykukové.

Inu, když dva dělají totéž, nemusí to vůbec být totéž… Dva žáci ješivy rozmlouvají o Einsteinově teorii relativity.„Já naprosto nechápu,“ přiznává se David, „jak mohou být dvě stejné věci současně různé?“„Já ti to hned vysvětlím,“ odpovídá Davidovi Josef. „Kdyby se ti rozpálené nahé děvče posadilo na klín, každá hodina by ti připadala jako okamžik. Ale kdyby ses ty sám posadil nahý na rozpálená kamna, každý okamžik by ti připadal jako hodina. To je přece jasné, ne?“

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-