Pokrytectví zloděje, co křičí, chyťte zloděje. Zločinecké je Obamovo prohlášení, že Spojené státy nemohou akceptovat svět, kde jsou ženy, děti a nevinní civilisté v tak hrozné míře zabíjeni plynem. Kolik Syřanů ale čeká smrt po „humanitárních“ útocích amerických tomahavků a náletech bombardérů B-2 a B-52? Jen psychopat může někoho přemlouvat k dalšímu zabíjení…

Má to všechno logiku? Oko za oko, zub za zub? Při náletech US Army a úderech raket přijde o život jistě víc nevinných lidí, než je oněch tragických více než 1 400. Další děti, ženy a starci. Kolik lidí asi může za odpálení chemické nálože? Sto, dvě stě, tisíc a více…? V čem je smysluplnost takové války, která určitě vyvolá dominový efekt a boje se rozšíří a mrtvých bude mnohem víc a víc…?

Není to zhůvěřilá drzost od prezidenta Spojených států, jejichž armáda vraždila ve Vietnamu dioxinem, smrtí rozsévanou v kobercových náletech právě z bombardérů B-52, které chce nyní použít na Sýrii? A vraždila přesně ty samé děti, ženy a starce, nevinné civilisty, jaké dnes lituje v Damašku.

Bývalý libanonský generál Hišam Džábir, který vede bejrútské Blízkovýchodní centrum pro politická studia a výzkum, řekl, že velký plynový útok u Damašku mohli podniknout syrští rebelové. Na stranu rebelů podle Džabíra přeběhlo na 70 000 vládních vojáků.  A mezi nimi je spousta těch, kteří ví, jak naplnit raketu nebo dělostřelecký granát chemickou látkou. Většinou jde o munici, kdy v hlavici nebo granátu jsou dvě různé chemické látky, které se smísí po dopadu střely, přičemž exploze roznětky oba prekursory uvolní.

Rebelové mohli látky, jejichž smíšením vzniká nervový plyn, získat z vyrabovaných libyjských skladů a do země se dostaly přes Saúdskou Arábii. Syrští vládní vojáci objevili v červenci, tedy ještě před útokem, sklady chemikálií na místech ovládaných rebely, byly tam i jedy; na jednom kanystru bylo vidět, že látka pochází ze Saúdské Arábie. Džabír považuje za nesmyslné, aby Asad použil plyn v době, kdy jeho vojáci postupovali.

Britský oční lékař Edmund Schulenburg, u něhož v letech 1992–94 Bašár Asad absolvoval praxi, nevěří, že dal rozkaz k použití sarinu. „Použít chemické zbraně, to není rozhodnutí muže, jehož jsem znal,“ dodal. Asad působil na oční klinice v Nemocnici Panny Marie v Londýně. Jeho školitel na něj vzpomíná jako na citlivého mladého muže, zdvořilého a dochvilného. Byl nadaný a práci odváděl velmi dobře a precizně.

Každý, kdo s ním pracoval, to tak vnímal. Nebyl vůbec nadutý. Nikdo by neřekli, že je to prezidentův syn. Měl rád hudbu Phila Collinse a Whitney Houstonové a fascinovaly ho moderní technologie a počítače. Svět se Asadovi obrátil vzhůru nohama v roce 1994, když jeho starší bratr Bázil zahynul při autonehodě a rodina povolala Bašára, aby se začal připravovat na převzetí úřadu po otci Háfizovi. Do čela režimu se postavil v roce 2000 po otcově smrti.

Nedovedu si představit, jak Obama přemlouvá lidi, aby souhlasili s bombardováním více než padesáti míst v Sýrii, o nichž ví, že je stráží dobrovolné živé štíty civilistů. Ti budou po své smrti prohlášeni určitě za rukojmí, násilně do této své role postavená.

Kdo ví předem, kromě Obamy, že rakety nebo bomby nezasáhnout atomový reaktor, což by vyvolalo radiaci, což je mnohem větší hrůza, než smrtící plyn. Humanitární krize se dále zvětší. Přemlouvání je útok na svědomí lidí, kteří pod politickým tlakem svých potřeb zaměstnání, ohrožení vlastních rodin a dalších vyděračských metod, nakonec ustoupí a dají svolení nebezpečnému psychopatovi, který si vzal jen záminku, aby mohl rozsévat smrt…?

Inu, pokud bude vytvořena speciální komise pro válečné zločiny v Sýrii, vzpomene si někdo, že taková komise měla vzniknout hned po Vietnamu, kde zahynuly miliony civilistů následkem defoliantů s obsahem dioxinu, jehož jedna kávová lžička zabíjela až tři sta lidí…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-