Zajel jsem si k ostravskému soudu, pár zastávek tramvají, abych viděl Nagyovou, jak v černých brýlích vystupuje z policejního auta s pouty na rukou, přikrytých přehozeným svetříkem. Pak jsem se z budovy soudu ve třetím patře díval na ponuré nádvoří, kde je vazební věznice. Tři blogy do čtverce, okna plná mříží, uvnitř nevábné cely, v jedné z nich je i Nagyová; v cele bez televize, návštěv, hygieny, teplá voda jednou týdně, budíček ráno v šest a výslechy… Velký pád proti komfortní ředitelské kanceláři v předsednictvím vlády…

Prezident Miloš Zeman má nyní na svých bedrech po stovce odvládnutých dnů tu největší zátěž; musí ze své státnické a přímo zvolené pozice rozhodnout, jak dál s českou vládou. V pondělí přijal demisi Petra Nečase, jehož by prý měl nahradit Martin Kuba. Proto něco povídání o obou těchto protagonistech. Bude platit, že jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet…? Petr Nečas má za sebou jedny zajímavé lapálie za druhými. Kromě toho, že byl svazák a jeho rodiče v KSČ, otec u StB. Psal se rok 1997 a přišlo první Nečasovo kariérní zaškobrtnutí. Premiér Klaus se rozhodl několik ministrů vyměnit a Nečasovi nabídl funkce ministra vnitra.

Ten post nejprve přijal se slovy, že se bude snažit být dobrým ministrem. Dokonce použil větu, že se na této funkci politik buď udělá, nebo oddělá. Den nato ale volal svému nadřízenému, že si to rozmyslel a ministrem se stát nechce, ať se to státu líbí nebo ne. Takže se oddělal, ještě dřív, než se udělal. Důvodem tenkrát měla být ještě jeho rodina…(?) Další šanci dostal po volbách v roce 2006, kdy mu Mirek Topolánek nabídl post ministra práce a sociálních věcí a místopředsedy vlády. Na jeho deset let starý telefonický obrat si už nikdo nevzpomněl. Tentokrát funkci vzal a v dalších dnech rozhodnutí nezměnil…

Dřel jako kůň ve veledůležitých funkcích. Byl předsedou výboru pro obranu a bezpečnost, členem organizačního výboru, členem podvýboru pro zpravodajské služby a místopředsedou Společného výboru Evropského parlamentu a Parlamentu ČR, členem Stálého kontrolního orgánu pro činnost Vojenského obranného zpravodajství, členem organizačního výboru a předsedou Výboru pro obranu a bezpečnost. Dále byl členem stálé delegace do Shromáždění Západoevropské unie a podvýboru pro zpravodajské služby. Stal se místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti, členem Podvýboru pro reformu ozbrojených sil a členem stálých delegací do Shromáždění Západoevropské unie a Parlamentního shromáždění NATO… Až se jako premiér Česka zamiloval do paní Marjánky, matky pluku, a neštěstí bylo hotové. Musel srazit paty a dát si studenou sprchu a odchod, jako všichni seladoni, co přestali myslet mozkem… Na jeho místo by měl teď údajně nastoupit MUDr. Martin Kuba, český ministr průmyslu a obchodu…

Promoval v roce 2002 a pracoval jako lékař Zdravotnické záchranné služby a anesteziolog na oddělení kardiochirurgie Nemocnice České Budějovice. V době působení ve funkci náměstka hejtmana Jihočeského kraje si ponechal v českobudějovické nemocnici pětinový úvazek, rovněž byl členem její dozorčí rady. V majetkovém přiznání uváděl odměnu za členství v představenstvu českobudějovické teplárny, která patří z 80 procent městu (spolu s dividendami si přišel na 150 tisíc korun), po komunálních volbách zde skončil, dále uváděl zisky z podnikání společnosti Fornetti a z projektu stánků ovocných koktejlů Fruit Frog. Po jmenování ministrem průmyslu a obchodu uvedl, že toto své drobné podnikání převede v rodině tak, aby se na něm nepodílel.

V letech 1996 – 1998 působil ve společnosti PSM, která byla ve skutečnosti pyramidovou hrou. Své klienty lákal a obohacoval o ideové postupy: „Tak na příklad: Můj kamarád chtěl videokameru Panasonic, kterou měli v elektře na náměstí za 27.000,- KČ. Koupil jsem ji tenkrát v PSM za 22.000,- Kč a jemu prodal za 25.000,- KČ. On dva tisíce korun ušetřil, já tři tisíce korun vydělal a oba dva jsme spokojení. Dvěma jiným známým jsem prodal myčku nádobí Whirpool. V maloobchodní síti byla za cenu 21 .500,- KČ, cena v PSM I 7.300,- KČ. Obě jsem prodal za 20.000,- KČ a vydělal tak 5.400,- KČ. Opět pro někoho polovina měsíčního příjmu. U nás to můžete vydělat za jeden den…“

Přes tato svá podnikatelská úsilí se seznámil s Pavlem Dlouhým, místostarostou Hluboké, vlivným podnikatelem a nejvlivnějším členem výkonné rady ODS na jihu Čech. Říká se mu kníže z Hluboké a traduje se o něm, že ovládá současného ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu (ODS), který přišel z jihočeské ODS. Údajně se bez jeho požehnání v jižních Čechách neodehraje ani žádný větší byznys. „Jako Dlouhý má dlouhý prsty. V jižních Čechách se v lesnictví bez Dlouhého nic neděje,“ řekl o něm předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Za kmotra Dlouhého označil sám expremiér Mirek Topolánek. Dlouhý „úřaduje“ v restauraci Hubert, celkem malém podniku plném paroží (proto se tam Schwarzenbergovi tolik líbí) u hlavní silnice v Hluboké nad Vltavou, kam se za ním sjíždějí různí politici. Nyní jihočeský finanční úřad prověřuje účty jeho manželky, na které přišly desítky milionů korun ze společnosti Rybářství Třeboň, která inkasovala státní dotace. „Očekávám, že bude schopen tyto věci vysvětlit,“ reagoval expremiér Nečas na nejnovější podezření.

Pokud by Dlouhý své kroky a konání neuměl vysvětlit, byl by podle Nečase otázkou, zda může ve své stranické pozici zůstávat. Osud je však mrška; Dlouhý zůstal, naopak Nečas se poroučel, ale co bude dál, to ho už moc nezajímá. To tam je blaho národa, o které tolik bojoval i se svojí Marjánkou, matkou zpravodajského pluku…

Inu, já na Kubu, co už vede ODS, Kuba, Kubula a Kubikula na mě, ale někdo nám přece vládnout musí, i když se mi tento případ mimořádně hnusí…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=113