Šel by Čech, kdyby potřeboval srdce, za Abramovičem nebo Barnardem?

18. Leden, 2012 – 16:49
Za golfem do Čeladné... Foto: Pavla Olšerová

Za golfem do Čeladné... Foto: Pavla Olšerová

Kdyby ve třiatřicátém roce sestavoval můj spolužák Petr Cibulka své seznamy donašečů StB, bylo by mu jasné, že na první místo by musel jako čestného zahraničního hosta zveřejnit Jidáše, pod krycím heslem „muž z Keriót“ – Iškariotský. Za třicet stříbrných práskl Ježíše Nazaretského a pak si kvůli tomu hodil mašli.

Peníze byly, jsou a budou velkou motivací. Jak se k nim dostat? Zrazovat své ideály, přátele, zákony, slušnost, morálku, resp. osobní disciplinu. To se to hrabe. Stávají se fanatickou posedlostí. Tisíce rodičů přešlapuje v ochozech ledních stadionů či v hledištích tenisových kurtů. Ne že by byli fandy sportu a svých ratolestí, ale spíš vidiny dolarů, které můžou vydělat. Miliony dolarů, miliardy… a k tomu ještě sladký život, byť s žaludečními vředy. Stačí jmenovat české chlapíky s bruslemi na nohou a hokejkami v rukách. Nebo tenisové bardy a oštulpnované génie. A hltat v médiích smlouvy, které s nimi podepisují šéfové klubů.

Peníze jsou hodnota. Co je to hodnota? Život? Zdraví? Rodina…? Skromnost? Nebo sdpíš chamtivost? Jak může být miliardář skromný? Když si představíme, že má miliardu dolarů v bance, může jen s úroků žít jako baron. A má-li v bance deset miliard, to je pak úroků mnohonásobně víc… Může takový boháč vědět, že jednou z lidských hodnot je skromnost a pokora? Je skromností láhev šampaňského za deset tisíc, nebo zlaté vodovodní kohoutky, je pokorou vodotrysk uprostřed apartmánu, stříbrné příbory, oslava narozenin za několik statisíců…? Je nutné jim to závidět? Co? A jéje, židobolševik Olšer zase moralizuje a plete jablka s hruškama…

„Děsivé utrpení“ prožila švédská modelka Elin Nordegrenová, která dva dny po rozvodu s golfistou Tigerem Woodsem pro světová média prohlásila, že si po nevěrách svého manžela prý „prošla peklem“, prý to bylo přímo “devil”. Peklo s majetkovým vyrovnáním kolem 16 miliard Kč. Tak to tedy musela trpět. Tiger Woods byl přece v čele deseti nejlépe placených sportovců světa se 112 miliony dolarů ročně. Krát deset, dvacet roků a z toho úroky…

Proto je pro české fotbalisty jistě šok, když dostali dva miliony Kč pokutu za Drulákova “čuráka”. To by jeden neřekl, jak se jim pěkně jeden úd prodraží. A měli štěstí, že opilecké výstupy v letadle a nahý Baroš na letišti jen v kožených tangách, nebrali šéfové jako přečin. Když si však sumu podělíme zhruba dvaceti, tedy hráči i realizační tým, vyjde nám, že každý hráč zaplatí pokutu 60 tisíc. Existenční otázka. Z čeho budou žít? Co budou dělat? Stanou se bezdomovci?

Od FIFA mají přece jen „sociální dávky“. Postupem na EURO 2012 získáváme osm milionů eur, ale ta částka ještě není konečná, protože na samotném šampionátu můžeme vydělat ještě další peníze. Za vítězství ve skupině je další milion eur, za remízu půl milionu. Téměř čtvrt miliardy korun získala tak česká mafie zvaná český fotbal za postup na mistrovství Evropy. Dalších deset milionů vynesou bonusy od sponzorů české asociace a další peníze mohou přinést úspěšné výsledky na samotném šampionátu. Zasloužili si to. Hráli přece se lvíčkem na hrudi téměř zadarmo, dostávali jenom 20 tisíc korun startovného. Kolik tisíců fanoušků zaplatilo vstupné a bossové další miliony za reklamy…

Peníze jsou podle mě jako ponožky; stejně smrdí, stejně rychle se dají vyprat a stejně tak škrtí krevní oběh. Proto nejraději chodím naboso. Nazávidím, naopak; nikdy jsem neměl auto, jachtu ani chatu natož vilu na Sardinii či francouzské riviéře. Ten život bez emocí není co závidět. Z čeho mohou mít tito zazobanci radost? Že se zrazují pro ropu navzájem – viz Kaddáfí a Berlusconi či Riceová, Barosso, Cameron… Modelový příklad – Roman Abramovič, který je dnes nejen nejbohatším Rusem, ale též nejzazobanějším obyvatelem Velké Británie a podle Forbesu před recesí byl 16. nejbohatším člověkem světa. A mít tak solventního zaměstnavatele je sen jistě každého z nás, ne všichni však umíme to, co český brankář Petr Čech, jemuž byla o pět roků prodloužena smlouva v Chelsea s týdenním platem 90 tisíc liber, resp. s ročním příjmem včetně reklam jde o skromných asi 350 milionů korun českých…

Co s tolik penězi, nepříliš řestnými? Svá studia Abramovič v Uchtě přerušil a živil se výrobou hraček a plastových káčátek či ruských medvídků a matrjožek. A pak začal obchodovat s ropou. Dosti nešikovně, jelikož v roce 1992 byl vyšetřován ve spojitosti s vlakem plným ropy, který záhadně a nenávratně zmizel. V roce 1995 se spojil s magnátem Borisem Berezovským, s nímž využili bankrotu alkoholika Borise Jelcina před volbami a poskytli mu půjčku na slušné úroky. Šlo o tak slušné úroky, že mohli za 100 milionů dolarů koupit miliardovou státní ropnou společnost Sibněft. Díky Jelcinově insolvenci se poté dostali až do Kremlu, kde získávali nedocenitelné kontakty. V té době již jako miliardář rozjel Roman v roce 1999 také politickou kariéru, když se stal guvernérem za Čukotku, aby si zajistil imunitu. O rok později už tam byl guvernérem. A ve třiceti letech miliardářem…

Kam s nimi? Tedy s penězi? Abramovič koupil v roce 2003 zadlužený fotbalový klub Chelsea za 150 milionů dolarů. A vzápětí si dovolil utratit na přestupovém trhu málem tolik, co celý zbytek Premier League dohromady. Koupil si superluxusní jachtu s protileteckým kanónem. Má pět dětí a snad i proto se stal majitelem nejdražšího domu na světě. Za vilu na francouzské riviéře zaplatil 317 miliónů eur. O deset akrů nádherné zahrady se mu stará 50 zahradníků. Kam s penězi? Přece zaplatit nepostradatelné zahradníky… To mu však bylo málo a koupil ještě za 36,4 miliónu dolarů, 200akrový ranč v USA nacházející se jen pár minut od domu pro děti až dospějí, který koupil o dva měsíce dřív a za něhož zaplatil 11,8 miliónů USD.

Mít peníze je prý osvobozující. Abramovič se proto v přemíře svobody bojí opustit hranice Británie a už vůbec si nedovolí překročit hranice Ruska, aby nedopadl jako Chodorkovský nebo Tymošenková, dva miliardáři už ve svých pětatřiceti letech… A tak Roman investuje, aby ukázal chudákům, jak mají pracovat, aby si v počtu tří miliard vydělávali ročně tolik, co za rok asi čtyři stovky Abramovičů… Ovšem, živí je přece ze svých daní, proč tedy umírají miliony lidí na hladomor? Petr Čech si jistě vydělal peníze, které si zasloužil. Neukradl je, ale dostal od Abramoviče, u něhož lze již o čistotě jeho peněz pochybovat. Co kdyby, ryze hypoteticky, potřeboval Petr Čech, nedej Bože, transplantovat srdce? Šel by za Abramovičem nebo za chirurgem Barnardem, který si sice vydělával za rok tolik, co Čech za týden, protože na operační sál se nevejdou statisíce fotbalových fanoušků. Ale znal Hippokratovu přísahu…

Kolik může mít Abramovič na svém kontě? Asi tolik, že může denně utatit jen za jídlo bratru dva tisíce dolarů, kdy miliardy lidí žijí za dolar denně. Mezi padesáti až sto tisíci oběťmi si vyžádal hladomor na východě Afriky v Keni, Somálsku a Etiopii. Dvě britské společnosti poskytující humanitární pomoc – Oxfam a Save The Children – uvedly, že důvodem byla pomalá reakce světového společenství, které nejednalo hned po prvních varovných signálech…

Mít několik garáží a v nich několik aut. Kdyby jednou měsíčně létal soukromým letadlem k holiči z Čukotky do Londýna, pořád by byl v žebříčku Forbese. Peníze dělají peníze. Miliardáří nemusí o ničem snít, cestu kolem světa znají pozpátku, kupují si čest, tělesné orgány; srdce, játra, ledviny, ale též tituly; Češi v Plzni na právech, ti zahraniční pak tituly knížecí, vévodské, baronské, byť šlechtictví bylo zákonem zrušeno, monarchie ale ne… Jaký to asi je pocit, mít takovou hotovost, že kdyby utrácel i jako zběsilý, nikdy by své miliardy neutratil.

Myslí na svoji rodinu, aby zabezpečil své děti a vnuky ohromným dědictvím. Zabezpečil? Je dobře, být dítětem, co ví, jakou má bezmeznou moc, že do konce svého života nemusí sáhnout na práci a přesto si bude žít jako paša. Žádné povinnosti, žádné zákony, protože ze všeho se lze vyplatit. Který právník by odmítl „dar“ ve výši několika milionů, aby zametl pod koberec ikaždý druhý trestný čin. A to by provinilci ještě zbylo dost na azyl v JAR, na Bahamách či ve Švýcarsku. Za dvacet roků byly v Česku rozkradeny stovky miliardy, ve vězení však skončili jen Svoboda, Snopková a Lízner…

Peníze kazí lidi? Jsou neřestné, nemorální…? Především od částky, končící šesti a více nulami. Nenažraností však je, když máte na kontě miliardy a ještě se zubíte za další miliony v televizních reklamách. V Česku se snaží hlavně politici, miliony jen létají z kapsy do kapsy, z obálky do obálky. Jana Nagyová, blízká spolupracovnice premiéra Petra Nečase (ODS), která působí na Úřadu vlády jako vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády, pobírá ke svému platu i statisícové odměny. Měla základní plat 33 590, k němuž jí náležely ještě příplatky ve výši 49 600 korun. Navíc dostala odměnu ve výši 190 tisíc korun. takže její hrubý příjem se tak dostal na částku 273 tisíc, což po zdanění činilo 190 tisíc. Snaži se též hypotékoví herci, co obsadí kdejaký televizní seriál, v jednom jsou lékaři, ve druhém podnikavci, v dalším mafiáni, a aby toho nebylo málo, ještě uvádějí televizní soutěže… Česko Slovenso má talent, Hlas Česko Slovenska, reality show Big Brother… Co mají dělat? Mnohamilionovou hypotéku je nutné splácet…

Peníze kazí lidi. Čím víc si můžou dovolit, tím víc jsou arogantnější na silnicích i v soukromí. Nikdy jsme neměli sprostější sněmovnu, hulvátštější silnice a dálnice, agresivnější kriminalitu mladistvých, brutálnější vraždy důchodců vlastními vnuky, zabíjení kojenců navzdory babyboxům, jež připravily o život jejich matky. Hrůzné způsoby těchto vražd raději nejmenovat. Čím víc peněz, tím víc alkoholiků, narkomanů, závislých na hracích automatech, a bankovních loupeží… Jasný tříbodový vzkaz expremiére Topolánka: 1) Neexistují špinavé peníze! 2) Pokud si měsíčně nevyděláš 20 tisíc, musíš o sobě začít přemýšlet, jestli nejsi neschopný! 3) Dvě třetiny Čechů si málo vydělávají, protože málo pracují a jsou líní…

Honba za penězi vede k všeobecné agresiviítě. O vyjadřovacích schopnostech poslanců a občanů obecně ani nemluvě. Dnes už se snad slova jako piča, kurva, kokot, čurák, hajz a další nepovažují za nevhodná, natož za sprostá. Je to prostě český hantec… Pusťte si televizi a počítejte, kolik podobných slov za den uslyšíte? Kdo je nemá ve svém rejstříku, ten zkrátka není „in„… A kdo nekrade, okrádá rodinu, to už není jen heslo minulého režimu, ale hlavně toho současného. Kampak se ten minulý hrabe na české tuneláře dneška… Peněz máme dost… Audiovizuální přeplatek Promopro, obálky s miliony od ABL, úplatky na zkorumpovaném ministerstvu životního prostředí, ve Švýcarsku trčí dokonce plonkovních 12 miliard Kč z tržby za prodej akcií Mostecké uhelné společnosti a nikdo je nechce…

Inu, mamon je moderní ikona, co už dávno zamotává hlavy nejen rodičům v ochozech hokejových a tenisových sportovišť. Neexistují přece špinavé peníze… A hodnoty? Láska, přátelství, věrnost a nezištnost? Nedejte se vysmát; vily v Toskánsku, Dubaji či na Floridě, zlato ve švýcarských bankách, pozemky na Měsíci a akcie zlatých dolů v JAR… To jsou ty pravé hodnoty…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *