Kolik bilionů vydělají komunistické Číně její „dětští otroci“…?

4. Listopad, 2011 – 9:05
Čínské dítě, co má radost... Foto: Břetislav Olšer

Čínské dítě, co má radost... Foto: Břetislav Olšer

Myslel jsem si, že skoro všechno vím, a ejhle, jistý bloger mě málem přesvědčil, že jsem jako tavič a jeho babička. Zatímco tavič taví železo, babička ta ví… prdlajs. Nebo že by to víc platilo o zmíněném psavci…? Dal totiž do oběhu neurvalou lež, že komunistická Čína půjčí socialistické Evropské unii část peněz, jež pochází z otrocké práce milionů čínských dětí ve věku od dvanácti do patnácti let. Přitom v Číně je dětská práce trestný čin, přísně postihován…

Jako každý správný demagog může říct, že oním slůvkem „část“ myslel třeba jen sto dolarů. My, Valaši jsme sice blbí, ale my o tom víme. Čínský hospodářský zázrak je prý „založený na pracovních a sociálních podmínkách, které panovaly v Evropě někdy před 100 – 150 lety a o nichž se nezdálo i v nejhrůznějších snech, dokonce ani našim otcům a dědům, pokud se jim ovšem nedostalo té „cti“ osvobozovat se prací v nacistických, případně komunistických lágrech“…

Pravda, asi bych se podobal babičce od taviče, kdybych tvrdil, že čínský venkov je idylický. Ovšem na počet obyvatel a padesát národností je určitě na vyšší životní úrovni, než v polovině světa. Navíc Čína má dnes největší zásoby zahraniční měny na světě. Činí 3 200 miliard, z toho je přes třetinu v eurech. Tedy přes tři biliony, anglicky triliony USD a eur. Na čem Čína nejvíc vydělá? Těžký průmysl, výroba lodí, letadel, energetické firmy, atomové elektrány, složitá elektronika, těžba vzácných kovů, ropy či uhlí, produkuje též nejvíc televizí, automobilů, kosmických zařízení. To jsou všechno odvětví, kde „mohou otrocky pracovat čínské děti“? Asi ano, podle soutěže vědomostí školáků je přece Čína na prvním místě na světě. Ráno otroci studují, odpoledne a v noci pracují…

A teď trochu skutečnosti. Čína má dnes 1 360 milionů obyvatel. Když na to půjdeme přes kupecké počty, vyjde nám, že teoreticky může mít necelých sedm set milionů párů. Při politice „jednoho dítěte“ to bude hypoteticky stejné množství dětí. Z nich je 12 až 15letých asi třetina, ze které polovina studuje, pár milionů je tělesně neschopných všeho, natož otrocké práce, na kterou nám tedy zbývá asi 20 milionů vesnických 15letých dětí. Možná jedno procento…

Kdyby úplně všichni tito adolescenti dřeli pro stát jako otroci dnem i nocí, kolik bilionů by tak asi mohli jako nekvalifikovaní a pologramotní státu vydělat, aby se EU měla ve své údajné lenosti dobře…? Přitom ještě 1.2 milionů čínských novorozenců má vrozené vývojové vady nebo postižení. To znamená, že každých 30 sekund se v Číně narodí jedno postižené dítě. Dnes, po třiceti letech přísné kontroly porodnosti, připadají na dvě čínské ženy tři děti. V roce 2008 umíralo v Číně při porodu dvacet dětí z tisíce. V Sierra Leoně je to 270 úmrtí novorozenců, nejméně na světě je ve Švédsku – míra úmrtnosti je tři. Ovšem, kolik rozloh Švédska se vejde do rozlohy Číny, kolik má Švédsko obyvatel, pouští Gobi, střech světa a Himalájí, Altají a Tibetských pohoří, kolik národností žije ve Švédsku a v jakém množství? Mají seveřané třeba víc Mongolů než Mongolsko? Raději končím s faktickou argumentací, abych se nepřiblížil demagogii inkriminovaného autora.

A co na to statistiky? Po třech desetiletích sociálního inženýrství, v jehož rámci Peking vnutil svému obyvatelstvu politiku jednoho dítěte, začíná Čína pociťovat nedostatek pracovních sil. V polovině století bude v Číně žít 438 milionů osob starších 60 let, z toho sto milionů překročí osmdesátku. V roce 2032, kdy bude mít nejlidnatější země světa jeden a půl miliardy obyvatel, začne populační křivka klesat dolů. Počet mladých lidí mezi 20 a 24 lety se v příští dekádě sníží o čtvrtinu, jelikož na sto čínských dívek nyní připadá 120 chlapců.

Může za vše nařízená porodnost jednoho dítěte, aby se počet obyvatel Číny dál hrozivě nezvyšoval, což dělají všechny lidnaté země, ale pouze Číně se tento přirozený krok vyčítá. Podle demografů porodnost v Číně nejvíc poklesla už mezi lety 1970 a 1979 (z 5,8 dítěte na jednu ženu na 2,7 dítěte), tedy ještě před zavedením politiky jednoho dítěte. EU udává průměrný počet 1,45 dítěte na jednu ženu (od 1,94 v Irské republice až po 1,15 ve Španělsku, aniž by zde byl zákaz mít víc dětí než jedno), zatímco v USA připadá na 1 ženu 2,07 dítěte. V Číně je nyní 1,8 dítěte na jednu matku, v Indii dosud 3,24 dítěte… Podle studie Akademie v Pekingu tak hrozí, že už v roce 2020 bude pro více než 24 milionů Číňanů ve věku „na ženění“ prakticky nemožné najít nevěstu. Natož, aby spolu měli jedno otrocké dítě…

Kolik můžete jmenovat milionářských 15letých pěveckých celebrit na jedno použití, tenistů, fotbalistů, jachtařů, karetních hráčů, hokejistů, gymnastů, včetně čínských gymnastek, krasobruslení, o dalších sportech raději nemluvím. Proč se plácá jen o kruté dřině čínských gamnastek a ne těch amerických, ruských, německých, rumunských … Pro všechny dívky bez rozdílu, které chtějí v gymnastice dosáhnout úspěchu, je to tvrdá řehole od mateřské školy. Jen hospodský povaleč to popře…

Ruku na srdce, projel jsem sedm desítek zemí, všude to samé. Miliony dětí, které si v reklamách vydělávají víc, než jejich rodiče ve své práci, další pomáhají svým rodïčům v podnikání. V restauracích, na polích, ve firmách, fotí pornografii pro pedofily, jsou z nich prostituti i nejžádanější kněžky lásky, distribují drogy, dělají poslíčky, čističe bot. Všude je to normální folklor, mnohé děti sotva přijdou ze školy, nastupují do práce, řada z nich ani do školy nechodí. Děje se tak všude, jen na Číně to vadí spoustě rozumbradů. Že v Číně fungují jiné definice dítěte? Lepší než ty, jež uznávají Češi, kteří házejí novorozence na smetiště či do popelnice, nebo když jim šlapou na hlavu…?

Inu, když chce demagog Číňana bít, otrockou hůl si vždycky najde…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *