Jak se česká vláda nenápadně proměnila v hermafrodita…?

31. Červenec, 2011 – 13:40
Není nad vyvedeného hermafrodita...   Foto: Břetislav Olšer

Není nad vyvedeného hermafrodita... Foto: Břetislav Olšer

Pořád mi současná česká vláda někoho připomínala, jen jsem si nedokázal její chování správně zařadit. Až jsem si vzpomněl při jednom ze schizofrenických projevů Radka Johna na kamarádku Radku, co si změnila pohlaví na Radka. Ani baba, ani chlap…

Podstoupil(a) složité, náročné a únavné několikaměsíční testy, sexuologická, psychiatrická a genetická vyšetření ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě. Trvalo jí to pět let, než si nakonec své přeměny nechala u plastického chirurga zhotovit umělý penis. V sobě měla ženské geny, zevnějškem a svou myslí však byla muž.

Trvalo jí to pět let, než si nakonec své přeměny nechala u plastického chirurga zhotovit umělý penis. V sobě měla ženské geny, zevnějškem a svou myslí však byla muž. A to se hodí jak ušité na českou trojkoaliční hermafroditickou vládu, tedy organismus s obojetnou pohlavní žlázou. To v případě, že nevlastní vajíčka i spermie, nebo varlata a vaječníky v jednom. Možná, že napíši do Pelhřimova, kde sídlí komise pro udělování českých rekordů, potažmo pro Guinnessovu knihu rekordů.

Trojkoalice, co proti vůli drtivé většině občanů vládne Česku, si takový rekord určitě zaslouží. Prý defenestrace… Anachronismus. Copak lze takto znetvořenému chudákovi ubližovat? Nikdo jiný se během roku nezměnil v hermafrodita, tak jako on. Vysvětlím. Je totiž v jednom balení opozicí i vládnoucí sílou najednou. Psychopatické monstrum.

Asi proto tolik vzájemných nadávek, obvinění ze lží a podávání trestních oznámení, ultimát, vydírání a výhrůžek nikdy nevyslala žádná opozice vůči svému vládnoucímu konkurentu, jak se to podařilo učinit „spojencům“ ODS, TOP 09 a Věcí veřejných mezi sebou. Jejich výhrůžky, lži a tunely však vždycky před svým naplněním zadržel společný zájem o lukrativní vládní posty a finanční obolusy, které se pohybují na měsíční sněmovní a vládní hranici sto tisíc Kč a výš.

Vždycky jsem měl komunismus a kapitalismus za dva nesmiřitelné protiklady. A ejhle, aniž si to kdo uvědomil, tyto dvě společenské ideologie se staly totožnými; oba systémy totiž přivedly k chudobě a bídě řadu národů, přispěly stejnou měrou k masivnímu drancování přírody, viz. nyní šumavské lesy požírané kůrovcem, a k vykořenění etnické příslušnosti, navzdory zavedení zlověstného multikulturalismu. Ten má být projevem tzv. demokracie, která má představovat většinový názor společnosti.

Česko je čítankový příklad, že je to jen patetická a lživá fráze. Průzkumy veřejného mínění jasně říkají, že 70 procent Čechů současnou vládu nechce. A skutek? Nečasova trojka s úsměvem mrví českou ekonomiku i morálku dál, jako by se nechumelilo. Kolik zemí v referendu odmítlo Lisabonskou smlouvu, ale ona platí pro evropskou sedmadvacítku a portugalský exkomunista Barroso si mne své socialistické ruce. Němci si nepřáli EURO a stejně byla marka zrušena, Němci odmítají účast svých vojáků ve válce v Afghánistánu, ale to „demokratickou paní kancléřku Merkelovou z bývalé NDR“ vůbec nezajímá. Vůle nevůle obyvatelstva není brána vážně. Poddaní si můžou trhnout nohou.

Irsko Lisabon v referendu odmítlo, muselo se hlasovat znovu, Britové raději nehlasovali vůbec, aby neměli stejné potíže a ostudu, totéž učinilo Rakousko. Rozhodovalo se o občanech bez občanů. Podhradí muselo mlčet. Demokraticky. Dnes se sedmadvacítka EU třese v základech, biliony eur mizí v černé řecké díře.

Platón už před mnoha tisíciletími věděl, „vo co gou“, když řekl: „Vidím přicházet konec každého státu, ve kterém zákon neurčuje panovníka, nýbrž panovník určuje zákon.“ Ale speciálně čeští „panovníci“ na to kálejí zvysoka. Francouzský aristokrat Alexis-Charles-Henri Clérel de Tocqueville, sociologicky orientovaný politický myslitel a historik 19. století, k tomu poznamenal: „Prezident již nevládne v zájmu státu, ale v zájmu svého znovuzvolení; provozuje prostituci před lidmi, a místo aby odolával jejich choutkám, tak jak by to byla jeho povinnost, nechá se pohánět jejich náladami…“

Andreas Popp, místopředseda německé Pirátské strany, se vyjádřil velmi jasně: „Demokracie nebo tyranie, je v tom vůbec rozdíl? Vše lze charakterizovat citátem ze sociologicko – psychologického díla Gustava Le Bona Psychologie davu z roku 1895: „Masy nikdy neprahly po pravdě. Od skutečností, které se jim nelíbí, se odvracejí a dávají přednost tomu, uctívat omyl jako svého Boha. Ten, který je umí klamat, se stává jejich pánem. Ten, který se je pokouší probudit, je vždy jejich obětí…“

Výše uvedené údaje o české politice jsou bezesporu vhodné pro zaznamenání do knih kuriozit. Největší, nejmenší, nejdelší, nejtěžší, nejrychlejší, nejvytrvalejší … To vše jsou přívlastky, které mapuje Muzeum unikátních výkonů českých a světových rekordmanů, z nichž mnozí jsou zapsáni v České knize rekordů, sídlící v Pelhřimově. Provozovatelem je Agentura „Dobrý Den“. Můžeme ještě přidat přívlastek: nejhloupější, nejlživější a nezkorumpovanější… Jako by příznačné v duchu toho, co si z nás politici dělají… Třeba vytvořit tak děsivou důchodovou reformu, že lidé budou mít panickou hrůzu se vůbec důchodu dožít…

Inu, a pak už je jen krůček pro zápis do Guinnessovy knihy rekordů, zaznamenávající a kategorizuje světové rekordy též z oblasti lidské činnosti, i té politické…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *