Jak se stávkovalo v Izraeli, aneb Stávka a česká Ústava…
14. Červen, 2011 – 12:23
Krásy Tel Avivu nezruší ani stávka... Foto: Břetislav Olšer
Stávkuje se všude na světě, u nás však pouze velmi něžně. Přestože stále přibývá sociálních potíží a agresivity, nejen źe strany vlád. Nejsme zvyklí na protesty jaké bývají mj. ve Francii; výrazně omezený provoz v dopravě, letiště Roissy zrušilo před rokem na třicet procent letů a Orly dokonce padesát procent.
Výrazně komplikovaný bývá také provoz na silnicích, když je blokují řidiči nákladních aut. Do stávky se v průměru zapojí přes tři miliony Francouzů. Dochází tak běžně k rozbíjení výkladů i aut… Stávka ve Velké Británii trvala skoro rok, ale nakonec byly odbory baronkou Margaretou Hildou Thatcherovou poraženy, stejně jako tisíce stávkujících leteckých dispečerů v USA, jež prezident Ronald Reagan nahradil vojáky. Na 13 000 jich tehdy kvůli pracovním a mzdovým podmínkám stávkovalo, a když 11 345 lidí odmítlo výzvu tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana k návratu do práce, byli propuštěni. Horko a husto bývá rovněž v Izraeli.
Např. Odborová ústředna izraelského veřejného sektoru Histadrut zahájila na jaře 2007 celonárodní stávku. Reagovala tak na zatím neúspěšná mzdová jednání s vládou. Analytici ze Sdružení průmyslníků odhadli, že generální stávka více než 600.000 odborářů stála izraelské hospodářství jen ve svůj první den 800 milionů šekelů (4 miliardy českých korun) a ztráty s každým dalším dnem rostly. Stávka veřejného sektoru ochromila práci vládních úřadů, letiště a provoz na železnici i nemocnice, které fungují jen v nouzovém režimu. Zemi tak vznikly obrovské škody, zejména v oblasti turistického průmyslu a obchodu. Vyhozené peníze, které by se tolik hodily zadluženým kibucům…
Nepracovalo se na úřadech místní ani centrální úrovni, s výjimkou strategického resortu obrany. Nefungovaly pošty, soudy, ústřední banka - Bank of Israel. Zastavil se i provoz v přístavech. Ke stávce se připojili i zaměstnanci elektrárenských a vodárenských společností. V těchto odvětvím měla však stávka spíše symbolickou povahu, protože k zastavení životně důležitých dodávek nedošlo a zaměstnanci pouze omezili údržbu a některé další vedlejší činnosti.
Od samého počátku však bývají stávky provládním a šéfům loajálním vedením odborů všestranně sabotovány. Ačkoliv třeba šéf odborů Ofer Eini oficiálně vyhlásí stávku ve veřejném sektoru za časově neomezenou, prosákly k vládě ihned informace, že vedení odborů nemá v žádném případě úmysl vést ji déle než do začátku židovského svátku Pesah, údajně s odůvodněním, aby „nepoškodilo svoji reputaci před veřejností“.
Ačkoliv je vyhlášeno, že během stávky nebude (kromě zvláště naléhavých, např. zdravotních důvodů) povoleno přistávat a odlétat z izraelských letišť, povolilo vedení Histadrutu četné výjimky. Přistát tak bylo třeba dovoleno nejen anglickému národnímu fotbalovému týmu, který měl v Izraeli sehrát kvalifikační zápas v rámci EURO 2008, ale i letadlu British Airways se stovkami anglických fanoušků, ačkoliv taková situace byla předtím Einim vyloučena. Vedení odborů vydalo na na tel-avivském letišti Ben Guriona celkem jedenáct povolení určených pro přistání letadel s anglickými rowdies.
Vedle letadel s britskými fanoušky umožnilo vedení odborů přistát např. také letadlu z Bruselu s belgickým ministrem zahraničních věcí na palubě, stejně jako nákladnímu letu z České republiky s nemocničním zařízením a schválilo odlet letadla do jordánské metropole Ammánu. Byznys a politika mají asi v židovském státu přednost i před zájmy pracujících, kromě Tóry. Ta musí platit kdykoli…
A že odboráři nestávkovali jen z rozmaru, o tom svědčí nejnovější zpráva o stavu izraelských bohatých a chudých. I když izraelská ekonomika roste, podmínky drtivé většiny veřejnosti zůstávají neveselé. Vyplývá to ze studie Institutu Adva, podle níž bohatí bohatnou a chudí zůstávají chudými, když celkový počet chudých roste.
Podle studie je hospodářský růst dobře sledovatelný u hodně vydělávajících lid. A nyní izraelských statistický úřad: Průměrné platy managerů 25 špičkových společností, obchodovaných na burze, činily v roce 2003 4 miliony šekelů (v dnešním kursu cca 18,4 milionu českých korun), v roce 2006 to bylo již 10,4 milionu šekelů (přibližně 47,9 milionu korun).
Zaměstnanců, považovaných za chudé, bylo v roce 2004 přes 17 %, zatímco v roce 2006 již 18,8 %. Navíc 32,7 % zaměstnanců bralo v roce 2006 minimální nebo nižší než minimální mzdu, ve srovnání s 29,2 % v roce 2001. Průměrná mzda žen je ve výši 63 % mužské. I když většina mužů pracuje více hodin než ženy, tato skutečnost sama rozdíl zcela nevysvětluje, protože průměrná hodinová mzdy žen je ve výši 84 % mužské.
Rozdíly jsou i podle náboženského původu. Zatímco mzdy aškenázských Židů jsou v průměru o 39 % nad celkových průměrem, u Mizrachim je to už jen 3 %. Mzdy izraelských Arabů jsou v průměru o 30 % pod celostátním průměrem, když v roce 2003 byly o 25 %.
Hlavním důvodem těchto rozdílů je nevyrovnaný růst v různých sektorech hospodářství. Nejvíce se v posledních letech rozvíjely vyspělé technologie (Hi-Tech) a finanční a obchodní služby. Naopak výnosy tradičních průmyslových odvětví, kde většina zaměstnanců pobírá nízké mzdy, klesá.
Přestože zpráva uvádí, že nezaměstnanost v Izraeli obecně klesá, upozorňuje na zvětšující se propast mezi perifériemi a finančními centry. Nezaměstnanost zůstává velmi vysoká v arabském sektoru. Je uváděn příklad, kdy v nejvíce postižené arabské obci dosáhla nezaměstnanost 20,9 %, zatímco v nejvíce postižené židovské obci, v Kirjat Malachi je 9,4 procent. Nejnižší míra nezaměstnanosti v zemi je v bohatých městech Savjon a Ramat Efal, kde je nižší než 0,5 %.
Zajímavá fakta, kdoví, jak by tyto údaje vyšly v Česku, kde se má pod záminkou důchodové a zdravotní reformy dojít ke skokovému zvýšení nepřímého zdanění obyvatelstva formou zdvojnásobení DPH, v podstatě všech základních životních potřeb; potraviny, voda, teplo, bydlení, doprava… Rozesmál mě Jiří Payne, poradce prezidenta Klause, když v Duelu tvrdil, že odbory porušují zákon, když nabádají k blokádě a omezování pohybu jiných. Měly by být proto zrušeny.
Také dobrá myšlenka, zvláště kdy pan Payne vypadal vzorově jako dvojník Klause. Ve stejných brýlých, se stejným knírkem, účesem i dokonce s šedinami. Co by prostě neudělal pro svůj idol. To jeho soupeř, odborový boss Dušek neměl potřebu mít marxovskou hřívu a bujný plnovous. Jen se smál, a i když ho nemusím jako odborářského zbohatlíka mít, smál jsem se tentokrát s ním, jak poradce prezidenta chce podat trestní oznámení na českou Ústavu. Každá stávka, aby splnila svůj účel, musí bolet…
Ústava: “Právo občanů na stávku je garantováno Listinou práv a svobod člověka (čl. 27), která je nedílnou součástí Ústavy České republiky…. Nejde-li o případy, kdy by přerušení práce narušilo ochranu životů, osobní bezpečnost nebo zdraví obyvatelstva, nesmí zaměstnavatel účast na stávce zakázat… Stávka je přerušení práce. Během stávky se pozastavují vzájemná práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru, nebo. jiného pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance, kterou je zaměstnavatel povinen omluvit… Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat náhradu škody, která mu byla způsobena tím, že zaměstnanec po dobu stávky nepracoval…”
Inu, stávkuj, stávkuj, vykrůcaj, len mi koryto nězrůcaj…
