Kolik existuje způsobů vlastenectví a loajality…?

21. Březen, 2011 – 22:44
Nečiň jinému to, co tobě nemilo... Foto: Břetislav Olšer

Nečiň jinému to, co tobě nemilo... Foto: Břetislav Olšer

Chápu, že jiná země má jiný mrav, zvláště pokud se jedná o muslimský stát. Mám na mysli Libyi a její „živé štíty“, kterými se má Kaddáfí zaštiťovat před nálety spojenců. Ti měli bezletovou zónu jen chránit a ne jí využívat k ničení a zabíjení civilistů. Chápu, nejsem v Libyi, nevím, jak se tam věci mají, ale přesto mám pochybnosti…

Co je to bezletová zóna? Lapidárně řečeno jde o území, vlastně vzdušný prostor, ve kterém nesmí lítat žádná letadla a vrtulníky. Fakt, který platí pro všechny země bez rozdílu. Vzdušný prostor státu je část atmosféry nad jeho suchozemským územím a vnitřními a pobřežními vodami. Horní hranice vzdušného prostoru státu není přesně stanovena žádnou mezinárodní dohodou a kolísá podle výkladu příslušného státu od 30 do 160 km. Podle Mezinárodní letecké federace se hranice mezi atmosférou a kosmickým prostorem nachází ve výšce 100 km.

Zakázané prostory – neboli bezletová zóna – jsou v ČR označovány písmeny LKP a pořadovým číslem. Tyto prostory se zřizují kolem významných pozemních objektů, které je nutné chránit před případným dopadem letadla při letecké havárii. Zakázané prostory jsou například kolem Pražského hradu, jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nebo továren, které vyrábí výbušniny. Zakázaným prostorem neboli bezletovou zónou, není dovoleno proletět. Ale neznamená to, že se budou bezdůvodně ničit letiště. A basta.

Když RB OSN schválila bezletovou zónu nad Libyí, měla na mysli, že tento prostor budou chránit letadla USA, Kanady, Británie, Francie, Itálie a Španělska. Tečka. Měla být připravena zasáhnout, pokud Libyjci zónu poruší. Skutek však utek. Bombarduje se bez ohledu na to, jestli Kaddáfí prostor narušil či ne. Jak se asi cítí falešní přátelé Berlusconi či Riceová, co se s ním objímali, jako Jidáš s Kristem…? Nebo farizejští Britové, co propustili kvůli ropě vraha z Lockerbie jen proto, že si to přál Kaddáfí…?

A aby toho nebylo málo, každá podpora Kaddáfímu je nazývána „lidskými štíty“. To znamená, že když u nás bylo v listopadu 1989 milion lidí na Letné a další statisíce na Václavském náměstí, že se též jednalo o „lidské štíty“ Havlovců proti riziku útoku lidových milicí?

Víme, kdo je tyran Kaddáfí? V roce 1970 se jmenoval premiérem i ministrem obrany a podařilo se mu vynutit zrušení americké vojenské základny na předměstí Tripolisu a britské vojenské základny v Tobruku. Do konce téhož roku vyhnal asi 20 tisíc obyvatel italské národnosti. Základem jeho hospodářské politiky bylo znárodnění ropných rafinérií. Zakázal také alkohol a hazardní hry. V době, kdy přebíral vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa; dnes má nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 % na 88 %.

Vytvořil zdravotnickou síť na dobré úrovni (před jeho nástupem k moci bylo 10 % Libyjců slepých, v některých oblastech polovina lidí trpěla trachomem, více než třetina kojenců umírala do jednoho roku). Průměrný věk dožití je dnes nejvyšší na kontinentě (muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice). Veřejný dluh je druhý nejnižší na světě. V roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických. – což se samozřejmě zemím těžícím z Africké chudoby moc nelíbí.

Víme o tom, že libyjské obyvatelstvo má nejvyšší životní úroveň v Africe? Přitom v roce 1951 byla Libye oficiálně mezi nejchudšími zeměmi světa… Dnes? HDP na obyvatele činí přes 12 600 USD. Pokud jde o oficiální „Index lidského rozvoje“, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN), a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další byl Tunis až osmdesátý první. Tak špatně se mají povstalci za Kaddáfího…?

Je zajímavé, že v případě Československa, Francie nebo Británie se těmto srocením obyvatel říká vlastenectví, nacionalismus, věrnost svému přesvědčení či loajalita a touha po svobodě. V případě Libye jde o brutální zneužívání „lidských živých štítů“. Nikoho ani nenapadne, že také Libyjci mohou mít vřelý vztah ke své zemi či ke svému vůdci a že mohou jít chránit svůj majetek třeba vlastními těly. Když se u nás kdysi kolektivizovalo, všichni stáli na straně „kulaků“, co svými těly bránili svoji půdu. Copak musí být jen Libyjci nedobrovolně hnáni před Kaddáfího objekty, aby je proti své vůli ochránili…?

Je nutné tuto situaci měřit dvojím metrem? Je to opravdu míchání jablek s hruškami? A co tolik proklamovaná demokracie? Zvláště když 79 procent občanů Česka se shodne na tom, že razance útoků spojenců nejsou v pořádku. A když jednou řeknou spojenci, že žádný z jejich cílů nemá za úkol likvidaci Kaddáfího, tak proč bombardují jeho sídlo…? Proč libyjští povstalci se spojeneckou podporou ze vzduchu i moře vyrazili v pondělí dopoledne dobýt znovu strategicky důležité město Adžedabíja asi 160 kilometrů na jih od svého de facto hlavního města Benghází? Takže o to jde? O férovku; držet Kaddáfího, aby ho mohli dostat povstalci…? Takové je to strážení bezletové zóny?

Jak napsala iDnes: „Nejdeme po Kaddáfím,“ prohlásil rozhodně viceadmirál William E. Gortney na nedělní schůzce v Pentagonu jen několik hodin předtím, než bombardéry koaličních sil zaútočili na Kaddáfího rezidenci v Tripolisu a zničili budovu velení libyjské armády. „Pokud se však (Kaddáfí) vyskytne na nějakém místě, pokud bude například kontrolovat umístění svých raket země-vzduch a my nebudeme tušit, jestli tam je, nebo ne, tak…,“ nedokončil Gortney výmluvně.

Že jde o legitmní válku proti tyranovi? Slovo legitimní je moc ošidné. A není ani od věci, když to všecko mnohým připomíná válku v Iráku. Byla i tato válka legitimní, když se tvrdilo, že je o míru a demokracii pro irácký lid, který je pod hrozbou zbraní hromadného ničení. A proti tyranovi Husajnovi. Byla legitimní i válka ve Víetnamu či v Afghánistánu…?

Proč tedy takové divné válečné konflikty v čele s USA dopadnou vždycky nedotaženě? Když začala v roce 1965 válku ve Vietnamu, byl komunistický jenom sever země. O deset let později, když válka skončila a byly zabity tři miliony obyvatel Vietnamu a Laosu, byl komunistický už celý stát… Ano, chápu, píši jako Rudé právo…

Jak to, když začala válka v Afghánistánu, byl vládnoucí Taliban brzy poté skoro zničen, kdežto dnes, po řadě let, kdy vojáci USA jsou už na odchodu, je Taliban u moci skoro ve dvou třetinách země…? Německý časopis Der Spiegel zveřejnil fotografie, na kterých američtí vojáci pózují se zabitým afghánským civilistou. Celkem jich pořídili čtyři tisíce. Z mrtvých si také odřezávali trofeje. Tu prst, tam ucho… Prostě suvenýr na cestu domů… Legitimní.

Inu, jestli tady něco nehraje; jako ve známé polské bajce o „prostitucii, matěřinstvě a muzice“ – kurva mať, což tu něgra… Porcuje se ropa, hrrr na ni; musíme se též přihlásit se svojí nůší nové demokracie…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *