Zneuctění požehnané vzpomínky na skvělého novináře…

20. Červenec, 2010 – 22:01
Yehuda Lahav      Foto: Břetislav Olšer

Yehuda Lahav Foto: Břetislav Olšer

Měl jsem úplně jinou představu o tom, jak se důstojně a s pietou rozloučím se svým přítelem Yehudou Lahavem. Chtěl jsem jen upozornit na velmi nekalý stav diskuzí na našich webech, které mohou vést k fatální frustraci neoprávněně stíhaných lidí a k jejich smrti. Je mi to trapné, že musím znovu jitřit své vzpomínky a vracet se k těm nechutnostem. Yehudova čest si to ale vyžaduje.

Ohlas na můj text o „soutěži“, jak ve zběsilé štvanici dostat Lahava, byl šokující. Bez skrupulí, že nad hrobem člověka by se neměla jeho památka špinit, se jen na mém blogu vystřídalo několik desítek rozlícených komentářů. Nejenže jejich autoři napadali mě, ale hlavně Yehudu Lahava a to velmi nevybíravých způsobem. Netušil jsem, že pár Židů v diapoře zneužije uměle vyvolaný problém s někým, kdo si dovolil být levičák, k vyřizování vlastních účtů. Kdyby je nedělil oceán, snad by to dopadlo jako na Sicílii s krevní mstou. Pár „schizofrenních vyvolených“, co dělá ostudu židovskému národu, si vybralo za svoji oběť Yehudu Lahava.

„Nesuhlasim z vasim rozborom situacie o Jehuda Lahav. Pokial sa dobre pametam jeho clanky v cs novinach boli vzdy pisane stylom aby vyhovovali komunistickej ideologii. Inac by mu to neboli publikovali… To pre mna znamena ze oni mali svoju hrdost a aj chrbticu a on nemal…“

Napsal jeden. Nikoho nebudu jmenovat, už bych totiž nechtěl znovu desinfikovat svůj blog, kdyby zase přišla „spousta dopisů“. Vulgárně pomlouvat a plivat po člověku, který už nežije, je nedůstojné. Není to košer, je to chucpe. Přesto, nebo snad proto, se mi dostalo co proto…

„VAZENY PAN OLSER,
SKUTOCNE SOM NECAKAL OD TAKEHO VAZNEHO CESKEHO NOVINARA TAKU HRUBU A NESLUSNU REAKCIU. TO SA SKUTOCNE PODOBA VIAC NA JAZYK MADARSKEHO KOCISA (TO JE CLOCVEK CO VEDIE KONE ) A NIE NA CESKEHO INTELIGENTNEHO ČLOVĚKA. ALE ASI SOM VAS NADCENOVAL A VASU INTELIGENCIU…“

A další umělec, co na mně nenechal nitku suchou…

„Myslim, ze ztracite kontrolu sam nad sebou. Pouzivate ton, ktery jsem znal, kteremu jsem odvykl a se kterym jsem doufal se jiz nesetkat…“

Ano, je to vskutku úžasné, když největší chlívák mezi diskutéry mě přirovná ke „kočišovi“. A jiný se dojímá nad tím, že horší výrazy než „chucpe“ nikdy neslyšel, přičemž je mu blízká „hyena“ a další výživné nadávky, jimiž reagoval na má slova:

„Vážený pane, vždycky nad sebou ztrácím kontrolu, když narazím na ignoranta, který si dovolí plivat po člověku, který se už nikdy nebude moci bránit… To je podlé. Tečka. Doufám, že již pro přístě opomenete tento můj blog. Nerad bych ho totiž musel nechat desinfikovat…“

Naštěstí se ozval i jeden z málo slušných, aby mi sdělil:

„…Krátce po vypsání nechutné soutěže na Eretz.cz jsme jim trochu naivně poslali facsimilie všech 26 článků Jigala Arciho z Rudého Práva v letech 1961 až 1965. Doufali jsem, že konečně skončí zuřivá kampaň proti Jigalu Arcimu, který byl v té době vážně nemocný. Ani jeden z těch článků nebyl ani v náznaku protiizraelský, antisemitský nabo jinak urážející. Pravdivě informovaly o situaci v zemi… Kdyby je ale někdo dnes porovnal třeba s kritickými články vůči české vládě publikované v dnešním tisku, divil by se, jak jsou mírné a vyvážené a hlavně profesionelně napsané. Ani jeden ze současných českých novinářů nesahá Jigalu Arcimu ani po kolena. Hyeny z eretz.cz žádný z těchto článků nezveřejnily! Několikrát jsem je marně žádal, aby alespoň jeden článek, kterýkoliv, zveřejnili. Ti, kteří se dnes tak spravedlivě rozhořčují nad těmi 50 let starými články je pravděpodobně ani nečetli! Kromě politických článků do Rudého Práva psal Jigal Arci i politicky neutrální příspěvky o Izraeli do jiných publikací (snad Lidé a země), ty se bohužel nezachovaly nebo zatím nebyly nalezeny…“

Některé ale byly nalezeny, jak napsal další soudný komentátor…

„Mily Karle. Zalistuj si v Literarnich novinach s prispevkem Jigala Arciho. Par stranek dal, na strane http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/15.1966/13/11.png  najdes vpravo dole redakcni radu:

Lumir Civrny, Bohumil Hrabal, Frantisek Hrubin, Karel Kosik, Milan Kundera, Jan Otcenasek, Jan Prochazka, Jaroslav Putik, Jiri Sotola a další. Pro takovou nebo podobnou redakcni radu, pro kterou psal Jigal Arci, se asi nikomu z nás psat nepodari…“

Svatá pravda. Nedokážu si představit, že by pánové Hrabal, Otčenášek či Procházka povolili v Literárkách text, který by nebyl kvalitní a objektivní. Navíc si mnozí diskutéři pletli ve svých „plivancích“ základní fakta. Třeba, že Novotný nebyl v době zatčení Rudolfa Slánského šéfem KSČ, když jím byl Gottwald. A také si plést dobu, kdy byl Zápotocký prezidentem, to také nesvědčí o „kritikově“ znalostech historie, o níž hovoří, jako by ji znal důvěrně. Kibucy a jedenáct oběšených židů v procesu se Slánským

„Je na case aby Karel W. uz laskave vysvetlil, ze preco americky statny obcania W. ostali po februarovom prevrate v komunistickom Ceskoslovensku a tiez nevyuzili druhu sancu na legalnu emigraciu v 1964. (Aby mohol citat komunisticku tlac a neskor zo Zenevy kydat na Yehudu Lahava?)…“ přišel další komentář.

Našly se i další soudné ohlasy…

“…ale v každém případě jsem psal podle svého nejlepšího svědomí… pisal Yehuda Lahav. Rozdiel medzi jeho oponentmi je, ze oni pisu podla potreby davovej psychozi, a zdaleka nie podla svedomia, ale podla ich nutnej potreby prejavit osklivu netoleranciu a nenavist. Mam iba jednu otazku pre Karela W. Ako vysvetli, ze jeho rodina ostala po komunistickom februarovom prevrate v 1948 v Prahe, ked boli americky statny obcania? Ti co nemali rad komunizmus radsej zdrchli do Izraela, USA, Kanady, Australii. Jeden memej slavny rabin z Bardejovskych kupeloch povedal: “Bud k sebe objektivne sebakriticky, predtym nez budes kritizovat inych”. Ale to je na diskusiu inokedy…“

Těchto slušných pisatelů bylo však po čertech málo. Pokračovaly hlavně invektivy…

Tibore, jestli se neuklidnis, budou se na webu diskutovat Tve osobni zalezitosti. Pocinaje historii Tve sestry. Chces skutecne jit tak daleko? Karel

Tibor zareagoval zcela lidsky; přece když je někdo takový zhůvěřilec a nedostatek argumentů nahrazujde osobními vyhrůžkami, pak není od věci rázná obrana:

„Karel W. ma vydieral. Vyhrazal sa, ze bude na webu diskutovat historiu mojej sestry, to je ton a obsah jedneho vydierajuceho emailu. Jasne naznacil, ci ma doniest do diskusie osobne zalezitosti o historie mojej sestry. Zial, nemala stastny zivot, obetovala sa opatrovat nasho neboheo otca, ked bol chory a teraz trpi nevyliecitelnou chorobou. To co moze vediet su besne klebety a nicim sa nelisi vytahovat historiu od naj najspinavejsich komunistov. To je jeden gauner, spodina… Teraz uz nema co diskutovat. Stav o mojej sestre nie je ziadnym tajomstvom v Kosiciach, vie to cela kosicka zidovska komunita…“

Závěrem tohoto nesmírně smutného příběhu lidské nenávisti a zloby jedno komické číslo v podání Lubomíra Stejskala, věrného dopisovatele Eretz.cz, který na konci své obsažné studie, v níž polemizuje s mým textem o Yehudu Lahavovi, píše následující…

„Vypadá to, že se točíme v bludném kruhu. Ve stylu, co bylo první, zda vejce nebo slepice. Ať tak či onak, tento příběh by neměl skončit ve slepé uličce. Jde o pravdu. Buď Jehuda Lahav přispíval do tisku komunistického Československa články psanými v souladu s postojem komunistické propagandy vůči Státu Izrael (a pak je třeba to přiznat), anebo – připusťme teoreticky, že by to bylo možné – posílal články, jež byly pravým opakem této propagandy. V tom případě zaslouží veřejné ocenění.

Kdo nám ale pomůže odhalit pravý stav věcí? Není načase, aby se lidé v Ústavu pro studium totalitních režimů přestali donekonečna zaobírat tím, kdo jim bude šéfovat, a začali se věnovat něčemu užitečnějšímu? Třeba spolupráci Jehudy Lahava s československými sdělovacími prostředky před listopadem 1989… „

Takže další pisatel, který nezaregistroval složení redakční rady Literárních novin, do nichž prokazatelně Yehuda Lahav přispíval. Pan Stejskal chce nechat lustrovat tohoto skvělého žurnalistu, co nikdy nikomu neublížil svým psaním pro Rudé právo. Buď oprátka nebo medaile. Přitom sama historie novodobého Izraele je spojená pupeční šnůrou s Yehudou Lahavem a levicovým hnutím, bez něhož by dnešní Izrael neexistoval.

Po založení židovského státu bylo totiž v jeho čele jen minimum politků, kteří by nebyli levicově zaměřeni. Už během I. světové války vzniklo židovské dělnické hnutí, jež se postupně rozdělilo na dva proudy. Ha-Šomer Ha’cair – Mladý strážce – měl marxisticky komunistickou orientaci a byl pro dvounárodní židovsko-arabský stát. Druhý proud, opět zastoupený ruskými Židy, reprezentovala strana Mapai (Mifleget Po’alei Erec Jisra’el – Strana práce země Izrael), založená Berlem Katznelsonem a Davidem Grünem, alias Ben Gurionem, jako socialisticko-sionistická strana, prosazující „konstruktivní socialismus“.

Vyvrcholením židovských levicových snah na Blízkém východě bylo v roce 1919 založení Komunistické strany Palestiny. Dva roky poté dal ruský Žid Jicchak Tabenkin podnět ke vzniku Gedul Ha-Avoda – Dělnické legie, základu pro vytvoření Všeobecné komuny dělníků Izraelské země. V roce 1927 bylo založeno hnutí Kibuc Arci – Má země, které bylo myšlenkově zcela marxistické, spatřující v Sovětském Rusku svět budoucnosti. Jeho již reformovaný následník – Židovské Hnutí společných kibuců – má ještě dnes na sto šedesát komun se 75 tisíci členy.

Když byl v roce 1990 na oficiální návštěvě Izraele prezident Václav Havel, do kroniky kibucu T.G. Masaryka napsal: “Obdivujeme všechno, co jste tu udělali. Začínali jste z ničeho a jste na tom líp než my doma.” Osobně jsem četl, je to fakt…

Omlouvám se Yehudu Lahavovi do nekonečných končin židovskch Spravedlivých, že můj záměr očistit jeho pověst, dopadl zásluhou chucpe pojetí lidskosti tak tragicky. Snad stejně nedopadnou tisíce kibucníků, co si myslí, že zavedli v Izraeli jako první na světě skutečný komunismus. Žádné platy, vše do společné kasy, čímž pomohli vybudovat Izrael.

Tolikrát v diskuzi jmenovaný Ben Gurion by též dopadl asi jako Yehuda Lahav. Prohlásil totiž, že socialismus je pro Izrael stejně důležitý jako Tóra. Ovšem asi se šikaně zhůvěřilců vyhne; nepsal totiž pro Rudé právo, ani v jeho době neexistoval web Eretz.cz. Kdoví, jestli by Ben Gurion neměl být též prověřen Ústavem pro studium totalitních režimů…

PS: Jak lze snadno manipulovat s texty i čtenáři, to dokazují následující dva příspěvky. Nikdy jsem nenapsal, že novináři z Eretz. uštvali k smrti Yehudu Lahava, přesto se potrefená husa ozvala. Navíc neznám žádného novináře z Eretz.cz… Uštvali ho pseudonovináři, když hájil svoji čest…?

http://neviditelnypes.lidovky.cz/polemika-ustvali-jehudu-lahava-k-smrti-novinari-z-eretzu-cz-pqu-/p_spolecnost.asp?c=A100714_120016_p_spolecnost_wag

Reklama:
  1. 8 reakce na “Zneuctění požehnané vzpomínky na skvělého novináře…”

  2. Vazeny pan Olser, s dovolenim mala /mozno dolezita/ oprava:
    V diskusii k Vasemu clanku „Ustvali ho pseudonovinari, kdyz hajil svoji cest…?“ su slova -besny pes, dotieravy hmyz, hyena/y/, gauner, hoveda, svine, hajzli, kokotina-. Nepouzival ich prispievatel K.Wiener, ale prispievatel T.Martinek. Tento nebol IMHO velmi slusnym pisatelom a jeho reakciu vo Vasom blogu na sukromny e-mail nepovazujem v ziadnom pripade za spravnu a ludsku /s ohladom na choru sestru/.

    od Peter Praker v Čec 21, 2010

  3. Pomiňte, ale nikde jsem nenapsal, že by výše jmenované výrazy používal K. Wiener. Jak jste jistě postřehl, nikde nebylo uvedeno žádné jméno a příjmení, kromě Yehudy Lahava a Lubomíra Stejskala… Doufal jsem, že ta nedůstojná slovní přestřelka už skončí.´Od této chvíle budu každý příspěvek na toto téma vymazávat…

    od olser v Čec 21, 2010

  4. „Netušil jsem, že pár Židů v diapoře zneužije uměle vyvolaný problém s někým, kdo si dovolil být levičák, k vyřizování vlastních účtů. Kdyby je nedělil oceán, snad by to dopadlo jako na Sicílii s krevní mstou. Pár “schizofrenních vyvolených”, co dělá ostudu židovskému národu, si vybralo za svoji oběť Yehudu Lahava.“

    Ale vždyť na Neviditelném Psu, kam jste napsal nespočet článků, si vyřizují různí podobní legrační čeští a mezinárodní sionisté (jak v komentářích, tak v redakci) účty s každým, kdo nesouhlasí s jejich názory už delší dobu. Obětí takových ‚diskutérů‘ byl někdy i Lahav. Vy jste jim naopak v drtivé většině případů hrál do noty. To, že byl Lahav v jejich očích levičákem je zástupný problém, rozhodující byla jeho kritika Israele. Ta se neodpouští…

    od Alex Juchelka v Čec 21, 2010

  5. Klidně to vymažte, psal jsem svůj komentář v době, kdy tam ještě nebylo vaše upozornění…

    od Alex Juchelka v Čec 21, 2010

  6. Kritika jakéhoIzraele? Toho levicového, jelikož kde jsou rlozhodující komuny zvané kibucy, není nic jiného než levicová politika, včetně levicových premiérů a prezidentů – Ben Gurion, Golda Meir, Šimon Peres, Jicchak Rabin, Ehud Barack a jiní. Pokud kritizoval Lahav tuto levicovou politiku, na to se fakt nezapomíná. Víte o sobě, člověče…?

    od olser v Čec 21, 2010

  7. Vazeny pan Olser, je pravdou, mena/okrem dvoch/ neboli Vami uvedene.
    Citam diskusiu /e/ naozaj pozorne. Snazim sa pochopit prispievatela, nerozculujem sa /zdravie/, nevidim dovody na vztahovanie, znevazovanie. Pisem IMHO slusne /pri citovani nie vzdy mozne/. Som skor za apelovanie na dobru vychovu, ako vymazavanie.
    Vase rozhodnutie vo Vasom blogu je smerodatne.
    S uctou

    od Peter Praker v Čec 21, 2010

  8. Pane Juchelko, Vy jste byl cenzurován na Neviditelném psu kvůli Vašemu antisemitismu. Propagoval jste zničení Izraele, schvaloval jste útoky Hamasu a Hizballáhu na izraelské civilisty. Atd. Nevím jistě (to Vám nebudu přisuzovat), možná schvalujete genocidní plány Ahmadinežáda.

    od Hana Lukešová v Čec 22, 2010

  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 14, 2016: hampton bay ceiling fans

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *