Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Z románu “Černá krev”: “Rita je kus, “spice love” přijde i jí k chuti…“

Hanzi Ševal dál zůstával konzervativním venkovanem, s jitřící duší na rozsypání. Nerad měnil věci, na které si už dávno zvykl; vyšlapané lakýrky, odřené džíny, Hemingwayovy romány a už vůbec ne vlastní manželku.

Příliš lpěl na banalitách; neměnil by ani byt, v němž se odehrála podstatná část jeho života, nikdy by neemigroval, ani se nerozvedl. Rozváděli se podle něj pouze amatéři. Splín z marnosti světa zaháněl tím, že se jen světácky tvářil.

“Liberalizace cen a sexu je to nejdůležitější, co potřebuješ k životu!“ radil mu Mirek Pánek, exvekslák, snící o postu premiéra. Kdysi byl v pravé chvíli na správném místě, a když přestal handlovat s dolary před Tuzexem a vozit koženkové bundy z Istanbulu, aby lidé byli ve své umělé kůži a on v balíku, začal prodávat z Polska pašované hifi-věže, potom počítače a ve svých pětatřiceti už jezdil vlastním BMW, měl kamerami stráženou vilu za pár milionů a neuhlídatelnou brunetu Lenu, první z koket a druhou vicemiss ze soutěže krásy.

Jeho matka se po celém Lašsku zneslavila tím, že si zvala do bytu milence a její muž je vždycky, jakoby zlou náhodou přistihl in flagranti, aby pak spolu mohli vyděšené milce vydírat. Vše ale skončilo u soudu; jeden z přistižených Casanovů nehoroval pro valnou pověst, pikle odhalil a špehujícího manžela zažaloval z kuplířství.

Pánkovi byli vlastně jedinými známými, jež byl Hanzi ochotný čas od času přijmout u sebe doma jen proto, že se mu zamlouvala společnost vyzývavé Leny. Pouze však do momentu, než jim při jednom z bujarých večírků předvedla dosti podrobný striptýz a Hanzi si už ve své chlípné fantazii neměl co vybavovat. A hlavně si ověřil katastrofu, kterou předvídal; že slavná vicemiss měla na těle tolik umělých hmot, že by se za ně nemusel stydět ani dobře zavedený obchod s polymery.

Nerad si jinak připouštěl lidi k tělu, kromě kameramana Ahmeda Barryho. Ale ten nebyl z Česka. Měl rád toho šíleného belgického Libanonce, jemuž jako každému romantikovi s islámskou krví hořela svíčka z obou stran, a s nímž se setkával v Gaze, Kongu či v Hyde Parku. Kdyby ten chtěl u něho bydlet, nechal by mu klidně celý obývák.

“Mám už brunetek dost a tobě by též prospěla blondýní dieta. Kuřecí ragú je bašta, ale pro regeneraci chuťových buněk se nejlíp hodí obměna, třeba pstruhem na kmíně,“ lákal ho Pánek. “Rita je kus, “spice love” přijde i jí k chuti…“

Hanzimu nepřišla. Navíc neměl rád kořeněné pokrmy. Kvůli žlučníku. V zásadě sice neměl nic proti výjimečným milostným hrám a jim blízkým experimentům, ale tento způsob vytváření liberálního mezilidského vztahu se mu nezamlouval a znovu měl křeče v břichu, jak na Ritu žárlil.

Asi proto, že se mu Pánek jevil jako příliš silný konkurent. Měl obavy, že by to nemuselo skončit jen u flirtu a že by se Ritě v jeho vile a za volantem BMW mohlo zalíbit, a nakonec by mohl přijít o své děti. A též správně vytušil, že by za ním šla Pánkova bruneta alias pstruh na kmíně asi ztěží s jásotem do panelového tři plus jedna, s otravným tchánem za zdí.

Pánkovi k nim přestali chodit, Rita se stala ještě znuděnější, a když se dozvěděla, že se Mirek s Lenou dali dohromady s jinou slosovací dvojicí, stala se i otravnější. V iniciační fázi reaktivované spice love si obě nekonvenční dvojice své partnery pouze zaměnily, brzy poté se však rozvedly, aby vzápětí znovu vešly do nových stavů manželských; Mirek Pánek se oženil se zrzavou ženou přítele, on si na oplátku vzal jeho vicemiss. A vzájemně si pak u sňatku svědčili. Inu, spice love, jako podle Spice Girls.

Hanzimu taková citová otrlost a svazkem nemanželským stvrzená žumpa ležela v žaludku. A když si Rita s neskrývanou lítostí představila, že to mohla být právě ona, jež by se i s dětmi odstěhovala ze špatně zatepleného paneláku do vily se čtyřmi pokoji, zimní zahradou, saunou, bazénem a dvěma garážemi, utrpěla stejnou nevolnost, jako její muž.

Jak podobné i rozdílné zároveň mohly být projevy rodící se gastritidy.