Znovuotevření vojenských základen ze sovětské éry na Kubě

19. Listopad, 2017 – 12:46

Znovuotevření vojenských základen ze sovětské éry na Kubě je pouhou reakcí Ruska na plán prezidenta Trumpa ukončit Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu 

Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá. Nedávná návštěva předsedy Státní rady a Rady ministrů Kuby, Miguela Diaz- Canela v Moskvě tak dala „nový impuls“ rozvoje bilaterálních vztahů. Znovuotevření vojenských základen ze sovětské éry je pouze reakcí Ruska na plán prezidenta Trumpa ukončit Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu.

Návštěva se uskutečnila na pozadí zhoršujících se vztahů mezi Kubou a Spojenými státy, kdy Bílý dům zařadil Kubu společně s Nikaraguou a Venezuelou mezi tzv. „trojku tyranie“. A uvalil na ni další sankce. Během návštěvy Diaz- Canel diskutoval s Vladimírem Putinem o otázkách zdravotnictví, cestovního ruchu a vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi. A byla rázem ruka v rukávě, resp. ve vojenské základně…Výsledek obrázku pro putin Miguel Díaz-Canel

Rusko se tak odhodlalo ve věci lží o Majdanu a Krymu přejít do ofenzívy; Putin se rozhodl zasáhnout NATO, EU, potažmo hlavně  USA, úderem na nejcitlivější místo a slabinu celé Aliance, tedy na „Ostrově svobody“, kde chce mít vojenskou základnu, (kterou Putin ostatně plánoval otevřít už v roce 2015), kdy podepsal s Havanou dohodu o znovuotevření, objektu v Loudres. Základna leží v podstatě na předměstí hlavního města a nachází se jen 250 km od USA.

Do provozu byla zapojena v roce 1967, kdy kromě odposlechů a komunikace s ruskými plavidly na západní polokouli, sloužila také pro signální zpravodajství a odposlouchávání amerických kosmických lodí, nejsou výjimkou ani kosmická zařízení na Floridě. Dokonce se i v roce 1993, tehdejší ministr obrany pro Kubu Raul Castro chlubil, že ruská základna zachytila více jak 75% signálního zpravodajství USA.

Je to tedy už 17 let od chvíle, kdy byla na Kubě, konkrétně ve městě Loudres, zavřená pod tehdejším nátlakem USA, největší ruská základna; za dobu svého provozu, zaměstnávala kolem tří tisíc lidí a sloužila hlavně k odposlechům na americkém území a ke komunikaci s ruskými plavidly na západní polokouli. Mělo to svoji logiku.

Podle oficiálních informací poskytnutých ministerstvem obrany (MO) a jeho centrem Defense Manpower Data Center (DMDC), stále působí asi 40.000 amerických vojáků na 179 amerických základnách v Německu. K tomu více než 50.000 vojáků na 109 amerických základnách v Japonsku a desítky tisíc vojáků funguje na stovkách základen po celé Evropě. Více než 28.000 amerických vojáků je přítomno též na 85 základnách v Jižní Koreji, kde jsou od roku 1957.

Na základě informací nejnovější zprávy odBase Structure Report(BSR), mají Spojené státy základny v nejméně 74 zemích a vojáky prakticky po celém světě. Podle posledního zveřejněného počtu, americká armáda v současné době obsazuje 686 základen v padesáti amerických státech a ve Washingtonu, DC. K tomu je mnoho známých amerických základen v Kosovu, Kuvajtu a Kataru. Součet Pentagonu však nezahrnuje tajné americké základny v Izraeli a Saudské Arábii. Celkem se ve světě střída na základnách přes tři miliony vojáků US Army… Američtí vojáci si zkouší v Estonsku hru na Stalingrad…

A kolik vojenských základen mají největší odpůrci kapitalismu – Rusko a Čína? Rusko jich má sedm z toho šest ve svých bývalých republikách (v Arménii, Bělorusku, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Kazachstánu a v bývalých gruzínských republikách Abcházii a Jižní Osetii, plus sedmá je v Sýrii) Čína bude mít svoji první základnu v africkém Džibutsku…

Základny USA též existují ve všech možných velikostech a tvarech, od masivních základen v Německu a Japonsku po malé radarové základy v Peru a Portoriku. Dokonce existují i vojenské areály a rekreační plochy v místech jako je Toskánsko a Soul. Armáda po celém světě dokonce provozuje více než 170 tzv. „golfových hřišť“.

article_photo

Vaqueros z Guantánama… Snímek Břetislav Olšer

Poté v souvislosti s Obamovým obnovením vztahů mezi USA a Kubou se opět stal středem pozornosti status základny Guantánamo. Ředitel ústavu kubánských a kubánsko-amerických výzkumů Jaime Suchlicki prohlásil, že Kuba trvá na navrácení Guantánama, kterou dostaly Spojené státy do „časově neomezeného pronájmu“ (tedy navždycky) za „roční poplatek 2000 peso ve zlaté měně Spojených států“. Ty Kuba nikdy nepřijala a Castro je ukládal ve švýcarské bance…

Neblaze známá americká věznice pro teroristy Guantánamo na Kubě zůstane v provozu nejméně další 25 let. Novinářům to řekl její velitel John Ring. O tom, že armádní komplex zůstane v provozu, byl prý personál věznice zpraven ministerstvem obrany. V zařízení je nyní 41 vězňů. USA jsou kritizovány za kruté výslechové metody jako je takzvaný waterboarding, i za to, že jsou podezřelí celé roky věznění bez soudu a někdy i bez vznesení obvinění.

http://olser.cz/wp-content/uploads/kuba-img_20140603_00101.jpg

Součástí základny Guantánamo je též Mc Donalds po kubánsky… Snímek Břetislav Olšer

Bývalý americký prezident Barack Obama zavření sliboval už ve volební kampani. V roce 2009 skutečně vydal prezidentský dekret, na jehož základě měl být žalář na Kubě uzavřen. Prakticky to ale nebylo možné, protože vězně nebylo kam přesunout. Současný americký prezident Donald Trump pak Obamovu směrnici zrušil. A podle loňské prosincové zprávy Spojených národů je nejméně jeden z nich stále mučen.

V uplynulých letech Američané na Guantánamu zadržovali stovky vězňů. Provoz Guantánama stojí americké daňové poplatníky více než 450 miliónů dolarů (9,9 miliardy Kč) ročně. A čeká havloidní lůza se nechala slyšet, že Mašínové prý vraždili jen proto, že je k tomu vyprovokoval komunistický režim; proč tedy nejsou hrdinové též Fidel Castro či Che Guevara? Od března 1952 do prosince 1958 zavraždila Batistova armáda a policie asi 20 000 Kubánců…

Kolik měli krve Fidel a Che na svých rukách v době, kdy byli podporováni USA? Jistě ne víc, než Batista, přesto byla ve Washingtonu až v roce 2016 vztyčena kubánská vlajka, která se v areálu MZ USA připojila k desítkám vlajek ostatních států, jež se Spojenými státy udržují diplomatické styky.

Že Batistův režim nebyl komunistický? To je fakt, ale za to svými otrokáři pobil desetitisíce nevinných lidí, tak proč by tyto zvrhlíky, co vraždili, nemohli zabíjet Castro s Guevarou jako Mašíni komunisty? Nebo snad oprávněný odpor proti tyranu může být pouze tehdy, je-li tyran se stovkami mrtvých komunistický, ale když je to tyran placen USA a „pouze“ s dvaceti tisíci zabitými, je nedotknutelný?

article_photo

Jak jsem „lovil“ na Kubě…

Od roku 1962, kdy USA zahájily ekonomickou blokádu vzpurné Kuby, neslyšíme ze zahraničních médií nic jiného než plivání na snahu Kubánců jít svojí cestou. Trestán však nebyl jen Castrův klan, ale nevinní obyvatelé tohoto ostrova Velkých Antil. Můj průvodce Oriol vystudoval v Praze, takže česky mluvil, jako když bičem mrská. Avšak místo toho, abych kladl většinu otázek já, ptal se též on.

Třeba jak bychom existovali desítky let v Česku bez dodávek základních surovin, ovoce, ropy či s polovinou negramotných obyvatel. Krčil jsem rameny jako při mnohých jiných svých pokusech o kloudnou odpověď. Nikdy nezapomenu na 1. leden 1982, když Náměstí Revoluce u památníku Jose Mártiho v Havaně praskalo ve švech; asi milion Kubánců sledovalo tradiční projev Fidela Castra.

Byl velmi emotivní a trval tradičně několik hodin; Kubánci prchali přes moře na Floridu a to vůdce rozčílilo; napřed ukázal na ženy: ” Vy jste byly za Batisty děvky, teď máte díky revoluci slušnou práci a stejně chcete do Ameriky. Já se na to můžu vys.at…” řekl a odcházel, dav ale křičet: “Fidel, Fidel…” Tak se vůdce otráveně vrátil a pro změnu nadával mužům, že byli otroky… Celá situace se opakovala… Nadávky, odchod Castra a jeho teatrální návrat a znovu…

V OSN, jejímž hlavním sponzorem jsou Spojené státy, paradoxně rovněž konstatovali, že Washington se dosud nepřipojil ke Konvenci o právech dítěte. Oriol však byl pyšný, že Kuba byla vždy v centru globálního dění – žil zde Ernest Hemingway, který dostal Nobelovu cenu za literaturu za román “Stařec a moře” o kubánském rybáři, sovětské rakety na ostrově způsobily, že USA musely stáhnout své atomové hlavice z Turecka…

article_photo

A v Zátoce sviní, na Playa Giron – Bahía de Cochinos – v provincii Matanzas, zase dali Castrovi partyzáni za vyučenou hordám žoldáků z Floridy a kubánští lékaři zvládají nejlépe dětské choroby a HIV… Dnes dětská úmrtnost navzdory takřka šedesátiletém embargu Spojených států dosahuje na Kubě kolem šesti promile, desetkrát míň než za Batisty, čímž je rovněž nižší než v USA… a to Oriol ještě netušil, že Kubu navštíví 8. dubna 2012 papež Benedikt XVI…

Ptal jsem se i já, jak to všechno začalo a proč zpočátku USA Fidelově revoluci fandili; v roce 1958 totiž Fidelovi partyzáni získali fotodokumentaci z americké vojenské základny Guantanámo z nakládání amerických napalmových pum do Batistových bombardérů, které nemilosrdně vypalovaly vesnice v oblasti ovládané povstalci. Fotografie, které předali revolucionáři sdělovacím prostředkům v USA, měly velkou odezvu na veřejném mínění, které se stavělo stále negativněji vůči činnosti stávajícího kubánského prezidenta a vlády.

Pak 27. června přepadli partyzáni několik autobusů převážejících americké důstojníky ze základny do Santiaga; zajatcům přímo ukázali některé napalmem zcela zničené vesnice. Zajatí vojáci se obrátili dopisem na amerického konzula na Kubě s žádostí o zastavení ničivého bombardování. Americký konzul Wolam a velvyslanec USA v Havaně A. T. Smith vyjednali jeho přerušení, což umožnilo povstalcům přeskupit svoje vojska a ubránit Sierru Maestro.

Na Pláži sviní –  Bahía de Cochinos… Snímek Břetislav Olšer

Je to už přes půl století zažitá lež, že vztahy obou zemí se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. Fidel Castro však nebyl komunistou, tím se stal až v roce 1965. resp. když 2. října 1965 byla založena Komunistická strana Kuby, v jejímž čele stál jako prezident, předseda vlády a vrchní velitel armády Fidel Castro Ruz až do 19. února 2008.

Již v březnu 1957 k sobě povstalci pozvali reportéra prestižního amerického deníku The New York Times Herberta Mattewse. Ten s Castrem udělal interview, a zároveň podlehl romantickému kouzlu partyzánů. Do novin tehdy napsal: „Síla osobnosti, která z Castra vyzařuje, je neodolatelná. Je nemožné si nevšimnout, jak ho jeho muži obdivují a zbožňují. (…) Když jsem se zaposlouchal do vyprávění, jak po vylodění dával dohromady roztříštěné zbytky invazní armády, jak získával zbraně a zásoby a jak zahájil první z dlouhé řady útoků partyzánské války, zmocnil se mě dojem, že je nepřemožitelný…“

Obliba Castra byla také čím dál větší, a zatímco si ve východokubánských horách Sierra Maestra podávali dveře další novináři, partyzány začali oslavovat i vlivní evropští intelektuálové. Západní svět v čele s USA Fidel Castro doslova pobláznil… A pak to začalo; 8. ledna 1959 přijel do Havany tehdy 33letý jako vůdce partyzánů. Bylo to v době, kdy sdělovací prostředky USA povstání na Kubě hodnotily velmi pozitivně.

Velvyslanectví USA při OSN v New Yorku… Snímek Břetislav Olšer

V první vládě, která vznikla 5. ledna 1959 ale nebyl Fidel Castro; předsedou nové kubánské vlády se stal opoziční právník Miro Cardone a do vlády jmenoval především členy umírněného Hnutí 26. července. Prezidentem se stal Manuel Urrutia Lléo, který se partyzánských bojů nezúčastnil. Byl však všeobecně známý a kladně hodnocený pro svoji soudní objektivitu z doby svého působení v období Batistovy diktatury.

Do pěti dnů po svém ustavení byla tato první revoluční kubánská vláda uznána nejen všemi zeměmi Latinské Ameriky, ale rovněž USA, SRN, Velkou Británií, Španělskem a dalšími  a dalšími zeměmi. Teprve v říjnu 1962, v období tzv. Karibské krize, kterou vyvolalo rozmístění amerických raket v Turecku a následný pokus o umístění sovětských raket na území Kuby, došlo k dalšímu zostření napjatých vztahů mezi Kubou a USA.

A bylo vyhlášeno ekonomické embargo na Havanu, stejně jako vyhlásily USA po půl století později sankce vůči Rusku kvůli připojení ruského Krymu s jeho základnou v Sevastopolu; a je tu další podobnost… Už víte, proč se Hemingway bratřil s Castrem a Kundera s komunisty?

„Teď, když jsem prezidentem, bude Amerika odhalovat zločiny Castrova režimu,“ řekl po svém zvolení za 45. šéfa Bílého domu Donald Trump a odsoudil utrpení Kubánců trvající „téměř šest desetiletí“. „Víme, co se děje, a pamatujeme si, co se stalo,“ dodal. A já se tedy ptám, co si vlastně a jak pamatuje, když nedávno po smrti Fidela Castra o něm prohlásil, že to byl diktátor a vrah…

Zbytky amerických žodáků na Na Pláži sviní –  Bahía de Cochinos…

Copak má Trump se svojí pamětí, že si nevybavuje, jak jeho firma Trump Hotels & Casino Resorts v 90. letech za vlády toho vrahouna Castra bez výčitek svědomí uhradila s vědomím svého majitele náklady na kubánskou misi konzultantů ze společnosti Seven Arrows, jak napsal časopis Newsweek. (v New Yorku byl vydáván od roku 1933, od roku 2012 však přestal vycházet v papírové podobě a přesunul se výlučně na internet…)

Společnost Seven Arrows pak poradila Trumpově firmě, jak průzkum kubánského trhu vydávat před americkými úřady za charitativní cestu, aby se porušení zákona neprovalilo. Podle tehdy platných zákonů museli Američané pro cesty na Kubu žádat vládní povolení, která Washington vydával jen ve velmi omezeném počtu, a navíc pro přesně specifikované účely.

Cílem průzkumné mise bylo vytvořit na komunistickém ostrově užitečné kontakty pro případ, že vláda USA protikubánské sankce omezí. Konzultanti z firmy Seven Arows se v Havaně údajně setkali se zástupci vlády, bankéři a šéfy firem. Trump se podle týdeníku příprav na tuto cestu aktivně účastnil a o jejím cíli věděl…

Newsweek rovněž uvedl, že holding Trump Organization si půjčuje u čínských bank. Navíc Čína předběžně udělila souhlas americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi k rozšíření jeho obchodních značek na čínském trhu. Podle agentury Reuters jde o 38 ochranných známek. Pod nimi se skrývají firmy z oblastí hotelového byznysu, lázní, relaxačních salonů nebo eskortních služeb.

Ale, ale… pan počestný… Chce přesto dnes Donald Trump, jako 45. prezident USA, aby měla Kuba zase potenciál ve vytváření neomezených zisků v podnikatelském zájmu USA, do něhož patřil počátkem 30. let 20. století i organizovaný zločin?

Batistova mafie kontrolovala herny, prostituci a obchod s drogami na pevnině USA i na Kubě, jež měla být její operační základnou. V té době byla Kuba pod vedením skutečného diktátora a vraha prezidenta Fulgencia Batisty, který měl těsné politické vazby na Washington a jeho nadnárodní společnosti byly komplicem organizovaného zločinu.

Co Trump objeví ve své paměti o tom, že z Batistovy Kuby se stala stoka korupce a zločinu, parketou bohatých a slavných v kasinech a hernách, zatímco většina obyčejných Kubánců žila v extrémní chudobě. Když byl Batista ještě náčelník štábu armády v hodnosti plukovníka, dohlížel na čistku pověřených důstojnických sborů, z nichž někteří byli nuceně penzionováni a někteří popraveni…

Krátce po uznání korupční vlády na Kubě prezidentem USA Trumenem diktátor Batista v roce 1952 tvrdě potlačil kubánskou opozici a ve velkém otevřel v cestu hazardnímu podnikání. Roku 1956, uprostřed revolučního pozdvižení, tak byl v Havaně postaven Hotel Riviera, kterým si gangster a Batistův osobní přítel a americký mafián Meyer Lansky splnil sen a dovršil svůj úspěch, když na Kubě investoval miliony dolarů do kasin. (Říká to něco Donaldu Trumpovi, který měl sám výše popsaný eminentní zájem v 90. letech o podnikání na Kubě…?)

Napřed USA podporovaly kubánskou revoluci, teď po ní plivají: http://www.rukojmi.cz/clanky/200-kdyz-usa-podporovaly-a-uznaly-nekomunistickou-kubanskou-revoluci-resp-jeji-novou-vladu-a-nechali-svrhnout-batistu-fidel-castro-se-stal-komunistou-az-v-roce-1965

Batista poté získal pomocí cenzury rovněž kontrolu nad sdělovacími prostředky. Také vytvořil protikomunistickou tajnou policii, aby umlčel veřejnost násilím, mučením a veřejnými popravami. Má Trump vůbec ponětí, že od března 1952 do prosince 1958 zavraždila Batistova armáda a jeho tajná policie asi 20 000 Kubánců s finanční a vojenskou podporou z Washingtonu…?

Znal někdy Trump muže jménem Arthur M. Schlesinger Jr., jenž byl americký spisovatel, historik, autor projevů a zvláštní asistent prezidenta Johna F. Kennedyho, který pracoval především na latinskoamerických problémech, analyzoval na prezidentovu žádost Batistovu Kubu? Ví, že též uvedl: „Korupce vlády, brutalita policie, lhostejnost režimu vůči potřebám lidu pro vzdělání, lékařskou péči, bydlení, sociální a ekonomickou spravedlnost jsou otevřenou pozvánkou k revoluci.“

Inu, po kubánské revoluci však nastaly další vyprovokované revoluce po celém světě – arabská, oranžová, růžová, sametová, majdanská, cedrová, tulipánová, jasmínová… Za vším ale nehledej ženu, nýbrž Spojené státy severoamerické. Globální provokatér je zkrátka jako starý pes, kterého nelze naučit nové kousky; lze tedy opravdu z principu srovnávat vrahy Mašíny s Fidelem Castrem a Che Guevarou…? Spolu s Putinem už se těším na ruskou vojenskou základnu na Kubě… Starého psa novým kouskům nenaučíš, aneb Kuba v přechodu…?

http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2009/3/nastup-kubanske-revoluce/

Obama se přivítal s Raulem Castrem; poslal komerční letadlo na Kubu

Jednička v léčbě HIV, resp. AIDS se jmenuje Kuba, ale Češi budou lhát dál…

Když je hrdinstvím zrada vlastní krve…

Druhé mocenské centrum; papež František, prezidenti Zeman, Kirchnerová, Raúl Castro a Putin…?

http://www.rukojmi.cz/clanky/7183-rusko-otevre-na-kube-vojenske-zakladny-ze-sovetske-ery

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *