Templetonova cena je pro monsignora Halíka velmi prestižní ocenění, které získala také Matka Tereza, jež zakládala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti. Budovala nemocnice a školy. Navštívila ve světě mnoho míst lidského utrpení: osadu s přesídlenci po černobylské havárii, v obleženém Bejrútu vyhledávala děti ohrožené válkou – v rozvalinách města jich našla na šedesát zmrzačených a nemocných a všechny se jí podařilo evakuovat do bezpečí. Založila Misionářky lásky, kongregace Milosrdenství… Získala rovněž Nobelovu cenu míru, o níž bylo řečeno, že je asi málo duchovní. Může se s Matkou Terezou rychlokvašný katolický kněz Tomáš Halík rovnat…?

otevreny-dopis-rediteli-stanice-cro2-odeslany-panu-dittrichovi-29-1-2015

Nejmizernější je na tomto zvláštním teologovi fakt, že místo srdce na dlani má duši plnou zloby a kariérních vášní. Jeho mírumilovnost je pouze skvěle zahrané divadlo, zvláště když vše zahrnuje už nyní do své předvolební kampaně. Nejde o to, jaký střet spolu mají pánové Chlumec a Halík, podstatně je si uvědomit míru zášti, kterou v sobě až do míry hrubé patologické nestoudnosti chová prelát Jeho Svatosti – Monsignor 2. stupně. Když uslyší jméno Miloš Zeman, vyplaví se z něho přímo ďábelský adrenalin, s nímž o něm tvrdí: “Spíš je mi ho dnes líto, vidím, že je to nemocný člověk. Léta alkoholu a barbarské životosprávy se podepsaly na jeho zjevu, na jeho chování i na jeho myšlení. Vždyť on byl původně intelektuál, Klause převyšoval inteligencí a hlavně smyslem pro humor. Pak si přisvojil masku jakéhosi bodrého, přihlouplého strýce. Ale ta mu přirostla k obličeji tak, že už ji nemůže sundat. Přitom styl jeho rozhodování, koho jmenuje ministrem, komu udělí nebo odepře profesorský titul, nese znaky orientálního despoty, který odměňuje své milce a mstí se svým nepřátelům…”

Mám říct nahlas, co mi připomíná on? Jak může “světová” osobnost a nositel prestižní Templetonovy ceny tak hulvátsky urážet hlavu státu? A co tak, pane Halíku, vámi milovaný abstinent Václav Havel…? Nechci malovat čerta na zeď, ale vzhledem k rozložení momentálních českých nálad by se prelát Halík stal prezidentem jedině v případě, že proti němu v druhém kole kandidovala lázeňská pacientka v hidžábu. Další příklad prelátského myšlení v podání teologa na baterky Halíka je v dopise panu Chlumci:

Pane lektore tvůrčího psaní a žurnalistiky, jste-li autorem vskutku „tvůrčího“ psaní řediteli ČR2, měl byste se omluvit mně i rozhlasu za pomluvu, v níž jste naprosto obrátil smysl mého sdělení; řekl jsem pravý opak toho, co stojí ve vašem denunciačním přípisu. Nevím, zda Vás k tomu vedla zaslepenost a fanatičnost, čišící z vašeho dopisu, nebo neschopnost pochopit smysl sdělení v rádiu, nebo zda jste si mne a pořad spletl s něčím jiným. V každém případě se podivuji instituci, která člověka vašeho typu zaměstnává jako „lektora žurnalistiky“(sic!) a podobně to vnímají i pracovníci rozhlasu. Z úrovně Vaše dopisu si nedovedu představit, co své žáky učíte. V každém případě jste své instituci způsobil pěknou ostudu…“

Zde je nutné vzpomenout filozofa Voltaira a jeho slova: „S vašim názorem nesouhlasím, ale dám život za to, abyste ho mohl veřejně prohlašovat.“ Není tedy důležité, kdo z těchto dvou má pravdu, děsí však fakt, jak se vyjadřuje samozvaný filozof a nositel prestižní Templetonovy ceny, kterou získal z protekcionismu jako další z neúspěšných pokusů o „amerického“ kandidáta na prezidenta ČR, (po Švejnarovi, Albrightové, Schwarzenbergovi…), prelát Jeho Svatosti – Monsignor 2. stupně. Kdo jiný by měl jít příkladem lidstvu, nežli právě svatí muži? Nevidět hrdiny v zavražděných karikaturistech, to je věc názoru každého, ovšem je třeba si říct, kolik tito „hanebníci“ zastřelili lidí a kolik jich zabili tzv. ochránci práv islámu? A třeba za banality, kdy se stal malér, za něhož byla vyhlášena fatva; hromádku vepřových kostí někdo hodil před vstupní dveře brněnské mešity a jejich kliku pomazal následně sádlem a pověsil na ni i kus vepřového masa.

Muslimové podali na neznámého pachatele trestní oznámení. Konzumaci vepřového masa islám přísně zakazuje; muslimové jej považují za nečisté. Proto prý byla na Česko vyřčená fatva, která se nedá odvolat. Musí se údajně splnit do pěti let. Není otázka jestli, ale kdy to přijde a poteče krev a šedý mozek bude stékat po stěnách. Zprávu převzal a osobně prošetřoval ÚOOZ Praha. Dodnes však nebyla varována jediná státní instituce, jediné nádraží, nebo škola či nemocnice. Velký problém je, že mezi BIS a ÚOOZ se vede konkurenční boj. Prakticky tyto dvě instituce mezi sebou minimálně komunikují. Co se stalo ve Francii, to se může zítra klidně stát i u nás; a to nešířím poplašné zprávy…

Česko má smůlu na muslimské představitele, šéf Muslimské unie v ČR Mohamed Abbas z Chartůmu v Súdánu se předvedl; odsoudil, co dělá Islámský stát, když podřezává zajatce z USA či Evropy, což ale nemá prý nic společného s islámem, na rozdíl od šarií povoleného trestu kamenování, jelikož to napsal sám Alláh – svrchovaný pán veškerého tvorstva a Nejvýše Odpouštějící, jenž pravil: „kdo z vás je bez viny, ať hodí kamenem“. To je přece ono. Lze však na počátku třetího tisíciletí omlouvat náboženství, které popravuje, seká ruce a kamenuje ženy pro nevěru, údajné čarodějnictví či odpadnutí od islámu? Česko přece není Súdán…

A dalším do islámské partičky je Muneeb Hassan Alrawi, pro změnu irácký obchodník, jenž u nás má teplé a jistě dobře placené místečko páté kolony; post  předsedy Islámské nadace a Ústředí muslimských obcí v ČR. A stejně jako jeho kámoš z mokré čtvrti Abbas tvrdí, že řádění teroristů v Paříži nemá nic společného s islámem, ovšem bít děti, co se nechtějí modlit k Alláhovi, je správné dle Abbase i šarie. Škoda rány, jež padne vedle. A ještě nařizuje, aby tato nebohá dítka byla učena nenávidět bezvěrce. Občas při pohledu na Alrawiho mám pocit, že jsem ho již někdy viděl v ČT, jak na vytrvale opakovanou otázku, zda by on sám zabil svoji dceru, kdyby se vzdala islámu, odpověděl kladně. Vlastně ani nevím, zdali nějakou dceru vůbec má…? Asi mám pouze jen vidiny; třeba za to na mě nepožádá o fatvu.

Vystudoval sociologii a filosofii na FF UK v Praze, do roku 1968 byl členem výboru ČSM, později členem komise ZV ROH pro socialistickou soutěž. V letech 1972–1975 působil jako podnikový psycholog a sociolog v podniku Chemoprojekt; soutěžil o titul Brigády socialistické práce československo-sovětského přátelství, dnes dle něj brigády práce asi imperialistické.

Některé věci stojí za opakování; viz. curriculum vitae této interesantní figurky a pochopíme vše; podle kádrových materiálů projevoval v pracovní a odborné oblasti angažovanost za realizaci politiky KSČ a byl ochotný a svědomitý, měl velmi dobrý vztah k lidem a v kolektivu byl oblíben. Patřil k zakládajícím členům Ekumenického hnutí inteligence a studentů a Díla koncilové obnovy. V roce 1978 měl být tajně vysvěcen biskupem Aufderbeckem v Erfurtu na katolického kněze. V letech 1980–1982 absolvoval dvouleté studium stranického vzdělávání k otázkám světonázorové výchovy a v roce 1981 absolvoval v NDR nástavbový kurs pro instruktory sociálně psychologického výcviku.

Odmítl též podepsat Chartu 77. Státní bezpečnost jej vedla jako kandidáta tajné spolupráce (KTS) pod krycím jménem Kazatel. Dne 17. června 1982 odmítl nabídku StB ke spolupráci. Halíkův svazek byl 6. prosince 1989 zásluhou Václava Havla zničen a zbylo z něj jen torzo. V roce 1984 získal atestaci z psychologie a působil jako psycholog na Institutu Ministerstva průmyslu, byl rovněž psychoterapeut pro drogově závislé na Protialkoholním oddělení Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice UK. České křesťanské akademie (ČKA) ho nedávno zvolila na další 6leté funkční období prezidentem ČKA; tuto funkci zastává již od roku 1990. Holt, prezidentování je jeho hobby, má je zkrátka ve svých genech…

Inu, Inu, kdos bez chyby hoď kamenem, aneb jak praví klasik Murphy; „Každá organizace má určitý počet pracovních míst vyhrazených pro naprosté blbce. Z čehož vyplývá: Když z jednoho místa blbec odejde, je promptně nahrazen jiným. Vzkaz pro pana Chlumce; s blbcem se nikdy nepři – někdo by si nemusel všimnout, že je mezi vámi velký rozdíl…“ http://olser.blog.idnes.cz/c/423418/U-snedeneho-ukrajinskeho-kramu-rotmistra-Porosenka-a-zradne-Julie.html

Islám je jen jiná cesta k Bohu

Preláte Jeho Svatosti–Monsignore Halíku

izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku