Odhalte tajemství: Evidence svěřenských fondů pod lupou

Veřejný rejstřík

Veřejný rejstřík svěřenských fondů představuje zásadní krok k transparentnosti a důvěryhodnosti tohoto institutu v České republice. Občané a další zainteresované strany tak mají možnost nahlédnout do základních informací o fondech, jako je jejich název, identifikační číslo, datum vzniku či osoby správce. Záznamy o svěřenských fondech nicméně neobsahují detaily o majetku fondu ani o jeho obmyšlených, čímž je zajištěna ochrana soukromí a legitimních zájmů zúčastněných osob. Veřejná dostupnost údajů o fondech přispívá k předcházení zneužití tohoto institutu k nekalým účelům, jako je praní špinavých peněz či daňové úniky. Zároveň usnadňuje identifikaci a kontrolu ze strany orgánů činných v trestním řízení. Veřejný rejstřík svěřenských fondů tak představuje vyvážený kompromis mezi transparentností a ochranou soukromí, který posiluje důvěru v tento užitečný právní nástroj.

Základní údaje o fondu

V této části naleznete základní identifikační údaje o svěřenském fondu, které jsou evidovány v evidenci svěřenských fondů. Jedná se o veřejně dostupné informace, které slouží k transparentnosti a identifikaci fondu. Mezi tyto údaje patří například název fondu, identifikační číslo fondu, datum vzniku fondu, sídlo fondu, identifikační údaje správce nebo statutárního orgánu fondu a účel fondu. Evidence svěřenských fondů je vedena notáři a je přístupná online. Záznamy o svěřenských fondech obsahují pouze základní údaje a neobsahují informace o majetku fondu, obmyšlených ani o zakladateli. Tyto informace jsou důvěrné a nejsou veřejně dostupné. Pro více informací o konkrétním fondu je nutné kontaktovat správce fondu.

Jméno svěřitele a správce

V rámci evidence svěřenských fondů hraje identifikace klíčovými subjekty, tedy svěřitele a správce, nezastupitelnou roli. Jméno svěřitele, osoby zakládající svěřenský fond, představuje jeden ze základních identifikačních údajů fondu a je obvykle veřejně dostupné. Záznamy o svěřenských fondech tak obsahují i tuto informaci, která umožňuje základní orientaci v daném fondu. Na druhou stranu, jméno správce, osoby či instituce spravující majetek fondu, nemusí být vždy veřejně přístupné. Záleží na konkrétní jurisdikci a nastavení evidence. V některých případech je zveřejněno pouze obecné označení správce, například "banka se sídlem v Praze", aby byla zajištěna určitá míra důvěrnosti. Zveřejnění jména správce však může být v některých případech žádoucí z důvodu transparentnosti a kontroly nad činností fondu. Záznamy o svěřenských fondech tak představují důležitý nástroj pro pochopení fungování a struktury těchto specifických právních nástrojů.

Účel fondu a obmyšlení

Svěřenské fondy, ač v českém právním řádu relativně novým institutem, si postupně získávají na popularitě. Zásadní roli v jejich fungování hraje jasně definovaný účel fondu a okruh obmyšlených. Tyto dva aspekty tvoří základní pilíře, na nichž je celá existence svěřenského fondu postavena. Účel fondu vymezuje, k jakému konkrétnímu cíli majetek ve fondu směřuje. Může se jednat o nejrůznější záměry, od zajištění potomků, přes podporu charitativních projektů, až po financování podnikatelských aktivit. Důležité je, aby byl účel fondu formulován dostatečně konkrétně a srozumitelně, a to i s ohledem na jeho budoucí administraci a kontrolu ze strany orgánů veřejné moci. Obmyšlený je pak osoba (fyzická či právnická), v jejíž prospěch je majetek ve fondu spravován. Může jít o osobu existující, ale i o osobu budoucí, a dokonce i o osoby neurčité. Správce fondu je pak povinen majetek spravovat s péčí řádného hospodáře a v souladu se stanoveným účelem fondu a zájmy obmyšlených. Evidence svěřenských fondů a záznamy o nich hrají klíčovou roli z hlediska transparentnosti a kontroly. Veřejný rejstřík svěřenských fondů obsahuje základní identifikační údaje o fondu, včetně jeho účelu a okruhu obmyšlených. Tyto informace umožňují identifikovat osoby spjaté s fondem a přispívají k předcházení zneužití fondu k nekalým aktivitám.

Evidence svěřenských fondů, ať už v podobě listin, zápisů či digitálních záznamů, představují klíčový prvek pro pochopení toků aktiv a majetku v moderní ekonomice. Jejich důkladná analýza nám umožňuje nahlédnout do složitých struktur vlastnictví a odhalit tak potenciální rizika, ale i příležitosti.

Zdeněk Kropáček

Důvěrnost informací

Svěřenské fondy jsou v České republice relativně novým institutem, a proto se s nimi pojí i otázky ohledně důvěrnosti informací. Zákon o svěřenských fondech a svěřenské správě se sice věnuje i této problematice, ale v praxi se objevují nejasnosti. Záznamy o svěřenských fondech, včetně informací o zakladateli, obmyšleném a majetku fondu, jsou ze zákona důvěrné. Přístup k nim má jen omezený okruh osob, například správce fondu, obmyšlený (pokud mu to svěřenská listina umožňuje) nebo státní orgány v odůvodněných případech. Důvěrnost se vztahuje i na informace o existenci svěřenského fondu. To znamená, že správce fondu ani jiná osoba oprávněná nakládat s informacemi o fondu nesmí bez souhlasu zakladatele sdělovat třetím stranám, že fond existuje, natož jakékoli detaily o jeho fungování. Porušení povinnosti mlčenlivosti může mít pro viníka právní i finanční důsledky.

Srovnání dostupnosti záznamů o svěřenských fondech

Funkce	Česká republika	Spojené státy
Veřejná dostupnost základních údajů o fondu	Omezená	Ano (v některých státech)
Veřejná dostupnost dokumentů fondu	Ne	Ne (s výjimkou soudních sporů)
Evidence spravována státem	Ano (Notářská komora ČR)	Ne (spravováno na úrovni jednotlivých států)

Přístup k evidenci

Otázkou, která se přirozeně nabízí v souvislosti s evidencí svěřenských fondů, je otázka přístupu k těmto informacím. Veřejnost má legitimní zájem na transparentnosti fungování svěřenských fondů, a to z důvodu jejich potenciálního vlivu na ekonomiku a společnost. Na druhou stranu je pochopitelné, že existují i ​​informace, které si zaslouží ochranu z důvodu soukromí zřizovatelů, beneficientů a samotného účelu fondu.

Zákon o evidenci svěřenských fondů a o změně některých souvisejících zákonů (zákon č. 340/2013 Sb.) proto stanovuje, které informace jsou veřejně přístupné a které nikoli. Veřejný rejstřík svěřenských fondů obsahuje základní identifikační údaje o fondu, jako je jeho název, identifikační číslo, datum vzniku a zániku, sídlo správce a podobně. Veřejně dostupné jsou i záznamy o změnách těchto údajů. Naopak neveřejné jsou informace o zřizovateli, beneficientovi, majetku fondu a jeho účelu. Tyto citlivé údaje jsou přístupné pouze oprávněným osobám, například orgánům činným v trestním řízení.

Výpisy z evidence

Zákon o evidenci svěřenských fondů a evidence svěřenských fondů uvádí, že existuje možnost nahlížet do evidence svěřenských fondů a pořizovat si z ní výpisy a opisy. Výpis z evidence svěřenských fondů obsahuje pouze základní údaje o svěřenském fondu, jako je jeho název, identifikační číslo, datum vzniku a datum zápisu do evidence. Na druhou stranu, opis z evidence svěřenských fondů obsahuje všechny údaje zapsané o svěřenském fondu v evidenci, včetně jeho zakladatelské listiny a dalších dokumentů. Pro získání výpisu nebo opisu z evidence svěřenských fondů je nutné podat písemnou žádost. Žádost musí obsahovat identifikační údaje žadatele a údaje o svěřenském fondu, o kterém žadatel žádá informace. Za vyhotovení výpisu nebo opisu z evidence svěřenských fondů se platí správní poplatek. Jeho výše se liší v závislosti na formě, v jaké je výpis nebo opis vydán.

Poplatky za výpisy

V souvislosti s evidencí svěřenských fondů a zpřístupňováním záznamů o nich se často objevuje otázka poplatků za výpisy z této evidence. Zákon o evidenci svěřenských fondů a o změně některých souvisejících zákonů (zákon č. 340/2013 Sb.) v § 22 upravuje poskytování informací z evidence. Zákon stanoví, že za poskytnutí informací z evidence svěřenských fondů se hradí poplatek. Výše poplatku se liší podle způsobu podání žádosti a podle rozsahu požadovaných informací. Za podání žádosti o výpis z evidence prostřednictvím dálkového přístupu se platí nižší poplatek než za podání žádosti písemně nebo osobně. Stejně tak se liší výše poplatku za poskytnutí úplného výpisu a za poskytnutí částečného výpisu, který obsahuje pouze vybrané údaje. Poplatky za výpisy z evidence svěřenských fondů jsou příjmem státního rozpočtu.

Ochrana osobních údajů

S ohledem na evidenci svěřenských fondů a záznamy o nich je ochrana osobních údajů klíčová. Informace o zřizovatelích, beneficientech a majetku ve svěřenských fondech jsou ze své podstaty citlivé a podléhají přísným pravidlům GDPR. Správci svěřenských fondů nesou odpovědnost za implementaci odpovídajících technických a organizačních opatření k ochraně těchto údajů. To zahrnuje zabezpečení přístupu k informacím, nastavení jasných pravidel pro jejich zpracování a zajištění souladu se všemi zákonnými požadavky. Porušení těchto povinností může vést k sankcím ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů a k poškození dobré pověsti správce. Je proto nezbytné, aby správci svěřenských fondů k ochraně osobních údajů přistupovali s náležitou vážností a svědomitostí.

Změny v evidenci

S účinností od 1. července 2021 vstoupila v platnost novela zákona o evidenci svěřenských fondů, která přinesla několik významných změn. Nově se záznamy o svěřenských fondech vedou v elektronické podobě a zpřístupňují se prostřednictvím evidence svěřenských fondů. Tato evidence je veřejně přístupná a umožňuje vyhledávání podle různých kritérií, jako je název fondu, identifikační číslo fondu nebo jméno správce. Novela také upřesnila rozsah údajů, které se do evidence zapisují. Mezi tyto údaje patří například údaje o zřizovateli fondu, údaje o svěřenském správci, účel fondu nebo doba trvání fondu. Změny v evidenci svěřenských fondů přinesly větší transparentnost a usnadnily přístup k informacím o těchto fondech. Veřejnost tak má lepší přehled o existenci a fungování svěřenských fondů v České republice.