Ochranná lhůta po výpovědi: Na co máte nárok v roce 2023?

Co je ochranná lhůta v nezaměstnanosti

Ochranná lhůta v nezaměstnanosti představuje důležité období, které chrání občany po skončení pracovního poměru. V roce 2023 tato lhůta činí 7 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání, během kterých má bývalý zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, jako kdyby byl stále v pracovním poměru. Tato ochranná doba je stanovena zákonem a její význam spočívá především v zajištění sociální ochrany v přechodném období mezi zaměstnáními.

V případě, že zaměstnanec ukončil několik zaměstnání současně, ochranná lhůta běží pouze jednou, a to v délce 7 dnů. Pokud měl člověk více souběžných pracovních poměrů, ochranná lhůta se neprodlužuje ani nesčítá. Je důležité si uvědomit, že ochranná lhůta se vztahuje pouze na nemocenské pojištění, nikoli na zdravotní pojištění, které má svá vlastní pravidla.

Zvláštní podmínky platí pro těhotné ženy, u kterých je ochranná lhůta výrazně delší. V jejich případě trvá ochranná lhůta po celou dobu těhotenství, pokud zaměstnání skončilo v době těhotenství. Toto ustanovení má zajistit, že těhotné ženy nezůstanou bez podpory v případě komplikací souvisejících s těhotenstvím.

Pro získání nároku na nemocenské dávky v ochranné lhůtě musí být splněny určité podmínky. Především musí být pracovní poměr ukončen řádně a zaměstnanec musel být účasten nemocenského pojištění. Ochranná lhůta se nevztahuje na případy, kdy byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnance bez vážného důvodu nebo při okamžitém zrušení pracovního poměru.

V kontextu roku 2023 je třeba zmínit, že ochranná lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni skončení pracovního poměru. Pokud tedy pracovní poměr skončí například 15. června 2023, ochranná lhůta běží od 16. června do 22. června 2023 včetně. Během této doby má bývalý zaměstnanec nárok na nemocenské dávky, pokud by u něj nastala pracovní neschopnost.

Je důležité si uvědomit, že ochranná lhůta se vztahuje i na dohody o pracovní činnosti (DPČ), pokud zakládají účast na nemocenském pojištění. Naopak se nevztahuje na dohody o provedení práce (DPP), a to ani v případě, že z nich bylo odváděno pojistné. Ochranná lhůta se také neuplatní, pokud zaměstnanec bezprostředně nastoupí do nového zaměstnání, kde je opět účasten nemocenského pojištění.

V případě, že během ochranné lhůty nastane pracovní neschopnost, je třeba tuto skutečnost nahlásit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Ta pak posoudí nárok na nemocenské dávky a zajistí jejich výplatu. Výše nemocenského se v takovém případě vypočítává z příjmů z posledního zaměstnání, jako kdyby pracovní poměr stále trval.

Délka ochranné lhůty po ukončení práce

Ochranná lhůta v nezaměstnanosti představuje důležité období po skončení pracovního poměru, během kterého bývalý zaměstnanec nadále zůstává účastníkem zdravotního pojištění, i když už nepracuje. V roce 2023 je základní délka ochranné lhůty stanovena na 7 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání. Tato lhůta začíná běžet prvním dnem po skončení pracovního poměru a vztahuje se na všechny bývalé zaměstnance bez ohledu na způsob ukončení pracovního poměru.

Existují však specifické případy, kdy může být ochranná lhůta delší. U žen, které ukončily zaměstnání v době těhotenství, činí ochranná lhůta celkem 180 kalendářních dnů. Toto prodloužené období poskytuje nastávajícím matkám dodatečnou ochranu a jistotu v období, kdy hledají nové zaměstnání nebo se připravují na mateřskou dovolenou. Je důležité zmínit, že nárok na tuto prodlouženou lhůtu vzniká pouze v případě, že těhotenství bylo prokázáno v době trvání pracovního poměru nebo v průběhu ochranné lhůty.

V případě sezónních pracovníků se ochranná lhůta počítá poněkud odlišně. Pokud zaměstnanec pracoval po dobu kratší než 7 kalendářních dnů, ochranná lhůta trvá pouze tolik dnů, kolik trval pracovní poměr. Například při třídenním pracovním poměru bude ochranná lhůta také třídenní. Toto pravidlo zajišťuje spravedlivý přístup k různým typům pracovních poměrů.

Je třeba zdůraznit, že ochranná lhůta se nevztahuje na osoby, které ukončily pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Také se neuplatní v případech, kdy osoba ihned nastupuje do nového zaměstnání nebo začíná podnikat jako OSVČ. V takových případech dochází k plynulému přechodu pojištění bez nutnosti ochranné lhůty.

Důležitým aspektem ochranné lhůty je její vztah k nemocenskému pojištění. Pokud během ochranné lhůty nastane pracovní neschopnost, má bývalý zaměstnanec nárok na nemocenské dávky, jako by byl stále zaměstnán. Toto ustanovení poskytuje významnou sociální ochranu v případě neočekávaných zdravotních komplikací bezprostředně po ukončení zaměstnání.

V kontextu roku 2023 je také podstatné zmínit, že ochranná lhůta se vztahuje i na další dávky nemocenského pojištění, jako je například peněžitá pomoc v mateřství. Pokud žena otěhotní během ochranné lhůty, má nárok na tuto dávku za předpokladu, že splní ostatní zákonné podmínky. Ochranná lhůta pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství činí 180 dnů od skončení zaměstnání, pokud toto zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu.

Pro uplatnění nároku na ochrannou lhůtu není potřeba podávat žádnou speciální žádost. Nárok vzniká automaticky ze zákona a je evidován příslušnou zdravotní pojišťovnou. Je však vhodné si uchovat dokumentaci o ukončení pracovního poměru pro případné pozdější dokazování.

Nárok na zdravotní pojištění během lhůty

Po ukončení zaměstnání máte ze zákona nárok na takzvanou ochrannou lhůtu, během které jste stále považováni za pojištěnce státu. V roce 2023 činí tato ochranná lhůta 60 kalendářních dnů od data ukončení pracovního poměru. Toto období vám poskytuje důležitou pojistnou ochranu v době, kdy přecházíte mezi zaměstnáními nebo hledáte novou práci.

Během ochranné lhůty máte nárok na plné zdravotní pojištění stejně jako v době, kdy jste byli zaměstnaní. To znamená, že můžete bez omezení navštěvovat lékaře a čerpat veškerou zdravotní péči. Zdravotní pojišťovna hradí veškerou standardní péči, jako jsou preventivní prohlídky, ošetření u praktického lékaře, specializovaná vyšetření či hospitalizace. Není potřeba hradit žádné pojistné, protože jste automaticky vedeni jako státní pojištěnci.

Je důležité vědět, že ochranná lhůta se vztahuje i na situace, kdy jste ukončili pracovní poměr dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele. Ochranná lhůta začíná běžet následující den po dni ukončení pracovního poměru. Pokud například váš pracovní poměr skončil 15. června 2023, ochranná lhůta začíná běžet 16. června 2023 a končí 14. srpna 2023.

V případě, že během ochranné lhůty nenastoupíte do nového zaměstnání, máte několik možností, jak zajistit své zdravotní pojištění. Můžete se zaregistrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, čímž se automaticky stanete státním pojištěncem. Další možností je začít podnikat jako OSVČ a platit si pojištění samostatně, nebo se přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů a hradit měsíční pojistné ve stanovené výši.

Zvláštní pravidla platí pro těhotné ženy, u kterých se ochranná lhůta prodlužuje tak, aby pokryla celé období těhotenství. To znamená, že těhotná žena má nárok na zdravotní pojištění až do porodu, i když jí běžná ochranná lhůta již vypršela. Toto opatření zajišťuje komplexní zdravotní péči pro matku i dítě v průběhu celého těhotenství.

Je třeba mít na paměti, že ochranná lhůta se nepřerušuje ani neprodlužuje v případě dočasné pracovní neschopnosti nebo jiných překážek. Po uplynutí 60denní lhůty musíte mít zajištěno zdravotní pojištění jiným způsobem, jinak vám vznikne povinnost hradit dlužné pojistné zpětně. Zdravotní pojišťovny v takovém případě mohou vyměřit penále, které může výrazně navýšit dlužnou částku. Proto je důležité včas řešit svou situaci a zajistit si kontinuitu zdravotního pojištění.

Podmínky pro získání ochranné lhůty

Ochranná lhůta po skončení zaměstnání představuje důležitý nástroj sociálního zabezpečení, který pomáhá překlenout období mezi ukončením pracovního poměru a nalezením nového zaměstnání. Pro získání ochranné lhůty v roce 2023 musí být splněno několik zásadních podmínek. Základním předpokladem je účast na nemocenském pojištění v den skončení pracovního poměru. Tato podmínka je klíčová a bez jejího splnění není možné ochrannou lhůtu získat.

Délka ochranné lhůty se odvíjí od délky předchozího pracovního poměru, přičemž maximální doba trvání ochranné lhůty je 7 kalendářních dnů. Pokud pracovní poměr trval kratší dobu než 7 dní, ochranná lhůta se zkracuje na počet dnů odpovídající skutečné délce pracovního poměru. Je důležité si uvědomit, že ochranná lhůta začíná běžet hned následující den po skončení pracovního poměru.

Pro získání ochranné lhůty je také nezbytné, aby zaměstnanec řádně ukončil pracovní poměr v souladu se zákoníkem práce. Ochranná lhůta se vztahuje na všechny způsoby ukončení pracovního poměru, ať už jde o výpověď ze strany zaměstnance či zaměstnavatele, dohodu o rozvázání pracovního poměru, nebo uplynutí doby určité. Výjimku tvoří případy, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr z důvodu přechodu na jiné zaměstnání - v takovém případě ochranná lhůta z předchozího zaměstnání zaniká dnem nástupu do nového zaměstnání.

Specifická situace nastává u těhotných žen, kde ochranná lhůta činí až 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, pokud pracovní poměr skončil v době těhotenství. Toto prodloužení ochranné lhůty slouží jako zvláštní ochrana pro nastávající matky a zajišťuje jim nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

V případě souběhu více pracovních poměrů se ochranné lhůty posuzují samostatně pro každý pracovní poměr zvlášť. Pro vznik nároku na dávky nemocenského pojištění v ochranné lhůtě musí být splněny stejné podmínky jako v době trvání pojištění. To znamená, že případná pracovní neschopnost musí být řádně potvrzena lékařem a musí být dodrženy všechny zákonné povinnosti.

Je třeba zdůraznit, že ochranná lhůta se nevztahuje na osoby samostatně výdělečně činné ani na zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce. Také zaniká nástupem do výkonu trestu odnětí svobody nebo nástupem výkonu zabezpečovací detence. V případě, že během ochranné lhůty vznikne nový pracovněprávní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, ochranná lhůta z předchozího zaměstnání končí.

Výjimky z ochranné lhůty 2023

Ochranná lhůta v rámci zdravotního pojištění má několik důležitých výjimek, které je třeba znát. Ochranná lhůta se neuplatní v případě, kdy zaměstnanec ukončil pracovní poměr sám bez vážného důvodu, nebo pokud byl pracovní poměr ukončen z důvodu hrubého porušení pracovních povinností. V těchto případech není zaměstnanec chráněn standardní třicetidenní ochrannou lhůtou a zdravotní pojištění mu končí posledním dnem zaměstnání.

Situace	Délka ochranné lhůty
Standardní ochranná lhůta po skončení zaměstnání	2 měsíce
Zaměstnání trvající méně než 3 měsíce	Pouze dny odpracované v zaměstnání
Sezónní zaměstnání	3 dny
Při nástupu do nového zaměstnání do 7 dnů	Ochranná lhůta se neuplatní

Další významnou výjimkou je situace, kdy zaměstnanec přechází přímo do jiného zaměstnání nebo začíná podnikat. V takovém případě ochranná lhůta není potřebná, protože pojištění kontinuálně pokračuje v rámci nové výdělečné činnosti. Ochranná lhůta se také neuplatní u pracovních poměrů kratších než 30 kalendářních dnů. V těchto krátkodobých pracovních vztazích je délka ochranné lhůty omezena pouze na tolik dnů, kolik trval pracovní poměr.

Specifická situace nastává u sezonních pracovníků a pracovníků ve školství. U pedagogických pracovníků, kteří ukončí pracovní poměr na konci školního roku, se ochranná lhůta počítá odlišně a může být prodloužena až do začátku nového školního roku. Zvláštní režim platí také pro ženy v těhotenství, kde se ochranná lhůta prodlužuje na celou dobu těhotenství, pokud těhotenství začalo před skončením pracovního poměru nebo v průběhu ochranné lhůty.

V roce 2023 je důležité zmínit také výjimku týkající se osob pracujících na dohodu o provedení práce. Pokud měsíční příjem z této dohody nepřesáhne 10 000 Kč, ochranná lhůta se na tyto pracovníky nevztahuje vůbec. U dohody o pracovní činnosti platí limit 3 500 Kč měsíčně. Při překročení těchto limitů se však ochranná lhůta uplatní standardním způsobem.

Zajímavou výjimkou je také situace dobrovolného ukončení pracovního poměru z důvodu péče o dítě do 4 let věku. V tomto případě ochranná lhůta platí, i když zaměstnanec ukončil pracovní poměr z vlastní vůle. Stejně tak se ochranná lhůta vztahuje na případy ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů, které jsou doloženy lékařským posudkem.

Je třeba také zmínit, že ochranná lhůta se neuplatní v případech, kdy zaměstnanec odchází do starobního důchodu nebo získává status osoby samostatně výdělečně činné jako hlavní činnost. V těchto případech přechází do jiného systému pojištění a ochranná lhůta není relevantní. Specifická situace nastává také u cizinců pracujících v České republice, kde se ochranná lhůta řídí zvláštními pravidly v závislosti na typu jejich pobytového oprávnění a mezinárodních smlouvách.

Registrace na úřadu práce

Po skončení pracovního poměru je důležité se co nejdříve zaregistrovat na úřadu práce, ideálně hned následující pracovní den. Registrace na úřadu práce je klíčová pro zachování ochranné lhůty, která v roce 2023 činí 7 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání. Během této doby máte nárok na zdravotní pojištění hrazené státem, což je významná výhoda pro osoby bez příjmu.

Pro registraci je nutné navštívit pobočku úřadu práce v místě vašeho trvalého bydliště. S sebou si nezapomeňte přinést občanský průkaz, zápočtový list od posledního zaměstnavatele a případně další dokumenty související s ukončením pracovního poměru. Důležité je také doložit doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání a případně potvrzení o zdravotním stavu, pokud máte nějaká zdravotní omezení ovlivňující pracovní schopnost.

Při návštěvě úřadu práce budete muset vyplnit několik formulářů, včetně žádosti o zprostředkování zaměstnání. Pracovník úřadu s vámi provede vstupní pohovor, během kterého zjistí vaše pracovní zkušenosti, kvalifikaci a představy o novém zaměstnání. Je důležité být připraven na otázky týkající se vaší předchozí práce, důvodů ukončení pracovního poměru a vašich představ o budoucím zaměstnání.

V rámci evidence na úřadu práce můžete také požádat o podporu v nezaměstnanosti. Pro její získání musíte splnit několik podmínek, především odpracovat v posledních dvou letech alespoň 12 měsíců. Výše podpory se vypočítává z průměrného čistého výdělku z posledního zaměstnání. První dva měsíce činí 65 %, další dva měsíce 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.

Během evidence na úřadu práce je nutné aktivně spolupracovat, což znamená pravidelně docházet na schůzky stanovené úřadem, reagovat na nabídky práce a účastnit se případných rekvalifikačních kurzů. Nedodržení těchto povinností může vést k vyřazení z evidence, což by znamenalo ztrátu nároku na podporu v nezaměstnanosti a nutnost hradit si zdravotní pojištění samostatně.

Úřad práce vám může nabídnout různé formy pomoci při hledání nového zaměstnání, včetně kariérního poradenství, pomoci s tvorbou životopisu nebo přípravou na pracovní pohovor. Využijte všech dostupných služeb, které vám mohou pomoci s návratem do pracovního procesu. Pamatujte, že čím dříve se zaregistrujete, tím lépe můžete využít všech výhod, které úřad práce nabízí.

V případě, že si najdete nové zaměstnání, je nutné tuto skutečnost neprodleně nahlásit úřadu práce. Stejně tak je potřeba informovat o jakýchkoliv změnách, které by mohly ovlivnit vaši evidenci nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti. Transparentní komunikace s úřadem práce je základem úspěšné spolupráce a může vám pomoci vyhnout se případným komplikacím v budoucnu.

Dávky v nezaměstnanosti během ochranné doby

Ochranná doba v nezaměstnanosti představuje důležité období, během kterého má bývalý zaměstnanec nárok na podporu v nezaměstnanosti, i když aktuálně nepracuje. V roce 2023 činí standardní ochranná doba 7 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru. Tato doba začíná běžet následující den po skončení zaměstnání a vztahuje se na všechny typy pracovních poměrů, včetně dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce.

Během ochranné doby má nezaměstnaný nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud splní zákonem stanovené podmínky. Základní podmínkou je získání alespoň 12 měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Do této doby se započítává nejen doba zaměstnání, ale i náhradní doby, jako je například péče o dítě do 4 let věku.

Výše podpory v nezaměstnanosti se v roce 2023 odvíjí od průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání. První dva měsíce činí podpora 65 % průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %. Maximální výše podpory je stanovena na 21 488 Kč měsíčně. V případě ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance bez vážného důvodu je podpora snížena na 45 % průměrného čistého výdělku po celou podpůrčí dobu.

Pro získání podpory v nezaměstnanosti je nutné se registrovat na příslušné pobočce Úřadu práce, a to nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání. Pokud se uchazeč zaregistruje později, ochranná doba se o tyto dny zkracuje. Při registraci je třeba předložit doklad o ukončení pracovního poměru, potvrzení o průměrném výdělku a další potřebné dokumenty.

Délka podpůrčí doby se liší podle věku žadatele. Do 50 let věku činí 5 měsíců, od 50 do 55 let 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Během pobírání podpory v nezaměstnanosti je možné si přivydělat, ale pouze formou tzv. nekolidujícího zaměstnání, kde měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

V případě, že nezaměstnaný během ochranné doby nastoupí do nového zaměstnání a toto zaměstnání skončí do 3 měsíců, má nárok na započtení předchozí doby pojištění pro případné další období nezaměstnanosti. Toto pravidlo pomáhá chránit osoby, které přijmou méně stabilní pracovní pozici.

Je důležité zmínit, že ochranná doba se nevztahuje na případy, kdy byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností nebo kdy zaměstnanec okamžitě zrušil pracovní poměr bez vážného důvodu. V těchto případech nárok na podporu v nezaměstnanosti nevzniká.

Povinnosti pojištěnce v ochranné lhůtě

V rámci ochranné lhůty má pojištěnec několik zásadních povinností, které musí dodržovat, aby nepřišel o své nároky na zdravotní pojištění. Základní povinností je nahlásit změnu své situace zdravotní pojišťovně do osmi dnů od ukončení pracovního poměru. Toto oznámení je klíčové pro správné vedení evidence a zajištění kontinuity pojistného krytí. Pojištěnec musí doložit relevantní dokumenty, především potvrzení o ukončení pracovního poměru od zaměstnavatele.

V průběhu ochranné lhůty, která v roce 2023 činí 60 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru, musí pojištěnec aktivně řešit svou situaci. Pokud si během této doby nenajde nové zaměstnání, je povinen se zaregistrovat na úřadu práce, případně se přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů. V případě registrace na úřadu práce za pojištěnce platí pojistné stát, což je nejčastější řešení přechodného období.

Velmi důležitou povinností je dodržování pravidelných preventivních prohlídek a dalších zdravotních úkonů, které byly naplánovány ještě v době trvání pracovního poměru. Pojištěnec má v ochranné lhůtě nárok na plnou zdravotní péči stejně jako běžný pojištěnec. To zahrnuje i specializovaná vyšetření, která byla doporučena před ukončením pracovního poměru.

Pojištěnec musí také průběžně informovat zdravotní pojišťovnu o případných změnách své situace. Pokud například začne podnikat jako OSVČ, musí tuto skutečnost nahlásit a začít platit zálohy na zdravotní pojištění. Stejně tak je nutné oznámit nástup do nového zaměstnání nebo získání statusu státního pojištěnce z jiného důvodu, například péče o dítě do 7 let.

V případě, že se pojištěnec rozhodne během ochranné lhůty vycestovat do zahraničí, musí zvážit uzavření komerčního cestovního pojištění, protože běžné zdravotní pojištění má v zahraničí omezené krytí. Při dlouhodobějším pobytu v zahraničí je nutné tuto skutečnost nahlásit zdravotní pojišťovně.

Zanedbání těchto povinností může vést k vzniku dluhu na zdravotním pojištění, který by musel pojištěnec zpětně uhradit včetně penále. Proto je důležité všechny změny řešit včas a být v kontaktu se svou zdravotní pojišťovnou. V roce 2023 je také možné využít online komunikační kanály pojišťoven, které značně zjednodušují plnění těchto povinností. Pojištěnec by měl pravidelně kontrolovat svůj účet na portálu zdravotní pojišťovny a reagovat na případné výzvy nebo upozornění.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci, kdy ochranná lhůta končí a pojištěnec stále nemá vyřešený další status. V takovém případě je nezbytné nejpozději poslední den ochranné lhůty učinit kroky k zajištění dalšího zdravotního pojištění, aby nedošlo k přerušení pojistné ochrany.

Ukončení ochranné lhůty předčasně

Ochranná lhůta po skončení zaměstnání může být za určitých okolností ukončena dříve, než je stanovená zákonná doba. Standardní ochranná lhůta v délce 7 dnů může být předčasně ukončena několika způsoby. Nejčastějším případem je nástup do nového zaměstnání, kdy ochranná lhůta automaticky končí prvním dnem nástupu do nového pracovního poměru. V tomto případě není potřeba nikam hlásit ukončení ochranné lhůty, protože nový zaměstnavatel je povinen přihlásit zaměstnance k zdravotnímu pojištění.

Další možností předčasného ukončení ochranné lhůty je zahájení samostatné výdělečné činnosti. Pokud se bývalý zaměstnanec rozhodne začít podnikat jako OSVČ, ochranná lhůta končí dnem zahájení podnikatelské činnosti. V tomto případě je nutné se samostatně přihlásit ke zdravotnímu pojištění u své zdravotní pojišťovny, a to nejpozději do 8 dnů od zahájení činnosti.

Specifickou situací je také odchod do důchodu během ochranné lhůty. Jestliže je osobě v průběhu ochranné lhůty přiznán starobní důchod, ochranná lhůta končí dnem přiznání důchodu. Od tohoto okamžiku se stává státním pojištěncem a pojistné za něj hradí stát. Obdobně to platí i v případě přiznání invalidního důchodu třetího stupně.

V případě těhotenství se ochranná lhůta řídí zvláštními pravidly. Pokud žena otěhotní v době trvání ochranné lhůty, tato lhůta se prodlužuje na celou dobu těhotenství. Pro těhotné ženy tedy platí výrazně příznivější podmínky, které jim zajišťují zdravotní pojištění až do porodu. Po porodu pak začíná běžet nová ochranná lhůta v délce 7 dnů.

K předčasnému ukončení ochranné lhůty může dojít také při přestěhování do zahraničí a získání zdravotního pojištění v jiném státě. V takovém případě je nutné tuto skutečnost nahlásit své zdravotní pojišťovně a doložit potvrzení o pojištění v zahraničí. Ochranná lhůta končí dnem vzniku zahraničního pojištění.

Důležité je si uvědomit, že během ochranné lhůty není možné být pojištěn u více zdravotních pojišťoven současně. Proto v případě vzniku nového pojistného vztahu automaticky zaniká ochranná lhůta z předchozího zaměstnání. Toto pravidlo platí i při souběhu více pracovních poměrů, kdy se ochranná lhůta počítá vždy od skončení posledního pracovního poměru.

V případě dobrovolného ukončení ochranné lhůty je vždy nutné mít zajištěné návazné zdravotní pojištění jiným způsobem, aby nedošlo k situaci, kdy by osoba nebyla zdravotně pojištěna. Nepojištěné osoby se vystavují riziku vysokých pokut a především musí hradit veškerou zdravotní péči z vlastních prostředků.

Ochranná lhůta v pracovním právu je jako záchranná síť, která vás podrží v těžkých časech a dá vám prostor najít novou cestu

Radmila Procházková

Návaznost na nové zaměstnání

Po skončení pracovního poměru je důležité věnovat pozornost návaznosti na nové zaměstnání, jelikož tato situace může významně ovlivnit ochrannou lhůtu. Ochranná lhůta se automaticky přerušuje v momentě, kdy nastoupíte do nového zaměstnání. To znamená, že pokud během ochranné lhůty začnete pracovat v novém zaměstnání, původní ochranná lhůta zaniká a začíná běžet nová od případného ukončení nového pracovního poměru.

V praxi to funguje tak, že pokud například ukončíte pracovní poměr k 30. červnu 2023, začne vám běžet standardní sedmidenní ochranná lhůta. Jestliže však 3. července nastoupíte do nového zaměstnání, ochranná lhůta z předchozího zaměstnání se přeruší. Není přitom rozhodující, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, ani jaký je rozsah pracovního úvazku. Důležitý je samotný fakt vzniku nového pojistného vztahu.

V současném systému sociálního zabezpečení je toto pravidlo nastaveno proto, aby nedocházelo k překrývání různých ochranných lhůt a aby byl systém spravedlivý vůči všem pojištěncům. Zaměstnanec je v novém pracovním poměru znovu účasten na nemocenském pojištění, a proto není důvod, aby současně běžela ochranná lhůta z předchozího zaměstnání.

Je třeba si uvědomit, že při nástupu do nového zaměstnání vzniká nový pojistný vztah se všemi právy a povinnostmi. To zahrnuje i nárok na nemocenské dávky podle podmínek platných v roce 2023. Pokud by došlo k ukončení nového pracovního poměru, začne běžet nová ochranná lhůta v délce sedmi kalendářních dnů. Tato lhůta se počítá od data ukončení posledního zaměstnání, ve kterém byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

Specifická situace nastává v případě, kdy mezi jednotlivými zaměstnáními existuje časová mezera. V takovém případě je důležité sledovat, zda během této mezery nedojde k vyčerpání ochranné lhůty z předchozího zaměstnání. Pokud by v mezeře mezi zaměstnáními došlo k onemocnění po vyčerpání ochranné lhůty, nemá již bývalý zaměstnanec nárok na nemocenské dávky.

Pro těhotné ženy platí v roce 2023 speciální prodloužená ochranná lhůta v délce až 180 dnů od skončení zaměstnání. I v tomto případě však platí, že nástupem do nového zaměstnání se ochranná lhůta přerušuje a začíná běžet znovu až po případném ukončení nového pracovního poměru. Toto pravidlo zajišťuje kontinuitu pojistné ochrany v případě těhotenství a mateřství, což je zvláště důležité pro zajištění sociální ochrany budoucích matek.