O tom, že by vzdali úctu oslavě československé státnosti je pro řadu rektorů podružná záležitost. Na prvním místě je osobní averze vůči hlavě státu. Nějaký Masaryk je jim ukradený. Schází jim sebereflexe a trochu soudnosti. Msta je velmi špatná vlastnost, zvláště když Zemanova odveta přišla až poté, kdy byla hlava státu ponížena zákazem přednášet na brněnské univerzitě. Pokud někdo znevažuje 28. říjen, není to v žádném případě Miloš Zeman. A to je bezprecedentní stav; pokud se ale dopustil zločinu, stačí přece podat kompetenční žalobou a žádat impeachement… To jediné je přece důstojné…

Nač by se měli klanět nějakým bojovníkům za nezávislost československého státu, když ti praví hrdlořezové bojují vždy proti komunismu a bratří Mašínové a spol. byli ti praví muži činu. Podřezávali a zabíjeli svědky svého zapalování stohů. loupení výbušnin a dalších zločinů na počkání. Jistě by se útlocitným vzdělancům líbilo, kdyby dal Zeman metál lidem, co napřed někoho omámili chloroformem, pak svázali a nakonec ještě podřízli jako králíka. Že potřebovali peníze na svoji „osvobozovací“ činnost? Jak si poradit? Nejlíp přepadnout automobil, co vezl výplaty dělníkům, pak zastřelit řidiče a za uloupené prachy si nakoupit spoustu věcí pro svoji osobní potřebu; např. motorky, v restauracích si poté dávali dobré jídlo a kvalitní cigarety. Proč třeba nepřepadli funkcionáře ÚV KSČ, když už chtěli vraždit skutečné komunisty?

HN_080229_03a.jpg

V noci z 12. na 13. září 1951 byl zavražděn příslušník SNB strážmistr Oldřich Kašík v Chlumci nad Cidlinou. Netušil, že prožívá poslední chvíle života. Plán byl jasný. Získat zbraně pro další činnost. Vše se ale zkomplikovalo. V předsíni služebny SNB, kam se Ctirad dostal pod záminkou nahlášení krádeže, se odehrává drama, na jehož konci je mrtvý člověk. Dobový dokument píše: „Ctirad rozbíjí nečekaně zezadu Kašíkovi, který byl neozbrojen, hlavu ocelovou tyčí. Příslušník SNB ale stále žil. Ctirad přidal proto ještě pět nebo šest ran tyčí. Smrtící útok dokonává jeho bratr dvěma výstřely z pistole. Zastřelený Kašík byl jako bývalý člen lidové strany a poté sociální demokracie pod dohledem StB. A jako hluboce věřící měl u kolegů přezdívku Kudrnatý Ježíšek…“

V noci z 27. na 28. září 1951 po násilném odzbrojení strážmistra Jaroslava Honzátka a přesilou pod hrozbou zastřelení na stanici byl omámen chloroformem, pak byl svázán a podřezán skautským nožem Ctiradem Mašínem… Druhého srpna 1952 bylo přepadeno auto s výplatami pro hedvíkovský Kovolis a přitom byl zastřelen pokladník Kovolisu Josef Rošický, který se ukradení peněz snažil zabránit…. Na jaře 1953 bylo odcizeno sto kilogramů donaritu z dolu Kaňk u Kutné Hory, který měl sloužit podle svědků k vyhození vlaku plného cestujících do povětří… Pátého září 1953 po zapálení jedenácti stohů na Olomoucku Mašínovci těžce zranili hasiče Leciána, který jel tyto hořící stohy hasit, přičemž mu zranili jedno oko a oslepl…

To jsou ty pravé hrdinské činy, páni rektoři, které měl prezident Zeman ocenit a ne dávat nejvyšší vyznamenání Řád Bílého lva nějakému Wintonovi, co stejně zachránil jen židovské děti. Třeba holocaust vůbec nebyl…? Avšak proč zabíjeli prosté občany, otce rodin? To by jistě páni inkriminovaní rektoři vysvětlili levou zadní; kdo jiný by znal principy demokracie a svobody než právě oni? Mašínové by strčili do kapsy nějakého Sira Wintona, co zachraňoval stovky židovských dětí. Takové dědky může vyznamenávat jen Miloš Zeman, co neví, jak to v politice chodí. To vše se rodí v hlavách některých rektorů a také Štětinů s komunistickou minulostí a estébáckými pletkami; případnou účastí na Pražském hradě by stejně dávali vážené ceremonii jen zpropadený nádech trapasu…

Uvědomuje si vůbec pan Štětina můj nedávný vzkaz, že kdyby se tehdy jako člen KSČ a přítel STB připletl Mašínům do cesty, podřízli by jej s obzvláštním gustem? Měli by na to dle Štětiny plné právo! Vždyť přece oni bojovali proti komunismu a on komunistou byl. Že si za uloupené peníze koupili motorky a v restauracích si dávali dobré jídlo a kvalitní cigarety? Že nikdy nezaútočili na žádného představitele komunistické státní moci, ale zabíjeli obyčejné lidi, tedy svědky, kteří se jim náhodou připletli do cesty? Žádný problém…

Prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Bílého lva Sira Nicholase Wintona, ocenil in memoriam též Winstona Churchilla; Řád první třídy za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky převzal jeho vnuk Nicholas Soames. Vyznamenal i česká vojáky padlé v Afghánistánu a in memoriam Karla Kryla. Na adresu Bílé či Hegerové média ihned zapsala do dějin bulváru, že přijetím vyznamenání dostaly zpěvačky „polibek kobry“. Slovenskému premiérovi Ficovi to však bude patrně zcela srdečně šumafuk….

Inu, na rozdíl od Zemana, který nepozval na Pražský hrad některé rektory, aby chránil prestiž všech prezidentů republiky a nedával Mašínům metály, blahé paměti premiér Topolánek, ministr Vondra a velvyslanecký trafikant Gandalovič přivezli Mašínům medaili rovnou do Washingtonu… Tak se totiž oceňují praví hrdinové… Kdypak zaletí Topolánek do Iráku, aby dal premiérskou medaili nějakému podřezávači krků v rámci Islámského státu…?

PS: Kdo se včera díval na předávání státních vyznamenání, které živě přenášela Česká televize, zažil šok. Poprvé v historii televizních oslav 28. října nastala technická závada; devět minut černá obrazovka, devět minut černých myšlenek na téma – záměr, sabotáž, šlendrián? Nebyl by to ale Miloš Zeman, aby výpadek nekomentoval; ohlásil, že zkrátí představování oceněných osobností. „Dovolte, abych pro úsporu času a také pro to, aby vynikající Česká veřejnoprávní televize neměla další poruchu ve svém vysílání, zmínil jenom některé z nich,” poznamenal ironicky.

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-