Stráž před Downing Street č. 10 v Londýně… Snímek Břetislav Olšer

Po Skotsku by se snažilo o nezávislost na Britech též Severní Irsko, po nich by Skoti dali naději i Vlámům, Benátčanům, Kataláncům či Korsičanům a Baskům. Stačilo jen šťouchnout do latentního nacionalismu a lavina se utrhla. Nestalo se a královna si oddechla, že její Commonwelth zůstane dál se svým nádechem archaické monarchie s neokolonialismem Falkland. Ovšem, mezi námi soudnými lidmi; zákonná platnost referenda za nezávislost Skotska na Spojeném království by stejně byla sporná. Zákonnost dosažení faktické nezávislosti některé ze zemí tvořících Spojené království nebo její jednostranné vyhlášení nezávislosti mimo rámec jeho ústavních zvyklostí je totiž po formální stránce nejistá. Např. převažující právní mínění založené na rozhodnutí Nejvyššího soudu Kanady ohledně práva Québeku na odtržení od Kanady je, že Skotsko by nemohlo jednostranně vyhlásit nezávislost podle mezinárodního práva. Je nejisté, jak by jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 a jeho následné uznání Spojeným království změnilo postavení tohoto právního mínění.

„Bobíci“ ví, že po prohře skotského referenda za nezávislost mají práci před Buckinghamským palácem až do konce svého života… Snímek Břetislav Olšer

Skotský premiér a vrchní nacionalista Alex Salmond si nepomohl, když řekl, že raději bude velkým šéfem malé země, než malým šéfem ve velké monarchii. Skotsko ale nemají rádi Španělé a Nizozemci kvůli Vlámským a Katalánským separatistům. Jejich názor je jediný: Nacionalismus je torpédem proti evropskému sjednocování… Jestliže to byla vůle lidu Skotska, aby se země stala nezávislou, stejně to neznamená nějaká záruky, že se stane nejatraktivnějším sociálně spravedlivým státem na této planetě. Avšak už nyní existují jasné známky sociálního cítění ve Skotsku tím, že poskytuje péči pro staré lidi, univerzitní vzdělání a péči o děti, toto vše zadarmo. Za poslední roky však zemřely v sousední Anglii stovky důchodců, kteří doplatili na necitelnost zdravotního personálu.

Skotští stoupenci nezávislosti byli přesvědčeni, že mají habaděj plynu a ropy, takže se budou mít; zatím bylo vytěženo 42 miliard barelů a dalších 24 miliard jich zbývá. Rovněž si slibovali, že v případě získání nezávislosti dokáže Skotsko velmi rychle se domluvit o vstupu do EU. Exprezident Eurokomise José Manuel Barroso ale brání svůj džob a tvrdí, že pro nezávislé Skotsko bude cesta do Evropské unie prakticky zavřena. Skotsko by ale neskočilo na tuto vějičku; ví, že patří k nejbohatším zemím světa s téměř 36 tisíc dolary HDP na jednoho Skota. Kdyby získali nezávislost, zvýšila by se HDP na zhruba 40 tisíc USD na hlavu. Kdyby dali asi desetinu příjmů z těžby ropy, miliardu liber ročně, vznikl by ropný fond jako třeba v Norsku, kde již mají zásoby ropy ve výši cca 30 miliard liber. Odhady ropných zásob by vydržely dalších až 40 let, což znamená roční příjmy přes osm miliard liber. A pro svůj vstup do EU měli trumf – kdyby nebyli přijati, nesouhlasili by s jadernými ponorkami na svém území, kde je ohroženo zejména město Helensburgh… Marnost nad marnost a nic než marnost…

Óda na radost“ v podání zhrzeného Skota z Edinburghu… Snímek Břetislav Olšer

Je mi Skotů líto; přes tři sta roků toužili po svobodě, jakou viděli ve filmu „Statečné  srdce“, když ve 13. století Skotsko bojovalo za svou nezávislost. Příběh hrdinství dodnes inspiruje každého Skota, aby se chopil zbraně a bojoval za svobodu a upřímně se děsí Bradavic a Harry Pottera, stydí se za svoji rodačku, Skotku. Jak začal tento romantický příběh, v němž nezaměstnaná Joanne Kathleen Rowlingová dokončila ve Skotsku v roce 1995 ve svých třiceti letech práce na prvním dílu pod názvem: Harry Potter a Kámen mudrců, přičemž některé části prý psala po edinburských kavárnách? Vytvořila základ pohádkového příběhu, z něhož se vylíhl čarodějnický učeň a následně román o jeho ztřeštěném životě v Bradavicích.

Prodej knih a návštěvnost globálně rozšiřovaných filmů udělal z Rowlingové multimilionářku a v roce 2001 si tak mohla koupit luxusní sídlo ve stylu 19. století; kde? Kde jinde, než u břehu řeky Tay ve Skotsku… Copak říkala na to, že ve Velké Británii žije v spousta nemocných lidí v otřesných poměrech v nemocnici v severoanglickém Mid Staffordshire, kde se v důsledku tzv. manažerské kultury děly tragické skutky. Co je to manažerská kultura? Na prvním místě enormní zisk nemocnice, pak dlouho nic a až poté pacienti. Těch zemřelo zbytečně hladem a žízní v letech 2005-2009 téměř 1200. Pacienti měli tak zoufalou žízeň, že pili vodu i ze špinavých váz… Kde byla altruistka Rowlingová, když v Anglii umíraly stovky podvyživených pacientů…? Zrovna vedla kritickou kampaň klecových lůžek v dětských ústavech v ČR.

Neuvěřitelná neznalost a pokrytectví submisivní Skotky je šokující. Odborníci se brání, že lůžka jsou nezbytná pro ochranu pacientů s nejtěžšími postiženími. Jinak je prý nelze dostatečně hlídat čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu, proto jsou síťová a méně používaná klecová lůžka lepší alternativu než nemocného tlumit léky, aby záchvat nedostal, nebo ho poutat. Nedávno se také ukázalo, že výměna klecových postelí za běžné má za následek zranění mentálně postižených dětí. Ty v noci padají na zem. Proto chytají klienty do molitanů, nechávají je padat do polštářů a mají radost, když si neublížili…

Rowlingová věnovala milion dolarů na propagandu, aby Skotsko zůstalo součástí Velké Británie. Opačně myslí skutečný Skot Sean Connery, i když trvale v zemi nežije; s celoživotní láskou ke Skotsku je přesvědčený, že tato příležitost je příliš dobrá, než aby ji Skoti promeškali. Skotský herec a představitel prvního Jamese Bonda je hrdým stoupence Skotské národní strany. Občané Skotska jsou podle něj si sami nejlepšími zárukami vlastní budoucnosti…

Skončilo nejosudovější referendum za posledních tři sta let, plebiscit s 97 (o cca deset procent míň) procenty voličů, nejslušnější a nejférovější, stejně jako byla korektní a ohleduplná předreferendová kampaň. Žádné urážky, nepokoje, při uzavřených barech a hospodách. Skotové jsou nejen největší šetřílci, ale rovněž lidé s největší ohleduplností ve znamení čestného boje. Milují ragby, které je nejtvrdší kolektivní hra, zároveň však nejvíc férová. Stačí jen vyslovit názvy dvou fotbalových mužstev Rangers a Celtic. Tvrdost, ale čestný boj. Přesně takové bylo i včerejší referendum. Je konec, Sláva vítězům, čest poraženým. Teprve nyní se mělo rozhodovat o dělení majetku jako při každém rozvodu. Ten se ale nekonal, nemusí se tedy měnit měna, ani členství v EU, NATO či OSN. Skotové si vyzkoušeli natvrdo, jak lze spolu vycházet i v těch nejvypjatější momentech života.

Inu, Skotsko tedy zůstane i po více než tři sta letech dál součástí Velké Británie, byť poměr bankovních aktivit k HDP by v případě skotské nezávislosti prý činil 1254 procent, zatímco Velká Británie by dosahovala jen 408 procent… Nezaměstnanost Skotska by činila šest procent a jeho podíl ropy v Severním moři by byl až 90 procent… Dnes se Skotové i Britové probudií do nového dne, jakoby se nic nedělo…. Mělo to vůbec smysl…

PS: Pokud se mýlím, ráno se omluvím… Na štěstí Britů a na neštěstí Skotů ale omluvy netřeba…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-osing.cz/cs/