Proč se palcovými titulky na titulních stránkách deníků nepsalo o invazích v roce 2003 do Iráku, o „slavnostním přestřižení pásky“ veletrhu zbraní páté generace v roce 2011 v Libyi, za účasti „delegací“ USA, Kanady, Itálie, Francie a Španělska. Je zřejmé, že ani přes obrat v mediálné sféře od levicových postojů až k těm ultrapravicovým, se v oblasti ideologickým nešvarů nic nezměnilo; lže se na obou frontách vesele dál. Ovšem na citacích státníků, uvedených v médiích, si dávám obzvláště záležet; chybu neudělám, jedině státníci, tlumočníci, překladatelé, sdělovací prostředky…

Některá fakta jsou chronicky známa z přímých televizních přenosů. Třeba jak Libye čelila masivnímu útoku koaličních sil. K francouzským letounům se přidaly britské a americké síly. USA současně převzaly velení. Z amerických i britských lodí a ponorek bylo vypáleno prvních 112 střel Tomahawk. Nasazení britských sil potvrdil premiér David Cameron. Ropa a přehlídka nejmodernějších zbraní. Vystavovatelé se drží hesla, že stroje vyzkoušené v přímém boji mají nejlepší rating. Kralují především letouny Eurofighter Typhoon v řadách britské RAF, pro které je mise nad Libyí prvním bojovým nasazením…

Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin na jednání Rady bezpečnosti OSN včera připustil, že na východě Ukrajiny jsou ruští bojovníci. Informovala o tom agentura Reuters. Popřel ale, že by to byli vojáci vyslání na příkaz Moskvy; jsou to dobrovolníci z Ruska. Obvinění z invaze na Ukrajinu vyvrátil ministr zahraničí Ruska Lavrov. Řekl, že jde o sérii různých dohadů, ani jednou ale nebyla předložena fakty. „Zdá se mi, že zatajování faktů je příznačným rysem Spojených států a některých evropských zemí ve vztahu k tomu, co se děje na Ukrajině,“ poznamenal Lavrov. A tím zdaleka jeho výtky na adresu Západu neskončily. Mluvil též o tom, že existují satelitní snímky údajně dokládající pohyb ruských jednotek. Později se ale ukázalo, že šlo o počítačové hry a snímky pocházely z nich. Nejnovější obvinění jsou něco podobného… Co by asi na následující lži a polopravdy řekl Kodex blogera české provenience…? (na poslední snímky NATO údajně dokládající pohyb ruských jednotek na Ukrajině se můžete podívat zde).

Je zvláštní, že médiím nevadí, když mezi zabitými “skutečnými” Ukrajinci bylo 380 zahraničních žoldnéřů: polská PMC (soukromá vojenská jednotka) „ASBS Othago“ ztratila 164 lidí, americká PMC „Greystone“ 60 lid, americká PMC „Academi“ (do r. 2009 zvaná Blackwater) 130 lidí, pobaltské ženy snajperky – 26 lidí… Dnes už je jasné, že extremisté rovněž mezi syrskými rebely drtivě převažují. Přidali se k nim džihádisté Al- Kájdy z celého světa včetně Afghanistánu, Saúdské Arábie a Libanonu; většina ozbrojených sil v Sýrii tvořena kriminálníky a extremisty z více než třiceti islámských zemí planety. Vzbouřenci jsou vyzbrojeni chemickými zbraněmi vyrobenými v Gruzii… Z celého světa přicházejí do Sýrie islámští extrémisté s jediným cílem; vraždit, a žádný stát se je nepokusil zadržet, ba co víc, Spojené státy rozhodly, že jim dodají ještě další zbraně.

http://olser.cz/wp-content/uploads/kerry-kaddafi3.jpg

Hlavně zdraví, Muammare, to ostatní pak přijde samo, včetně lynčování…

Tohle oznámil v červnu odstupující šéf Vojenské akademie, turecký admirál Tyurker Ertyurk. Dodal taky, že teroristické útoky v Damašku pomocí sebevražedných atentátníků ukazují, že Západ a jeho arabští spojenci v Sýrii se rozhodli zopakovat „Salvadorský“ scénář a vsadit tak na teroristické skupiny a ne na opozici. Připomínáme, že destabilizaci Salvadoru pomoci sebevražedných atentátníků vedl John Negroponte, který se později stal americkým velvyslancem v Iráku, a budoucí americký velvyslanec v Sýrii Robert Ford. Mně to však připadá jako „Afghánský scénář“ a „Syrský scénář“ s jedinou změnou – bez zastřeleného Usámy bin Ládina. Al-Kájda zase v Iráku

Britský novinář Peter Oborne z The Daily Telegraph potvrzuje, že radikálové z „Al-Kájdy“ přijeli do Sýrie z Libye přes turecký „koridor“. Jak se vyjádřil pro americké noviny The New York Times (24. 7. 2012) jeden z bojovníků teroristické organizace Al Kájda, žijící v Iráku: „Máme praxi v boji proti Američanům a nyní také máme zkušenost se syrskou revolucí. Naše velká naděje je ustavit muslimský syrsko-iracký stát, který bude společným domem pro všechny muslimy a potom vyhlásíme válku Íránu a Izraeli a osvobodíme Palestinu.“ Došlo na jeho slova; teroristé Islámského státu už ovládají Irák a kus Sýrie…

USA a jejich spojenci v NATO verbovali vůdce teroristických organizací společně se zločinci z celého světa jako žoldáky a pak je cvičili ve speciálních táborech na tureckém a libanonském území. V Turecku mi tyto zvěsti potvrdili; že by znovu jen lži…? Člen pozorovatelské mise Ligy arabských států a agent irácké rozvědky se během svého pobytu v Homsu velmi divil přítomnosti pákistánských, iráckých a afghánských žoldáků v zemi, když v některých  z nich rozpoznal své věznitele v iráckém vězení Abu Ghraib nedaleko Bagdádu. Je důležité poznamenat, že po osvobození Homs syrská vláda zajala více než sto žoldáků z arabských a dalších zemí, včetně velkého počtu francouzských legionářů.

Izraelský web Debka, blízký k izraelské tajné službě Mossad, v srpnu 2011 oznámil, že NATO dodává přes Turecko syrské opozici přenosné systémy protivzdušné obrany, odpalovací zařízení protitankových raket, minomety a těžké kulomety. „Syrští Rebelové dostávali vojenský výcvik v Turecku“, tvrdí izraelský web. NATO a USA uspořádala kampaň pro nábor tisíců muslimských dobrovolníků z různých zemí, aby posílili syrské „povstalce“. Turecká armáda je jejich „kaučem“ a poskytuje jim bezpečný průjezd na turecko-syrské hranici. Podle The Guardian, Saúdská Arábie je připravena poskytnout plnou finanční podporu militantům „svobodné syrské armády“, aby „přispívaly k masové dezerci mezi armádou a zvýšily tlak na režim Assada“.

Dostal jsem citaci z Kodexu blogera: „Bloger nesmí zveřejňovat informace nepravdivé, polopravdivé, neúplné nebo takové, jejichž pravdivost si nemohl dostatečně ověřit…“ Vzhledem k tomu, že při skladbě textů o Rusku a Ukrajině vycházím pouze z informací mnou prožitých, pak převážně z iDnes a též z relevantních zahraničních zpráv, možná by nebylo špatné zveřejnit seznam povolených spisovatelů, abychom věděli, jestli informace, které přejímáme z knih mj. od Jiřího Dolečka či amerického historika Timothy Snydera, jsou pravdy nebo polopravdy…

Minule jsem vzpomněl knihu “Velká šachovnice” a jejího autora Zbigniewa Kazimierza Brzezińského, který byl považován za šedou eminenci americké zahraniční politiky; bezpečnostní poradce amerického prezidenta Cartera a nyní zahraničněpolitický poradce Obamy. Podle něj “ruská letadla nepřelétávají nad územím Ameriky, ale naopak. Americké vojenské jednotky, i když zatím v omezené míře, jsou na území Ukrajiny, nikoliv ruské na Kubě nebo v Mexiku…” Je to snad také lež a porušil jsem tím Kodex blogera? A což teprve bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, jenž ve svém textu  pro The Washington Post zkritizoval západní politiky za to, že „očerňují“ ruského prezidenta Vladimira Putina.

Píší o tom veškeré globální sdělovací prostředky bez cenzury. Kissinger také navrhl vlastní plán regulace krize na Ukrajině. Kissinger se zná s Putinem lépe, než kterýkoliv jiný Američan, o zinscenovaném puči na Ukrajině řekl, že Ukrajina je generální zkouškou na to, co chce Západ provést v Moskvě; tedy změnu režimu. A že se Henry, lišák starý, nějak vyzná; vidí totiž Spojeným státům do karet…Proč Putin nepoužije vojenskou sílu? Má na to právo. Nechce, protože ví, že by z toho byla válka; je zodpovědný, když je sám proti agresivní třicítce vůdců a armád Západu? Copak si nepamatuje, jak Američané zasahovali rovněž na Haiti a v bývalé Jugoslávii?

Washington byl ohledně Kosova velmi rychlý a uznal nezávislost regionu dva roky před tím, než OSN v roce 2008 označila tento region za legální. Navzdory tomu, že v roce 1999, kdy bombardovaly USA, resp. NATO, Bělehrad. A srovnání Krymu a Kosova? Nepařičné. Condoleezza Riceová, co se objímala s Kaddáfím, když smiřovala USA s Libyí, zdůraznila platnou úmluvu OSN o ochraně menšin. “Jsme přesvědčeni, že Kosovo je “sui generis” (zvláštní případ), jenž nastal kvůli rozpadu Jugoslávie a agrese prezidenta Miloševiče proti kosovským Albáncům, které donutil k humanitární krizi.” Viz. dnes Jaceňuk a Porošenko… Proč by nemohl být východ Ukrajiny “sui generis – zvláštní případ” a proč už NATO dávno nebombardovalo Kyjev jako kdysi Bělehrad…? Více než 500 civilistů bylo zabito při úderech NATO v bývalé Jugoslávii. To ve východní Ukrajině je humanitární krize dvojnásobná – na milion uprchlíků přes dva tisíce zabitých.

Inu, doba je zlá především pro ty, co nejsou patologickými odpůrci pravdy; co se mi může stát, když jsem nikoho neurazil, ani nenapsal do titulku vulgární slovo? Každopadně mě neupálí za pravdu jako Husa, maximálně se přesunu do soukromých, ale, jak by řekl Mozart; moji facebookoví mně rozumějí…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os