Dáš prst a utrhnou ti celou ruku, aneb Věřit mírumilovnému islámu?

28. Srpen, 2014 – 6:59

V Teplicích už jsou prodány parcely pro budoucí mešitu a arabská ghetta, v Praze jsou povoleny hidžáby a tak nezbývá než čekat, kdy začnou v Česku působit i šahídy, sebevražedné atentátnice. Anna Šabatová ve své submisivnosti podlézající EU, co chce na „starém kontinentě“ nejmíň 80 milionů muslimů, se postavila za studentku ze Somálska; Střední zdravotnická škola v Praze jí totiž zakázala nosit hidžáb, který muslimky používají k zahalení vlasů a krku. A děvče se poté nemohlo soustředit a mělo bez šátku úzkostnou neurózu…

Podle Šabatové je diskriminační Somálce arabský šátek na půdě školy zakazovat. Škola odůvodnila zákaz tím, že ve školním řádu jsou zapovězeny všechny pokrývky hlavy, včetně židovské kipy. Dívka ze Somálska a další muslimská studentka této školy původem z Afghánistánu údajně právě kvůli tomu studium předčasně ukončily a případ zveřejnily. Jedná se snad o soukromou školu za petrodolary? Když to jde v Teplicích? První jmenovaná muslimka se obrátila na veřejnou ochránkyni práv, jež dospěla k závěru, že Střední zdravotnická škola dívku nepřímo diskriminovala, protože muslimský šátek je projevem jejího náboženství navenek. A co duše? Za laxní posouzení kauzy kritizovala i Českou školní inspekci. Ta samozřejmě „ctí“ funkci ombudsmanky a vše vzala zpět…

Další vítězství českého školství a ochránkyně lidských práv – indičtí studenti se svými nezbytnými turbany zasednou do přednáškových síní… Snímek Břetislav Olšer

Jak to tedy je s muslimkami v Afghánistánu a v jiných islámských zemích, kde je náboženstvím islám a jeho biblí je Korán, co se za něho skrývá Šabatová? Proč nejsou studenky ze Somálska a Afghánistánu vděčné, že u nás mohou studovat, když v jejich zemích se o právech žen nedá hovořit? Korán má přes 150 tisíc slov, z nichž asi čtyři tisíce doporučují laskavé chování k lidem bez rozdílu víry. To jsou necelá tři procenta. Korán neobsahuje jediný verš, jenž by chtěl soužití, přátelství a spolupráci s nemuslimy. Příklad za všechny; Kanaďanka Amanda Lindhout (24) odjela s fotografem Nigelem Brennanem (36) v srpnu 2008 do Somálska. Hned po třech dnech byli oba zajati. Za jejich životy požadovali somálští únosci výkupné 3 miliony dolarů; mučili je hlady, bili a Amandu neustále hromadně znásilňovali. Nigel to byl nucen poslouchat přes tenkou stěnu své cely a nemohl jí nějak pomoci. Nezachránilo ji ani to, že oba konvertovali k islámu. Propuštěni byli až v listopadu roku 2009 po 460 dnech neskutečného utrpení. Jejich příbuzní a známí dokázali sehnat tisíce dolarů, se kterými se únosci nakonec spokojili.

V Indii, Saúdské Arabii, Afghánistánu či Pákistánu se stává hromadné znásilňování “národním sportem”. Afghánský trestní zákoník z roku 1976 neobsahuje žádný článek, který by znásilnění trestal. Legislativa jen obecně zakazuje páchat násilí na ženách a OSN teď usiluje o to, aby se do ní dostal alespoň paragraf věnovaný znásilnění. Lidé z indické vesnice Lakhni nedávno nalezli tři mrtvá nezletilé děvčátka, jejichž znásilnění potvrdila i následná pitva. V roce 2011 bylo v Indii zaznamenáno více než 24 tisíc znásilnění, ale aktivisté organizací na ochranu žen tvrdí, že skutečný počet je mnohonásobně vyšší. Podle vládních statistik je v Indii znásilněna každých 15 minut jedna žena…

http://olser.cz/wp-content/uploads/maroko-burka-e28093-30011.jpg

Muslimská studentka spěchá na přednášku do české průmyslovky, v srdci hřeje vřelý dík ombudsmance Šabatové… Snímek Břetislav Olšer

Nač ale chodit za zkušenostmi s islámem tak daleko, stačí se podívat, jak se s tímto mírumilovným náboženstvím vypořádávají na severu Evropy. Severské státy mají velmi otevřený k vztah k muslimům, hrdě se hlásí v multikulturní společnosti jako paní Šabatová. Dnes islám nejvíc děsí švédské i norské ženy, jichž je ročně znásilněno imigranty několik stovek, mezi nimi jsou stále častěji i dívky mladší patnácti let. Úřady proto říkají, že když je Norsko multikulturní zemí, musí se tomu obyvatelé přizpůsobit a rodilé Švédky a Norky proto budou asi muset nosit hidžáb, aby své snědé spoluobčany neprovokovaly. Každý muslim může totiž podle špatně interpretovaného islámského práva šaríja beztrestně znásilnit hříšnou ženu, která chodí na veřejnosti bez arabského šátku. V parku Sofienberg v Oslu bylo nedávno napadeno a obtěžováno gangem somálských mužů asi deset norských žen.

Uplynulý rok bylo v norské metropoli oznámeno rekordních 161 znásilnění a 35 pokusů o znásilnění. Více než dvě třetiny znásilňovačů nebyli etničtí Norové. Ohledy na „nové seveřany” jsou zřejmě přehnané. Podle statistik se ve Skandinávii výrazně zvýšila kriminalita. Zatímco v USA je spácháno kolem čtyř tisíc trestných činů na sto tisíc obyvatel, v Norsku, Švédsku a Dánsku je to více než dvakrát tolik.  Rovněž ve Švédském Malmö žije už přes dvacet procent muslimů a skoro 70 procent severských kriminálníků se rekrutuje právě z řad “nezápadních imigrantů”, resp. „nových seveřanů“, jak se nyní musí islámským přistěhovalcům říkat; v Česku se zase nesmí říkat cikán, ale Rom…

http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-2-052-e28093-3005.jpg Muslimská studentka FAMU natáčí medailon o Anně Šabatové… Snímek Břetislav Olšer

S hidžáby si chce Šabatová napravit reputaci. Její jméno totiž pošpinila zvláštní situace v tzv. Kuřimské kauze. v niž pomáhala s legalizací fiktivní třináctileté Aničky. Na Šabatovou se v roce 2006 obrátila Kateřina Mauerová s žádostí o pomoc její sestře Kláře s adopcí fiktivní třináctileté Anny (Barbory Škrlové) a Šabatová jim radila, jak postupovat. Za to ji kritizoval Fond ohrožených dětí, podle kterého porušila zákon, když neoznámila sociálním pracovníkům, že ví o dítěti bez identity; s tímto názorem se ztotožnilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Šabatová se hájila tím, že byla povinna zachovávat mlčenlivost o tom, co se při výkonu funkce dozví, a morálními důvody. Posléze vyšlo během vyšetřování najevo, že šlo o třicetiletou ženu. Kandidátka na ombudsmanku se ale brání, že byla podvedena. Naprosto prý tehdy netušila a ještě mnoho dalších měsíců nevěděla, že se nejednalo o dítě. Nebylo to údajně výrazem nějaké její naivity, což ji ovšem z hlediska špatných znalostí psychologie dosti handicapuje pro výkon funkce ombudsmanky.

Před několika lety jsme byli hrdinové a nějaké sebevražedné atentáty pro nás v Česku byla jen hrůza z třetí ruky, dnes je máme čím dál blíž a atentátnicemi se stále častěji stávají ženy zahalené do hidžábů a nikábů, aby nebylo poznat o koho jde. Proto Francie, Belgie a další země se tvrdě brání povolování nošení hidžábů, nikábů, burek a dalších „náboženských“ symbolů „navenek“. Před několika dny strhl v Bruselu na ulici nikáb z tváře katarské princezně úředník EU a byl to malér, ovšem pro princeznu, která musela zaplatit pokutu za nezákonné nošení plně zahalujícího oděvu na veřejnosti. V Belgii je ženám a dívkám zakázáno nosit nikáby kvůli identifikaci. Každý sedmý atentát v současnosti totiž páchají ženy; v úhrnu již jde o desítky případů. Znamená to snad, že islám ve své moci oslabuje, když na místa mužů-mučedníků nastupují křehké ženy? Je to projev emancipace moderních muslimek, či zoufalé snahy ukázat, že se vyrovnají mužům? Že by chtěly dokázat, že islám je mohutnější zpátečnickou sílou než komunismus, donedávna ještě riziko number one pro globální civilizaci?

Vánoce a příchod Nového roku 2013 byly ve Volgogradě ve znamení tragické hrůzy, pláče a bezmoci. Skoro padesát mrtvých a stovka těžce zraněných má na svědomí „černá vdova“ – šahída a její komplic z Dagestánu; teroristka se odpálila u vstupu do nádražní budovy. Pár společně studoval na jedné z moskevských VŠ, kde šahída jménem Achijalovová přestoupila k radikálnímu islámu a k účasti v extremistické bandě zverbovala i svého muže. Dva atentáty byly před několika lety spáchány rovněž v moskevském metru. V jednom z vagonů ve stanicí Lubjanka se odpálila jiná sebevražedná atentátnice a zabila 24 nevinných lidí. Útok další muslimky ve stanici Park kultury na téže trase si vyžádal 14 obětí, které se ničím neprovinily. Někteří se zabitých třeba ani nevěděli, kde je Čečensko, jiní byli možná též muslimové. Podle vyšetřovatelů stojí za tímto terorismem radikální organizace čečenských žen, tzv. černé vdovy…

http://olser.cz/wp-content/uploads/mime-attachment112.jpg

Černé vdovy v bílém zdraví paní Šabatovou ze svého maturitního večírku pražské zdravky…

Před pár desetiletími to už vypadalo, že burky patří minulosti. Jeden díl látky, který ženu úplně zahalí, zažil návrat v době, když Afghánistán padl do rukou Talibanců. Tamní ženy se od té doby musely zahalovat všude – i v ulicích liberálnějších měst. Burky však stále častěji nosí i muslimky žijící na Západě. Hidžáby a nikáby i v Česku… Že maluji zbytečně čerta na zeď? To jsem slyšel už před tuctem let, kdy byl atentát na turisty s dvěma sty zabitými na indonéském ostrově Bali. Prý deset tisíc kilometrů daleko, žádná křeč. Dokonce též z Izraele to byl ještě kus cesty do střední Evropy, ale jak přišla na řadu města jako Paříž, Madrid, Londýn a Moskva, už jsme zbystřili pozornost, a když explodovalo palestinské velvyslanectví v Praze, zatrnulo nám, stejně jako po zásahu policie v pražské mešitě kvůli textům podněcujícím k násilí, což je úkaz, kterým začala i příprava útoku na New York z 11. září 2001. Dnes se na Evropu valí teroristé Islámského státu z Iráku a Sýrie… Co bude zítra? Můžu to začínat třeba povolením hidžábů v českých školách a stavbou arabských kolonií na Teplicku…Proč ne; islám je přece nadmíru mírumilovné náboženství, že paní Šabatová…? EU se oddala islámu

Vyřešil jsem si alespoň další záhadu; co budou dělat ve čtvrtém islámském ráji ženy-mučednice, zatímco jejich kolegové-mučedníci si budou užívat s dvaasedmdesáti černookými pannami. Přepokládal jsem, že mučednice se stanou lesbicky zaměřenými, Z omylu mě vyvedla zpověď jedné z neúspěšných atentátnic, která řekla: “Jako mučednice bych byla velitelkou dvaasedmdesáti panen a pro zemřelého mučedníka se stala tou nejkrásnější…“ Takže by se počet rajských hurisek rozšířil o další panny…?

Inu, kam by asi byla zařazena česká ombudsmanka a ochránkyně muslimských lidských práv Šabatová, aneb Dáš prst a hned ti utrhnou celou ruku…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os

Reklama:
  1. 2 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay fan
  3. Kvě 31, 2016: Máme snad ombudsmanku Šabatovou na to, aby urážela lidi a dělala jedno faux pas za druhým ! – Nová republika

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *