Na české misi při OSN v New Yorku byl klid; naše zastoupení mise při dělení Československa zůstalo na Madison Street, Slováci si museli hledat nový nájem, aby zůstali v OSN. Já z Ostravy, šéf mise Vladimír Galuška jezdil do Ostravy pracovně, tak jsme si vzpomněli, že v Ostravě „muvime chentně po polski. Jestešmy bjedni, ale chentně še z tobou podželimz o to, co mami…“ a přišla řeč na Poláky i na Brzezińského, že je to typický Polák; musí být jen on a jeho ambice vítěze. Mají to v genech; Dzierzinski založil pro Lenina Čeku, Wojtyla se stal papežem Janem Pavlem II., elektrikář Wałęsą se dodnes chlubí, že zrovna on a jeho Solidarność zlikvidovali komunismus a stal se proto polským prezidentem… „Divide et impera – Rozděl a panuj. To je pan Zbigniew…

Jsou zkrátka fakta, která se nedají nijak překroutit, jež však srozumitelně vypovídají o vzniklé situaci. Taktéž proto se z EU stále častěji ozývá v souvislosti se sankcemi na Rusko: „Vlezte nám svým věčným komandováním už konečně na záda. Obchod EU s Ruskem je mnohem vyšší, než obchodní partnerství Ruské federace s USA…“ Trochu statistiky: Export EU28 do Ruska se zvýšil z 34,5 mld. EUR v roce 2002 na 123,4 mld. EUR v roce 2012 a dovoz ve stejném období vzrostl z 65,2 mld. EUR na 215,0 mld. EUR. Nicméně výsledky roku 2013 ukazují opačnou tendenci, když schodek obchodní bilance poklesl na 66 mld. EUR. Letos je situace ještě horší. Rusko je třetím nejdůležitějším obchodním partnerem EU.View image on Twitter

Agence France-Presse @AFP

A to bylo jedno z témat rozhovoru Merkelové s Putinem; když se setkali na nedávném finálovém zápase Mistrovství světa ve fotbale, shodli se na tom, že je na Ukrajině třeba co nejrychleji vyhlásit klid zbraní mezi vládní armádou a separatisty a také je nutné okamžitě zahájit rozhovory kontaktní skupiny, která by mohla pomoci s vyřešením krize. Důvod proč Německo v oblasti sankcí vůči Rusku taktně mlčí je skutečnost, že v Rusku podniká přes šest tisíc německých firem. Jenom v minulém roce německé automobilky prodaly v Rusku více jak 132 tisíc nových vozů a celkově díky Rusku je zaměstnáno přibližně tři sta tisíc Němců. Západní státy dobře vědí, že proti Rusku žádné dlouhodobé ekonomické páky nemají.

Vliv německých firem na ruském pracovním trhu je tak velký, že Eckhard Cordes, předseda Ost-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft, prohlásil, že vytvoří v Rusku až dvě třetiny pracovních míst; německé firmy rozšířily svou aktivitu až na 83 ruských regionů v březnu 2013. Nyní se však po sankcích výrazně propadl export do Ruska. A ani na nejbližší měsíce se podnikatelé nedívají s velkým optimismem, právě naopak. Nejistota ohledně dalšího vývoje v Rusku a na Ukrajině je vysoká, a firmy proto nyní brzdí své plánované investice. Na obchodě s Ruskem je v Spolkové republice navázáno téměř 400 tisíc míst. Německo pokrývá zhruba dvě třetiny své spotřeby plynu a ropy dodávkami z Ruska. K tomu ještě přičtěme rozhodnutí Německa přestat vyrábět elektřinu z jádra, protože v Japonsku explodovala jaderná elektrárna Fukušima.Vzpomínka na 11. září 2001... Foto: Břetislav Olšer

Starý dobrý dávný New York… Snímek Břetislav Olšer

Není od věci nyní připomenout si Putinův projev na 43. mnichovské konferenci o bezpečnostní politice z 10. února 2007 v Mnichově, kde mj. řekl, že adaptovaná smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě byla podepsána v roce 1999 a brala na zřetel novou geopolitickou realitu – likvidaci Varšavské smlouvy. Od té doby však uplynula řada let a pouze čtyři státy ratifikovaly tento dokument, včetně Ruské federace. Země NATO otevřeně prohlásily, že smlouvu neratifikují do té doby, než Rusko zlikviduje své základny v Gruzii a Moldavsku. A ruská vojska Gruzii opouštějí. Dokonce urychleně. V Moldavsku zůstává uskupení, čítající 1,5 tisíce vojáků, kteří plní mírové funkce a střeží muniční sklady, které zůstaly zde z dob SSSR…

Po dramatické pauze Putin pokračoval kritikou, kdy vzpomenul, že ve stejné době v Bulharsku a v Rumunsku se objevují tzv. lehké americké předsunuté základny, každá po 5000 mužů ve zbroji. Řekl: „NATO posouvá svoji přední linii k našim státním hranicím tehdy, když my přísně plníme smlouvu a nijak na tyto činy nereagujeme. Myslím si, je to zřejmé, že proces rozšiřování NATO nijak nesouvisí s modernizací samotné aliance, ani se zajištěním bezpečnosti v Evropě. Naopak, je to podstatný provokační faktor, snižující úroveň vzájemné důvěry. Máme právo položit otevřenou otázku: proti komu je namířeno toto rozšiřování? A co se stalo s těmi garancemi, které nám dávali západní partneři po rozpuštění Varšavské smlouvy? Kde jsou nyní tato ujišťování? Nikdo si na ně nevzpomene. Já si však dovolím připomenout tomuto auditoriu, co bylo řečeno. Chtěl bych citovat z projevu generálního tajemníka NATO pana Wernera v Bruselu dne 17. května 1990. Řekl tehdy: „Již samotný fakt, že jsme připraveni nerozmísťovat vojska NATO za hranicemi území NSR, dává Sovětskému svazu pevné záruky bezpečnosti“. Kde jsou tyto záruky…?“

A přestože Merkelová by takhle bláznivě asi nikdy nemluvila, i v její politice najdeme stopy podobného uvažování. Prezident Putin by si dnes vůči Ukrajině asi tak nedovoloval, kdyby v roce 2008 Merkelová za Německo (a Sarkozy za Francii) neodmítla představu, že Kyjev by taky mohl vstoupit do Severoatlantické aliance. To jsou společně s následující Obamovou politikou v rusko-amerických vztazích hlavní garance, které Putin potřeboval. Zdá se, že čas, kdy Berlín skutečně mohl ovlivnit chování Moskvy, už uplynul asi tak před pěti lety. Do Francie totiž právě připlulo na 400 ruských námořníků, aby se naučili ovládat víceúčelovou výsadkovou loď řady Mistral, kterou Francie vyrobila pro Rusko. V přístavu Saint-Nazaire proti nim demonstrovalo několik desítek zastánců Ukrajiny.

Ruská federace podepsala s francouzskou firmou DCNS kontrakt na dodávku celkově dvou válečných lodí třídy Mistral. V současné době společnost DCNS pracuje na konstrukčních úpravách obou lodí tak, aby odpovídaly požadavkům ruského námořnictva. Smlouva vstoupila v platnost loni v listopadu, kdy Ruská armáda zaplatila zálohu za obě plavidla. Smlouva zahrnuje kromě vlastních lodí také související služby, jako je počáteční logistická podpora, výcvik nebo transfer technologií do Ruska; verze plavidla Mistral bude uzpůsobena pro přistávání dvourotorových vrtulníků Kamov Ka-27 nebo Ka-52 a bude vybavena ochranou proti namrzání letové paluby. Loď Mistral měří na délku 199 metrů a má výtlak 22 000 tun.

Jedná se o kategorii velitelských a výsadkových vrtulníkových plavidel, označovaných ve Francii jako BPC (Bâtiments de Projection et de Commandement). Dokáže po celém světě dopravovat vojáky, nejrůznější materiál, těžké vrtulníky nebo vyloďovací plavidla. Funguje jako nemocniční loď nebo poskytuje zdravotnické a technické zázemí při nejrůznějších katastrofách a humanitárních misích. Proto Putin při své návštěvě jihoamerického „zadního dvorku“ USA zajišťoval možnosti kotvení a obsluhy vojenských lodí, což by mělo zatím nahradit vojenské základny Ruska ve Venezuele, na Kubě či v Nikaragui; tedy už ne pouze v zemích bývalého SSSR. Moskva za francouzské lodě s výtlakem 22 000 tun zaplatila zálohu 700 miliónů eur; znepokojení z prodeje projevil americký prezident  Obama, který vyzval Paříž, aby zmáčkla tlačítko pauza. Byla to však výzva nad jiné formální.

Když se Rusko rozhodne nebýt psancem a vazalem Spojených států, prezident Obama zamítne ve Washingtonu ruským novinářům přístup na tiskovou konferenci s prozatímním předsedou ukrajinské vlády Arsenijem Jaceňukem; novináři byli při vstupu lustrování podle státní příslušnosti a podle médií, pro které pracují. Žádný ruský nebo pro ruské médium pracující novinář na tiskovou konferenci nebyl vpuštěn…

Inu, tak jsme se dočkali báječného času svobody slova a projevu, demokracie a konce fašistické diskriminace národů; kdože je to na liberecké radnici přirovnáván k Hitlerovi…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os