„Jsme v mozkovém trastu světa,“ hrdě ukázal na nejužší ulici New Yorku můj kamarád ze studií; dvacet roků jsme se neviděli. Neemigroval z ekonomických či politických důvodů, ale jen proto, že Spojené státy prostě miloval. A to ještě nedávno Wall Street připadala jako poklidná ulice, byť mě v proslulém historickém centru fascinovala celá Finanční čtvrť; Wall Street je totiž slavná jako americká burza, trvalé sídlo New York Stock Exchange. Kdo by řekl, co se právě děje za kdysi čtyřmetrovou stěnou ze dřeva a hlíny, opevněné palisádami na obranu proti americkým domorodým kmenům. Dnes se zde brání bankéři a burziáni před spravedlivým hněvem daňových poplatníků. FED – zlato…

Cheney měl blízko k tomuto domu; sídlila v něm CIA se svým oddělením obrany a krizového managementu. Byly zde navíc uskladněny dokumenty energetického gigantu Enronu, zrovna vyšetřovanému kvůli rozsáhlým finančním machinacím a účetním podvodům. Kvůli nim společnost zbankrotovala. Vzala práci desetitisícům lidí, připravila je o životní úspory a přivodila krach penzijních fondů. Celkový objem ztrát dosáhl více než 30 miliard dolarů. Dokumenty o tom všem pochopitelně zmizely, ne však skutečnost, že prezident Bush i jeho viceprezident Cheney se přátelili s rodinou výkonného ředitele Enronu Kennetha Laye. Proto byly též tisíce tun oceli, které z budovy zbyly, odvezeny k okamžitému roztavení, aniž by byla možnost je důkladně prozkoumat, co vedlo k jejich zhroucení…http://olser.cz/wp-content/uploads/844900153.jpg

New York… Snímek Břetislav Olšer

Skončeme s konspirací. Dejme slovo faktům. Nezpochybnitelným. Dojemné byly totiž autentické záběry, jak Kennedyho letiště opouští 13. září 2001 bin Ládinova rodina v počtu 26 osob, kdy už byla zničena Twin Towers. Ve svém soukromém letadle a za pozorné asistence příslušníků tajných služeb CIA odletěli všichni v pohodě, formálně vyslechnuti FBI, do Saúdské Arábie. Přestože jiné vzdušné soukromé dopravní prostředky bez výjimky měly až do odvolání zákaz jakéhokoli startu či přistání, natož pak letu nad Spojenými státy.  Za vším hledej ropu a vztah prezidenta G. W. Bushe a jeho viceprezidenta Cheneyho  k rodině saudskoarabské bin Ládinů. Byznys je byznys… Opět s účastí Dicka Cheneyho, jenž byl již v roce 1994 autorem řady prorockých výroků:

„Až vstoupíte do Iráku, ovládnete ho a svrhnete vládu Saddáma Husseina, čím ji nahradíte? Je to velmi nestabilní část světa, a jestliže svrhnete ústřední vládu Iráku, může se snadno stát, že se Irák rozpadne. Sýrie by ráda jeho západní část, Íránci by si rádi nárokovali jeho východní část, bojovali o ni osm let. Na severu máte Kurdy a pokud se Kurdové osamostatní a spojí se s Kurdy v Turecku, pak bude ohrožena teritoriální integrita Turecka. Pokud zajdete tak daleko, že se pokusíte ovládnou Irák, skončí to jako noční můra…“

Jak nadčasové; měl prostě čich, třeba když připomněl rys permanentní války, jež ospravedlňoval invazi do Iráku. Válka zkrátka skýtala obrovské možnosti pro zbrojařské i bezpečnostní firmy a její neomezená podoba se měla stát zdrojem zisků pro jeho Halliburton. USA na to šly od lesa; bylo třeba najít vhodnou záminku, která by vyzdvihla neodkladnost vojenského zásahu. V tomto případě to byl strach ze zbraní hromadného ničení, ačkoliv inspektoři OSN upozorňovali, že Irák do konce devadesátých let všechny biologické a chemické zbraně zničil. Ještě na sklonku roku 2002 navštívili pozorovatelé OSN kolem pěti set míst, ale nic nenašli. Irák ve skutečnosti žádnou hrozbu pro svět nepředstavoval, byla to oslabená země, vystavená ekonomickým sankcím, a právě proto ji bylo možné snadno obsadit.

Americký orientalista Fouad Ajami z Hooverova institutu předvídal, že Iráčané budou americké vojáky vítat s nadšením a jeho radám naslouchal i tehdejší viceprezident Dick Cheney; tomu Ajamimu, co vyjádřil přesvědčení ,že „Iráčané, po zkušenosti s tyranií, dokázali pochopit výhody demokratického uspořádání.“ Byl to kardinální omyl, viz mučení ve věznici Abu Ghraib nedaleko Bagdádu. A rázem měli na krku Irák, vylhaný slepenec intrik, vražd a převratů v Mezopotámii, dávné kolébce civilizace. Koncem června 2014 významný arabský intelektuál Ajami zemřel. Ve svém posledním textu, zveřejněném v The Wall Street Journal, Ajami vinu za současný kolaps v Iráku svaluje na premiéra bagdádské vlády Núrího Malíkího a zejména na Baracka Obamu, zbabělce, co nechtěl zafungovat jako globální lídr. Al-Kájda zase v Iráku…

O radu žádali Ajamiho nejen prezident Bush, ale i legendární americký velitel v Iráku generál David Petraeus, pro kterého marně hledali pořadatelé Dnů NATO v Ostravě pětihvězdičkový hotel. Cheneye oblafnul i Rafíd Džanábí, přezdívaný americkou a německou rozvědkou Curveball. Pro The Guardian se přiznal, že to byl on, který USA podsunul informace o mobilních laboratořích na výrobu biologických zbraní v Iráku, ze kterého uprchl v roce 1999. Měl prý šanci vymyslet něco, čím by svrhl režim. Svých lží nelituje a je hrdý, že jeho zásluhou je dnes v Iráku aspoň trochu „demokracie“…

Podobně jako zasáhl Bush ve prospěch viceprezidenta Dicka Cheneyho, když prosadil, aby jeho firma Halliburton získala obrovské zakázky v Iráku, tak zařídil Rumsfeldovi, aby americká vláda nakoupila od firmy Gilead Science Inc. zásoby léku Tamiflu za dvě miliardy dolarů. Tomu se říká protekcionismus po americku. Americký prezident George Bush a sedm dalších vysokých činitelů jeho administrativy učinili v prvních dvou letech po útocích z 11. září 2001 celkem 935 lživých prohlášení o Iráku. Vyplývá to z prvního průzkumu na toto téma, který provedlo Středisko pro veřejnou integritu (CPI). Prezident Bush vede, podle výzkumu lhal 260krát, těsně za ním je Colin Powell s 254 zápornými body, Cheney na šestém místě vyslovil 49 lží… Halliburton – kontrakty

V následující fázi byl do Bagdádu dosazen nejvyšší vyslanec Bílého domu, Paul Bremer, místodržící, který rozjel vlnu divokých privatizací a utužil zde politickou kontrolu. Iráčané se totiž po svržení Saddáma aktivizovali, začali si na řadě míst organizovat volby, vydávat noviny a protestovali proti zvyšujícímu se nedostatku potravin a práce, rozkradli muzea a jedinečné památky odváželi do Spojených států, aby byl byznys. Cheney ropu, my umění. Bremer zrušil výsledky voleb, tím i ústavodárné shromáždění a USA místo toho jmenovaly loutkové vedení v podobě irácké vládní rady. Američané navíc začali rozdávat vstupenky k moci na základě etnické a náboženské příslušnosti, čímž posilovali rozdělení země mezi soupeřící frakce. Na úřadech docházelo k čistkám a politici se začali opírat o lokální milice a kriminální gangy.cheney-grab

Časopis The Economist psal nejprve o kapitalistickém snu v iráckém balení. Korporace jako Halliburton nebo Blackwater byly nejviditelnějšími vlajkovými loděmi armády soukromých ozbrojenců, kteří zaplavili zemi, aby vydělali na iráckých zakázkách. Jejich příslušníkům, kteří nakonec převýšili počet vojáků, byla obvykle zajištěna beztrestnost před iráckými autoritami. V roce 2008 zisky Halliburtonu přesáhly dvacet čtyři miliard dolarů. Když viceprezidentovi Dicku Cheneymu, který dříve této korporaci šéfoval, jeden z opozičních senátorů vytkl válečné kšeftaření, Cheney mu odsekl: „Naser si!“Ukrajinská premiérka Tymošenková a americký viceprezident Cheney.

Foto: Reuters

Globální ekonomická krize je výsledkem „naprostého selhání extrémního kapitalismu“, prohlásil australský premiér Kevin Rudd s tím, že u kořenů kolapsu finančního systému stály dvě zla, chamtivost a strach. “Jsme svědky situace, kdy se nyní extrémní kapitalismus drcen obrací na vlády, aby zabránily systémovému krachu,“ řekl Rudd na zasedání Národního tiskového klubu v Canbeře. „Viděli jsme jen vlastní zájmy, chtivost, neodpovědnost a korupci, která podminovávala tvrdě pracující americký lid,” řekl republikánský kandidát John McCain na mítinku ve floridském Orlandu, kde slíbil, že „skončí doba, kdy Wall Street fungoval jako kasino.“ Vyzval také k tomu, aby generální ředitelé přestali dostávat multimilionové částky.“

Cheney už v roce 2008 navštívil Ukrajinu, jejíž tehdejší premiérka Tymošenková podepsala Akční plán členství, což je první krok ke vstupu do NATO. „Ukrajinci by měli mít možnost žít bez hrozby ekonomického vydírání a vojenského zasahování,“ prohlásil Cheney, za potlesku prezidenta Juščenka. Ten zdůraznil, že členství v Severoatlantické alianci by bylo jedinou skutečnou zárukou ukrajinské územní celistvosti.

Žert, co není daleko od pravdy; pro zaplacení svých bilionových dluhů tak věřitelé Washingtonu, D. C. navrhuji, aby prodal Louisianu zpátky Francouzům. Kanada, jejíž bankovní systém vypadá solidně, a to díky tomu, že je, jak Američané říkají, „nudný a fádní“, by si mohla vybrat Floridu. Kanaďané by totiž za slunce dali snad cokoli. Mexiko bude chtít koupit Texas, Arizonu a Nové Mexiko, Rusko si samozřejmě znovu koupí Aljašku a stát Washington. Čína si vyfasujue za své směnky Kalifornii, díky čemuž se San Francisco promění v „Nový Peking“. Japonci koupí Oregon, Montanu a Havajské ostrovy, Nizozemci se vrátí do státu New York, jeho Manhattan kdysi koupili jako Nieuw Amsterdam od indiánů za 60 florinů, dnes přibližně 24 USD, tedy asi za láhev skotské whisky, a Německo si koupí Pensylvánii a Minnesotu…

Inu, Cheney už sice praštil s podvodným byznysem Halliburtonu, ale dal se prý do pořádání zbrojařských veletrhů, údajně to za provize od zbrojařů docela jde; nejvíce zbraní na světě za uplynulý rok prodaly americké zbrojařské firmy Boeing za 28 050 milionů USD, Northrop Grumman za 27 590 milionů USD a Lockheed Martin za 26 460 milionů USD… http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/zahranici/strujce-valky-v-iraku-cheney-husajn-za-atentaty-z-11-zari-nemohl.html

http://www.advojka.cz/archiv/2013/6/imperium-pred-soudem

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os