FED – zlato…

6. Červenec, 2014 – 21:25

Každý dolar vydaný do oběhu Centrální bankou je od ní půjčen (pronajmut) státu za nějaký úrok, resp. každý dolar je tak okamžitě zhodnocen; dolar plus patřičné procento dluhu. A nikdo jiný než Centrální banka nemá v USA monopol na tvorbu peněz pro celou zemi.

Kdysi, blahé paměti, vlády neměly dovoleno tisknout bankovky, aby peníze byly stabilní a kryté zlatem. Ale protože bylo třeba stále více peněz, než na ně stačilo zlata, Federal Reserve System FED tiskl a tiskl nové, virtuálně tím řešil jednu krizi za druhou. Výsledek?

Dnes se vyšplhala trojská unce zlata na 1590 USD, kdysi byla 25 USD. Trojská unce se rovná cca 31,1 gramů 24karátového zlata. Něco jsem si zapamatoval z fárání do zlatého dolu v Johannesburgu. Penězokazci by se mohli učit. A USA hrozí částečný bankrot, jinak může dojít k neproplácení důchodů i k jiným pochmurným scénářům. Pomůžou další inflační snahy FED ve výši 600 miliard USD…? Nebo konec schopnosti splácet své dluhy, konec důvěryhodnosti americké ekonomiky; na tom se shodují dvě světové ratingové agentury. Standard & Poor’s a Weiss Ratings horší známku zdůvodňují nejen obrovským dluhem USA, ale i malým objemem zahraničních rezerv a kolísáním amerického hospodářství. Absolutně nejvyšší poměr vládního dluhu vůči vládním příjmům, to není už legrace, pane prezidente Obamo…

Nebylo by lepší vrátit tzv. zlatý standard, který byl v USA zrušen za úřadu prezidenta Franklina D. Roosevelta ke konci roku 1933. Každému obyvateli bylo nařízeno odevzdat veškeré zlato pod pokutou až 10 000 dolarů, 10 let vězení, nebo obojí. Okamžitým efektem ukončení zlatého standardu bylo, aby FED dosáhl, že papírový dolar už nebyl závislý na právoplatném dolaru Spojených států, který tvořilo 371,25 grains stříbra nebo 24,75 grains zlata -dnes se jeden grain rovná přesně 64,79891 miligramům. Mohlo se tak tisknout víc papírových dolarů, nyní nazývaných „bankovky federální rezervy“. Jejich cena už nebyla pod kontrolou občanů, ale pod kontrolou vydávající centrální banky a zakládala se na celkovém počtu vytištěných dolarů. Čím víc dolarů je vytištěno „ze vzduchu“, tedy nekrytých zlatem či stříbrem, tím menší cenu každý z nich má.

FED – Federal Reserve System – Centrální banka byla založena jedenácti bankami pár hodin před Štědrým dnem v roce 1913. O téměř sto let později tento americký finanční ústav zveřejnil, že jeho zisk za minulý rok činil rekordních 81,7 miliard dolarů. Jo, to se to žije, když jde o jedinou „firmu“ v USA, která si k nákupu čehokoli může vytisknout kdykoli vlastní peníze. Monopolní postavení za všechny prachy. A také to tímto způsobem skutečně dělá; její rozpočet se za poslední tři roky ztrojnásobil na 2,43 bilionů dolarů. Přes 26 miliard vydělal FED na úrocích z 1,1 bilionu dolarů ve státních dluhopisech, 45 miliard na růstu hodnoty portfolia cenných papírů zajištěných hypotékami v celkové hodnotě zhruba jeden bilion dolarů, další peníze získal prodejem státních dluhopisů při zachraňování hlavních protagonistů poslední krize – banky Bear Stearns a pojišťovny AIG…

Republikán Louis T. McFadden byl úřední poslíček a přes funkci pokladníka se stal prezidentem First National Bank v Canton Ohio. Následují části jeho projevu, citované ze záznamů Kongresu USA a týkající se krize 30. let. O federálních rezervních bankách řekl, “Jsou to soukromé kreditní monopoly, které kořistí na lidu Spojených států pro svůj prospěch a své zahraniční zákazníky; zahraniční a domácí spekulanti jsou podvodníci; bohatí a draví lichváři. Toto je éra ekonomické bídy a plně je za ni zodpovědná Rada federální rezervy a Federální rezervní banky.”

No prosím, já pokladník, Louis T. McFadden také pokladník. Podle něj mohla americká vláda FED kdykoli koupit zpět za 450 milionů dolarů. Ale co by na to Rockefeller a spol.? Ovšem je tu další čára přes tento utopický plán. Celkové investice Číny do amerických cenných papírů, tj. dluhopisů, akcií, cenných papírů krytých aktivy a dalších dlouhodobých i krátkodobých dluhových instrumentů, činily podle předběžné zprávy ke konci loňského června 1,61 bilionu USD. Celosvětové držení aktiv s původem v USA vzrostlo na 10,7 bilionů USD. Druhým největším držitelem amerických dluhopisů je Japonsko s objemem 882,3 miliard USD, s nímž se Čína handrkuje o prvenství, na třetím místě je skupina zemí vyvážejících ropu s pohledávkou 211,9 miliard USD.

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay ceiling fan

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *