Před startem; směr: Perský záliv…

Snímek Břetislav Olšer

Sověti byli pobouřeni. Stalinova ješitnost byla smrtící, byť ho k tomu opravňovala vize, že to byl on, kdo zvítězil nad Německem, a největší svůj trumf viděl v 27 milionech padlých Rusů ve 2. světové válce. Navíc považoval za přesilu poměr tří ku jedné; USA, Británie a Francie proti Sovětskému svazu. Netušil však, jaký dá světu precedent pro jeho vydírání do budoucna. Vytvoření samostatného Německa a odchod okupačních jednotek by znamenaly pro SSSR ztrátu kontroly a nadějí na reparace za válečné ztráty, které byly bezkonkurenčně největší ze všech protinacistických účastníků 2. světové války; 23. června proto svolali do Varšavy konferenci socialistických států.

Odmítli na ní rozhodnutí z Londýna, obvinili Západ že se snaží vyrabovat Berlín a vydali zcela logické a poválečnému stavu odpovídající vlastní požadavky: demilitarizaci Německa, kontrolu Porýní čtyřmi spojeneckými silami a dočasnou celoněmeckou vládu. Západ to pochopitelně vzal jako pokus o rozšíření sovětské nadvlády na celé Německo, odmítl jakoukoli diskusi a začal s měnovou reformou ve svých sektorech, ruská reakce na sebe nenechala dlouho čekat; Rusové si vytvořili svoji měnu, vznikl chaos a 24. června 1948 uzavřeli všechny pozemní přístupové cesty do Západního Berlína. Britský ministr zahraničí Bevin a americký generál Clay se shodli na nutnosti reagovat zřízením leteckého mostu. Stalin odřízl Západní Berlín od dodávek elektrické energie. Uhlí se tak stávalo naprosto nedostatkovým zbožím. Elektřina šla v těchto krizových momentech pouze několik hodin denně. Obama se přivítal s Raulem Castrem…

Byl to ale regulérní stav po Postupimské konferenci? Prezident Trumen trpěl srdeční slabostí, špatnou funkci ledvin a zažívacími problémy. Povolil generálu MacArthurovi použití jaderné zbraně již v Koreji, avšak jen za přesně definovaných okolností (start nepřátelských letadel apod.), což se naštěstí nestalo. Z tohoto pohledu je jediný státník na světě, který třikrát kladně rozhodl o použití zbraně hromadného ničení – Korea, Hirošima a Nagasaki. Lépe na tom nebyl ani Churchill, jenž propadal v průběhu konference těžkým depresím, jelikož v uplynulém roce prodělal tři těžké zápaly plic. Vyjednávání tak držel pevně v rukou Stalin, byť prodělal těsně před konferencí mozkovou mrtvici. Tři invalidé si tak dělili vládu nad planetou. Byly vůbec za takového stavu teheránská, jaltská a postupimská konference platné…? Mccarthismus

Blokáda Berlína byla předzvěstí dalších ekonomických blokád; Kuba je od roku 1962 ekonomickým embargem USA paralyzována a nikdo si s tím neláme hlavu, kromě obyčejných Kubánců, kteří nemohou za Castrovu politiku, stejně jako kdysi nemohli Berlíňané za politiku tří vítězných velmocí. Stejně je na tom dodnes Severní Korea, co nemá šanci něco učinit se sankcemi USA a jejích spojeců, o Íránu ani nemluvě. Prý proto, že chystají výrobu jaderné zbraně, ale že den poté, co Američané hodily své jaderné bomby na Hirošimu a Nagasaki, oznámil to prezident USA Stalinovi, čímž chtěl dát najevo, že mají vojenskou převahu a ať se mají Sověti na pozoru. Zrodilo se tak první atomové vydírání; po něm přišly „arabské a jiné revoluce a puče“ a na zbytky účelového Marshallova plánu dnes vzpomínají jen světové banky, co napřed nechají země zničit, aby je mohly zakázkami svým známým obnovovat… Jak se nejen…

Cílem poválečného bombardování Spojenců bylo od prvopočátku zničit životní úroveň napadené země, její zdravotnickou infrastrukturu, její školy a nemocnice, její systém dodávek vody. A pak to vše zlikvidované „znovu vybudovat“ za pomoci dárců a věřitelů, pod záštitou MMF a Světové banky. Mezitím investoři a dárci nastoupili na pozice v duchu hesla: „Válka je dobrý byznys.“ NATO, Pentagon a ve Washingtonu sídlící mezinárodní finanční instituce (IFI) působí za úzké koordinace. To, co bylo Spojenci zničeno, bude obnoveno, a financováno vnějšími věřiteli zničených států pod hlavičkou „Washingtonského konsensu“. Diktát „volného trhu“ je nutnou podmínkou pro zavedení západního stylu „demokratické diktatury“. Stačí jen bratru pár desítek tisíc náletů, desítky tisíc útoků na civilní cíle, včetně obytných oblastí, vládních budov, vodovodního systému a elektráren. Válečnický tanec politických zvrhlíků…?

http://olser.cz/wp-content/uploads/usa-3-e28093-6004.jpg

Kapitán David Paage z bývalé základny ve Frankfurtu nad M…

Vzpomeňme na chvíle, kdy byl před 66 roky zahájen letecký most, jenž měl za úkol zásobovat na dva miliony obyvatel západního Berlína, kteří byli odříznuti od 24. června 1948 blokádou Sovětského svazu. Při setkání se plukovníkem Hannahem, zástupcem velitele americké vojenské letecké základny US Air Force ve Frankfurtu nad Mohanem – Rhein-Main Air Base, umístěné v severní částí letiště od roku 1947 až do roku 2005, jsem se mohl poklonit i památce několika desítek pilotů, kteří zahynuli během blokády, když ve špatném počasí nemohli nouzově přistát ani na hojně využívaném frankfurtském letišti, odkud letadla startovala směr letiště v americkém, britském či francouzském sektoru Berlína; do Evropy směřovala americká dopravní letadla. A jako výstraha a upozornění na americký jaderný monopol se přesunulo do Británie i několik B 29 schopných nést jaderné zbraně… USA, B-52 a atomové hlavice…

Nejvíc se však zapotily letouny typu DC-3 Dakota, Globenmaster a York, určené pro přepravu vojáků. Již příští den přistálo na letišti Tempelhof v americkém sektoru první letadlo operace Vittles, Britové započali s operací Plain Fare o dva dny později ze svého vojenského letiště Gatow a z vodních ploch jezer nasazenými hydroplány. Na letech se později podíleli i letci z Nového Zélandu. Kanady, Jižní Afriky a Austrálie… Frankfurtský památník dnes tvoří slavná DC – 3, jeden z pověstných „Rozinkových bombardérů“. “Přezdívka „rozinkový bombardér“ (RosinenbombBerlínská zeď v pozadí s Braniborskou bránou.er) vznikla poté, co Gail Halvorsen vyhodil před přistáním z okna na padáčku pár balíčků se sladkostmi pro děti,” říká s úsměvem majorka Rosemary Hickmanová. Provází nás po letištní ploše US Air Force i během exkurze na palubě C-130 Hercules…

“Celkem se uskutečnilo kolem 277 000 letů, při kterých bylo přepraveno 2,2 milionu tun zboží. Od denních 120 tun pšenice, masa, léků či benzinu, až po rekord ve výši 12 860 tun. Během leteckého mostu zahynulo 39 Britů, 31 Američanů a 6 Němců,” dodává pilot. kapitán David Paage, vlastně mi čte, co je napsáno na frankfurtské pamětní desce pod “rozinkovým” bombardérem. Vzpomíná na ně také pomník před berlínským letištěm Tempelhof… Téměř dokonale zorganizovaný letecký most umožňoval, aby každé dvě až tři minuty přistálo letadlo na některém ze tří berlínských letišť. Vypomáhala i ostatní letiště, včetně toho frankfurtského. Během jedenáctiměsíční blokády bylo do Berlína dopraveno téměř 1,5 milionu tun potravin a dalšího zboží. Dne 12. května 1949 byla tranzitní spojení do Berlína opět otevřena a tím skončil i letecký most…

Následně byl zvolen parlament a prezident, ustanovena vláda a 7. září 1949 byl formálně vyhlášen vznik nového státu – Spolkové republiky Německa (SRN). Sovětský svaz reagoval o měsíc později 7. října 1949 vytvořením druhého německého státu – Německé demokratické republiky (NDR). Stejně jako napřed NATO, pár roků poté Varšavská smlouva, později zrušená. Tu nadcházející slovní hříčku o projevu J. F. Kennedyho v Berlíně z počátku 60. let neberte moc vážně. Věta “Ich bin ein Berliner” se sice dá přeložit jako “Já jsem koblížek”, ale stejně tak i jako “Já jsem Berlíňan”. Pokud chceme foneticky přepisovat jeho věty do americké angličtiny, jeho slavný výrok by vypadal: „Ish bin ine Bearleener…“ Hlavni ale je, že byl prvním americkým prezidentem u Berlínské zdi… A ta způsobila velké zlo. Byla postavena 13. srpna 1961 a měla celkovou délku 165 km (45 km s hranicí Západního Berlína, 120 km čítala hranice mezi Západním Berlínem a Braniborskem). Stihl jsem to včas a mám ve vitríně kousek památečního betonu z Berlínské zdi… http://olser.cz/wp-content/uploads/usa-6001.jpg

Setkání s plukovníkem Hannahem, zástupcem velitele americké vojenské letecké základny US Air Force ve Frankfurtu nad Mohanem – Rhein-Main Air Base.. Snímek Břetislav Olšer

Zjevné pokrytectví Spojených států; kritizovaly dávno zrušenou Berlínskou zeď, ale nevadí jim současná oplocená mexicko-americká hranice dlouhá 3200 kilometrů, nejporušovanější území na světě. Nyní Američané budují zdvojený plot v délce 23 kilometry na úseku nedaleko Tichého oceánu, kde do USA přechází nejvíce ilegálních imigrantů z Mexika. Denně pohraniční orgány zabrání narušení státní hranice na území USA 400 osobám. Ročně tak zemřou stovky lidí, ať už při ozbrojeném zásahu nebo vyčerpáním, když se snaží přejít nejméně střeženou poušť. Není to náhodou mexická poušť…? Odehrál se zde přece ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem, vyvolaný americkou agresivní anexí Texaské republiky?

Mexiko přišlo o více než polovinu svého území, na němž vznikly postupně i bez referenda americké státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah, odstoupení Alta California a Santa Fe de Nuevo México ve prospěch Spojených států. Mnozí asi už zapomněli, že více než sto tisíc lidí podepsalo petici za odtržení Texasu. Washington se k ní postavil zamítavě. “Naši otcové-zakladatelé sepsali Ústavu Spojených států za účelem zformování dokonalejší unie. V tom dokumentu zaručili právo na změnu vlády pomocí hlasování – práva, za které bojovaly generace Američanů. Ale nezaručili právo odejít.” Jak demokratické po americku… O nejproslulejších zdech na světě…

Koncem 80. let patřilo Německo mezi nejbohatší země Evropy. V polovině 90. let bylo již na 6. místě; za Lucemburskem, Rakouskem, Dánskem, Belgií a Nizozemskem. Důvod? Ze státního rozpočtu SRN proudilo a stále proudí na východ Německa ročně 70 miliard euro. Tyto dotace byly a jsou určeny na financování důchodů, nezaměstnanosti, na výstavbu dopravní infrastruktury a podporu rozvoje průmyslu a podnikání…

Východní Němci si pořád nechtějí uvědomit, že dluh SRN v EU narostl především kvůli nim. Západním Němcům vadí vyšší daně, které tvoří už přes bilion eur na přebudování východních spolkových států. Jejich obyvatelům je zase proti mysli, že se jejich životní úroveň nedostala na úroveň „západních“ Němců. Průměrné platy bývalého NDR jsou zhruba na 80 procentech toho, co pobírají západní spolkové země. Přes polovina Němců chce zrušení tzv. daně solidarity určené na přebudování východní části Německa.

Inu, zrob susedovi dobře, os.re ti plot; při nedávném výročí zboření Berlínské zdi vyplynulo, že patnáct procent z dvaaosmdesáti milionů Němců (a Turků) touží po návratu do dob před čtvrt stoletím, kdy byla země rozdělena na NDR a SRN. Ale to už je úplně jiná historie…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os