Charakteristika stavu českých středoškoláků. Důvod? Školy berou kdekoho, jen aby naplnily své kvóty. Je to jen nesmyslná okázalost, která se nám vymstí. Nepřipravení maturanti, děsivý obraz školáků bez motivace, discipliny, pokory k vědění, naopak s nepřiměřeně velkou leností, pohodlností a arogancí. Stěžují si na ponižování svými pedagogy, kteří jim brání ve svobodě projevu a šikanují je pouze proto, že po nich chtějí třeba vědět, proč slavíme 17. listopad a jak dlouho trvala třicetiletá válka. Ke všemu si dovolili porušovat jejich lidská práva tím, že jim vytýkají, když během jejich přednášky telefonují z mobilu nebo kouří. Proto mají studenti nejraději místo vyučování pořádání demonstrací a protestů, hlavně kvůli akademické svobodě a proti školnému a buzeraci…

České rodiny zkrátka nemají čas na své potomky; jedni jsou bez práce, druzí dělají kariéru pod antidepresivy, omlouvají svým dětem desítky vyučovacích hodin a naše školství nejen kvůli záškoláctví stagnuje; vzniká spousta zbytečných soukromých škol, kterým jde hlavně o peníze a umělou zaměstnanost. Kdo si zaplatí, ten musí vystudovat. Pedagogičtí úředníci a učitelé dali hlavy dohromady a unisimo za pět minut dvanáct volají: Zachraňme vzdělanost. Co je to vzdělanost? Umět číst a psát, vědět, jak a o čem mluvit, jak přemýšlet. Negramotný člověk má strach z autority a sklony hledat si populistického vůdce, který ho jako idol povede. Vzdělaný člověk je ten, který hledá perspektivu, jelikož potřebuje vědět, co a jak dál. Nikdo ho nepřečůrá, protože není zmanipulovatelný. Ví též, že sám svého štěstí je strůjcem. Neplete si příčinu s důsledkem a dokáže rozlišit podstatné atributy svého jednání. Znáte někoho takového…?

Když poslouchám “vzdělance”, co kritizují školství, jdou na mě mdloby. Nač se prý mají školáci biflovat letopočty, jak se jmenovaly čtyři manželky Karla IV. a jiné věci, jež jsou prý v praktickém životě neupotřebitelné. A co všeobecné znalosti, trénink paměti, vlastenectví, češství nebo jak pravil T. G. Masaryk „idea českého národa“…? Naopak se stydí za národní city, pranic je nevzruší, když slyší v rozličných vědomostních televizních kláních, jak se mladí lidé ostudně potí, chce-li po nich někdo letopočty chronicky známých událostí – bitva na Bílé hoře, Zlatá bula sicilská, upálení Jana Husa, vznik ČSR, Mnichovská smlouva…

A ty nepředstavitelné „nároky“ na jejich psychiku. Třeba maturita v roce 2011: Z češtiny (základní verze) bylo minimálně 27 úloh na 60 minut a vyšší úroveň mělo minimálně 42 otázek na 90 minut. Na matematický test měli maturanti času víc – základní úroveň hodinu a půl, vyšší úroveň hodiny dvě. Žáci několika základních škol si také vyzkoušeli testy, na které budou odpovídat jejich kolegové o stupeň výš u maturity. Pedagog vybral šest průměrných žákyň, které si zkusily základní verzi z českého jazyka a matematiky. Úlohy jim nepřišly těžké, zvláště český jazyk byl podle nich hodně jednoduchý. Důkazem je, že většina z nich udělala v testu z češtiny, který se skládal z dvanácti otázek, jen jednu nebo dvě chyby. Jedna z dívek měla test dokonce bez chyby. Ostatně, vyzkoušejte si také správně odpovědět. Třeba jeden textík z češtiny. Určete, kde je v něm chyba. Máte na to “pouze” šest možností:

“Hlavně by si důvěřiví čtenáři neměli bláhově myslet, že snad reportéři sami zažily všechny riskantní situace, o nichž potom psali.”

A) chyba v interpunkci

B) chyba v psaní -i/-y

C) chyba v psaní s-/z- na začátku slova

D) nadbytečné opakování slov se stejným významem

E) nedostatky v psaní zdvojených souhlásek

F) stylisticky nevhodná syntaktická konstrukce.

Přesto tisíce studentů u maturity propadlo. Prý málo informací. A kolik jsme měli my před půl stoletím informací? Žádné mobilní telefony, televize, počítače, internet a další komunikační novoty. Dnes stačí kliknout na Wikipedii a mají vše jako na dlani. Nám musely stačit fyzikálně-matematické tabulky; ani jsme si nemohli vybrat při testech z šesti odpovědí tu jedinou správnou. Je třeba si nalít čistého vína: na vině nejsou státní maturity, ale slabé vědomosti studentů. Ještě, že konečně budou mít nový předmět – peníze a zacházení s nimi, od úroků, až po bankroty. Upřímně dnešních maturantům závidím tu lehkost Kunderova bytí. Jo, kdyby nás kdysi někdo takto hýčkal.

Výsledky nedávného mezinárodního srovnání znalostí žáků PISA (Programme for International Student Assessment), do něhož se zapojili patnáctiletí žáci ze 65 zemí světa, vyplynulo, že znalosti českých dětí se v posledních letech zhoršily nejvíc ze všech zemí. Čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné. Nejlepšími výsledky ve výše uvedeném světovém průzkumu se může chlubit Čína, Hong kong, Singapur, Korea, Japonsko a první z evropských zemí – Finsko. V téměř poslední ČR se do měření zapojilo 7500 patnáctiletých žáků z 290 základních a středních škol, učilišť a gymnázií. .

Maturita je pro ně prostě hrozbou. Mnohé ke všemu chtějí napodobovat české rychlokvašné celebrity na jedno použití. Misky, modelky, metrosexuály, hochštaplery, veksláky… Nikdy žádnou maturitu skládat nemuseli a jak jsou slavní a dávno parádně za vodou… Svatá pravda. Zkouška dospělosti. My jsme k ní nepotřebovali tři generálky, ani demonstrace na Václaváku. Přesto dostali šanci; předloňská maturitu na zkoušku. Výsledek? Maturitní generálka a katastrofálně špatné výsledky s třicetiprocentní neúspěšností. U ostrých maturit byla neúspěšnost už „jen“ poloviční. Podle předpokladů měli studenti největší potíž se zvládnutím testu z matematiky, kde téměř polovina z nich propadla, přitom byla obtížnost na úrovni znalostí deváté třídy. Už víme, proč se našim studentům nechce do maturit. Tuší své slabiny, prozahálené roky se podepisují na jejich nevědomostech.

A mají jednu výmluvu za druhou. Zeptáte se jich, proč pořád jen dokola opakují, že mají málo informací, i když se o státních maturitách jedná ve vládě i ve Sněmovně a píše se o ní už od roku 2001. Studentům se nechce studovat, ale výzkum mezi 10 tisíci vysokoškoláky zjistil, že tři čtvrtiny kouří cigarety, 99 procent už pije nejen občas alkohol a 60 procent si vyzkoušelo marihuanu, třetina hašiš a tzv. taneční drogy i hru na automatech. Studovat  v současných „náročných“ podmínkách ne, ale neplatit školné, to ano; Zkrátka, téměř polovina mladých Čechů ve věku 15 až 19 let už někdy vyzkoušela marihuanu nebo hašiš, 22 procent z nich tyto drogy užívá pravidelně…. Sliby se slibují, blázni se… Co se v mládí naučíš...  Foto: Břetislav Olšer

Kodaň… Snímek Břetislav Olšer

Jak praví Bible: “Bláznovství je přivázáno k srdci mladého….” Povedená partička patrně kolem Zelenkova klipu “Přemluv bábu” vznikla teprve první červnový týden roku 2010, ale už má na tisíce fanoušků. Komu není dáno, ten ani v apatyce nekoupí. Tak lze charakterizovat profesionálního vůdce studentských protestů, jenž se vyznamenal organizováním demonstrací proti státním maturitám. Adam Cyprich – patologický kverulant; oslovil potencionální maturanty a jejich pedagogy. Maturity jsou prý jen “buzerací studentů a zatěžováním učitelů”. Vadí mu i skutečnost, že maturitní zkouška má probíhat v papírové formě, což připodobnil k Rakousko-Uhersku 19. století. Tehdy prý svážely testy asi bryčky nebo železnice.

Takže, zrušme zkoušku dospělosti a nechejme na studentech, jak si sami navrhnou, co nejvhodnější druh testů. Nejlíp žádný. Jen jim prostě po plzeňském vzoru předejme rychlokvašené tituly a dál je nebuzerujme. Představte si, co všechno ty ukrutánské státní maturity po studentech požadují. Nehorázné věci. Chtějí, což je do nebe volající drzost, aby zvládli jen ty vědomosti, co se měli za celé roky školní docházky naučit. Nechci kázat vodu a pít víno, také jsem studoval a byl nesmrtelný frajer, který vypil, co teklo, ale proti pánům profesorům jsem si nikdy nedovolil ani ceknout, natož kritizovat posvátnou státní maturitní zkoušku. Jak bude vypadat?

Proti letošním výsledkům zkoušek, z nichž propadlo asi 19 procent studentů, se jich zatím odvolalo 2 446  (z toho 70 procent kvůli testům), uspělo jich 156. Do 30. června ještě mají maturanti možnost podávat žádosti o přezkum ústních zkoušek. Studenti povinně maturují z českého jazyka, jako druhý předmět mají na výběr buď matematiku, nebo cizí jazyk. Také se plánuje, že od roku 2017 bude zadání zkoušek elektronické. Nyní se testy a písemky do škol dovážejí v zapečetěných krabicích. Témata slohových prací se budou vyhlašovat v rozhlase či v televizi, v roce 2016 se s tím cvičně začne u českého jazyka. Ministr Marcel Chládek chce nechat ústní zkoušky v kompetenci škol, takže by stát měl na starost jen testy. Zhruba od roku 2020 by mohla být povinná i matematika. Změny mají celý systém zjednodušit a zlevnit.

Slavnostní imatrikulací studentů a složením akademického slibu do rukou rektora doc. Ing. Otakara Němce, CSc. v Betlémské kapli byl dne 26. září 2008 zahájen první rok studia na Vysoké škole cestovního ruchu a teritoriálních studií spol. s r.o. – VŠCRTS. Soukromé vysoké školy (SVŠ) u nás existují už přes deset let. V současné době ministerstvo školství eviduje dohromady přesně 45 privátních škol tohoto typu. Bezprostředně po založení VŠCRTS její šéfové tvrdili, že je zaručena mimořádně kvalitním pedagogickým sborem, vybavenými učebnami moderní audio a video technikou, internetem, který je trvale k dispozici. Mimořádná pozornost měla být věnována výuce jazyků rodilými mluvčími. V nabídce byly mimo tradiční evropské jazyky řada jazyků asijských, arabských a dalších, konkrétně 39 alternativ…

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ovšem začalo být poněkud nervózní z problémů, které má s přijímačkami na střední školy a tak se s VŠCRTS nepáralo. Asi se mu nelíbilo, že za 4,8 milionu od studentů za rok působí na škole jediná administrativní pracovnice. Také zdejší rektor byl solidně vytížen svými “vedlejšáky”. Ve své formální alma mater vyučoval předmět management lidských zdrojů, avšak na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze působil ještě v rozsahu 40 hodin. Něco mu hodily též další úvazky na VŠ finanční a správní, VŠ ekonomie a managementu a VŠ manažerské informatiky a ekonomiky… Konec školy byl neoddiskutovatelný…

Když jsem o VŠCRTS napsal pár varovných slov, dostal jsem e-mail… “Dobrý den! Článek o odebrání akreditace VŠCRTS mě dnes dost “překvapil”, má přítelkyně na tuto školu dochází a já ji platím (48 000,- Kč za školní rok). Záměrně píši, dochází, neboť studuje denní studium, ale do školy chodí jen v úterý na 11 hodin, ve středu na 1, 5 hodiny, ve čtvrtek 3 hodiny, to je 15, 5 hodiny týdně. Konzultace v podstatě nejsou…” S pozdravem Licek Jan, provozovatel turistické ubytovny v Praze. Rozhodnutí ministerstva o odnětí akreditace VŠCRTS nabylo právní moci 25. května 2009.

Můj židovský přítel Tomi Shved z Tel Avivu se vystěhoval z Košic do Izraele před půl stoletím. Přestože je nyní v nemocnici, kam ho zdravím a přeji mu brzké uzdravení, neztrácí smysl pro humor. Poslal mi jednou super anekdotu, kterou dávám k dobru, kdykoli píši o českých studentech. Možná ji už mnozí proto znají, ale je tak skvělá, ukazující na genetickou genialitu Asiatů, že snese zveřejnění kdykoli.

Prvý školský deň na americkej strednej škole predstavuje učiteľka nového žiaka, Sakiro Suzukiho z Japonska. Hodina začína a učiteľka sa pýta: “Uvidíme, kto ovláda kultúrnu históriu Ameriky? Kto povedal: Dajte mi slobodu, alebo ma zabite?”

Hrobové ticho v triede, len Suzuki zdvihne ruku: “Patrick Henry, 1775 vo Philadelphii.”

“Výborne Suzuki”, a kto povedal: Toto je národ a národ nesmie zhynúť?”

Suzuki sa postaví: “Abraham Lincoln, 1863 vo Washingtone”.

Učiteľka sa pozrie na žiakov a vraví : “Hanbím sa za Vás, Suzuki je Japonec a pozná americkú históriu lepšie ako vy.”

Zozadu sa ozve tichý hlas: “Bozkaj nás v riť, zasratý Japončík!”

“Kto to povedal?” zvolá učiteľka.

Suzuki bez vyzvania odpovedá: “Generál McArthur, 1942 v Guadalcanale, a Lee Iaccoca v 1982 pri valnom zhromaždení firmy Chrysler.”

Trieda je celkom ticho, len vzadu sa ozve: “Je mi z toho na grcanie!”

Učiteľka kričí: “Kto to bol?!?”

Suzuki odpovedá okamžite: “George Bush senior japonskému premiérovi Tanakovi v priebehu obeda, Tokio 1991.”

Jeden zo študentov sa postaví a otrávene povie: “Môžeš mi ho vyfajčiť…!”

Učiteľka hystericky: “A dosť! Čo to má znamenať?”

Suzuki bez mihnutia oka: “Bill Clinton Monike Lewinskej, 1997 vo Washingtone, oválna pracovňa Bieleho domu.”

Ďalší zo študentov vstane a zreve: “Suzuki je hromada sračiek!”

A Suzuki opäť v pohode: “Valentino Rossi pri Veľkej cene motocyklov, Brazília 2002.”

Celá trieda prepadne hystérii, učitelka upadá do zúfalstva, plieska dlaňou po katedre, dvere sa otvoria, vojde riaditeľ a kričí: “Kurva, taký bordel som ešte nevidel!”

A Suzuki, viac-menej len pre seba: “Poslanec Fico ministrovi financií Miklošovi pri schvaľovaní štátneho rozpočtu, Bratislava 2005…”

Inu, přemluv bábu, aby za tebe udělala maturitu, za což ji pak zmlátíš nebo okradeš, když ti nebude chít dát nějaké „love“ na hrací automaty… Jak se „přemlouvání báby“ zvrhlo…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os