Až z Kanady varování pro Romy, nebo jen strach z dalšího exodu…?

23. Listopad, 2008 – 11:32

Nepřizpůsobiví Romové, prý je jich jen málo v poměru k těm slušným a poctivě pracujícím, nám všem dávají pěkně zabrat už hezkou řádku let. 

Dáme jim byty, vyřežou si díru pro psa ve dveřích, vytrhají parkety a dělají si ohýnek, za sociální dávky pro děti nakupují alkohol a cigarety nebo pervitin či mariánku.

A za to, že chceme, aby platili nájem, alektřinu a vodu, ba dokonce že je obtěžujeme prací a uklízením vlastních odpadků, demonstrují a vyhrožují emigrací do Kanady a dalších spřátelených zemí.

Právě jsem dostal zprávu patrně přímo ze zaoceánského místa činu. Rád se s ní podělím. Zvláště, že někteří z nepřizpůsobivých občanů má už zbaleno na cestu a koupenou letenku.

Milý George, autor vzkazu, může chtít varovat před unáhleným rozhodnutím nespokojených jedinců, nebo má prostě obavy z dalšího romského exodu, který by Kanadě či jiným státům,. včetně Česka, asi pořádně zamotal hlavu.

Pokud někdo nečetl mé blogerské vzdechy na adresu Romů pečlivě, mohl v cestovně-azylové extázi přehlédnout, že fakta, která jsem uváděl o všech možných výhodách, se týkala počátku roku 1997. A od té dob se mnohé změnilo, kromě zákona č. 93 o tzv. multikulturalismu, na jehož tvorbě se před roky podílel i Čechokanaďan George Corn.

George, pan Corn to stopro nebude, tedy píše, jak je zvykem ze zámoří, bez diakritických znamének:

„To je k smichu, v Ontariu si dost dobre nepovedou. Budou muset krast, aby si zili jak v Cesku. Manzele dostanou $989.00 a dite $47.00 na mesic. Z toho si musi platit stravu a ubytovani. Budou zit nekde ve sklepe, na najem bytu nemaji, garsonka je $800.00 a jidlo je drahe.

Auto? kdepak, a zima je pekne tezka, leta jsou dusna a horka. Do prace budou muset jit, zadna krasa to neni. Po case jim davky prestanou davat, prace je dost!

Na nejakou barevnou diskriminaci jim nikdo nenaleti, prvni kdo je bude vitat je emigracni urednik z Indie, (prijel pred 4 roky), assistant je z Pakistanu a pracovni urednik je z Afganistanu a nebo Filipinec.

Jen se jim pokuste vysvetlit, ze se vam v Ceske republice zilo spatne, tuhle estradu bych rad videl…“

Tolik tedy George. Zatím na můj e-mail nereagoval. V Kanadě by měla být hluboká noc. Možná až se probudí. Znám za oceánem pět mužů jménem George.

Jeden z nich – George Krejčí – už zemřel, další je George Jiří Kubeš, ten se ale živí udělováním právních rad všem klientům. žádajícím o status uprchlíka, takže by si asi ztěží podřezával větev sám pod sebou.

Zbývají mi tři – George Kružík, poté George Sýkora, který se nedávno ozval na web Spolužáci mé ženě Pavle, a George Novotný, přičemž tohoto jako svého kolegu blogera vynechávám z pochopitelných důvodů…

Necháme se překvapit, kdo se ozve, Jestli vůbec. A jestli to vůbec přivede naše potenciální „diskriminované“ uprchlíky k rozumu…

PS: A doufám, že váženým čtenářům a ctěným nickům nebude vadit můj další „kverulantský“ text…

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *