Prokleté slovo referendum, co přitom představuje právo lidí na sebeurčení všude na světě ve svobodných zemích, tedy v zemích, které nemají nic společného s Ruskem. V něm je totiž všecko nelegální. Referendum o Krymu, Luhansku nebo Doněcku proto Západ neuznává, ovšem lidová hlasování na Falklandách či Gibraltaru jsou platná. Mnozí asi už zapomněli, že více než sto tisíc lidí podepsalo petici za odtržení Texasu. Washington se k ní postavil jednoznačně zamítavě. “Naši otcové-zakladatelé sepsali Ústavu Spojených států ‘za účelem zformování dokonalejší unie’,” uvedl Bílý dům. “V tom dokumentu zaručili právo na změnu vlády pomocí hlasování – práva, za které bojovaly generace Američanů. Ale nezaručili právo odejít.” Holt, svobodná Amerika; hlasovat sice svobodně můžete, ale jen pro ty věci, které my sami povolíme…

V souvislosti se situacemi, kdy dojde k faktickému odtržení určité části státu, ve které žije v zemi menšinové etnikum či obyvatelé odlišné národnosti, se často skloňuje právo národů na sebeurčení. Přestože toto právo uvádí Charta OSN, je zastáván názor, že právo národů na sebeurčení platí v okamžiku, kdy je daný národ státem, na jehož území žije, dlouhodobě vystavován takovému zacházení, které je v rozporu se základními lidskými právy, článek [7] Např. Turecko a průběžně vybijení Kurdové, kteří při svém počtu přes dvacet milionů nemají nárok na vlastní stát. Turci si to mohou dovolit, jsou totiž v NATO…

Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. V letech 1967, 1976 a 2002 se konala referenda o připojení Gibraltaru ke Španělsku, ale většina obyvatelstva je odmítla. Ve dnech 10. – 11. března 2013 proběhlo na argentinských Falklandách, tisíce kilometrů od Anglie, referendum s 92% účastí; 99,8procentní většina se vyslovila pro setrvání Falkland ve statutu Britského antarktického území. Proč USA neprotestovaly? Prostě nikomu nevadilo, kromě Argentiny, že se na Falklandách, Brity nazývaných Malvíny, pořádalo referendum o tom, komu mají patřit tyto ostrovy. Jen málokdo ale pochyboval o tom, jak hlasování skončí, všech 2 500 obyvatel tohoto území jsou přece poddaní britské koruny.

Konflikt mezi Velkou Británií a Argentinou kolem Falklandských ostrovů trvá od roku 1982, kdy došlo mezi oběma zeměmi k válce; Velká Británie: 258 mrtvých, potopené lodě: 2 torpédoborce, 2 fregaty, 3 další lodě, zničeno 24 vrtulníků. Argentina: 649 mrtvých, potopené lodě: 1 křižník, 1 ponorka, 7 dalších lodí, kromě toho zničeno 25 vrtulníků, 35 stíhaček a další letadla. V roce 2010 zahájily britské společnosti průzkum ložisek ropy nedaleko souostroví, což způsobilo vyhrocení konfliktu. „Argentina nemůže umlčet hlas Falklanďanů, to je strašně důležité. Takhle vypadá vyjádření práva rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Referendum se nedá interpretovat jinak,“ shrnul význam hlasování guvernér Falkland Nigel Haywood.PP koláž

To znamená, že pouze tři obyvatelé Falkland hlasovali v referendu proti setrvání ostrovů pod britskou nadvládou. Ostatních více než 1500 hlasujících se vyjádřilo pro. „Je to neskutečné, je to úžasná zpráva. Tohle je vzkaz světu: Podívejte se, to jsme my, Falklanďané, a tohle si přejeme. A svět v čele s OSN aplaudoval, ale když 97 procent ruskojazyčných obyvatel Krymu dalo svůj hlas pro připojení k Rusku, byl tento počet silně zpochybňován. A dnes, kdy vystojí další hodiny zástupy voličů v Doněcku, Luhansku, Slavjansku, Mariupolu a v dalších městech východní Ukrajiny, aby dali svůj hlas pro samostatnost, je slyšet ze Západu znovu jen odpor.

„Mezinárodní pozorovatelská mise jasně konstatovala, že šlo o svobodné a férové referendum na Falklandách odpovídající světovým standardům. Misi tvořily význačné osobnosti se zkušenostmi ze sledování jiných voleb,“ vyzdvihuje pokrytec a „odborník“ na geopolitiku jižního Atlantiku Klaus Dodds. A tečka, puntík, o mrtvých se mlčí… Ale přišel gól Britů do jejich vlastní protestantské branky; v dalekém Římě, tisíce kilometrů od Malvínských ostrovů, byl zvolen papežem Argentinec František. Muž, který se před pár lety postavil na stranu své země a označil Malvíny za území, na nějž má jihoamerická země nárok.

Britové a Španělé se o Gibraltar, tedy o skalnaté území o rozloze necelých 7 kilometrů čtverečních, handrkují celá staletí. Strategicky dobře umístěný Gibraltar má status britského zámořského území. Toto uspořádání platí od roku 1713, kdy se ho Španělsko muselo vzdát v rámci utrechtské smlouvy, jež uzavřela války o španělské dědictví. Madrid teď tvrdí, že se nevzdal teritoriálních vod a vzdušného prostoru. Provokace pokračují; nyní jde o útes z betonových bloků. Britský Gibraltar ho začal před několika týdny budovat údajně na ochranu ohrožené populace ryb. Přičemž tím znemožnil rybolov španělským rybářům. Madrid proto razantně žádá jeho odstranění.

Pohrozil mimo jiné zavedením padesátieurového poplatku pro vstup na Gibraltar či uzavřením vzdušného prostoru. A silně zkomplikoval život těm, již překračují hranici s britskou enklávou. Španělé na hraničním přechodu s Gibraltarem kontrolují auta tak důkladně, až se čekání protahuje na dlouhé hodiny (Gibraltar nepatří do Schengenu). Jako oficiální důvod uvádějí boj proti pašování tabáku, který na Gibraltaru podléhá menšímu zdanění a je podle Madridu pašován do Španělska. Mám v cestovním pase razítko Gibraltaru a poprvé jsem stál na červenou na přechozu přes tamní letištní plochu. A pod vrcholem skály mě tamní separatističtí makakové berberští obrali o poslední banán. Jsou přísně chráněni před španělskými teroristy; když vymřou, skončí prý britská nadvláda nad Gibraltarem…

Ovšem nejde jen o Falklandy a Gibratar. Po dlouhém a krvavém konfliktu se Jižní Súdán oddělil od severu v roce 2011, aby se stala nejmladším státem na světě. Pak americká exministryně zahraničí Hillary Clintonová přivítala tento krok jako historický den a „důkaz neúnavného úsilí lidu Jižního Súdánu o mír.“ Washington od té doby utratil zhruba 600 milionů amerických dolarů na vybudování nového národa, ale zmrazil platby z důvodu eskalace násilí v tomto rodícím se národě.

Britům se jejich svobodomyslnost ale vymyká z rukou. Skotská vláda totiž naplánovala referendum na září 2014, občané se vyjádří, zda chtějí nezávislost na Spojeném království. A hned vyhrůžky, jako na Ukrajině. Británie uvedla, že pokud se Skotsko odtrhne, nebude moci používat libru a bude muset znovu požádat o členství v Evropské unii. Skotská vláda se zatím rozhodla, že by v případě nezávislosti odvezla všechny britské jaderné zbraně ze své země.

Také autonomní španělský region Katalánsko oznámil, že se v září bude konat hlasování o tom, zda bude nezávislé ze Španělsku. Madrid odsoudil referendum jako nezákonné a v rozporu se španělskou ústavou, protože zpochybňuje španělskou suverenitu. Ochromující finanční krize ve Španělsku vedla v posledních letech k nárůstu separatistického hnutí po Baskitsku též v Katalánsku.

A srovnání Krymu a Kosova? Nepařičné. Condoleezza Riceová, co se objímala s Kaddáfím, když smiřovala USA s Libyí, zdůraznila platnou úmluvu OSN o ochraně menšin. “Jsme přesvědčeni, že Kosovo je “sui generis” (zvláštní případ), který nastal kvůli rozpadu Jugoslávie a agrese prezidenta Miloševiče proti kosovským Albáncům, které donutil k humanitární krizi.” Ovšem jediným Čechem, který v té době v Kosovu z pověření OSN pobýval, byl Jiří Dienstbier starší, zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Jugoslávii, Bosně a Hercegovině a Chorvatsku. A ten opakovaně prohlásil, že k masovému exodu Albánců a jejich humanitární krizi došlo až v souvislosti s bombardováním NATO…

Washington byl zkrátka ohledně Kosova velmi rychlý, jako bleskový a účelový vstup ČR do NATO, a uznal nezávislost regionu dva roky před tím, než OSN v roce 2008 označila tento region za legální. Síly NATO zasáhly v roce 1999, provedly masivní bombovou kampaň na cíle v Srbsku a v Kosovu. Human Rights Watch uvedla a potvrdila Dienstbierova slova, že bylo více než 500 civilistů zabito při úderech NATO v bývalé Jugoslávii.http://olser.cz/wp-content/uploads/spanelsko-0406502.jpg

Katalánsko a býčí zápasy…? A samostatnost Barcelony…? Snímek Břetislav Olšer

Podle mluvčího ukrajinského prezidenta v celém východním regionu pokračuje „protiteroristická operace“, při níž bylo zlikvidováno mnoho separatistů, přesný počet ale neuvedl. Američtí „poradci“ a speciálních bojové jednotky USA chtěly zabránit konání referenda; třeba přepadením tiskárny, kde se tisknou volební lístky. Podle zaměstnanců, kteří útok přežili, vnikl do budovy tiskárny v Doněcku speciální oddíl „Pravého sektoru“. Zlikvidoval ochranku tiskárny a zničil více než milion hlasovacích lístků. Speciálními bombami potom útočníci odpálili celou tiskárnu, aby zničili tiskařské stroje. Ozbrojenci se dorozumívali anglicky; zřejmě výpomoc Pravému sektoru americkými Rangers.

Spojené státy též odmítly repatriovat těla 13 zabitých vojenských operativců CIA, co zahynuli, když jejich helikoptéry na okraji Slavjanska sestřelili povstalci. Ze čtrnácti operativců CIA na palubě obou vrtulníků Mi-17, přežil jen jeden; zaměstnanec americké společnosti Greystone Ltd.

Inu, vraždit, kde se dá; my, Pravý sektor s kámoši zpoza velké louže, vám ještě ukážeme, zač je toho loket, ta vaše svoboda projevu a nezávislost, až vám z toho bude špatně… Bude se ještě dlouho Putin dívat, jak mu vyvražďují ruské občany…? A když zvítězí separatisté, míní vůdce Doněcké lidové republiky Denis Pušilin považovat ukrajinskou armádu včetně Národní gardy z žoldáků zcela pochopitelně za okupanty; občanská válka se tím stane definitivní skutečností…? http://www.nekorektni-tv.cz/?p=14837

http://protiproud.parlamentnilisty.cz/svet/stat/planeta/1003-pucisticka-narodni-garda-strili-ve-slavjansku-uz-i-do-deti-pouzil-kyjevsky-rezim-v-mariupolu-chemicke-zbrane-referendum-v-donecke-a-luhanske-oblasti-se-nepodari-zabranit-co-potom.htm

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os