Pár klišé do začátku; s cílem zlepšit politické vztahy s Čínou a umožnit rozvoj obchodních kontaktů Česka s asijským ekonomickým obrem – to je účelem jeho třídenní návštěvy Pekingu. Čekají ho jednání s vysokými komunistickými představiteli čínské vlády. Ministra doprovázejí zástupci hospodářských svazů a podnikatelé. Prý první krok k obnově standardních politických vztahů mezi Prahou a Pekingem a úkol vyšlapat cestičku pro následující návštěvu premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana v nejvlivnější zemi světa. Mají všeho nejvíc na světě, včetně dolarů a zlata; kam se na ně hrabeme, jsme rádi, že můžeme hrabat prstíčkem.

Zaorálek je novodobý obrtlík, kdy musí jako zástupce členské země v Alianci hájit post NATO na ukrajinských hranicích s Ruskem, takže může hledat záminky, jak za každou cenu kritizovat porušování lidských práv na východu Ukrajiny, kdežto Čína, nejbohatší země světa a jeho ústřední věřitelka, vyžaduje vlídné zacházení; peníze jsou v důležitosti vždycky až na prvním místě. Proto o lidských právech a Tibetu ani muk. I taková je dvojí tvář českého šéfa diplomacie. Takže, vzal si ve své temné argumetaci za protiruský vzor Čínu, ústředního spojence Ruska, a otázku Tibetu, který byl dle něj ale vždycky součástí jedné Číny. A k tomu dodal, že stejně žádná česká postsametová vláda podle něj neusilovala o samostatnost Tibetu. Tím de facto našeptává Ukrajině, že měla být jako Čína, co si nenechala vzít Tibet, zatímco ona přišla o Krym. ČLR je zkátka největší bojovník proti separatistům. Je to jakoby jeden den vyvěsil vlajku Tibetu a vzápětí z Číny učinil ikonu státní, resp. národní integrity, svrchovanosti a celistvosti, že nedopustila odtržení a samostatnost Tibetu. Patologie politické schizofrenie.http://olser.cz/wp-content/uploads/lvoiv.jpg

Na druhé straně není Lubomír Zaorálek první, kdo submisivně podlézá Číně. Stejně tak už činil premiér Petr Nečas a kvůli fungujícímu českému byznysu odmítl nechutnosti Pussy Riot a jejích příznivců i politickou módu tzv. dalajlámismu. Ministr jeho vlády Schwarzenberg se za něho styděl. Navíc ho jako každý pravý šlechtic nařkl, že měl „plná kaťata“. Jen proto, že “kryl” údajné porušování lidských práv v Číně a Tibetu. “Umělé a falešné adorování takové záležitosti, jako je ruská skupina Pussy Riot, něco, co je vrcholem nevkusu, a v žádném případě něco, co symbolizuje svobodu a demokracii. Přesto se část politiků nechá unést touto módní vlnou, a má to potom dopad na toto exportní teritorium,” řekl Nečas. Dívčí skupina Pussy Riot byla v Rusku odsouzena na dva roky poté, co v pravoslavném chrámu v centru Moskvy zpívala “Bohorodičko, zbav nás Putina!” Nečas kritizoval i přehnanou podporu dalajlámy, kterou označil za dalajlámismus. “Vzývání tohoto směru není podporou svobody a demokracie,” podotkl.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0228-t-e28093-kopie4.jpg

Tibet – Lhasa… Snímek Břetislav Olšer

Schwarzenberg byl ale ve chvílích, kdy nespal, zděšen: “Je to úlet. Ale hrozivý! Pokud má vláda pokračovat v takovém stylu, mám z jejího dalšího vývoje a osudu velké obavy. Jsem z toho zděšený. Vždyť v otázce Tibetu se tam přebírá čínská propaganda,” prohlásil šéf české diplomacie, co se kamarádí s dalajlámou a sympatizuje také s ruskými feministkami. Připomeňme si jeho výroky k rozsudku nad Pussy Riot: “Velice vás obdivuji. Držte se. Rusko získá svou důstojnost a svobodu. Všichni na vás myslíme. Pokouším se je podpořit, poněvadž ty holky jsou opravdu báječné, já je opravdu obdivuji. Je dobré upozornit ruské politiky, že někoho zavřít kvůli představení je v dnešní době opravdu poněkud mylné.” http://urod.ru/news/6207/

Předseda nejtragikomičtější české vlády v polistopadové historii tak mohl v roce 2012 klidně jednat ve Varšavě se svým čínským protějškem, nejvyšším komunistou Číny Wen Ťia-pao. Stál tam ve frontě jako čekatelé na operaci šedého zákalu lasserem, aby konečně prohlédli. Ve své dvacetiminutovce, kterou mu Wen Ťia-pao  milostivě věnoval, se chlubil cizím peřím a odvolával se na českou tradici v oblasti obráběcích strojů, trakčních motorů, finančních služeb a úvěrů pro domácnosti. Podporu vyslovil též investicím mladoboleslavské Škody nebo jedné z největších investičních a finančních skupin ve střední a východní Evropě (PPF) v Číně.

Jeho “kolega” Wen Ťia-pao s sebou totiž přivezl tři stovky čínských podnikatelů. Řada z nich se zasloužila, že Volkswagen byl první zahraniční automobilkou, která před třemi desetiletími vstoupila na čínský trh. Nyní je Čína největším trhem pro výrobce aut z Wolfsburgu a tedy i mladoboleslavské škodovky. Loni tato německá automobilka zvýšila v ČLR dodávky o 18 procent na rekordních 2,3 milionu vozů. Čína v roce 2009 díky silnému růstu prodeje vystřídala Spojené státy na pozici největšího automobilového trhu světa. Nabídku Pekingu si přijeli vyslechnout zástupci zhruba 450 evropských podniků. Ve Varšavě jednal i CzechTrade, který se snaží českým podnikatelům pomoci s kontakty a zakázkami v zahraničí. V jeho Desateru se praví: „Vytvořte si pozitivní vztah k Číně, obchodní partner to vycítí…“

V Pekingu jsem navštívil českého velvyslance ing. Libora Sečku. Teď už vím, co v Říši středu čeká českého prezidenta a představitele nové české vlády. Ing Sečka vstoupil do diplomatických služeb před čtvrt stoletím, byl mj. pět let ve Španělsku, v Mexiku, v Bruselu při Evropské unii, pak čtyři roky v Itálii, čtyři roky doma a dnes je čtvrtý rok v Pekingu.

„Čína je nesmírně zajímavá, ale rovněž složitá země. Rozhodně však není zemí našeho typu a nemůžeme očekávat, že po tisícileté císařské tradici by se v ní mohla budovat demokracie západního typu,“ řekl mi. „Má zcela jinou filosofii. Podstatný pro Číňany je jejich vztah s přírodou, cítí se její součástí; dokonalost lidská je zde kopírována dokonalostí přírodní. Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…? Mladí lidé v Číně dnes často nevědí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko…”http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0552-2.jpg

Velvyslanec ČR v Pekingu ing. Libor Sečka s dcerkou…. Snímek Břetislav Olšer

Nepřipadáte si něco jako schizofrenik, když musíte přece mít svůj vlastní názor, ale hlavní je ten, který má Váš zaměstnavatel, ministr zahraničí naší vlády. Lze to řešit i jinak, než jen jako způsobem chytré horákyně…?

“My naštěstí nejsme v situaci, kdybychom potřebovali pomoc čínské ekonomiky tolik, jako některé jiné země. Usilujeme o rovnocenný obchod, ale současně sázíme na kulturní dialog. Pořádáme výstavy fotografů či malířů, jsme hosty mezinárodních festivalů básníků. Skvělý malíř Tomáš Císařovský, katolický básník Petr Borkovec či neotřelý fotograf Václav Jirásek. Nikdo totiž neví, jak se tato země, která má miliardu a 360 milionů obyvatel, dále vyvine. Musíme si uvědomit, že Čína je mistrem obřích skoků – z chlapce se najednou stala dospělým člověkem, a ani ona sama neví, jak tyto nové parametry zvládne. Co s touto novou silou. Schizofrenikem doufám, že nejsem. Snažím se totiž své vlastní názory tlumočit domovu tak, aby se mohly stát příspěvkem pro formování našich pozic. A mám pocit, že se to často daří…”

Jak byste Čínu charakterizoval, kromě toho, že má nejvíc obyvatel, přes padesát národností, mimo jiné zde žije víc Mongolů než v Mongolsku, dvanáct milionů muslimských Ujgurů a je zde i Velký Tibet, který je větší než ten tradiční a zabírá asi šestinu Číny…?

“Říše středu je zemí symbolů a obrazů. I písmo má obrázkové. To je třeba mít neustále na zřeteli, její vertikální i horizontální polohu. Nebe, příroda a tady jsem já. Jsou prostě vertikální. Jsme schopni se obohatit navzájem, i když my jsme horizontální, hodíme to na počítač, přes čísla a slova. Zažijete tady spoustu symbolů a musíte se v nich vyznat. Třeba u příležitosti rautu na počest založení ČLR jsme dostali stůl č. 93. Další výmluvný obraz diplomacie. Hned vás musí napadnout, že loni to bylo stůl č. 130. Nikdo o tom nemluví, ale výpovědní hodnota tohoto faktu je zřejmá… Můžete být rádi, že vás pustili do Tibetu. Pro velvyslance je to složitější – jednou za čtyři roky pro nás uspořádají výlet na určitá místa…”http://olser.cz/wp-content/uploads/cina-dsc_04764.jpg

Sám voják na Náměstí nebeského klidu… Snímek Břetislav Olšer

Politická bezpečnost Číny je na prvním místě… Hodně se toho namluví o dalajlámovi, zvláště Česko má s tím maličkou potíž…?

“Někdy se celá záležitost hodně zužuje. Tedy na vysvětlenou: pokud jde o postoje pana ministra Karla Schwarzenberga, pak jde o postoje člověka, který ctí přátelství a nemění názory dle nějaké momentální potřeby. Jde o člověka ve věku 77 let, který se přes třicet roků přátelí s Dalajlámou a nedovede si představit, že by se s ním nemohl scházet. Mám pocit, že i čínská strana nyní lépe chápe jeho přístup. Jsme připraveni jednat, bavit se o všech otázkách, včetně lidských práv a Tibetu zvláště. Současně vnímáme i čínské obavy a “citlivosti”. Není ale možné, aby Čína v tomto směru měřila dvojím metrem. Obama přece také přijal dalajlámu a Čína jedná s USA dál …”

Čína má přes miliardu a skoro čtyři sta milionů obyvatel, ale jen 72 milionů komunistů, tedy asi pět procent, ale je novátorská, zkouší, resp. experimentuje se zaváděním místní demokracie

“Je to v Asii zcela nevyzkoušený pokus, takže se někde stává, že když lidé volí samosprávu, svého starostu, jsou zmatky, protože všichni volí své příbuzné… Bude to prostě trvat. Zapomeňme na aplikování naší demokracie. Tady bylo hrozně moc dlouho císařství…”

Čína věnovala Taiwanu pandu, což je symbol přátelství. Napřed byla odmítnuta, ale nyní ji přijali. Co byste mohl říct o vztahu mezi Čínou a Taiwanem…?

“Zásadní vývoj je pozitivní, obě strany zdůrazňují zájem na dialogu. Významným byl v tomto kontextu loňský podpis dohody ECFA (Rámcová dohoda o ekonomické spolupráci), která dláždí cestu pro prohlubování ekonomické spolupráce mezi ČLR a Taiwanem. Dnes je také již např. možné, aby turisté z pevninské Číny na Taiwan samostatně cestovali, existuje přímé letecké spojení a počet linek enormně narůstá. Toto bylo před pár lety skoro utopií…“

Jaké formulace používá diplomat, když má vznést v Číně, co na nikoho netlačí, ale “pouze” naléhá, nótu proti nedodržování lidských práv…?

„Otázka lidských práv je jednou ze složitějších otázek ve vztahu mezi Českou republikou (a dalšími evropskými zeměmi či obecněji západními demokraciemi) a Čínou, nahlížíme na ni rozdílným pohledem. Zároveň je ale jedním z principů naší zahraniční politiky. Je třeba o ní tedy s čínskými partnery hovořit, samozřejmě s patřičným respektem. Při takovýchto rozhovorech se často odkazuji na mezinárodní závazky Číny, které na sebe přijala svým podpisem celé řady mezinárodních lidsky právních instrumentů. Poukazuji např. také na to, že i pro rozvoj ekonomických vztahů, na kterém mají zájem obě strany, je důležité, aby v partnerské zemi existovalo průhledné právní prostředí a vláda práva…„http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_04484.jpg

Drtivá většina mladých Číňanů vyznává buddhismus… Snímek Břetislav Olšer

Tolik zamyšlení velvyslance Ing. Sečky. Myslím si, že by si česká vláda měla uvědomit, že Česko má něco přes deset milionů obyvatel a činí jí velké problémy romské etnikum, přitom Čína má více než stokrát víc obyvatel a 55 etnik a národností, proto má také své způsoby řešení podobných problémů, viz. třeba otázku Tibetu. Ke zvláštnostem patří fakt, že 24. dubna 2014 proběhl na Farmě česko-slovensko-čínského přátelství, vzdálené od Pekingu 230 km, 1. ročník soutěže v českém jazyce. Soutěže se zúčastnili studenti místní pobočky Vysoké školy zemědělské provincie Hebei. V závěrečném kole porota vybírala z devíti nejlepších studentů, kteří soutěžili ve čtyřech disciplínách: diktátu, přednesu, porozumění českému (neznámému) textu a jeho překladu. Kolik podobných škol čínštiny a soutěží v psaní čínských diktátů máme v Česku?

Lubomír Zaorálek bude mít v Číně těžkou hlavu; ne z lidských práv, ale z pochopení mentality Číňanů. Pokud totiž nejsou nejlepší, jsou rozhodně jiní než jsou Češi, co se víc podobají Američanům. Proto je zde vhodná následující paralela. Už v červenci roku 1971 v Kansas City americký prezident Richard Nixon před novináři předpověděl, že americká hegemonie bude během nadcházejících zhruba patnácti let nahrazena multipolárním světem, ve kterém se Sovětský svaz, západní Evropa, Japonsko a Čína stanou vedoucími mocnostmi. Když pronášel tato slova, byl jeho poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger na utajované cestě do Pekingu, kde měl za úkol připravit půdu pro první návštěvu amerického prezidenta, kterou Nixon oficiálně oznámil až o deset dní později. Nixonova návštěva Pekingu rok nato vedla k otevření „rudé Číny“ a je obecně považována za jednu z nejvýznamnějších událostí v moderních dějinách Spojených států.

Sedm let po Nixonově návštěvě Pekingu, vstoupily USA do diplomatických vztahů se svým ideologickým nepřítelem Čínou a přerušily oficiální vazby se svým dlouhodobým spojencem Tchaj-wanem. A Nixon měl našlápnuto k dalšímu vítězství ve volbách, což se mu též povedlo. Ovšem, neštěstí nechodí po horách, ale po Watergate; večer 17. června 1972 objevil jeden z hlídačů komplexu zvaného Watergate několik dveří se zámky přelepenými tak, aby zůstali odemčeny. Policie pak nalezla pět mužů skrývajících se v tomto komplexu, který sloužil také jako centrála Demokratické strany. Bylo zjištěno i to, že Nixon odsouhlasil, aby tam bylo nainstalováno odposlouchávací zařízení. Byl navrhnut impeachment, neboli sesazení amerického prezidenta. Ještě před jeho schválením však prezident Richard Nixon sám 8. srpna 1974 dobrovolně odstoupil…

Inu, jsme dnes tam, kde byly USA před více než čtyřiceti roky, z čehož plyne ponaučení pro Lubomíra Zaorálka, průzkumníka pro následnou cestu do Číny pro prezidenta Zemana a předsedu vlády ČR Sobotku s jeho suitou: Dvakrát měř a jednou řež… Jen aby se nechystalo i v Česku nové Watergate a v jeho stínu další impeachement…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os