Co den, to snůška lží a polopravd; To je ČT, co sice informovala o tom, jak se hromadí tisíce ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, ale nic o tom, jak se hromadí též vojska NATO u hranic s Ruskem v pobaltských zemích, v Polsku, v Baltickém či Středozemním a Černém moři. Prostě Pazderkové a Karasové ani ťuk. Ani o tom, že provokativní vojenské kroky Washingtonu proti Rusku jsou hazardní a nebezpečné, že posilování leteckých, pozemních a námořních sil NATO u ruských hranic je porušováním dohody mezi NATO a Ruskem z roku 1997 a Dohody z Montreaux, což vede k přirozené podezřívavosti ruské vlády, obzvláště když je toto posilování ospravedlňováno na základě lží, že se Rusko chystá mimo Ukrajiny, vtrhnout do Polska, Pobaltí a Moldávie, dokonce prý do Finska. Popudili i Lukašenka v Bělorusku.

Ani včerejšek na mediálním obrazu ČT vůbec nic nezměnil. Rusové jsou teroristi a Putin imperátor. Mistr Karas hlásí o nelidském zacházení se zadržovanými členy ODSE, kteří jsou v podstatě vojenští poradci. A zrovna ve chvíli, kdy NATO ostentativně zrušilo přátelské a tedy i kontrolní vzájemné vztahy s Ruskem. A nechali je prý pouze nahé ve spodkách. Proč slovní spojení „nelidské zacházení“ nedoplní Karas příkladem, jak si on sám představuje „lidské zacházení“, třeba CIA s vězni? Mezi americké “povolené” metody v iráckém vězení Abu Ghraib nedaleko Bagdádu patřilo lámání kostí, pálení vězňů, bití, kopání, tedy způsoby velice vzdálené od povolených Pentagonem. V rámci dalších vyšetřovacích akcí byli už tři američtí vojáci obviněni z vraždy a ze spiknutí.

Mučení je v Iráku rozšířenou metodou výslechu a slouží především k získání doznání. Mezi používané metody patří hlavně bití kabely či hadicemi, věšení za končetiny a jejich lámání, elektrické šoky či trhání nehtů. nacisté byli laskaví lidé. Výjimkou CIA není ani psychologický nátlak v podobě hrozby znásilnění. V mnoha případech se jedná o dopředu nachystanou akci, kdy jsou vězni zavázány oči, a je donucen k podpisu dokumentu, který ani nečetl. Stovky takto usvědčených lidí bylo bez soudu odsouzeno k trestům smrti a některé popravy byly již vykonány. Al-Kájda zase v Iráku: válka za 3 biliony USD a 110 tisíc mrtvých?

Ke všemu Karasově neštěstí jeden z členů OBSE, německý plukovník Axel Schneider na tiskovce pro novináře prohlásil, že je s nimi zacházeno tak dobře, jak jen to je za patřičných okolností možné. OSBE přiznala, že zadržení inspektoři nebyli běžnými civilními pozorovateli, ale vojenskými pozorovateli ze zvláštního týmu pro kontrolu odzbrojení podle Vídeňského dokumentu z roku 2011. Na Ukrajině ještě současně působí mise civilních pozorovatelů. Schneider se ve svém projevu ani jednou výslovně nezmínil, že by byl se svými kolegy zadržován či vězněn. Řekl, že jsou starostovi hosté. Na adresu vzbouřeneckého starosty Slavjansku se německý důstojník vyjadřoval velmi uctivě; že jeho slovo je čestným slovem. Podle něj s žádným z členů mise nebylo po fyzické stránce špatně zacházeno. Nejprve sice byli umístěni do sklepa, ale od včerejška jsou v pohodlnější místnosti, která je vybavena topením; mají tam denní světlo a klimatizaci. Byl navíc propuštěn švédský důstojník, jenž měl lehkou formu cukrovky;  za doprovodu tří neozbrojených mužů nasedl do bílého jeepu patřícímu OBSE a byl odvezen pryč.

Opět nic o tom, že po jednání EU, USA, Ukrajiny a Ruska v Ženevě účastníci schůzky vyzvali všechny nelegálně ozbrojené skupiny na Ukrajině, aby složily zbraně, budovy obsazené ozbrojenci vrátily svým původním vlastníkům a ukončily okupaci nejrůznějších prostranství. Vyzvali rovněž k vyhlášení amnestie pro všechny účastníky protestních akcí s výjimkou těch, kteří mají na svědomí závažné trestné činy. Výzva k odevzdání zbraní a ukončení okupačních akcí se týká proruských separatistů i pravicových radikálů podporujících vládu v Kyjevě. Zbraněmi mohou disponovat jen vojáci a policisté. O potrestání těch, kdož rozpoutali Majdan a zabíjeli, řeč zatím nebyla. A výsledek v praxi z tohoto setkání čtyř? Nulový.

A veřejnoprávní Karas znovu mlčí, zato si dával záležet, aby dramaticky vylíčil, jak proruští ozbrojenci zadržují ve městě několik domácích i zahraničních novinářů. Po krátkém výslechu a kontrole dokladů je však ihned propustili na svobodu. Konec dramatu. Stejně jako v jiném případě, kdy byla napadena jiná z žurnalistek – Černovolová, o čemž mám informaci přímo z Kyjeva od kolegy. Novinářka sdělila, že krátce po půlnoci jejímu autu zatarasil cestu jiný vůz a skupina neznámých mužů jí rozbila okno. Následně ji útočníci vytáhli z vozu, zbili a pohodili v příkopu; utrpěla otřes mozku, zlomeninu nosu a četné pohmožděniny.

Šéf vyšetřovatelů majdanského ministerstva vnitra Mykola Činčin však uvedl, že “zatčení násilníci mají těsné kontakty se členy strany Udar… jeden ze zadržených podezřelých je členem zločinecké bandy, s jejímž někdejším pohlavárem, zavražděným v roce 2004, udržovali styky bratři Kličkové”. Policie už zatkla pět osob podezřelých z útoku a ministerstvo vnitra tvrdí, že v pozadí incidentu je opozice: zatčení prý mají “těsné styky” se stranami Udar boxerského šampiona Vitalije Klička a Vlast uvězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Ale protože jeho bratr vyhrál KO další utkání, je vše odpuštěno, boj v ringu volném může na Majdanu pokračovat. Platí přece: My jsme Majdan, vy jste nuly… A perlička; český ministr obrany Martin Karolín Peak Stropnický novinářům řekl, že po jeho jednání na velvyslanectví USA v Praze má za potvrzené informace o tom, že na Ukrajině se jedná o „exportování různých pochybných existencí ze strany Ruska“. Určitě jsou to pochybnější existence než tyto…? https://www.youtube.com/watch?v=DxB6LLjkFrc

A další lži. Prý budeme dostávat ze Západu neruský plyn. Nesmysl. Bude ruský, ale jen přetlakovaný v ruském plynovodu Jamal, aby šel obráceně ze Západu na Východ. Lze totiž jednu ze čtyř trubek někdejšího tranzitního plynovodu použít pro přepravu v opačném směru. A břidlicový plyn z USA, kde však jeho těžba hrozí silným zemětřesením? Spuštění dovozu tohoto plynu bude ne dříve než za pět let. Tankery, terminály, plynovody také něco stojí, přitom jediný  způsob, jak dostat plyn do evropských plynovodů, je jeho zkapalnění a přeprava lodí přes Atlantik do evropských přístavních terminálů, kde se opět přemění na plyn. Náklady na transport však jeho cenu více než zdvojnásobí a zatím – z českého pohledu – není vybudována ani potřebná infrastruktura. Ačkoliv přístavních terminálů na kapalný plyn je v Evropě už přes dvacet, všechny se nacházejí na západě a jihu kontinentu.

Co na to  všecko lhaní říká Rada ČT? Vše je OK, tvrdí a její zasedání: Sp. zn./Ident.: 0280(2014), Č.j.: BUR/1222/2014, Zasedání Rady č. 7 – 2014 / poř.č.: 39, to dokazuje: Některé citace z dopisu, který mám k dispozici:

„Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) projednala na svém 7. zasedání, konaném dne 1. dubna 2014, stížnost na provozovatele Česká televize. na manipulativní, neobjektivní, tendenční a zkreslené zpravodajství veřejnoprávní televize, týkající se dění na Ukrajině, zejména pak na Krymu. Rada se nyní zabývala těmito pořady:

Speciál ČT24: Krymské referendum, odvysílaný dne 16. března 2014 od 14:15 hodin na programu ČT24, se dle slov moderátorky snažil „dát prostor všem úhlům pohledu“. K dění se nevyjadřovaly žádné zainteresované osoby, nýbrž zpravodajové ČT (Josef Pazderka a Adriana Dergam, Martin Krepindl, Martin Jonáš) a další novináři, případně odborníci či teoretici (politolog, ukrajinista, politický geograf, odborník na Rusko a východní Evropu, ekonom) a 1. náměstek ministra zahraničí. Do jisté míry jediným hlasem, který je teoreticky možné považovat za zaujatý, byla ukrajinská redaktorka Rádia Svobodná Evropa. Názory zúčastněných byly více či méně kritické k postupu Ruska, případně politiků na Krymu…

…Prakticky totéž platí i pro pořad Horizont speciál, odvysílaný týž den od 20:00 hodin na programu ČT24. Ani zde obsažený rozhovor s poslancem Milanem Šarapatkou nejevil známky porušení zákona. Poslanec, který se referenda zúčastnil jako pozorovatel, se nejprve vyjádřil k formálnímu provedení referenda, jež dle něj proběhlo zcela v pořádku. Následně moderátor začal klást otázky týkající se složení skupiny pozorovatelů, či zda si Milan Šarapatka nemyslí, že svou účastí posvěcuje z hlediska mezinárodního práva problematický krok. Následovala poměrně sugestivní otázka: „Dobře, a není stejně jednoznačné, že snad poprvé po 2. světové válce minimálně v Evropě dochází k obsazení části suverénního území jiného státu, že je to jasná invaze, souhlasíte s tím?“ Na nesouhlasnou odpověď reagoval: „Není to invaze, není to podle Vás invaze toto?“ Nakonec moderátor položil ještě sugestivnější otázku: „Je to podle Vás svátek přímé demokracie, co jste viděl?“ http://www.youtube.com/watch?v=ie0rj0l85Q4

Lze říci, že moderátor plnil roli kvalifikovaného oponenta, což je zcela legitimní a ve skutečnosti žádané. Jistě je možné namítnout, že se do jisté míry nechal unést a dal jasně najevo svůj osobní názor. Tato skutečnost není v souladu s novinářskou etikou, ovšem sama o sobě nezakládá podezření na porušení zákona.

Též rozhovor s Milanem Šarapatkou odvysílaný v rámci pořadu Události, komentáře dne 18. března 2014 od 22:00 hodin byl veden v konfrontačním stylu. Prakticky celý se točil kolem organizace, která poslancům nabídla účast a platila jim výlohy – konkrétně kolem jejího financování, jejího zakladatele a jejích kontaktů na ruským státem placená média. Z pohledu hodnověrnosti svědectví se jednalo o zcela zásadní otázky, které v rozhovoru měly zaznít. Monitoring tedy neprokázal v těchto konkrétních pořadech, informujících o situaci na Krymu, porušení zásad vyváženosti… Pane Veselovský, kdo platil vaše „monitorování“ Milana Šarapatky?

Dovolte, abych Vás závěrem ubezpečil, že Rada v žádném případě nezlehčuje Vámi nastíněná podezření, a že se v rámci svých kapacitních a kompetenčních možností hodlá věnovat vyhodnocování informování o událostech na Ukrajině.“ S pozdravem v Praze dne: 1. 4. 2014 Bc. Ivan Krejčí, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Motto morálky ČT je zcela zřejmé: „Tato skutečnost sice není v souladu s novinářskou etikou, ovšem sama o sobě nezakládá podezření na porušení zákona, aneb Čím by se novináři živili, kdyby nebylo špatnosti jiných?“ Asi proto jsme v ČT neviděli reportáž o tom, jak poslanec ukrajinské vládní strany Svoboda Igor Myrošnyčenko napadl s několika straníky ředitele ukrajinské státní televize? Poslanci nacionalistické strany se totiž demokraticky nelíbilo, že televize odvysílala projev Vladimira Putina po podpisu zákona o připojení Krymu k Rusku. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/331026-nacionalisticti-poslanci-zmlatili-reditele-ukrajinske-televize-a-donutili-ho-rezignovat.html

A co super záběry, natočené během masakrování policistů Banderovci, když je lynčovali, házeli po nich dlažebními kostkami a stříleli z pušek s dalekohledy? Že by opozicí najímaní snipeři za pár stovek hřiven týdně? Asi to jsou všechno repa zmanipulovaná a vylhaná. Je už jasné, proč se Rada tak nerada přiznává k evidentní cenzuře, proti níž byli komunisté žabaři, o Rudém právu ani nemluvě. Co s tím? Jak zatočit s pokrytectvím farizejů jako Kerry, Obama, Barroso, Rasmussen a další? Bude konečně válka a sní o veletrhu zbraní, tolik očekávaný americkými zbrojaři, co jim zbraně už reziví ve skladech a bilionů na kontech proklatě ubývá? http://www.liveleak.com/view?i=34e_1392746107

Oskar Krejčí, profesor a politolog, prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, a vyučující na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů Univerzity Matěja Bela v Bánské Bystrici, má svoji vizi, jak se možná bude situace vyvíjet: „Model Makedonie 2001. V Makedonské republice západní politici – vedeni zájmy na Balkáně po bombardování Jugoslávie, ne otázkou lidských práv – vzali pod ochranu albánskou menšinu. Dnes by pod nátlakem ze zahraničí mohli povstalci z Kyjeva zasednout k jednacímu stolu s povstalci z jihovýchodu. Přijali by dohodu, která by naznačila cestu k samosprávě regionů, vojenské neutralitě a ekonomickému rozvoji. Tento model, pro který je obtížné nalézt precedent, vyhovuje každému, kdo si nepřeje chaos, tedy především lidem žijícím na Ukrajině, v Evropské unii a v Rusku.

Další je model á la Oranžová revoluce 2004. Jihovýchod Ukrajiny pod tlakem z Kyjeva ustoupí, zřekne se svých radikálních reprezentantů a přijme dílčí reformy nadiktované Západem. Chaotická situace se pod vládou oligarchů, západoukrajinských radikálů a díky svěrací kazajce navlečené Ukrajině Mezinárodním měnovým fondem prohloubí. Narůstající sociální spory převrství dnešní etnické konflikty. Dramatický rozdíl mezi ekonomickým vývoje Krymu a Ukrajiny povede k nové polarizaci a příští volby – budou-li alespoň trochu demokratické a budou-li vůbec – vyhraje proruské křídlo. Tento scénář nejvíce vyhovuje Moskvě.

Zbrojaři však nejvíc chtějí Model Texas 1845. Kyjev použije brutální vojenskou sílu proti jihovýchodním oblastem, a zasáhnou ruské mírotvorné sbory. Stane se tak podobně jako v polovině 19. století, kdy anglosaští osadníci na severu Mexika vyhlásili samostatnost, Spojené státy tuto republiku napřed uznaly a poté Texas připojily. Po následné válce s Mexikem anektované území dále rozšířily o oblast spadající dnes do států Kalifornie, Nevada, Utah, část Arizony, Nové Mexiko, Colorado a Wyoming. Zásah ruské armády na Ukrajině by mohl být proveden jen ve vybraných regionech, jako je například na východě Doněcká oblast, kde se k ruštině jako mateřskému jazyku hlásí přes dvě třetiny obyvatel, k ukrajinštině necelá třetina, a Luhanská oblast se stejným jazykovým poměrem.

Nebo by ruská armáda mohla zasáhnout na celém jihovýchodě Ukrajiny až k moldavskému Podněstří (v Oděské oblasti se k ruštině jako mateřskému jazyku hlásí 41,9 % obyvatel, k ukrajinštině 46,3 % obyvatel). Je-li skutečně cílem Washingtonu chaos a roztržka Ruska s Evropskou unií, pak tento scénář nejvíce vyhovuje jemu. A konečně Model Egypt 2013. Ukrajinské silové složky se už na chaos dále nebudou schopny dívat a moc převezme armáda. Následná politická „stabilizace“ otevře mnoho cest do neznáma, byť ty neznámé konce jsou všem dostatečně známé…“

Inu, a Julia Tymošenková prohlásila, že ukrajinský parlament uvažuje o tom, že by občanům odebral právo celonárodních voleb. Ve vysílání televizního programu Šuster LIVE na Prvním národním ukrajinském programu bývalá premiérka Ukrajiny oznámila, že pravomoc zvolit prezidenta země by mohla být předána Nejvyšší radě. Předčasné prezidentské volby prezidenta Ukrajiny jsou plánovány na letošní 25. květen…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os