Letos se však naskytla jedinečná a zatím poslední šance; na tisíc poslanců Knessetu a osobností veřejného života se koncem února 2014 zúčastnilo před velvyslanectvím USA v Tel Avivu další demonstrace za jeho osvobození. Pokud Američané dají propuštění Pollarda zelenou, měl by opustit celu ještě do svátku Pesach (vyjití židů z egyptského otroctví), který začíná 14. dubna. Když Washington omilostnění špiona opět odmítne, bude muset ještě čekat skoro dva roky do 21. listopadu 2015. S tímto již oblíbeným esem v rukávě přišel opět ministr zahraničí USA John Kerry, hrdý vnuk židovského sládka z Moravy, po jednáních s ruským ministrem zahraničí Lavrovem v Paříži nečekaně přiletěl do Izraele, aby zachránil mírový proces.

Je to na svých 70 let zvláštní chlapík; senátor, co neúspěšně kandidoval na prezidenta USA, potom nebýt choroby ministryně zahraničí Clintonové, nebyl by ani ministrem zahraničí. Ale stouplo mu to do hlavy natolik, že kam přijede, tam se vměšuje do vnitřních záležitostí, přitom má předky ve Slezsku; jeho dědeček se narodil 10. května 1873 jako Fritz Kohn v židovské rodině v Horním Benešově, kde byl jeho otec Benedikt Kohn pivovarským mistrem, sládkem v tamním pivovaře.

articleImgPo několika letech jednání o osvobození poslední skupiny ze 450 teroristů. Benjamin Netanjahu se ale obává, že v případě jeho souhlasu s propuštěním všech teroristů by se mohla rozpadnout jeho vládní koalice. Jako poslední kartu, která má přesvědčit židovský stát, aby propustil palestinské teroristy, se objevila nabídka propustit Jonathana Jay Pollarda, narozeného v roce 1954 v South Bend v Indianě. Tento bývalý civilní zpravodajský analytik amerického vojenského námořnictva byl odsouzen v roce 1986 za špionáž pro Izrael k trestu doživotního vězení s doporučením, aby mu trest nebyl nikdy podmíněně ukončen. Podle amerického práva však může opustit vězení nejdříve 30 let po svém zatčení, tedy 21. 11. 2015. Přitížilo mu, že Izrael až do roku 1998 – kdy Pollardovi udělil izraelské občanství – odmítal, že by uvězněný prováděl výzvědnou činnost v izraelský prospěch. V jiných případech, kdy např. vysocí představitelé CIA prodávali informace SSSR a způsobili smrt řady agentů CIA za Železnou oponou, byly uděleny tresty výrazně nižší.

Není tohle ironie?Jonathan byl od samého počátku konfrontován se skutečností, že USA záměrně před svým přítelem a jediným spojencem na Blízkém východě (míním stát Izrael) zatajují životně důležité informace, například o dodávkách sovětských zbraní arabským státům. Což ho dost frustrovalo, protože pochází z rodiny, která prošla peklem šoa (holocaustu). Sám navštívil s rodiči ve svých 14 letech koncentrační tábor Dachau, kde leží popel jeho strýčků a tetiček, dědečků a babiček, sestřenek a bratránků. Vyvraždění židovského národa přitom mají v úmyslu prakticky všichni jeho arabští sousedé.

Mrazivé vztahy mezi Izraelem a USA panují od roku 1985, kdy ho Washington „odhalil“ jako izraelského „super“ špióna v US námořní tajné službě; udal ho kolega,  který byl důstojníkem námořní rozvědky v penzi, když volal na vojenskou rozvědku, co má dělat s  lodním kufrem plným tajných dokumentů. Při svém prvním dobrovolném výslechu Pollard o přestávce volal manželce, aby odstranila všechny tajné dokumenty z jejich domu, když jej požádali, aby prošel detektorem lži, odmítl, a přiznal se. Škody, které způsobil, jsou prý výrazně větší, než se obecně předpokládá. Izrael totiž mimo jiné předával část tajných vojenských informací z USA do Moskvy, aby ulehčil imigraci sovětských židů do Izraele. Je možné, že při tom docházelo k prozrazení některých amerických agentů ve východním bloku a k jejich likvidaci.http://olser.cz/wp-content/uploads/kopie-izrael-2-0111.jpg

Hnutí „Mír hned – Shalom Aschav“ – je známé svými humanitárními názory i co se Pollarda týká…

Netanjahuovi se podařilo o Pollardovi koncem roku 1998 dohodnout už s americkým prezidentem Billem Clintonem. Netanjahu tehdy souhlasil s propuštěním 500 vězněných palestinskoarabských teroristů výměnou za propuštění Pollarda, to vše v rámci Dohody z Wye Plantation, v níž Izrael souhlasil se stažením z více než 13 procent Judeje a Samaří. Clinton ovšem zřejmě právě “jednal” v Oválné pracovně s Monikou Lewinskou a na poslední chvíli cukl, ačkoliv Izrael slíbené stovky teroristů propustil. Tehdejší šéf CIA George Tenet totiž pohrozil, že odstoupí, pokud bude Clinton s propuštěním souhlasit. Stejně odmítavý postoj k Pollardovu osvobození však měli všichni vrcholní politici Spojených států.

http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael0721.jpg

Izraelské jednotky mají své vojáky i vojačky, které ještě nebyli na světě, když byl Pollard v USA uvězněn. Je to pro ně neuvěřitelná bezcitnost…

V roce 1990 se proto Pollard rozvedl se svou manželkou Anne ( ta byla v březnu 1990 podmíněně propuštěna). Jako důvod pro rozvod je uváděna snaha na doživotí odsouzeného Pollarda dát Anne možnost znovu se vdát a vést normální život. Pozdější žádosti o obnovení procesu byly zamítnuty, žádný z pozdějších amerických prezidentů (naděje byly vkládány zejména do Billa Clintona) nevyužil možnosti udělit Pollardovi milost. O šest roků poději se Pollard prostřednictvím korespondence sblížil s kanadskou ortodoxní židovkou Ester Zeitovou; ta, přestože nebyli oficiálně oddáni, používá příjmení Pollardová), a organizovala kampaně za jeho propuštění.

Pražanka Pavla – Ester, která se vdala do Izraele a žije zde přes deset roků jako Židovka v Aškelonu, mi řekla: „Jsem křesťanka, která konvertovala k judaismu, jenž mě svojí filozofií nadchl, proto cítím a vnímám jako Židovka a nesnáším, když někdo zneužívá židovské vězně jako rukojmí k dosažení svých hanebných cílů politické kariéry. Příkladem byl unesený izraelský voják Šalit; přes pět roků nezvěstný a pro jeho propuštění bylo nutné pustit na svobodu stovky palestinských vrahů, to samé nastává dnes, kdy je ve hře vězeň Pollard, jenž je už skoro třicet roků v americké cele, protože ho politici jen zneužívají ke svým licitacích…“

http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-1-0215.jpg

Ramalláh…

Sám Pollard vytknul USA divné chování vůči Izraeli, že kdyby byly opravdu spojenci, poskytovaly by Izraeli ty informace sami a on je nemusel získávat podobným způsobem a předávat je přímo izraelským agentům na izraelské ambasádě ve Washingtonu a Izraelskému generálnímu konzulátu v New Yorku. Pollardova zatčení vyústilo v odhalení několika amerických zpravodajských zdrojů na Středním východě. Některé z těchto agentů později odhalili Izraelci KGB výměnou za zvýšené kvóty židovských emigrantů ze Sovětského svazu.

http://olser.cz/wp-content/uploads/1885.jpg

Pollardovo propuštění bylo cílem i premiéra Ariela Šarona…

Bývalý americký prezident Bill Clinton se vyjádřil pro Foreign Policy magazine, že imigranti z Ruska mohou být největší překážkou v dosažení míru s lokálními Araby, co si říkají Palestinci. Rozdělení země údajně nejvíce oponují Rusové a osadníci. A počet jejich dětí prý v izraelské armádě neustále roste. Avšak premiér Netanjahu zareagoval, že jako starý přítel Izraele musí vědět, jak imigranti z bývalého SSSR přispěli velkou měrou k posílení a rozvoje Izraele a jeho armády. Každý pokus rozdělit izraelskou společnost je zlý. Imigranti z Ruska obohatili izraelskou společnost ve všech oblastech, v kultuře, vědě, sportu ekonomice i obraně. Právě letos slaví Izrael 20. výročí ruského přistěhovalectví. To svědčí o národní jednotě, pochvalovala si izraelská ministryně pro začlenění imigrantů Sofa Landverová. Bude však muset Pollard znovu čekat? Izrael totiž právě informoval prostřednictvím mluvčí své hlavní vyjednavačky Cipi Livniové, že poslední skupinu palestinských vězňů nepropustí; další teroristy s izraelskou krví na svých rukách…

http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-2-046-5003.jpg

Tel Aviv…

Ovšem také Izrael má svého „zrádce“. Mordechaj Vanunu je inženýr. V roce 1986 odhalil pro časopis Sunday Times existenci tajného izraelského jaderného programu s minimálně 200 atomovými hlavicemi. Ještě před publikováním článku byl izraelskou tajnou službou unesen z Itálie, ale fakta už byla venku; v soudním přelíčení s vyloučením veřejnosti byl pak odsouzen na 18 let vězení, aby se po sedmnácti letech ocitl na svobodě. Židovskými špióny se to hlavně v USA jen hemží. Americké úřady zadržely též třiaosmdesátiletého židovského inženýra Ben-Ami Kadishe z výzkumném armádním středisku v New Jersey za to, že v 80. letech předávat Izraelcům údaje o americkém jaderném programu, o stíhačkách F 15, které USA prodávaly do zemí Blízkého východu, a protiraketové obraně. Kadish, vzděláním inženýr, pracoval v osmdesátých letech jako civilní zaměstnanec americké armády.

Stíhán byl federálním soudem v New Yorku pro podezření, že předával agentům izraelské vlády dokumenty podléhající utajení. Ty pocházely z vojenského výzkumného střediska Picattiny Arsenal v New Jersey. Kadish byl uznán vinným v jednom ze čtyř případů, v nichž byl vyšetřován a odsouzen k pokutě 50 000 dolarů. Kadish vyjádřil lítost nad tím, že svým činem poškodil Spojené státy. „Omlouvám se za omyl, jehož jsem se dopustil. Byla to chyba v úsudku – myslel jsem, že pomáhám Izraeli, aniž bych ubližoval Spojeným státům.“ Zemřel ve věku 88 let v domově důchodců ve městě East Brunswick ve státě USA, kde trávil poslední léta života.

Pak to byli manželé Julius a Ethel Rosenbergovi, které stihl v USA trest smrti za údajné prozrazení receptu na atomovou bombu Sovětům. Padesátiletého dr. Karla Köchera a jeho o deset let mladší ženu Hanu zatkla FBI v listopadu 1984 v New Yorku. Manželé byli obviněni z dvacetiletého vyzvědačství ve prospěch socialistického Československa. Paní Köcherová dělala manželovi v letech 1974-1983 kurýra. Köcher dostal trest doživotního vězení, aby byl nakonec vyměněn za sovětského politického vězně – Žida Ščaranského.

Existuje černá anekdota; podobně jako je tomu v pointě příběhu o Pollardovi, na jehož počátku půjčil Abeles Blumovi stovku. Ten ji nevracel. Pak jednou šel kolem Abelesova krámku a ten za ním vyslal s upomínkou příručího. Když se příručí vrátil, nechtěl mluvit. Nakonec z něho Abeles dostal, co mu řekl Blum: „Stovku jim prej nevrátí, ale zato mají Blumovi vlízt na záda.“ Za čas Abeles potkal Bluma a vyčetl mu: „Oni jsou špatnej člověk, Blum. Já jim půjčím stovku a oni tu stovku nevrátí, a ještě mi vzkazujou, že jim mám vlízt na záda.“ Blum ho konejšil: „To jsou všecko jenom takový řeči, Abeles. Voni mně na záda nevlezou a já jim tu stovku nevrátím.“

Inu, John Kerry nyní obráží Sýrii, Ukrajinu a její Majdan, má na svých rukách rovněž krev zavražděných Izraelců, když nechal propustit na svobodu přes sto palestinských vrahů… Dosáhne na Nobelovu cenu míru stejně jako Jásir Arafat, EU či Al Gore, předčí Putina, svého úhlavního konkurenta v tomto souboji? Jak skončí vyděračská hra o virtuální Palestinu s trumfem jménem Jonathan Jay Pollard…?

Snímky Břetislav Olšer

Mnoho povyku pro nic, aneb Žádný Shakespeare, ale Pan Ki-mun

http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/cameron-kerry-navstivil-horni-benesov-odkud-jsou-jeho-predkove/995455

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os