Julie Tymošenková…

Kdysi byla křepeličkou „plynařská princezna“ a premiérka Julie Tymošenková. Dnes se premiér Arsenij Jaceňuk dušuje, že on plyn nevzal. Jak praví valašské přísloví; ve všem je bordel, jenom v mléku je radioaktivita. Rusko je největším producentem plynu na planetě a po Saudské Arábii i druhým největším vývozcem ropy do světa. To je nezvratitelný fakt, s nímž můžeme nesouhlasit, ale to je asi tak jediné, co s tím můžeme dělat. Ruské ministerstvo energetiky předpokládá, že se tento rok vytěží asi 600 miliard kubických metrů zemního plynu. Gazprom tento týden uvedl, že dluh Ukrajiny za dodávky plynu se vyšplhal na 2,2 miliardy dolarů (43,8 miliardy Kč). Ruská monopolní firma zvýšila ceny plynu pro Ukrajinu na 485,50 dolaru (9 700 Kč) za 1000 metrů krychlových z předchozích 268,5 dolaru.

Evropští zákazníci Gazpromu platili za ruský plyn v průměru 370 až 380 dolarů za 1000 metrů krychlových. Už v roce 2008 stála Ukrajinou před dilema; buď zaplatí Rusku za plyn, který blokuje na cestě do Evropy, nebo mu prodá tranzitní plynovody vedoucí na starý kontinent, za něž Gazprom zatím platí, resp. za povolení transportu plynu, zhruba 150 milionů dolarů měsíčně. Nestalo se ani jediné. Navíc pozorovatelé EU potvrdili, že ukrajinská strana plyn opravdu blokuje. Podle jejich měření „není tlak v plynovodech vedoucích do Evropy“, zatímco na měřící stanici Sudža, kde ruský zemní plyn vstupuje do ukrajinského rozvodného systému, je tlak 70 atmosfér…

Holding Naftogaz je na Ukrajině monopolním dovozcem plynu, ale i správcem plynovodů a podzemních zásobníků. Jejich naplněnost je významná nejen pro potřeby Ukrajiny, ale i pro dodávky zemního plynu do Evropy v zimním období. Naftogaz v současné době zatím zásobníky neplní, jelikož nesouhlasí s prudkým zvýšením ceny za plyn Ruskem, uvedl šéf společnosti Jurij Prodan, zatím na svobodě. Moskva nejenže ceny téměř zdvojnásobila, ke všemu striktně požaduje také platby s měsíčním předstihem. Dodávat bude jen tolik plynu, za kolik Kyjev zaplatí, jinak hrozí zastavením kohoutků.Ruský prezident Dmitrij Medvěděv na zahájení výstavby plynovodu Nord Stream

Prezident Medveděv zahajuje výstavbu plynovodu Nord Stream…

A začalo to už v lednu 2001, kdy byla Tymošenková, dnes jedna z 23 kandidátů na ukrajinského prezidenta, odvolána z funkce vicepremiérky kvůli hledání Interpolem pro obvinění z padělání dokumentů, daňových úniků a krádeží ruského zemního plynu. Šlo o 13,7 miliardy bezprizorních krychlových metrů plynu, které měly být součástí nelegální dohody mezi vedením Naftogazu Ukrajina a “průmyslníky” podniku RusUkrEnergo o “prodeji” Rusům ukradeného plynu v hodnotě asi 3,9 miliardy dolarů. Naftogaz nakoupil plynu dvojnásobné množství, než Ukrajina mohla spotřebovat. Omyl? Tu druhou polovinu Naftogazu prodal firmě RusUkrEnergo se sídlem ve Švýcarsku. O kontrolu nad státními rezervami plynu zápolil prezident Viktor Juščenko a premiérka Julie Tymošenková. Juščenko spravoval státní policii, Tymošenková měla pod sebou Naftogaz, díky jemuž se ocitla za mřížemi.

Přitom se jako komsomolka tak nadějně rozjela; od roku 1988 se věnovala v Sovětském svazu podnikání, v letech 1996–1997, pět roků po odtržení Ukrajiny od SSSR, se stala generální ředitelkou Spojených energetických systémů Ukrajiny a od té doby byla první pětatřicetiletou miliardářkou Ukrajiny. Když začala Tymošenková podnikat, byl už její idol Kučma prezidentem, takže si mohla bez potíží založit v roce 1995 koncern Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU) a o rok později již byla poslankyní. O čtyři roky později z ní Kučma udělal vicepremiérku, odpovědnou za energetiku.

V JESU se zakoukala do Olexnadra, co byl jedním z vrcholných manažerů. Psalo se o tom, že se “plynařská princezna” vdala z rozumu. Nicméně se jí narodila dcera Jevhenije. Nic to však neudělalo s její postavou, věděla, jak na venkovanky, když si uplétala jako ony tradiční účes, cop obtočený kolem hlavy. Nezanevřela ani na špičkovou módu, když se ve značkovém kostýmku nechala vyfotografovat pro titulní stránku ukrajinské mutace francouzského časopisu Elle. Splnil se jí i další sen, chmátl po ní časopis Forbes, jenž ji ve svém žebříčku zařadil na třetí místo mezi nejvlivnějšími ženami světa. Její vztah s prezidentem Kučmou se změnil v srpnu 2000, kdy byl zatčen její muž s obviněním, že jako předseda Spojených energetických systémů Ukrajiny údajně připravil státní pokladnu o 300 miliónů dolarů.http://olser.cz/wp-content/uploads/plynnovd.jpg

Schéma z doby, kdy se na Ukrajině začal krást ruský plyn ve velkém…

Dnes žádá v Česku o politický azyl. Jeho žena v prezidentských volbách v roce 2004 se dala dohromady s prozápadním Viktorem Juščenkem, a když po vyhlášení oficiálních výsledků zvítězil provládní (a proruský) Viktor Janukovyč, muselo být druhé kolo, v němž již ale zvítězil Viktor Juščenko a Julia Tymošenková se stala ukrajinskou premiérkou. Pak musela zamíchat paragrafy charkovská prokuratura, která obvinila Tymošenkovou, že se jako ředitelka a faktický vlastník společnosti Jednotné energetické systémy Ukrajiny (JESU), dopustila finančních machinací a daňových úniků. Žaloba byla postavena na tvrzení, že expremiérka v letech 1995-97 spolu s tehdejším předsedou ukrajinské vlády Pavlem Lazarenkem nezákonně převedla dluh JESU dosahující téměř půl miliardy USD na stát.

Vše „zachránil“ ukrajinský soud a odhlasoval parlament, který rychle změnil paragrafy tak, aby byla Tymošenková osvobozena. Vyšetřování a zlodějny skončily; zapomeňte. Parlament podle agentury ITAR-TASS hlasy 310 zákonodárců zrušil trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení za zneužití pravomocí při vyjednávání plynového kontraktu s Ruskem. Soud ji uznal vinnou, že zemi záměrně poškodila souhlasem s nevýhodnými cenami plynu. Zákon byl pro ni ale Šalamounsky upraven tak, aby odpovídal článku devatenáct konvenci OSN proti korupci. Změnily se v něm články 364 a 365, které byly s úmluvou v rozporu, a bylo to. Místo ní si do vězení před týdnem sedl Jevhen Bakulin, s nímž sama kdysi kradla plyn.

V Česku se toho moc neví o tom, že plyn k nám přichází také z ruského plynovodu Jamal, který je dlouhý 4 196 km a spojuje poloostrov Jamal v Rusku v Ťumenské oblasti s Německem. Neví se též, že z Ruska odebíráme dvě třetiny spotřeby plynu, že v zásobnících ho máme necelou miliardu kubíků, tedy na pět týdnů. Jamal je největším ruským nalezištěm zemního plynu – plynovod Jamal odsud odvádí plyn z naleziště s odhadovanou velikostí 55 triliónů krychlových metrů. Plynovod prochází zhruba tři tisíce km své délky Ruskem, 575 km vede Běloruskem a 680 km jeho trasy pak Polskem. Některá česká média dokonce z mapy plynovodu Jamal jeho trasu “vymazala”, aby se nevědělo, že jde o ruský plyn, který proudí do Německa, ale také k nám…

Část jeho větve prochází i z Česka přes Slovensko, ovšem, až na jednu výjímku, vždycky v něm tekl plyn pouze z východu na západ. Během plynové krize v roce 2008 byl však poprvé přetlakován, aby proudil opačným směrem. Takže Slovensko může být vděčné ruskému plynu, že nemuselo riskovat trest EU za porušení přístupových dohod, pokud by již tenkrát spustila JE Jaslovské Bohunice, odstavenou koncem prosince 2008. Pak jde o plynovody Jižní proud (South Stream) a Nord Stream směřující do Německa, jehož výstavba přijde asi na pět miliard eur. Potrubí vede pod hladinou Baltského moře. Plynovod Gazela, který je českou přípojkou na Nord Stream, začala koncem roku 2010 stavět společnost Net4Gas.

Plynovod Jamal…

Ta spravuje tuzemské plynovody. Gazelou bude proudit přes západní část Čech ruský plyn ze severního do jižního Německa. Jak ale řekl premiér Putin, doba levného plynu je nenávratně ta tam. Navíc nemínil dotovat stát, jenž je vážným uchazečem o členství v EU. Takže ceny 450 USD za tisíc kubíků pro všechny stejně. Podle analýzy energetické společnosti E.ON-Ruhrgas potřebuje Rusko na následujících 25 roků pro investice v energetice přes 330 miliard EUR. Východisko z rizika, že Evropa bude zase bez plynu? Plynovod Nabucco, který by měl být dlouhý přes 2000 km, a se stavbou se mělo začít v roce 2011. Plyn se do Evropy prostřednictvím Nabucca dostane skrze Kaspické moře, přes Turecko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. Na druhou stranu stále ještě není úplně jasné, kdo projekt za 8 miliard eur, skutečně financuje.

Nabucco, počesku familiérně nazývané “hedvábná stezka”, má do Evropy přepravovat přes 30 miliard krychlových metrů plynu ročně. Už se zdálo, že projekt je mrtvý. Novým akcionářem, který ovládne hned padesát procent konsorcia Nabucco, se však má stát společnost Sah Deniz II, která bude těžit strategickou surovinu ve stejnojmenném ázerbájdžánském nalezišti. V V konsorciu Sah Deniz II totiž kromě tamního Socaru figurují britská BP, norský Statoil, francouzský Total, rusko-italský LukAgip a společnosti z Turecka i Íránu. Topolánek nevěděl o čem mluví, aneb Nabucco bez Íránu je nesmysl…

A je tu záchrana těch, co brojí proti ruskému plynu; v USA bude několik zařízení na produkci zkapalněného břidlicového plynu, resp. nebezpečného metanu, schváleno a postaveno v příštích 3-4 letech. Zařízení na zpětné zplynění jeho zkapalněné podoby v zemích, které o něj mají zájem, mohou být vybudována mnohem rychleji; americký prezident Obama vyslovil v Bruselu „geniální“ myšlenku o dovozu zemního plynu nikoli plynovody z Ruska, ale tankery z USA. Trošku si teď lámejme hlavu logikou několika čísel; z Ruska do EU přiteče ročně množství cca 170.000.000.000 m3 zemního plynu.

Všechny plynařské zloděje Ukrajiny zdraví premiér Jaceňuk…Nazdááár…

Největší současné existující tankery mají přepravní kapacitu cca 250.000 m3 zemního plynu. Pokud by se tedy toto množství plynu přepravovalo po moři, odpovídalo by to ekvivalentu cca 680.000 tankerů ročně, tedy vykládce cca 2.000 tankerů denně, což odpovídá cca jednomu tankeru každou minutu. Přibližná doba plavby na trase USA-EU a zpět + nakládky a vykládky trvá cca 20 dnů, jeden tanker tedy zvládne na této trase max. cca 18 plaveb za rok. Pro přepravu tohoto množství zemního plynu by tedy bylo nutné postavit flotilu cca 38.000 těchto obřích tankerů …

Inu, konec story si zaslouží prorocká slova Luboše Palaty na adresu Ruska, co by se dala tesat do kamene: “My už si i bez toho vašeho plynu nějak poradíme a uleví se nám. Už vás totiž nebudeme potřebovat…”

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os