Tak už vadí i ruská kultura, co je však jen záminkou; „přitom jde evidentně o snahu vytvořit ruskou světovou hegemonii“. Začali Krymem, co byl ruský přes dvě století, teď je zatýkají v Doněcku a Charkově. Na Majdanu byli neonacističtí Banderovci revolucionáři, v Doněcku jsou to separatisté a ruští lumpové. Že jsem nikde neviděl nic hořet od zápalných láhví, žádné lynčování, usekávání hlav, v čemž jsou tito „gauneři“ hodně pozadu za majdanskými revolucionáři. Putin, to je též řada legislativních opatření; zakázal vrcholným představitelům státu a funkcionářům (včetně soudců, úředníků…) vlastnit účty a cenné papíry v cizině, zakázal geneticky upravené potraviny, všechny herny v celém Rusku a hazard, zakázal oligarchům vměšovat se do politiky, zakázal adopci ruských dětí americkým párům po zlých zkušenostech, zakázal vyvražďování tuleních mláďat a nato i obchod s tuleními kožešinami… http://gloria.tv/?media=540709

V Charkově jsou nepokoje. Prý tak řádí proruští radikálovém separatisti a teroristé. Je zvláštní, že takto nebyli nazýváni ti, kteří byli za vznikem konfliktu mezi prorusky orientovanými osobami. Šlo o členy organizace Pravý sektor, kteří se zabarikádovali v jednom z charkovských domů. Při pokusu o vniknutí proruských občanů do domu byli tito zasažení zápalnými láhvemi a postřeleni; usmrceni byli dva lidé a zraněni čtyři, z nichž jeden, policejní důstojník v uniformě. Klid včera nebyl ani v ukrajinském Parlamerntu. „Děláte dnes všechno pro to, abyste lidi zastrašili. Zatýkáte je a bojujete s těmi, kdo mají jiný názor,“ prohlásil Symoněnko, než ho od řečnického pultu odtáhli dva nacionalističtí poslanci z ultrapravicové strany Svoboda. Když pak na obranu svého šéfa vyskočili komunističtí zákonodárci, strhla se mela, do níž se zapojili i zástupci dalších stran. Vzduchem létaly pěsti. Majdan se prostě jen přenesl mezi poslance, co se rvali i na barikádách. Co ale čekat od Banderovců…? Přesto je federalizace Ukrajiny logickým a jediným krokem, pokud nechceme třetí světovou válku. Proč to vadí právě Spojeným státům, kteří si své státy anektovaly celé století?Ukrajina viní Rusko z podněcování nepokojů na východě.

Za posledních dvě stě let podnikly USA jen “pakatel” agresí do cizích zemí, bratru asi tisíc. Třeba Americko-mexická válka; ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem v letech 1846 – 48 vyvolaný americkou anexí Texaské republiky. Mexiko prostě neuznávalo odštěpení a následné vojenské vítězství Texasu v roce a po celou dobu existence Texaské republiky považovalo Texas za svoji vzbouřenou provincii. Mexiko přišlo o více než polovinu svého území, na němž vznikly postupně i bez referenda americké státy Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah. odstoupení Alta California a Santa Fe de Nuevo México ve prospěch Spojených států. Že to bylo dávno? A co mega invaze do Koreje, Vietnamu, Iráku, Libye…? To už je blíž na časové ose nekonečných válek USA, které jsou hlavním sponzorem OSN, která jim jde na ruku, kde se dá…

Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. V letech 1967, 1976 a 2002 se konala referenda o připojení Gibraltaru ke Španělsku, ale většina obyvatelstva je odmítla. Ve dnech 10. – 11. března 2013 proběhlo na argentinských Falklandách, tisíce kilometrů od Anglie, referendum s 92 procenty účastí; 99,8procentní většina se vyslovila pro setrvání Falkland ve statutu Britského antarktického území. Proč USA neprotestovaly? Proč jim nevadila ani samostatnost Kosova, odtržení srdce Srbska? Ve státním převratu 17. ledna 1893 povstalci složení převážně z občanů Spojených států svrhli královnu Havajského království.  Moci se chopil „Výbor občanské bezpečnosti“ a požadoval připojení k USA.

V roce 1897 americký prezident McKinley souhlasil se smlouvou o anexi Havajských ostrovů, která byla sepsána kongresmanem Francisem Newlandsem. Japonci vyslali válečné lodě na Havaj na protest proti anexi. McKinley podepsal tuto rezoluci 7. července 1898 a ostrovy byly anektovány ve prospěch USA. Status státu USA získaly ostrovy v roce 1959. Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády včetně přidružených států s vnitřní samosprávou Portoriko, Severní Mariany a samosprávných území Spojených států Guam, Panenské ostrov a Americká Samoa, kde je i vojenská základna USA. V roce 1950 došlo v městě Ponce k rebelii usilující o osamostatnění Portorika, ale ta byla pohotovou americkou armádní akcí rychle potlačena.

Že chce Putin spolupráci s Afghánistánem? Proč ne, USA ovládají půlku světa a nikomu to nevadí. Dvě ze zemí Afriky, které ještě jako ministryně zahraničí USA Clintonová měla ve svém harmonogramu (Angola a Nigérie), jsou největšími africkými producenty ropy. Další z destinací, Demokratická republika Kongo, má zase velké zásoby diamantů, zlata, mědi a koltanu (suroviny potřebné na výrobu mobilních telefonů). Během jedenácti dní navštívila Clinotonová v Africe sedm zemí. Byla také v Keni, odkud je otec Baracka Obamy, poté se přesunula do Jihoafrické republiky, ekonomicky nejsilnější země kontinentu. Dalšími zastávkami byly na suroviny bohaté státy Angola, Demokratická republika Kongo a Nigérie. Na závěr navštívila Libérii a Kapverdské ostrovy, jejichž demokracii USA dávají Africe za vzor.http://olser.cz/wp-content/uploads/8449000826.jpg

OSN v New Yorku… Snímek Břetislav Olšer

Prezident Spojených států amerických Barack Obama je napůl Afričan, přesto se až před čtyřmi roky vydal na svou první delší cestu do černé Afriky. Pohlíží na Afriku jako na místo, kde by USA měly v příštích letech svou angažovanost podstatně posílit; dosud čerpaly 40 procent své ropy z Nigérie. Afrika má kromě ropy také zásoby minerálů, diamantů a kovů. Ameriku brzdily v hospodářské soutěži s Čínou výdaje na války v Afghánistánu a Iráku. http://www.youtube.com/watch?v=qtqQeJ315nw

Koncem roku 2007 vytvořily USA armádní velitelství pro Afriku (AFRICOM) s hlavním úkolem být organizačně vojenským centrem v obraně proti narůstajícímu hospodářskému a politickému vlivu Číny. Následně v případě potřeby politiku nahradit specifickými metodami – vojenskými. Ministerstvo zahraničí a ministerstvo obrany USA vydalo zprávu, že základním cílem AFRICOMu je ochrana přístupu k uhlovodíkům a dalším africkým strategickým surovinám, aby Čína nebo Rusko nezískaly výhody nebo výhradní práva. Bodejť, Rusko a Čína, země, kde jsou permanentně porušována lidská práva, nemohou přece vystrnadit hodné Američany, co všude bez mučení v iráckých věznicích přinášejí jen svobodu, demokracii a mír; pokud se však poblíž neobjeví zásoby ropy. To pak jde stranou vše humanistické, ekonomika je „logicky“ nad všechny Listiny základních lidských práv a svobod…

Rovněž proto si jako vítěz války o Irák, Afghánistán a Libyi USA mohly upravit vývozní daň na ropu. Měly možnost se v těchto místech „zabukovat“, aby měl po ruce i Perský záliv. Írán s 10 procenty světových zásob ropy a 16 procenty světových zásob plynu, Kuvajt, Katar a Sjednocené arabské emiráty, se zhruba sedmi procenty světových ropných zásob. To vše mají USA pod plnou kontrolou. Sídlí tady totiž nejen ropná společnost Haliburton exviceprezidenta Chyneyho, ale i námořní část Centrálního velitelství ozbrojených sil USA. Pod toto velitelství spadá i oblast Středního východu, Střední Asie a východní Afriky. Řídí Pátou flotilu, která s 15 tisíci muži na palubách kraluje v Perském a Ománském zálivu, Arabském a Rudém moři. Kromě námořníků je ovšem v arabském světě rozmístěno 27 tisíc vojáků Spojených států (bez kontingentu v Iráku) na několika desítkách základen.

V Libyi přišly přičiněním „letecké zóny“ a Spojených států o vliv ruské podniky Gazprom, Gazprom Nefť a Tatněfť, které investovaly do těžby ropy a plynu v stovky milionů dolarů. Stejně byly vyhozeny oknem i miliardové čínské investice. Asi 75 firem z Číny se v Libyi podílelo na 50 projektech. Do protestů libyjských rebelů byla zapojena rovněž CIA, aby tam vzpouru vedla. Dovede si někdo představit, co by se dělo, kdyby do hry vstoupila se stejným “poradním hlasem” KGB, resp. GRU? http://www.mojevideo.sk/video/1b052/najuprimnejsie_tri_a_pol_minuty_v_televizii.html

A co třeba Latinská Amerika, co je odedávna  “zadní dvorek“ Spojených států, především pak Guatemala a Salvador. USA odstartovaly předlouhou šňůru násilných převratů „úspěšnou premiérou“ právě v Guatemale v roce 1954 svržením legitimně zvolené vlády. Následovaly další puče v latinskoamerickém regionu za podpory a často přímé účasti regionálního Kmotra – USA: Brazílie 1964, Dominikánská republika 1965, Bolívie 1971, Uruguay 1973, Chile 1973, Peru 1975, Argentina 1975, Nikaragua (osmdesátá léta), Salvador (1980 až 1992), Grenada 1983, Panama 1989. Většinou nešlo o čajové dýchánky, ale o opravdové katastrofy, kdy v některých případech země prakticky lehla popelem…Ukrajinská krize, část druhá: Na Majdanu to byli hrdinové, v Doněcku to jsou teroristé. Kyjevské pučisty dohání minulost: Zemřel „Saška Bílý“ kvůli radioaktivnímu byznysu?

Pohled na svět mají Spojené státy poněkud zvláštní. Když někdo střílí na prezidentský palác v Kyjevě, nic se neděje, naopak přijdou na barikády a ještě to střílení podporují. Zato když nějaký mladík vystřelí na Bílý dům, dostane pětadvacet, ne ale na holou, nýbrž za mřížemi. Doma Američanům nesmí nikdo dělat bordel, ale co je venku, to je jim šumafuk, pokud se to ovšem netýká zájmů USA a ochrany jejich občanů. Viz. italské Alpy a americký letoun EA6B Frowler v roce 1998. Pilot ze sebe dělal hrdinu a při nízkém letu v rámci sázky, že podletí nosné lano lanovky, ho přeťal ocasním křídlem. Mělo to za následek 20 mrtvých. Navíc záznam z černé skřínky na základně někdo smazal. Američané odmítli pilota vydat italským úřadům. Rychle ho přepravili do USA, kde americký vojenský soud v roce 1999 pilota Asbbyho zprostil obvinění. Stejně jako v březnu 1968 poručíka Williama Calleyho, velitele masakru ve vietnamském vesnici My-lai… Al-Kájda zase v Iráku: válka za 3 biliony USD a 110 tisíc mrtvých?

Naši bigbrotheři za oceánem mají přece ve svém štítu: Boj proti hydře komunismu. Boj však dopadá podivně; válka v Koreji i Vietnamu měla učinit řádění komoušů rázný konec, avšak místo toho byly miliony mrtvých na obou stranách, ale sever Koreje je pořád komunistický, zatímco ve Vietnamu byl na začátku rudý jen sever, aby po deseti letech krutého vraždění, s cílem rozbombardovat zemi do doby kamenné, byl komunistický celý Vietnam a je podnes… Věznit nevinné a odsoudit je k trestu smrti? Nevadí. Ani když na tři sta z nic se ukáže po desítkách let nevinnými, jak potvrdí DNA. Ale aby USA propustily vrahy svých obyvatel? Ani omylem. Nonsens, ale nařídit v Izraeli propuštění z věznic stovky palestinských vrahů, to je brnkačka. To umí Kerry ze všeho nejlíp, co by pro Nobelovku za mír neudělal.

Co si to Rusko dovoluje, zase se paktovat s Afghánci? Nestačilo jim, že je Spojené státy za pomocí bin Ládina už jednou z Afghánistánu vypráskali? Pořád nemají dost své touhy po světové hegemonii, kterou s zaslouží jen mírumilovný globální US četník s tisíciletou indiánskou kulturou…? Východisko? Pokud si občané Východní Ukrajiny přejí vyjádřit své historické, kulturní a etnické svazky s Ruskem a občané Západní Ukrajiny si opravdu přejí přerušit všechny svazky s Moskvou a vstoupit raději do EU, proč to neřešit politickou, diplomatickou cestou, demokraticky – u volebních uren? Proč tedy musí dnes proruští obyvatelé v oblasti Doněcka dostávat nálepku teroristů?

Inu, a zatímco z Majdanu nebylo v ČT ani ťuk z tamního násilí Pravého sektoru a nacionalistické strany Svoboda, z rusky mluvícího Doněcku, Luhanska či Charkova je vysíláno úplně vše, a ještě přikořeněné o nálože a rukojmí v ohrožení života. Pane Pazderko; tomu se říká to pravé ořechové a objektivě vyvážené zpravodajství z Ukrajiny…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os