Vnuk židovského sládka Fritze Kohna z pivovaru v Horním Benešově John Kerry, patologicky prahnoucí po Nobelově ceně míru, přirovnává Putina k 19. stopletí, kdy se daly okupace vést na základě smyšlených záminek. Asi jako zbraně hromadného ničení v Iráku? Putin to však vidí jasně; po vzoru USA si Moskva vyhrazuje právo zasáhnout k ochraně svých zájmů a krajanů. USA žádají vyslání mezinárodních pozorovatelů. Intervence je podle Washingtonu jasným narušením suverenity jiného státu. Moskva vyhrazuje právo bránit své zájmy, pokud na východě Ukrajiny a na Krymu dojde k násilnostem. Podle Obamy ale Rusko porušuje mezinárodní právo. Bitím a střílením po mírumilovných a slušných demonstrantech…? http://www.youtube.com/watch?v=qtqQeJ315nw

A do toho napsal kandidát za člena sdružení MENZA Miroslav Kulhavý: „Putine, báťuško náš, zase harašíš zbraněmi?“ Zní to sice neuvěřitelně, ale takový je nadpis. Kdo v tomto světě haraší zbraněmi? Není to náhodou Obama, náš strýček Sam? Podle zprávy amerického Kongresu USA kontrolují více než třetinu světového trhu se zbraněmi, tedy nejvíc na světě. Z USA loni pocházelo 35 procent zbraní, USA vydají ročně na zbrojení přes 610 miliard USD. Rusko desetkrát míň; je páté s 60 miliardami… Ovšem pan Kulhavý má i další vidiny; celý svět prý pohlíží na Janukovyče jako na vraha vlastních lidí s puncem rozkrádače státních prostředků a Putin se ho nekriticky a vehementně zastává. Řinčení zbraněmi není údajně oprávněný argument, je to sprosté vydírání a zneužití situace, na které má Putin svůj vlastní podíl. Bože, to jsou mi paradoxy; řeči o vydírání. Nejlíp, když USA létá nad zeměmi s B-52, plnými jaderných hlavic, a hrozí třeba Vietnamu, že když se nevzdá, tak to „prostě pustí…“. A nemyslí tím něco do gatí… http://urod.ru/news/6207/

Aniž bych někomu připisovat kolektivní vinu, ta otázka tady je; mají Němci se svojí nacistickou minulostí nárok vůbec někoho posuzovat pro porušování něčí státní celistvosti? Merkelová to však učinila a Putina po telefonu obvinila, že „nepřijatelnou vojenskou intervencí” porušil mezinárodní právo. Možná i pro ni připomenu asi tucet státních převratů Spojených států, co se řídí příslovím šmejdů: „Co je tvoje, to je moje, a co je moje, po tom ti nic není…“ Zkrátka, mít území, stát, vládu pod palcem; že mi to území na nic není? To je sice fakt, ale když území nevlastní nepřítel, můžu si s ním dělat, co se mi zachce, a čím víc, tím líp…

Drzost Obamy, tohoto opáleného prezidenta USA, je nebetyčná; asi i on zapomněl, kolik intervencí mají USA za sebou, když chránily, kde se dalo, „zájmy svých občanů“. Zmínil, že USA jsou připraveny použít veškerou svou sílu včetně vojenské, aby zajistily své zájmy v oblastech a ocenil útok na Libyi, který podle něj pomohl ochránit civilisty. Jaksi se mu z mysli vytratil hlavní důvod – libyjská ropa. Dávno předtím se však USA „zacvičovaly“ v Koreji, pak ve Vietnamu, na řadu přišla spousta Majdanů, tedy státních převratů. Napřed na Grenadě. Šlo o první významnou vojenskou operací USA od konce vietnamské války; zkouškou tzv. „vietnamského syndromu“, domnělého „postižení“, jež činí americké veřejnosti potíže podpořit bez jasného důvodu vojenský zásah USA.

Věrni si zůstaneme, dokud nás smrt nerozdělí…

Grenadská invaze byla také pro Spojené státy snadným vítězstvím osm let po porážce ve vietnamské válce a pouhé dva dny po smrtícím útoku proti silám USA v Libanonu. Položila precedens pro „změnu režimu“ vojenským zásahem USA a posloužila coby zlověstné varování levicové sandinovské vládě v Nicaragui, že Reaganova vláda překročí pouhé vyzbrojování zástupné armády jako Contras a vlastně do jejich země jednoznačně vpadne. Levicový politik Bernard Coard vedl 19. října 1983 vojenský převrat a vsadil Bishopa a další přední umírněné do vězení. Reakcí byla celonárodní generální stávka i další protesty. Když zástup Bishopových stoupenců premiéra osvobodil a vytáhl spolu s jeho spojenci z vězení, armádní jednotky zmasakrovaly tucty protestujících a Bishopa a dva další členy vlády popravily. http://webkamerton.ru/2014/02/sevastopol-vstal-protiv-fashizma/

Prezident Reagan okamžitě naznačil, že za převratem a zabíjením v Grenadě jsou Kubánci. Ve skutečnosti kubánský prezident Fidel Castro převrat odsoudil a vyhlásil za zesnulého předsedu vlády oficiální den smutku. Převrat ukončila po necelých dvou týdnech invaze americké armády, kterou nařídil tehdejší prezident Ronald Reagan s odůvodněním, že komunistická Kuba připravuje okupaci ostrova. Invazi podpořily i další země regionu, například Jamajka, Barbados, Sv. Lucie, Antigua, Dominika a Sv.Vincenc. Při invazi zahynulo 71 Grenaďanů (většinou civilistů), 18 amerických vojáků a 27 kubánských dělníků. Ráno 25. října jednotky USA vpadly na ostrov, vyhnaly vládu a převzaly nad zemí plnou kontrolu.Rok 2009: Kerry klidně večeří s Asadem

Kerry večeří s „Hitlerem“ Asadem…

Latinská Amerika je “zadní dvorek“ Spojených států, především pak Guatemala a Salvador. USA odstartovaly předlouhou šňůru násilných převratů „úspěšnou premiérou“ právě v Guatemale v roce 1954 svržením legitimně zvolené vlády. Následovaly další puče v latinskoamerickém regionu za podpory a často přímé účasti regionálního Kmotra – USA: Brazílie 1964, Dominikánská republika 1965, Bolívie 1971, Uruguay 1973, Chile 1973, Peru 1975, Argentina 1975, Nikaragua (osmdesátá léta), Salvador (1980 až 1992), Grenada 1983, Panama 1989. Většinou nešlo o čajové dýchánky, ale o opravdové katastrofy, kdy v některých případech země prakticky lehla popelem. T.A.T.U. na úvod ZOH v Soči zpívalo jasně: “Nas nědogonjat”!

Za vojenské intervence Spojených států na Haiti se v roce 1994 podařilo dostat sesazeného prezidenta Aristida opět k moci. USA tuto svoji podporu represivních režimů (nejen v Salvadoru) ospravedlňovaly obavou, že by v těchto státech mohly moc uchopit levicové síly. Ty by potom mohly směřovat, podobně jako v roce 1959 Kuba, politiku dané země směrem k Sovětskému svazu a tím pozměnit poměr sil během studené války. USA dokonce do Salvadoru vysílaly své „poradce“, kteří pomáhali armádě v boji proti guerille. Ve více než sto padesáti zemích světa tak USA chrání své zájmy s pomocí vojáků a „poradců“.

Janukovyč majdansky pomočen – další vítězství ducha nad hmotou… Foto: Facebook official

„Zatímco si vzbouřenci rozdělovali vedoucí místa na Haiti, venku na jedné straně jásaly roztančené davy a na druhé straně se pokračovalo v drancování a v odvetných vraždách. Márnice je zaplněna stovkami mrtvol ve čtyřech vrstvách – většina z nich je znetvořena střelnými zbraněmi a mačetami. Není možno rozlišit mezi ženami a muži. Protože v márnici neexistuje chlazení, šíří se po okolí silný hnilobný zápach. Rozhlas vysílá jména nemocnic, v nichž se operuje a v nichž funguje první pomoc. Po počáteční eufórii minulých dvou dní, během nichž bylo mnoho ozbrojených skupin vyhnáno nebo vyvražděno, dochází k pomalému návratu k realitě a lidé se začínají ptát, zdali je nějaký plán pro obnovu Haiti…“ Ze zdrojů The Montreal Gazette, Knight Ridder a AP.

Marnost nad marnost; USA se tak většinou stalo, že boj proti komunismu, např. v Indočíně, skončil tím, že po deseti letech zběsilé války byl komunistický nejen sever Vietnamu jako na začátku války, ale pod rudým praporem byla už celá země. A tak je tomu podnes. K čemu tedy bylo ono nesmyslné zabíjení tří milionů lidí…?  http://www.liveleak.com/view?i=34e_1392746107.

Přišel čas vylhané války v Iráku, pak Afghánistán, vojenské síly USA se usadily rovněž v Pákistánu, takže dnes mají své vojáky ve většině zemí světa, kde všude chrání americké zájmy v duchu mírně dementního hesla: Kdo hájí zájmy Spojených států, je bojovník za mír, svobodu a demokracii, kdo je proti zájmům USA, ten je bestiální terorista. Síla boxerů řeší vše, stejně jako na Majdanu.

Nechť mír dál zůstává s touto krajinou… Snímek Břetislav Olšer

“My jsme Majdan, barikády zůstanou až do konce voleb, žádné chození do práce a úklid, ty jsi jen úředník, my jsme bojovali,” řekli mladí z Majdanu pověřenému vládci země, jimž je nyní nový šéf parlamentu Oleksandr Turčynov, který chtěl po vítězství zase pořádek. Tak se už formuje nová vláda Ukrajiny. Kandidátem na prezidenta bude Vitalij Kličko, bývalý šéf Ukrajiny Viktor Andrijovyč Juščenko a jeho strana Naše Ukrajina prý nemá šanci.

Kličkův UDAR navrhl „občanské komise“ dle našeho vzoru, takže v každém ministerstvu vznikne “rada veřejnosti”, jejíž delegát by měl být nominován do funkce náměstka ministra. Rada Majdanu, nejdůležitější orgán složený ze zástupců demonstrantů, rovněž jmenovala tříčlenný výbor, který má napříště o klíčových otázkách státní správy jednat s politickými stranami.

Stepanu Banderovi, který je na východě Ukrajiny považován za válečného zločince a kolaboranta s nacisty, staví na západě státu pomníky. V Praze před ruským velvyslanectvím proti Rusku protestují Češi, kteří nezapomněli na svoji nenávist k srpnu 1968 a k bodyčku ruského hokejisty Arťuchina, přičemž dokázali odpustit životem kličkujícím bratrům Kličkům jejich otce, okupačního pilota sovětské posádky z Mimoně… A z Ukrajiny denně utíkají tisíce občanů hlavně na východ. Při počtu skoro milion lidí se blíží humanitární krize. Proč, když Rusko má prodloužen pronájem sevastopolské základny do roku 2042 s pětiletou opcí, Moskva se Janukovyčovi odměnila devítiletou třicetiprocentní slevou na ruský plyn. Ukrajina je na něm životně závislá a díky slevě má ušetřit až 40 miliard dolarů (800 miliard Kč).

Inu, Krym byl už za dob carevny Kateřiny Veliké součástí ruského impéria. A zůstane tam i dnes, jen místo carevny bude prezident Putin, jenž ale volá: Probuď se, Obamo, Uncle Same náš, zase harašíš zbraněmi a na psychiatra se ptáš…? http://tv.sme.sk/v/29320/alexander-duleba-janukovyc-je-stale-prezidentom.html

PS: Rada východoukrajinského města Luhansk neuznává legitimitu ukrajinské vlády, píše server Kyiv post. Regionální rada „považuje za nelegitimní veškerou centrální výkonnou moc, protože byla zformována porušením zákonů,“ píše se v prohlášení rady. Členové prý podporují vyhlášení referenda o ferderalizaci země, která by regionálním vládám dala větší autonomii. Vyzvali proto Nejvyšší radu, „aby ruštinu prohlásila za druhý státní jazyk na Ukrajině, aby okamžitě učinila opatření na odzbrojení nelegálně ozbrojených skupin a aby ukončila politicky motivovaný postih policejní jednotky Berkut,“ stojí v prohlášení. Rada rovněž podpořila místního předsedu Valeryje Holenka.

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os