Jiří Pospíšil byl trnem v oku už své předchůdkyni Daniele Kovářové. Úředníci ministerstva spravedlnosti v roce 2009 pod jejím vedením, nominované za ODS do Fischerovy úřednické vlády, dostali za úkol shromáždit všechny možné účty za nákupy věcí a vybavení, které Pospíšil za tři roky ve funkci ministra pořídil. Navíc prý dostali za úkol důkladně prověřit i telefonní účty exministra i jeho tehdejších náměstků či mluvčí. Jde také o prověřování údajných předražených nákupů obrazů a kufru; za 245 tisíc korun bez DPH šest obrazů, které visí v pracovnách a nejsou Pospíšilovým soukromým majetkem.

„Zatímco já jsem koupil obrazy patřící státu, paní ministryně na konci roku koupila každému náměstkovi hodinky po čtyřiceti tisících a ty jim dala. V životě bych si nedovolil dávat komukoli dar v řádu desítek tisíc korun,“ dodal Pospíšil. Kufr mu prý koupil sekretariát, kdy potřeboval nutně odletět na zahraniční cestu a neměl s sebou žádné zavazadlo. Tento kufr prý podle něj nyní používá i jeho nástupkyně, mj. autorka „Erotických povídek“. Marně připomínal, že Pavel Němec z US-DEU jako ministr spravedlnosti v roce 2005 protelefonovat měsíčně za státní peníze až 130 000 Kč. A také se nebránil užívat si ve své funkci poživačných bakchanálií; zval své hosty na obědy v nejdražších pražských restauracích. Za pohoštění při oficiálních jednáních dříve úřad platil cca 70 tisíc ročně, za Němce to už bylo dvakrát tolik; objednával nákupy květin a prvotřídního alkoholu za desítky tisíc a navrch zadával milionové zakázky svým spřízněným právníkům.Sexuální dračice

Rovněž nový předseda ODS Petr Fiala z roku 2014 byl jako slon v porcelánu. Zbavil se Jiřího Pospíšila, jednoho z nejpopulárnějších politiků ODS, jenž získal v říjnových volbách do sněmovny za tuto stranu čtvrtý nejvyšší počet preferenčních hlasů – v Plzeňském kraji jich posbíral 36 procent. Za úspěch si může přičíst i fakt, že v krajských volbách v roce 2012 byl Plzeňský kraj jediným, kde ODS, s Pospíšilem v čele kandidátky, vyhrála krajské volby. Koalici ale nakonec vytvořili sociální demokraté s komunisty. Kde by ho v tu chvíli napadlo, že mu dá jeho ODS, kterou jako nejlíp ze všech reprezentoval, ostudné kopačky tím, že ho nezvolí za předsedu strany, ale že ho nechá být de facto jen řadovým členem ODS?

Jak se zbavit Jiřího Pospíšila, co moc dobře viděl své partaji do karet a rozkryl mafiánské praktiky na plzeňských právech? Snadno; musel od ministerského válu. V české justiční mafii je možné vše. Ovšem, všechno zlé je i k něčemu dobré – jako hejtman Západočechů mohl dokázat, kdo byl v Nečasově ODS koulí na noze. Ovšem, ani hejtmanem se nestal… Přitom si tvrdě vybojoval svůj kredit, když „hasil právnický požár“ v Plzni jako “pověřený děkan” plzeňské právnické fakulty a vyvěsil na web seznam všech devíti set absolventů, kteří na fakultě získali tzv. malý doktorát, tedy titul JUDr.Registrované partnerství

Pan expremiér Petr Nečas byl liška podšitá, s náběhem na chování řeznického psa. Hrál si na „pana čistého“ a na spravedlivého podle socialistického hesla: Padni, komu padni, přitom byl však jako na obrtlíku. Rázně odvolaný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podle Nečase prý požadoval v době šetření zvýšení rozpočtu pro svůj rezort. “To by mělo rozkladný účinek na ostatní ministry. Nemohu připustit privilegované zacházení a jinak přistupovat k ministrům za ODS. Nevěřím, že by Pospíšil zvládl rozpočet pro zbytek roku i přípravu rozpočtu na příští rok bez žádostí o navýšení,” řekl Nečas. Takže, najednou byl Nečas férový chlap, co rozdává rány všem stejně. Odeesák neodeesák. Ovšem, pokud se jedná o Alexandra Vondru z ODS, bil se za něj jako lev.

Pospíšil jen dělal, že není zklamaný; trpce se bušil v hruď, ale měl toho už sám plné zuby. Proto těch řečí, že s klubem TOP 09 bude pouze spolupracovat, jen aby mohl efektivně využívat poslanecký mandát, ale o europoslaneckém mandátu nebyla řeč… Jinak prý s žádnou politickou stranou nechce mít nic společného. Prý ho šokuje, že někdo někomu k podpisu nabízel předvolební závazek kandidátů ODS, že při odchodu ze strany odevzdají i mandát. Podle něj ústava jasně hovoří o tom, že mandát mají poslanci od voličů, a nikoli od své partaje. Nechal se též slyšet, že požadovat po někom něco takového podepsat je mimo ústavu. Řekl to Pospíšil ve včerejším diskusním pořadu Partie televize Prima. Také on věděl, jak na své zrádné soukmenovce.

Ví on sám, co je to být nezávislý; být jen sám za sebe, mít své vlastní názory, nebýt nucen se podřizovat partajní filosofii? Odešel z ODS, jelikož mu nevyhovovala její pravicovost? Omyl. Byla to pouze jeho zhrzenost a následně pragmatická logika. Co však věděl naprosto přesně, byl fakt, že kandidovat pro půl milionu měsíčně do europarlamentu nelze z politické strany, co má jen šest procent preferencí. Mezi námi; má na ně nárok, po těch podrazech vlastní strany, když v politice je už dvacet let.Nikdo mě nemá rád!

Pan Pospíšil nicméně nevyvrátil případnou další „nezávislou“ spolupráci s TOP 09. „Jedna z možností je, že budu s jejich klubem případně komunikovat,“ sdělil bez dalších podrobností s tím, že nad tímto tématem ještě neuvažoval; na Primě však dostatečně jasně, srozumitelně a konkrétně nevysvětlil, byť se o to snažil, co mu síly a rétorika stačily, proč nepovažuje onu takzvanou nezávislost politiků za falešný produkt či projekt. To jen obhájci tzv. nezávislosti nám chtějí namluvit, že politické strany vznikly jen proto, aby okupovaly či kolonizovaly náš veřejný prostor. Není tomu tak. O politické straně volič ví nejen na základě znalostí jejího programu, ale především na základě své dlouhodobé zkušenosti; volič si přece svými hlasy tuto stranu „objednal“.

Jako předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v roce 2000 mj. řekl: „Nebojuji proti kandidatuře nezávislých. Je na voličích, v jakém poměru „namixují“ svou přízeň mezi politické strany a nezávislé. Věřím však, že rozumný volič vsadí spíše na jistotu než na sólisty. Proti čemu však musím vystupovat, je jakási adorace, zbožštění nezávislosti, jak to dělá značná část médií, a současné neustálé útoky na politické strany…“Mě žádnej Xindl nevojede!

Rovněž mezi nezávislými kandidáty jsou lidé dobří i špatní. Kam patří Pospíšil, to nechám na voličích, pokud nejsou ovce českého Ovčákova. Ani ve volbách do Europarlamentu ale nevolíme jen mezi dobrými a špatnými lidmi, volíme hlavně mezi dobrou a špatnou politikou. Mezi námi; politika je společenská věda, boj o společenské uspořádání, nikoli špína. Tu dělají z politiky jen špinaví politici. Je tedy otázkou, zda ona údajná nezávislost není a nemůže být zárukou žádné dobré politiky.

Inu, když odpadlého ptáčka lapají, pěkně mu „nezávisle“ zpívají…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os