Permanentní válka, v níž si chodci či řidiči na běžné ulici hrají „ruskou rulety“, kdy nemají tušení, co se jim stane v příštích sekundách, v nichž se může odpálit sebevražedná atentátník, jezdící si zdánlivě bez cíle po městě vozidlem až po strop naplněným trhavinami, přičemž jen hledá svoji oběť. Během prezidentova pobytu, kdy se pro jistotu přemísťoval americkým vrtulníkem, explodovalo vozidlo vedle projíždějícího autobusu plného afghánských vojáků.

Jistě si též pomyslel, jak by poučné a praktické bylo, kdyby naši politici poznali pocity v duchu rčení: „Neznáš dne, ani hodiny…“ Prostě, jednou jsi nahoře, jednou roztrhán na kusy na špinavé cestě Kábulu. Jak by Afgháncům byla blaze, kdyby měli řešit takové české banality, jako obsazení náměstků jednotlivých ministerstev. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nehodlá slevit ze svého odporu vůči tomu, aby se náměstkem pro daně na ministerstvu financí stal Jiří Peřina z ČSSD, bývalý šéf krajského finančního odboru z éry Davida Ratha… Na pozici náměstka ministra financí pro daně Babiš už prý má svou kandidátku. Podle dostupných informací to je členka prezidia Komory daňových poradců Simona Hornochová.

Je to dáma, co pracuje v renomované auditorské firmě, radí firmám, jak optimalizovat daně, takže tomu rozumí, a bude se obětovat, protože její plat je násobně vyšší než plat náměstka. Tvrdí pan Babiš, co se chystá k lustračnímu soudu do Bratislavy hájit své barvy i post ministra financí. Něco podobného jsem už slyšel z úst Miroslava Kalouska, když hájil své tři rebely, kteří dostali trafiky jen proto, aby pomohli svému státu, přičemž za to dostali jen třetinové platy proti těm, jichž se v poslanecké Sněmovně sami altruisticky zřekli. Aby ještě k tomu podrželi Nečasovu vládu; za to je pak, světe div se, zavřeli, ale teď dostanou miliony odškodnění. Svatí to lidé…

Pan Peřina je prý spokojený jako Babišův poradce; už se na tom spolu dohodli. Pokud ČSSD trvá na náměstkovi pro daně, tak má smůlu, jelikož si přece ministr financí nenasadí do klíčové pozice veš do kožichu. Bohuslav Sobotka ale lpí na tom, aby náměstky na ministerstva dosazovaly koaliční strany křížovou metodou. S tím má ale Babiš problém, nechce, aby mu náměstka pro daně vybral koaliční partner.

Ještě aby mu viděl do karet a po Chovancově Lánském vzoru to práskal Sobotkovi. Babiš si přece dal za cíl snížit daně, a to by mu mohl překazit člověk, který s ním není na stejné vlně. Tzv. křížová metoda dosazování náměstků ke všemu podle něj není součástí koaliční smlouvy, ale jen tradice. V koaliční smlouvě to není. Je to tradice, podle Babiše je to blbá tradice. Každý by měl být zodpovědný za svůj resort. Tradice je jako ústavní zvyklost, která ale v ústavě není, stejně jako zmíněná tradice není zase v koaliční smlouvě…

Přitom ústavní zvyklosti Sobotka prezidentu Zemanovi vyčítal. Babiš zkrátka socialistům nevěří; a má důvod? Dá se jim věřit, když lžou a podvádějí, kde se dá? Křivák Chovanec, o nic lepší není ani Sobotka, uzavírání podivných paktů, jednou Ratha odvaří v klepetech s údajnými sedmi miliony v krabici od vína. Pak jim nevadí jeho blízký spolupracovník Peřina, co Rathovi dělal šéfa krajského kasírování, a přitom že by údajně o žádných křivárnách při tunelování Buštěhradu a nemocnic neměl ani ponětí?

A včera vyloučili z ČSSD jejího dlouholetého člena Petra Kajnara, po osmi letech primátorování Ostravě. Ukázal na nepravosti socialistů a musel vypadnout. Ještě nedávno, když po něm něco chtěli, byli „submisivní přátelé“, dnes nekompromisní darebáci. Proč? Před parlamentními volbami žádal Kajnar soud, aby předběžným opatřením zneplatnil krajskou kandidátku ČSSD. Kajnar i další dva sociální demokraté tvrdí, že kandidátka, na kterou se nedostali, vznikla nedemokraticky. Kdyby žil v Severní Koreji, zastřelili by ho. Je rád, že žije v Česku. Kdo je za tím? Zapamatujte si jméno příštího primátora Ostravy –  Lumír Palyza. Už jednou jsem napsal: Lžete, pane ministře. Ne, to vy lžete, pane poslanče…

Pozdvižení je u dalšího klientelismu a protekcionismu v jednom; budoucí ministr vnitra, co dělal hejtmana Plzeňského kraje, si musel vybrat – buď ministrem, nebo poslancem či hejtmanem. Větší bere – funkce i plat a benefity. Jméno nového hejtmana už bylo známo dávno předem. Výrazněji na sebe liška podšitá Milan Chovanec, co neví nic o cti čestného slova, upozornil v roce 2000, když se postavil na stranu tehdejšího plzeňského lídra ČSSD Václava Šlajse.

“Vidíte, a teď se zastal Václav Šlajs mě, když jsem hlasoval pro odchod Bohuslava Sobotky z funkce předsedy strany,” říká Chovanec, kterého nyní Šlajs vystřídá v křesle hejtmana Plzeňského kraje. Vděčnost nezná mezí. A je to tady; jednašedesátiletý Václav Šlajs z ČSSD, dosavadní první Chovancův hejtmanský náměstek pro ekonomiku, se včera, jako v proslulé kovbojce, stal v pravé poledne novým hejtmanem Plzeňského kraje. Jak jinak, než za sebe dosadit vždy svého loajálního podržtašku. Na mimořádném jednání zastupitelstva pro něj hlasovalo 26 z 42 hlasujících zastupitelů, co si právě vyžehlili případné hříchy u nového ministra vnitra. Na to, že Plzeň osvobodila hrdinná americká armáda, má poněkud rudou záři, jako ta Zápotockého kdysi nad Kladnem.

Václav Šlajs byl totiž do roku 1989 členem KSČ a po dobu mnoha let i důstojníkem komunistické armády, kde vykonával funkci předsedy útvarové organizace KSČ. Ještě v roce 1989 zdárně ukončil studium na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Mnozí, co s ním nesouhlasí, jsou hluboce přesvědčeni, že takový člověk nepatří na tak vysokou a významnou hejtmanskou pozici. V případě Václava Šlajse se nejedná o mladický omyl nebo krátkou koketerii s komunistickou stranou, ale o vědomé spojení dospělého života s aktivní službou diktatuře systematicky pošlapávající lidská i občanská práva a svobody.

Vše u nás jde pořád ve stejných stopách. Ne že bych měl něco proti komunistům, ale u nás na Valašsku byla skupina lidí, co neměla žádná hospodářství, pole či dobytek, byli něco jako bezdomovci; od ničeho k ničemu. A tak si tato skupinka radila, jak se dalo. Pak ale přišel 25. únor 1948, zvítězil proletariát s Lidovými milicemi, a z obecní chudiny se staly stranické kádry, co měly vzápětí jako první ve vsi televizory, ledničky, Spartaky a seznamy místních kulaků… A ještě vyhodili ze zaměstnání venkovského učitele, jímž byl řadu let můj otec; vyhodili ho jen proto, že byl praktikující katolík a nechtěl nic podepsat a nikam vstoupit…

Podobné politické faux pas nastalo, když Chovanec ještě před Šlajsem nastoupil na post hejtmana Plzeňského kraje, kde vystřídal Miladu Emerovou z ČSSD, která dvaadvacet let působila v KSČ. Bývalá ministryně zdravotnictví v Grossově vládě předsedala za totality závodní organizaci KSČ v plzeňské fakultní nemocnici. Jak prosté, být poplatným pro kariéru. Ze strany vystoupila v prosinci 1989, členkou ČSSD je, až ji odtrnulo, od roku 1994. Jak statečné a hnusně účelové…

Inu, já na bráchu, brácha na mě; ale s falešnými kamarádšofty a zradami pozor – barikády už hoří v nedalekém Lvově a Kyjevě na Ukrajině a známí revolucionáři bratří Kličkové studovali čtyři roky dočasný sovětský gympl v české Mimoni v severních Čechách pod dočasným dohledem sovětských tanků…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os