Přežilo ho jen asi 7 500 lidí; zavražděno jich bylo více než 1,1 miliónu; asi 960 tisíc Židů, 75 000 Poláků, 23.000 Romů a Sintů (Cikánů), dále mnoho homosexuálů a Svědků Jehovových. Od roku 1935, kdy byla Norimberskými zákony uzákoněna rasová a biologická méněcennost „neárijského“ obyvatelstva Německa, byli do koncentračních táborů posíláni i Židé.

Duchovním otcem vyhlazovacích koncentračních táborů byl Heinrich Himmler. Nyní byly objeveny jeho milostné dopisy manželce. Se svými návštěvami koncentračních táborů se v nich netajil. V jednom z dopisů dával na vědomí: „Jedu do Osvětimi. Líbám. Tvůj Heini.” Pár ovšem vždy sdílel společnou nenávist k Židům. Dokonce ještě před válkou napsala v roce 1928 Marga, jak jí Heinrich s láskou oslovoval, svému muži: „Židovské stádo z vás má strach”. V dalším pak uvedla: „Žid vždy zůstane Židem.” Heinrich Himmler byl šéf gestapa, říšský vůdce a velitel zbraní SS, také ministr vnitra. Za své zločiny nebyl nikdy souzen. Spáchal totiž sebevraždu krátce po skončení 2.světové války.

Masové zatýkání Židů probíhalo také po Křišťálové noci-Kristallnacht, kdy bylo v noci z 9. na 10. listopadu 1938 zavražděno 96 Židů, asi 30 000 jich bylo posláno do koncentračních táborů. Prvním vyhlazovacím táborem bylo Chelmno, založené na území Polska v prosinci 1941, oběti zde byly vražděny v pojízdných nákladních autech, tzv. dušegubkách. Další vyhlazovací tábory vznikly v roce 1942 v Belžeci, Sobiboru, Treblince a Březince – Birkenau, což byl pobočný tábor v komplexu Osvětim. Vězni zde byli vražděni v plynových komorách a spalováni ve čtyřech krematoriích, v průměru osm tisíc denně.

Mezi Židovky, které přežily osvětimské peklo, patřila i Ruth Bachrichová z Prahy, dnes žijící v předměstí Tel Avivu. V Osvětimi-Březinky byla svědkem mnoha tragédií. Její spoluvězeňkyni Ruth Eliášové se v lágru narodila dcerka. Byla ještě kojenec, když si na ni počíhal doktor Mengele a rozhodl se dítě použít pro své zrůdné pokusy. “Zákázal matce dítě krmit. Zavázal ji prsa, aby dcerku nemohla kojit. Chtěl prý vyzkoumat, jak dlouho vydrží miminko bez jídla. Tak matka požádala lékařku lágru, aby dítě injekcí usmrtila. Doktorka řekla, že ona to udělat sama nemůže, ale dala tu injekci matce. Ta dcerku injekcí usmrtila,” popisuje Ruth Bachrichová čin beznadějného zoufalství matky. “To děťátko se hlady strašně trápilo. Nakonec by stejně skončilo i s matkou v plynu. Když ráno přišel Mengele pro dítě, ukázali mu, že je mrtvé. Bezcitně tento zločinec ještě nazval zoufalstvím šílenou matku bestií, že byla schopná zabit vlastní dítě. A hned ji poslal do práce…”

Po válce se přestěhovala i se svojí árijskou lékařkou do Izraele. Spolu pak ve stínu svého utrpení musely překonávat zrůdné konstrukce popíračů holocaustu. „Nyní věřím, že to, co udělal Adolf Hitler během holocaustu, bylo absolutně správné. Měl to udělat rozsáhleji, aby eliminoval veškeré židovské obyvatelstvo ze světa.“ Že by to řekl Eichmann, Höss nebo Goebbels před více než šedesáti roky? Omyl, byl to Mohammad Asafuddowlah, bývalý vysoký bangladéšský představitel a novinář, když v těchto dnech hovořil v diskusním pořadu Ekanto Shonglap v bangladéšské televizi Diganta.

Hloupé, neznalé a historii odporující jsou taktéž výroky tradicionalistického biskupa Williamsona z V. Britanie, který pro švédskou televizní stanici Ab-Svt na záznam prohlásil: “Nevěřím, že existovaly plynové komory.” A hned dodal, že v nacistických koncentracích zahynulo jen asi 300 tisíc Židů. A že vlastně žádný holocaust Židů ani nebyl. Kněžské bratrstvo sv. Pia X. však dalo jasně najevo, že tyto názory biskupa Willimsona neodpovídají názorům Římskokatolické církve, v jejíchž řadách nesmí antisemitismus existovat a biskupa exkomunikovalo. Francouzský katolický týdeník „Famille Chretienne“ a deník „La croix“ ihned zveřejnili prohlášení biskupa Bernarda Fellaye, generálního představeného Bratrstva, ohledně postoje této církevní instituce vůči Židům, které on sám označuje za „naše starší bratry“. Fellay prohlásil, že „naprosto a absolutně odmítá jakoukoli formu schvalování hitlerovských zločinů“ a „něco takového pokládá za hanebnost! Prosíme Papeže a všechny lidi dobré vůle o odpuštění, za dramatické důsledky tohoto činu… Už Pius XI. prohlásil, že „duchovně jsme všichni semité…“

Přesto existují spousty pomatených popíračů holocaustu, třeba znalec a podnikatel v oboru popravčích zařízení Fred A. Leuchter, jenž strávil v únoru 1988 v Osvětimi – Birkenau „dlouhou dobu nekonečných tři dnů“ se svojí manželkou na dovolené a jeden den v Majdanku. Pokradmu a nezákonně sbíral zbytky cihel a cementu, kterým později říkal “forenzní vzorky”. Po návratu své závěry shrnul do spisku, který nazval ” Leuchterova inženýrská zpráva o údajných popravčích plynových komorách v Osvětimi – Birkenau a Majdanku v Polsku. Opakovaně v ní tvrdil, že podstatnou část svého výzkumného materiálu, včetně map, půdorysů a “původních” plánů krematorií získal z oficiálních archivů v Osvětimi – Birkenau a v Majdanku. Ředitel osvětimského muzea Smolen však kategoricky popřel, že by Leuchter nějaké plány a nákresy dostal. Trhlinu dostává Leuchterova zpráva i v momentě, kde svá tvrzení opírá o svědectví pracovníků muzea v Osvětimi, s nimiž se ani nesetkal.

Na věrohodnosti si Leuchter nepřidal, ani když tvrdil, že své závěry, pokud jde o cyklon B, konzultoval s největším americkým výrobcem kyanidu sodného a kyanovodíku firmou Du Pont, a že konzultace vlastně probíhají nepřetržitě. Toto však firma Du Pont odmítla s tím, že Lechterovi nikdy žádné informace neposkytla. Že Leuchter více předpokládal, než se zabýval fakty, bylo zjištěno též v momentě, kdy řekl, že jeho závěry o Osvětimi vycházejí z toho, že budovy a zařízení jsou v táborech stejné jako za války. Předpokládal špatně, nevzal v úvahu, že části Osvětimi byly po válce přestavěny. V případě Majdanku dokonce došel k závěrům, i když věděl, že “zkoumá” něco, co bylo zcela rekonstruováno.http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-img_20140125_0001_new.jpg

Manžeké Ron a Ruth Bachrichovi z Tel Avivu… Snímek Břetislav Olšer

Navíc směšně tvrdil, že při svých “vědeckých” závěrech bakaláře svobodných umění se opíral o stopy, které po sobě zanechal cyklon B. Své “forenzní vzorky” dokonce hledal i na podlahách, které zaměstnanci pravidelně myjí. Leuchtera ani nezarazilo, že v jedné z budov našel ve zdivu vzorky negativní, pokud jde o cyklon B, a zároveň i pozitivní. Kdyby se nechoval jako “obyčejný turista”, bez svolení patřičných úřadů sbírající v národní památce vzorky, jistě by mu pracovníci muzea v Osvětimi řekli, že dotyčná budova byla zcela zničena při neúspěšném povstání vězněných v říjnu 1944 a že na opětovnou výstavbu byly použity jak cihly původní, tak i cihly nové.

Inspirován návštěvou v amerických plynových komorách Leuchter tvrdil, že smrtící složka cyklonu B kyselina kyanovodíková se může uvolňovat pouze při teplotách vyšších než 20 stupňů Celsia, což údajně v nevytopených plynových komorách v Osvětimi nebylo možné. Neřekl však, že před plynováním bylo do “sprch” nacpáno více než tisíc vyděšených, zoufalých a křičících osob, že už jejich samotná tělesná teplota vytvářela dostatečně vysoké teplotní podmínky v uzavřeném prostoru, aby se modifikace kyanovodíku mohla bez problému uvolnit… A konec kariéry tohoto popírače? O dva roky později podepsal Leuchter se Svazem amerických inženýrů smírné přiznání, ve kterém uvedl, že nikdy nebyl inženýrem a že se ve státech Massachusetts, New Jersey, Alabamě a dalších státech podvodně vydával za inženýra schopného radit v otázkách technologie poprav. Dále v ujednání souhlasil s tím, že se přestane dál vydávat za inženýra a nebude zveřejňovat žádné své zprávy, včetně zprávy o Osvětimi…

A tak další kolosální bublina splaskla. Nač jiného by se teoretický kat Mydlář asi zmohl…? Jak signifikantní, vrah k vrahovi sedá… Seriózní historikové popírače odmítají a vyčítají jim pseudovědecké metody práce a neseriózní zacházení s prameny a citacemi za účelem falšovat historii… A skutečnost? Do osvětimské plynové komory o 210 čtverečních metrech se dařilo nahnat na tisíc lidí (průměrná hmotnost cca 40 kg). Cyklon B byl sem vhazován v plechovce stropem do speciální drátěné klece, což vylučovalo, že by ho padající mrtvoly zakryly svými těly a zabránila tak přeměně jedovatých krystalků nasycených kyanovodíkem v plyn. Smrt nastala za deset minut vnitřním udušením, jelikož kyanovodík rychle ničí veškerý kyslík v krvi a tkáních… Mrtvoly byly pomocí elektrického výtahu přemístěny do krematoria, tam byly vhozeny na pohyblivý pás, na němž předjely před čtyři komanda. První sundávalo mrtvolám prsteny, druhé jim stříhalo vlasy, třetí vytrhávalo zlaté zuby a čtvrté je házelo do kremačních pecí. Zlaté zuby odstraněné z mrtvol byly roztavovány ve zvláštní peci v krematoriu č. 3. Ve vydařených dnech se podařilo takto “vyprodukovat” až čtrnáct kilogramů zlata, které byly posílány do říšských bank…

Hana Ringová-Rožanská s filmových Schindlerem – hercem Liamem Neesonem v Jeruzalémě…

Koncem prosince 2006 rozhodl Vídeňský zemský soud o propuštění britského popírače holocaustu Davida Irvinga z vězení; soud změnil dvě třetiny trestu vězení vyměřeného Irvingovi na podmínečný trest. Přiznaná vina se týkala především jeho mnohonásobně opakovaného tvrzení, že za nacistů „v Osvětimi žádné plynové komory nebyly“, a pokud tam nyní jsou, tak jsou falešné a byly tam dodělány po válce Poláky nebo „někým jiným“. Jan Maršák v Britských listech mj. napsal: „Zásadní koncept, který David Irving prosazuje ve svých knihách, je, že nacistický vůdce Adolf Hitler nevěděl o „konečném řešení“ ani o Osvětimi. David Irving se snaží dokázat, že „konečné řešení“ bylo vytvořeno Himmlerem a drženo před Hitlerem v tajnosti, navzdory formálního příkazu, který dal německý kancléř v listopadu 1941, nevyhlazovat židovské obyvatelstvo. Podle časopisu Skeptic David Irving nemůže legálně vstoupit na půdu Kanady, Nového Zélandu, Itálie, Německa a Jižní Afriky…“

Neméně významným popíračem holocaustu je dodnes německým občan žijící od roku 1957 v Kanadě Ernst Zündel. Pokouší se podporou lži o holocaustu odstranit z nacismu stigma genocidního režimu. K šíření svých myšlenek vytvořil Ernst Zündel svoji multimediální říši; vydavatelství (Samisdat Publishing), rádiová stanice, televizní kanál a četné webové stránky. Samisdat Publishing se orientuje na vydávání neonacistických, antisemitských a jiných nenávistných materiálů. Prodává také nahrávky Hitlerových projevů, kopie nacistických filmů či kazety s pochody SS. V hnutí se Zündel proslavil kanadským vydáním knihy R. Harwoodse „Did six million really die? – Zemřelo jich opravdu šest milionů?“. Za vydání knihy byl posléze obžalován a odsouzen. Ernst Zündel o sobě často prohlašuje, že je bojovníkem za lidská práva. Dokonce se nazývá „bílým Martinem Lutherem Kingem“.

Všem popíračům holocaust vzkázal své pohrdání Bedřich Bachner, žijící většinu svého izraleského života v mošavu Moledet; přežil Terezín, Osvětim i Buchenwald. Proč popírači vůbec nemluví nic na tragické experimenty „lékařů“ Osvětimi a Březinky, zejména o vraždách, spáchaných Schumanem a Mengelem… Horst Schumann „objevil“ vhodný způsob hromadné sterilizace, který by umožnil Třetí říši uskutečnit biologickou destrukci poražených národů „vědeckými“ metodami – skrze zbavení lidí jejich reprodukčních schopností. Vybavení k rentgenové sterilizaci tisíců židovských žen a mužů bylo pro Schumanna zřízeno v jedné z kasárenských budov v Birkenau.

Sterilizace spočívala ve vystavení ženských vaječníku a mužských varlat rentgenovému záření. Vystavení radiaci zapříčinilo hrozné popáleniny na břiše, genitáliích a oblasti hýždí subjektů, a také hnisavé boláky, které se nehojily. Z dochovaných záznamů je patrné, že Schumann spolu se svým týmem provedl i 90 kastrací za den. V článku, který zaslal Schumann Himmlerovi v dubnu 1944 pod názvem „Efekt rentgenového záření na lidské rozmnožovací žlázy“, vyjádřil Schumann výhody nechirurgické kastrace a označil ji za rychlejší a jistější metodu.

Své „zkušenosti“ s „Andělem smrti“ měla Hana Ringová-Rožanská z izraelského městečka Ramat Hasharon. „Josef Mengele ve  spolupráci s Institutem Kaiser Wilhelm pro antropologii, genetiku a eugeniku studoval jevy dvojčat, stejně jako fyziologii a patologii nanismu (malých lidí, „trpaslíků“). Mengeleho prvními experimentálními subjekty byly zabíjeny děti trpící gangrénou, aby mohla být provedena pitva. Orgány a dokonce celé hlavy dětí byly uchovány a poslány ve sklenicích do institutů, včetně Lékařské akademie v Grazu, v Rakousku…“

Největší tragédií na celém hrůzném řádění nacistů je fakt, že to neměli ze své hlavy, ale že už v roce 1913 napsal Theodore Roosevelt, 28. prezident USA, že věda zvaná eugenika, (resp. vědecký rasismus), jež dokonale zkvalitňuje lidskou, resp. bílou rasu, je základem jedinečného rozvoje lidské společnosti. Prohlásil: “Chceme-li zdokonalit kvalitu rasy, musíme stimulovat plodnost nejhodnotnějších jedinců…” Aby pak v USA podle tohoto vzoru zabránili rasové degeneraci, bylo jen během roku 1930 každý měsíc vykastrováno a sterilizováno přes dvě stě osob. Theodore Roosevelt se vyslovil proti “nevzdělaným davům podřadných občanů a řekl, že “společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady“; vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo…” Jako v antické Spartě; postižené děti byly z ekonomických důvodů házeny ze skály…

Adolf Hitler (sedící zcela vpravo) jako dobrovolník bavorského 16. záložního pěšího pluku bezprostředně po mobilizaci roku 1914…

Proč mi to všechno připomíná slova z Hitlerovy knihy Main Kampf: „Analogicky k výchově chlapců povede národní stát ze stejných hledisek i výchovu dívek. Též zde je třeba klást hlavní důraz na tělesnou výchovu a teprve až poté na podporování duševních a posléze duchovních hodnot. Cílem výchovy žen je jejich příprava na budoucí mateřství… Kdyby dnes tělesná krása nebyla zatlačena do pozadí našimi nedbalými módními bytostmi, nebylo by možné svádění statisíců árijských dívek křivonohými odpornými židovskými mladíky. Též to je v zájmu německého národa, že se vzájemně najdou nejkrásnější těla a pomohou národní pospolitosti propůjčit novou krásu. Mladá dívka bude dávat přednost vojákovi před nevojákem…“

Současnost ve vztahu k popíračům? Příklad za všechny; středoškolská učitelka židovského původu Catherine Pederzoliová (58), která byla nedávno suspendována ve francouzském Nancy pro „přílišné zdůrazňování holocaustu“, může zase učit. Ne však v původní škole, ale v jiné. Francouzská historička organizovala zájezdy studentů do polské Osvětimi a do Terezína…

V jeruzalémském Muzeu Yad Vašem – Věčné Jméno – je temná dvorana, v níž jsou čtena jména židovských dětí, jichž bylo v průběhu holocaustu německými nacisty umučeno na 1,5 milionu. Stál jsem v tom fascinujícím prostoru, v němž bylo temno, jen jako na nočním nebi tam blikalo přes milion holografických hvězd. A v uších mi zněla slova podle Izaiáše:

„Dám jim ve svém domě a na svých hradbách památník se jménem, jež nebude vymýceno…“

Inu, popírači holocaustu zkrátka nejsou jen zrůdní gauneř a zločinci, ale především patologičtí psychopati ohrožující existenci lidstva. Vašnostové popírači a biskupská ubohosti prominou, musím jít blejt… http://www.youtube.com/embed/vA_YHAqaV2M?feature=player_detailpage

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os