Podle Reuters bylo mezi mrtvými třináct cizinců; jednou z obětí je britský občan, Kanada ztratila při útoku dva občany, o život přišli i Rusové a další Evropané. Mezi oběťmi jsou i čtyři ženy… Generální tajemník OSN Pan Ki-mun řekl, že čtyři oběti pocházejí z řad zaměstnanců OSN. K atentátu přihlásilo hnutí Taliban. Podniklo „jen“ útok na hotel, kam cizí okupanti chodí večeřet…Teroristé. Ilustrační foto

Reuters

Když jsem se chystal do Afghánistánu, vzpomněl jsem si na svoji první lásku z Moravského Slovácka. Mně bylo dvanáct, ona měla pubertu dávno za sebou a jako štíhlounká kráska chodila do bzenecké konzervárenské průmyslovky. Tam se suprová blondýnka zamilovala do jednoho z Afghánců, kteří na téže škole studovali. Pak se za něho vdala, odstěhovala se do předměstí Kandaháru a nastal pro ni úplně jiný kmenový život. Stala se jednou ze tří manželek, dostala burku a ze svých padesáti kilogramů nabrala až dvakrát tolik, jak tam bylo zvykem. Naštěstí se po dvaceti letech i s dětmi vrátila domů, aby ušla brutálnímu vyznění tamního svazku manželského…

Taliban, resp. jeho založení, mělo na svědomí na počátku devadesátých let málo známé studentské hnutí v Kandaháru, ve kterém kromě paštunských studentů působili i jejich učitelé z náboženských škol. Právě tuto skupinu začal podporovat Pákistán, aby neztratil vliv v Afghánistánu. Hlavním spojencem Talibanu i Usámo bin Ládina byla CIA, podporující tak boj proti sovětské okupaci. Čas však oponou trhnul, uplynulo dvacet roků a afghánský prezident Karzáí vyzval k mírovým rozhovorům s hnutím Taliban a ustanovil speciální mírovou radu, která by na ně měla dohlížet, aby se rovněž Tálibán mohl zúčastnit voleb. Zástupci NATO ale upozorňují, že celý proces je na úplném počátku.

Proto se dál dějí popravy nevinných osob. „Stínací“ masakr sedmnácti rozjařených Afghánců a Afghánek se odehrál v distriktu Musa Kala v severní části provincie Hílmand, které militantní Taliban vládne. Útok vyprovokovat fakt, že na oslavě byli přítomni muži i ženy dohromady, což je v Afghánistánu prohřešek na trest smrti. Oslavy bývají v zemi taktéž striktně rozdělené na mužskou a ženskou část. Taliban flirtování na veřejnosti vehementně potlačuje. Setnutí hlavy je však velmi milosrdný trest.

Temný primitivismus středověku? Omyl, píše se leden 2014, počátek třetího tisíciletí naší skvělé civilizace. Talibanci sice mají na hlavách turbany, ale jinak jsou kovaní přes počítače, vědí co s AK-47 Kalašnikov nebo s M-16 a jejími kadencemi. Vraždí se jimi pořád. Napřed voják US Army postřílel afghánské civilisty, včetně žen a dětí, a pomsta na sebe nenechala dlouho čekat. Ozbrojenci Tálibánu vyhrožují, že setnou hlavu každému americkému vojákovi, který se jim dostane do ruky. Symbolem těchto časů lidstva je televize. Kamery už nám na živo přiblížily nejednu válku a její hrůzy. Napadení USA, útoky na Dvojčata, poté na Afghánistán, Irák, následovala Libye, Sýrie, Libanon… Kolik už jsme viděli v živém přenosu zajatců, kteří jsou před kamerami islamisty podříznuti jako králíci? Televizní společnosti si mnou ruce, diváci milují krev a násilí, sledovanost roste…

Afghánští veteráni hledají své spolubojovníky v Petrohradě při přehlídce na počest 9. května… Snímek Břetislav Olšer

Velká část Afghánistánu je hornatá, více než čtyřicet procent země leží v nadmořské výšce nad 1 800 metrů. Od severovýchodu k Jihozápadu se táhne přes Afghánistán pohoří Hindúkuše s nejvyšší horou Nošakem (7485 m) Jen na severu a severozápadě se rozkládají roviny. Většina země je vyprahlá, na jihovýchodě leží pouště. Úrodné oblasti se rozkládají především na severu okolo řeky Amu-darji, která tvoří hranici s Uzbekistánem.

Nákladní muly a osli jsou z těchto důvodů pro armádu v těžko přístupných terénech prakticky nepostradatelní. Pěchota je používala ve všech válkách a náhradu za ně doposud nenašla. Zbraně, munici a potraviny lze dnes dopravit vzdušnou cestou helikoptérami v podstatě kamkoli, práci muly, zásobující malé vojenské jednotky, ale nezastanou. Armáda USA se proto obrátila na firmu Boston Dynamics z massachusettského Walthamu, aby vyvinula čtyřnohého robota, který by mohl být nasazován v zatraceně nepřístupných horských oblastech. Bezhlavý robotický osel AlphaDog je schopen pohybovat se rychlostí šesti a půl kilometru v hodině, což odpovídá přibližně horní hranici tempa daného tzv. vojenským krokem.

Je poháněn benzinovým motorem a v plném nasazení může fungovat bez dočerpání nádrže čtyřiadvacet hodin. Unese náklad přes 180 kilogramů a za den urazí až 32 kilometrů. Zásluhou špičkové elektroniky reaguje na povely, jako jsou „sedni si“, „stůj“ či „jdi“; je vybaven GPS navigací, a k předem stanovenému cíli tak dorazí i bez lidského doprovodu. Pokud se převrátí na bok, okamžitě se zase postaví na všechny čtyři. Jeho pohyb ovládá hydraulika s tlumiči, končetiny jsou vybaveny klouby a může přenést skoro kamkoli a cokoli pro potřebu vojáků v těžkém terénu… Od pitného režimu, až třeba po munici a kulomety…Robot LS3

Přes snahu zbrojních vývojářů však přibývá počet armádních sebevražd. Za prvních 155 dnů roku 2012 zvolilo dobrovolný odchod ze života 154 amerických vojáků rovněž v afghánské aktivní službě, což je o 24 víc než ve stejném období loňského roku a o čtvrtinu víc než v roce 2010. Neblahý vývoj bude podle odborníků nepochybně do konce roku pokračovat. Ani po více než deseti letech války, která stála nejméně 450 miliard dolarů, přes 1,600 mrtvých a 15,000 vážně zraněných vojáků, nedosáhly USA žádného ze svých strategických nebo politických cílů. Každý americký voják v Afghánistánu stojí ročně milion dolarů. CIA tam zaměstnává 80,000 žoldáků, náklady neznámé. USA utrácí neskutečných 20,2 miliard dolarů ročně jen za klimatizování ubytoven vojáků v Afghánistánu a Iráku.

Nejprůkaznější hodnocení přichází od USA dosazeného afghánského vůdce Hamida Karzai: Americká válka byla „neúčinná, vyjma způsobování civilních obětí“. Skutečný cíl Washingtonu byl jasně definován v roce 2007 náměstkem amerického ministerstva zahraničí Richardem Boucherem: „stabilizovat Afghánistán, aby se mohl stát koridorem a uzlem mezi jižní a střední Asií – aby mohla energie proudit na jih“. Plynovod Turkmenistán-Afghánistán-Pákistán PAKI, o který USA usilovaly od roku 1998, se konečně blíží dokončení. Ale jestli bude fungovat tváří v tvář sabotážím se teprve uvidí.

Nedávno totiž afghánský policejní velitel a jeho dvanáct nižších důstojníků zběhli k islamistickému hnutí Taliban. Předtím otrávili sedm policistů, kteří je mohli vyzradit. Policisté přeběhli i se zbraněmi a vybavením, včetně vojenských vozidel. Přidali se k Talibanu a vzali s sebou terénní vozidla Humvee a Ranger, vysílačky a 20 zbraní. Holt, snadná infiltrace… Ovšem, proč chodit až do Afghánistánu…

http://olser.cz/wp-content/uploads/afrika-430017.jpg

Jak poznat příznivce Talibanu…?

Snímek Břetislav Olšer

Podle vůdce Talibanu mully Umara vojáci a policisté aktivně pomáhají bojovníkům Talibanu v jejich snaze proniknout do afghánských bezpečnostních složek, útočit na okupanty a ukořistit armádní výzbroj. Bez odporu tak pronikají na vojenské základny a do výzvědných středisek nepřítele. Loni příslušníci afghánských bezpečnostních složek zabili 34 okupačních vojáků. Nedávno se nejvyšší vůdce ozbrojenců z Talibanu mulla Muhammad Umar objevil na islamistických stránkách monitorovaných nezávislou “protiteroristickou” organizací SITE. Ve svém poselství vyzval Spojené státy a Severoatlantickou alianci ke spolupráci.

Ovšem pouze v otázce jejich stažení z Afghánistánu. Jinak jim prý hrozí porážka, jako sovětským invazním vojskům v osmdesátých letech minulého století. Není snad tajemstvím, že většina Afghánců okupaci své země odmítá. Okupační vojáci jsou si toho vědomi. „Nepřítel“ není skrytý. Je jím veřejnost. Bitevní vrtulníky, bombardéry a bezpilotní letouny jsou efektivnějšími zabijáky než „osamělý ozbrojenec“. Situace v Afghánistánu je dnes tak zoufalá, že okupační jednotky nejsou s to určit, zda Afghánci, kteří s nimi spolupracují, jsou na jejich straně, nebo proti nim.

Některé z nedávných útoků na vojáky USA a NATO provedli Afghánci z vlastních řad, nosící armádní nebo policejní uniformu. Nepřítelem je tak dnes každý – dokonce i loutkový prezident Karzáí, který ví, že jeho dny jsou sečteny, i když na něj, alespoň, čeká hned několik bezpečných útočišť a tučných kont. Pro Spojené státy je situace horší: Afghánci je chtějí vyhnat, a tak USA v této válce už vyhrát nemohou.

Dobýt Afghánistán se nepodařilo v minulosti Sovětům, kteří proti mudžáhidům podporovaným americkou CIA vedli devět let trvající a vyčerpávající válku. Právě obrovské lidské a finanční náklady byly podle některých historiků jedním z důvodů následného rozpadu Sovětského svazu. Celkem v Afghánistánu zahynulo 14 454 sovětských vojáků, dalších přes 35 000 jich bylo zraněno a zmrzačeno. Do války jich bylo celkem nasazeno 545 000. Cena války kolem bilionu dolarů…

Inu, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, mnohdy rozčtvrcen na několik částí…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os