Nula od nuly pojde. Zatím nejsou žádná jednání s Palestinci, Američané jednají s Izraelem a současně s Palestinci. A Izrael je jediná strana, která něco poskytuje, propouští vrahy, zatímco Palestinci nedávají nic. Na Západním břehu Jordánu vládne Abbás s Fatáhem, v Pásmu Gazy Hanejja s Hamásem. Jak má nový stát vypadat, to ještě nikdo neřekl. Fatáhstan a Hamástan…?

Kdo bude prezidentem Palestiny? Jak bude technicky zajištěn zhruba stokilometrový koridor ze Západního břehu Jordánu do Pásma Gazy, bude ho snad tvořit dvojitá desetimetrová bezpečnostní zeď? Takové má být Kerryho mírové řešení, kterým je posedlý, aby na stará kolena získal Nobelovu cenu míru? Jeden problém za druhým. Není se tedy čemu divit, že zatímco se islámský Hamás tvrdohlavě brání uznání státu Izrael, přes milion a dvě stě tisíc izraelských Arabů nechce ani slyšet, že by žili někde jinde, než v zemi s více než 35 tisíci dolary HDP na občana, což jím dává třikrát lepší živobytí, než v kterémkoli z okolních muslimských států… Ovšem britský premiér David Cameron označil Pásmo Gazu za “zajatecký tábor” (prison camp) a odhalil svůj pohled na situaci: “Humanitární zboží i lidé by měli mít volný pohyb v obou směrech.”

“Pane ministře zahraničí, když jste donutil Izrael kapitulovat před terorismem, tím že propustí teroristické vrahy s takovým množstvím krve na rukou, o jejichž propuštění by se Spojeným státům ani nesnilo, kdyby byli oběťmi jejich vlastní občané, šlo z vaší strany nejen o krajní pokrytectví…“ Napsala Ajelet Šaked, předsedkyně parlamentního klubu strany Židovský domov, ministru zahraničí Spojených států amerických Johnu Kerrymu. A dodala: „Donutil jste nás propustit teroristy, kteří mají opravdu krev na rukou, a je to o to absurdnější, cyničtější a zákeřnější, když si uvědomíme, že vaše země dodnes odmítá propustit z vězení Jonathana Pollarda přes bezprecedentní trest, který si až dosud odpykal. Pane ministře, cena propuštění více než sta usvědčených vrahů padá na bedra mé rodiny a mého národa, nikoli na vás. Jak vy ponesete děsivou cenu tohoto břemene, k němuž nás vedete…?“

Izraelská vláda učinila další vstřícné gesto a opět propouští muslimské vrahy ze svých věznic. Byl schválen plán premiéra Benjamina Netanjahua na propuštění 104 teroristů, odpykávajících si dlouholeté tresty. Má se jednat o „gesto“ k podpoře obnovení „mírových jednání“ Izraele s Palestinskou správou. Má to nějaký smysl? Mají být propuštěni vězni, kteří byli odsouzeni k dlouhým trestům za zločiny – zpravidla teroristické vraždy a pokusy o vraždy – které spáchali ještě před uzavřením Dohod z Osla mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny v roce 1993. Původně se uvažovalo o propuštění 82 osob, počet byl následně zvýšen na 104, aby bylo možné zahrnout i Araby, mající izraelské občanství.Image

Jeruzalém – Chrámová hora a Západní zeď…

Po zviditelnění zatoužil i velvyslanec ČR v Izraeli Tomáš Pojar, který v úterý 14. ledna 2013 jako vůbec první velvyslanec členského státu Evropské unie navštívil Univerzitu Artiel v Samaří na Západním břehu Jordánu. K návštěvě došlo za situace, kdy Evropská unie zakazuje finanční podporu vědecké a vzdělávací spolupráce s izraelskými institucemi na územích osvobozených Izraelem v roce 1967. Tyto instituce se tak nemohou podílet na obřím evropském projektu Horizont 2020 (Horizon 2020), jehož se jinak mohou účastnit subjekty z území Izraele v hranicích příměří z let 1949 až 1967. Zatímco Palestinci se ani slovem nezmínili o zemřelém velvyslanci Palestiny v Praze, Pojara kritizují. Tak máme dalšího spasitele, co zatím nadělal víc škody než užitku.

Stejným Mesiášem Blízkého východu se chtěl stát po ministru zahraničí Kerrym i někdejší předseda Sněmovny ČR Miroslav Vlček, co šel od trapasu k trapasu. Dostal přezdívku „tlačítkový popleta“, jemuž naopak poslanci nejčastěji naslouchali; promluvil na 52 schůzích. Naštěstí neměl tu pravomoc, aby nechal propouštět vrahy z izraelských věznic. Proto pomyslel na své ještě vyšší uplatnění; spočívalo v tom, že odletí do Paříže, aby tam na schůzce šéfů parlamentů EU přednesl svůj vlastnoručně sepsaný návrh na usmíření Izraele a Palestinců. Vlčkovo Desatero. Monitorovací jednotky EU by podle něj měly zabránit pašování zbraní do Gazy a Izrael má ukončit blokádu Pásma Gazy a pomoci jeho “izolovaným a nedostatky trpícím obyvatelům”.http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-dsc_0218-e28093-kopie.jpg

Venčící procházka z Tel Avivu do Jaffy…

Hamás měl zahájit dialog s palestinskou samosprávou a vážně by se měl zamyslet i nad jejím návrhem na ustavení vlády národní jednoty… A také navrhoval, aby OSN prošetřila, zda při izraelské vojenské operaci v Pásmu Gaza nebyly spáchány válečné zločiny. Tento elaborát prý však spoluvypracoval bývalý ministr zahraničí za ČSSD Jan Kavan. Ten se už před lety “proslavil” mírovým plánem, který měl vyřešit kosovskou krizi. Jako předseda Sněmovny vedl Vlček 10. června 2009 delegaci politiků do Gazy. Část členů delegace vyjednávala tajně s militantní organizací Hamás, třebaže Vlček ujišťoval, že se tak nestane. Zatímco byl poté na návštěvě Islámské univerzity, čtyři členové delegace v čele s Janem Kavanem s Hamásem osobně jednali.

Myslím si, že v tomto desateru Vlčkových přikázání chybělo to nejzásadnější – jedenácté přikázání, bez něhož jsou všechny zbývající naprosto irelevantní. V klasice je to: Nezapřeš nikdy ženy své, jak ho v komedii z roku 1935 ho porušil slavný komik Hugo Haas. V životě Blízkého východu jde o jinou repliku: Pokud neuzná arabský svět stát Izrael, tedy včetně Hamásu a Hizballáhu, nemá smysl žádný jiný bod virtuálních mírových pokusů. Pokud nebude Írán vykřikovat, že zamete Izrael do moře a palestinské děti nebudou zpívat ve škole před zahájením vyučování, že prolijí svoji krev za Jeruzalém, nepomůže žádná parlamentní ani jiná diplomacie.http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-dsc_0406-e28093-kopie.jpg

Izraelské muslimky na cestě z mešity v Jaffě…

Jediný s českých politiků, který konal tak, že vzbudil nadšení všech Izraelců, byl prezident Miloš Zeman. Při loňské návštěvě Izraele uvedl, že boj proti mezinárodnímu terorismu je společným úkolem nejen České republiky a Izraele, ale celého civilizovaného světa. S teroristy se podle něj nevyjednává, ale bojuje. Vyjednávání je pouze činí silnějšími, prohlásil Zeman, který zároveň označil Izrael za ostrov demokracie na Blízkém východě. “Byl jsem přítelem, jsem přítelem a budu přítelem,” pronesl na adresu židovského státu, který přirovnal k ostrovu demokracie a k “technologickému tygru“…

V rozhovoru pro významný izraelský list Jediot Achronot počátkem října 2013 mj. řekl: „V žádném případě bych nepropouštěl palestinské vězně s krví občanů Izraele na rukou. To byl omyl propustit teroristy, kteří zavraždili izraelské občany, a kdo zavraždil izraelské občany, je terorista. Pokud se od počátku dohodneme, že obě strany chtějí mír, pak nelze propouštět teroristy a neodměňujeme tak druhou stranu. Zavraždili občany (Izraele)? Tak ať sedí ve vězení.“ Tím chtěl patrně namítnout, že ne on brzdí mírový proces na Blízkém východu svými platonickými slovy, ale příkaz ministra Kerryho, který ”navrhl” konkrétní propuštění více než sta vrahů Izraelců.Image

Byznys po arabsku v Jeruzalémě…

Tehdejší palestinský ministr zahraničí Rabbú řekl: „Připomínáme českému premiérovi, že palestinská vlast je stále pod brutální izraelskou okupací a že palestinský lid je neustále terorizován izraelskou okupační armádou, která používá agresívní a brutální metody připomínající nejutlačovatelštější a nejagresívnější režimy moderních dějin”. Nikdo proti těmto výrokům neprotestoval, stejně jako proti bezpočtu případům, kdy byl v arabském tisku Izrael znázorňován s hákovými kříži či premiér Ariel Šaron byl přirovnáván k Hitlerovi. Zato, když Zeman řekl, že Arafat je jako Hitler, byl oheň na střeše…

O reálný smír mezi Izraelem a Palestinci se pokusili s tragickým koncem zatím tři politici. V červenci 1951 byl na Chrámové hoře zavražděn jordánský král Abdulláh I., když dokončil modlitbu v mešitě Al-Aksá. Jeho vrah, Mustafa Šukrí Ušo, Palestinec spřízněný s rodinným klanem Husejní (do něhož patřil zmiňovaný muftí a Hitlerův příznivec Hadž Amin al-Husejní) ho zastřelil, protože chtěl uzavřít separátní mír s Izraelem. Jeho vnuka, přítomného na Chrámové hoře s ním a budoucího krále Jordánska Husajna, zachránila šerpa se zlatou medailí na hrudi, která zachytila vražednou kulku. Na počest své záchrany věnoval panovník 8,2 milionu dolarů, aby mohl financovat přes 80 kilogramů ryzího zlata na pokrytí kopule Omarovy mešity…

Egyptský prezident Anvar Sadat, který jako první islámský politik vstoupil 19. listopadu 1977 do izraelského Knessetu, aby přivítal Židy na Blízkém východu. Byl za tuto svoji “zradu” zastřelen vlastnímu vojáky. Poté to byl izraelský premiér Jicchak Rabin, který podepsal v Oslo mírovou dohodu s Arafatem a byl za tuto svoji “zradu” 4. listopadu 1995 zastřelen vlastními souvěrci…

Inu, zatímco se lokální Arabové za tisíciletí asimilovali ve svém římsko -osmansko-britském Protektorátu v židovské Palestince, časopis Forbes ve svém seznamu státnických miliardářů umístil Arafata na šestou pozici, dvě místa za britskou královnu; byl velkým akcionářem mj. firmy Coca Cola, tuniské firmy prodávající mobilní telefony a majitelem velkého množství účtů v daňových rájích…

Snímky Břetislav Olšer

Click here: Israel

http://www.youtube.com/watch?v=o37GHxeRqGA&feature=player_embedded

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os