KDU-ČSL jsou dál jedovatým jazýčkem na vahách české politiky…?

13. Leden, 2014 – 9:11
Na Via Doloroza v Jeruzalémě... Foto: Břetislav Olšer

Na Via Dolorosa v Jeruzalémě... Foto: Břetislav Olšer

Bohužel, v duchu své běžné stupidnosti, jež včera dosáhla vrcholu, se v OVM k tématu církevních restitucích připojil v rozhovoru s Milošem Zemanem i Václav Moravec. Exceloval svým dotazem k prezidentu republiky, jestli osobně navštívil deset milionů občanů, aby se každého z nich dotázal, zda souhlasí či nesouhlasí s církevními restitucemi, když prohlašoval, že je proti nim na 80 procent obyvatel Česka…

Co k tomu dodat? Zbytečné se rozčilovat. Ryba smrdí od hlavy, tedy nejen od Moravce, ale hlavně od KDU-ČSL. Lidovci byli odjakživa jedovatým a lstivým jazýčkem na vahách česko, potažmo československé politiky. Měli i své faráře Plojhary, co v socialistické vládě kolaborovali s komunisty. Marná byla falešná hra na exkomunikace. Dokonce Miroslav Kalousek, když byl ještě křesťan, spolupracoval s minulým režimem. jako člen Československé strany lidové, když byli společně s komunisty součástí Národní fronty ČSSR, řízené ÚV KSČ. Katolící mají prostě praxi v kolaboraci; kdysi s fašisty a nacisty, později s komunisty. Infiltrovali hbitě v podstatě do každé vlády jako hbitý jazýček na politických vahách..

Kalousek se ale křesťansky rozvedl s manželkou a je už agnostik, ale lidovci jdou pořád ve stejných stopách politické submisivity. Bylo 26. listopadu 2013 a Poslanecký klub KDU-ČSL se usnesl, že lustrační zákon je pro Českou republiku stále aktuální, a funkci ministra, který má pod sebou konkrétní resort, proto nemůže vykonávat člověk s negativním lustračním osvědčením. Pro lidovce je lustrační zákon nedotknutelný, pokud by měl být zrušen, mohl by to být důvod, proč lidovci nepůjdou do chystané koaliční vlády. Řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

Stejně hovořil i čerstvě poučený americký stážista a předseda lidovců Pavel Bělobrádek, jenž po jednání poslaneckého klubu řekl, že nelze rušit lustrační zákon kvůli jednomu člověku, tím myslel předsedu ANO Andreje Babiše. KDU nezvedne ruku pro rušení lustračních zákonů, alespoň ne v tomto volebním období. I zákon o státní službě si zaslouží revizi. Lidovci budou požadovat, aby se do služebního zákona dostalo ustanovení, které by zakazovalo vykonávat funkci ministra tomu, kdo aktivně spolupracoval s StB. „Není důležité umět do vlády vstoupit, ale umět, když je potřeba, také odejít…“ kontroval Bělobrádek.

Třesky plesky. hrnuli se do vládnutí, jak pominutí. Zákon nezákon, zásada nezásada; nejdůležitější je být u koryta. Dokonce začal Bělobrádek pro zvýraznění svého údajně inteligentního íimage po vzoru mnohých fotbalistů nosit dioptrické brýle. Vláda má zkrátka odsouhlasenou sestavu ministrů, která však nevoní prezidentu Miloši Zemanovi. A Bělobrádek v duchu křesťanského „přátelství kamarádů do deště“ mele svou egoistickou pseudopravdu; zatím prý neslyšel, že by měl Zeman zásadní výhradu vůči členům KDU-ČSL, tak oni ten problém mít nebudou, pokud nebude mít ještě výhrady k němu osobně nebo k Danielu Hermanovi. „Což nepředpokládám. My budeme hájit své kandidáty, ať si ostatní strany hájí své kandidáty…“ říká. Holt, co je vaše, to je naše, to je naše, po tom vám nic není. Úlisná licitace po lidovecku.

Byli sice ve volbách až sedmí, ale když nás chcete do koalice, tak se snažte. Jedno ministerské křeslo? To nemyslíte vážně? Dvě? Přidejte, jinak se starejte o jiného kunčafta. Tři? No dobrá, že jste to vy, ale jde o posty ne tak ledajaké, silové – chceme hlavně zemědělství… Tak ho dostali, k tomu dvě další ministerstva… Proč tolik prahnou po tomto rezortu? Vůbec nejde o peníze, co jsou pro křesťany naprosto „nedůležité“. Hlavní je přece láska k bližnímu. Ministr zemědělství má totiž právo jmenovat ředitele nejen Lesů ČR, ale i Státního pozemkového úřadu. A ten má rozhodovat mj. též o vracení majetku církvím.

V čem je potíž? Kdyby přišla církev pouze s čestným prohlášením o nabytí pozemků, neudělal by to, co se mu podsouvá, že by čestné prohlášení uznal, ale naopak by údajně učinil to, co ministr zemědělství každé jiné politické strany, tedy že by církev poslal k soudu, aby ten rozhodl o pravdivosti nabytí majetku. Boromejky slouží jako další příklad, kdy jde nezemědělskou půdu předat bez kontroly pozemkového úřadu. Bude se muset prozkoumat, zda se skutečně jedná o pozemek, který byl vyřazen ze zemědělského fondu. V případě, že ano, znamená to, že v zákoně je díra, kvůli níž nepůjde řadu převodů kontrolovat státním úřadem. Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského požádala loni o vrácení 7330 metrů čtverečních bývalého pole v Řepích. Nejdříve byl pozemek považován za zemědělskou nemovitost, nakonec byl vydán jako nezemědělská nemovitost…

Kdo tvoří členskou základnu KDU-ČSL? Věřící v Boha? Nedejte se vysmát; kdo z lidovců skutečně věří, těch byste spočítali na prstech jedné ruky. Jinak jsou zde věřící jen účeloví; jejich Bohem jsou peníze, mamon a majetky. Jsou sice mezi nimi skuteční věřící, co se pro Boha nechají vyhodit z práce, ale pak jsou zde i ti, kdož věří v Boha pouze ze strachu před smrtí, v naději, že život nekončí, a nakonec ti, jimž je Bůh ukradený zcela, ale protože jim v KDU-ČSL víra pěkně „sype“; klidně dělají, že bez něho ani ránu. Není větších pokrytců a slizounů. Pan Murphy by na to: „Hodinky jsou vodotěsné až do té doby, než se ponoří do vody…“

Takže se ani neví, kdy se tedy stane církev takovou, jak ji dojemně líčil bývalý kardinál Miloslav Vlk; církví neprahnoucí po moci a bohatství, pouze po spravedlnosti? Ví pan exšéf českých katolíků, že 50 tisíc jeho farníků je ještě v roce 2012 negramotných a nikdy o základní školu nezavadilo ani omylem. Je tu ale i další složitá otázka; patří pozemky, lesy a budovy skutečně církvím? Nebyly válečnou kořistí už během husitských či křižáckých válek? Z velké části církev rovněž dostávala majetek od bohatých donátorů, od lidí z prostředí aristokracie či bohatého měšťanstva.

Miloš Zeman před časem řekl, že svatováclavská tradice byla a je „tradicí druhé republiky a protektorátu, kdy svatováclavská orlice byla udělována Emanuelem Moravcem“. Sv. Václav sice proslul vzdělaností a zbožností, ale též se pro mnohé stal symbolem servility a kolaborace. Odkud ji asi mají nynější katolicí ve svých genech? Údajně, na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců. Dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem. Podle historika Františka Palackého platil ročně 500 hřiven stříbra a 120 volů saskému králi Jindřichu Ptáčníkovi. Zvláštní osudová sehranost; samý Moravec a samý Václav…

Ohýbání páteře je pro Čechy silně signifikantní; viz. OVM či bitva na Bílé hoře a následující doba cizáckého útlaku, okupace nacisty v Protektorátu Böhmen und Mähren, poté i vojsky Varšavské smlouvy, o EU ani nemluvě… Že si Palacký obracel dějiny k obrazu svému? A jak to můžeme vědět, že tomu tak bylo? Pár století potom. Kdo dokáže, že lebka je sv. Václava, a ostatky v každém chrámu, jenž nese jeho jméno. Po tisíciletí podle DNA…? Je patronem české země, jeho Svatováclavská orlice byla udělována během Protektorátu Emanuelem Moravcem, což je dosti výmluvné, byť také státní Řád českého lva získali rozliční politici, Fidelem Castrem počínaje, přes Kaddáfího a Jásirem Arafatem konče.

V protektorátním Böhmen und Mähren byla tradice Sv. Václava přece jen citlivější záležitostí. Symbol československé státnosti v rukou nacistických kolaborantů. Napadlo mě, kolik nynějších českých “hrdinů” se bránilo tvrzením, že do KSČ vstoupili, jelikož museli, aby uživili své rodiny a zachránili si své životy, přitom na schůze prý nikdy nechodili, StB ani neviděli… Kolaborace s nacisty se nevyhnula ani českým umělcům. Během 2. světové války udělil státní ministr K. H. Frank pozlacený Čestný štít Protektorátu Böhmen und Mähren se Svatováclavskou orlicí mj. spisovateli Františku Kožíkovi a malíři Maxi Švabinskému. Odmítnutí “ocenění” by se rovnalo transportu do koncentráku. Ne však tak hrůznému, jakým byl Havránkův „koncentrák  kumunistický“. Oceňování Svatováclavskou orlicí bylo určeno „pro vyznamenávání příslušníků protektorátu, kteří se osvědčili vzorným postojem nebo plněním povinností a stálou pohotovostí k nasazení“.

Jako věřící kluk jsem v našem kostelíku na Valašsku ministroval, můj táta jako venkovský učitel byl praktikující katolík, jenž proto dostal výpověď. Ctil jsem vždycky Desatero a Jezuitské učení, jež vždy razilo heslo: ”chudoba a pokora”. Proto byl ustanoven řád Tovaryšstva Ježíšova, který nesměl mít stálé jmění a musel žít jen z darů a podpor věřících a z nejistých almužen, jak to potvrzuje papež Pius V. v bule ze dne 7. července 1571. Přišel ale paradox; dnes Řád vlastní ohromná bohatství a sám bohatých vrstev po celém světě důmyslně používá. Zásluhou jezuitskému řádu je dnes nejbohatším státem světa Vatikán, který má tři hlavní zdroje svých bilionových příjmů. Jednou to při posledním soudu sám Bůh ocení, bylo-li to správné nebo ne…

Lidovecký distanc k vládě i osobě premiéra se v problematické ekonomické a politické situaci dále zvětšuje. V nouzi poznáš přítele. Řeč není o jen Sobotkově vládě, ale hlavně o té Klausově v době tzv. Sarajevského atentátu na konci 90. let, kdy se lidovci projevili jako ti „praví kámoši do deště“. Josef Lux ještě před červnovým hlasováním o důvěře vládě poprvé veřejně nadnesl otázku odchodu Klause z premiérské funkce, což podle něho mohlo pomoci „upustit páru z přetápěného kotle“. Jak lidovecký šéf dodával, v případě, že „nebude tato vláda schopna předvést změnu politiky, tak to bude muset být jiná vláda“. Lidovci se tak ocitli na pokraji odchodu z vládní koalice, i když konečné rozhodnutí fakticky odložili na leden 1998. Lux v průběhu listopadu jednal s Klausem a šéfem ODA Michaelem Žantovským „o věcech příštích“, aniž to ovšem k něčemu vedlo.

Proč to všechno? ODS totiž tenkrát nedokázala vysvětlit zvědavým médiím, proč stranu sedmi a půl miliony korun sponzorují Lájos Bács z Budapešti a Radjiv Sinha z Mauriciu, a už vůbec nebyla schopna adekvátně reagovat na novinářská zjištění, že jediný v úvahu připadající budapešťský Bács dávno zemřel a druhý údajný sponzor o České republice nikdy neslyšel. Ano, Václav Klaus jako bariéra řešení chyb. Z této doby také pochází hádanka „Kdo je had na tři? – Lux“. Klaus to vše tušil; krátce před odletem do Sarajeva se dověděl, že lidovci svolávají mimořádnou celostátní konferenci strany, která má jednat o odchodu z vlády.

Lux o svolání konference oficiálně informoval novináře s tím, že jeho strana považuje vysvětlení sponzoringu ODS za nevěrohodné. Lidovci ovšem souběžně avizovali zájem na pokračování stávající koalice s novým premiérem a Lux v této souvislosti dokonce před novináři zmínil jméno Ivana Pilipa. Stejný efekt vyvolala některá neuvážená vyjádření, z nichž největší pozornost vzbudila hlava katolické církve v zemi kardinál Miloslav Vlk, podle něhož Klaus představoval brzdu „potřebné dynamiky dalšího vývoje“. Kardinál tím evidentně (a neprozíravě) „vracel“ premiérovi některé jeho starší dehonestující výroky na adresu katolické církve.

Titulky z českých médií jsou jasně signifikantní: „Lux by bral Tošovského jako možného premiéra“, Právo 2. 6. 1997, a „Lux zpochybnil důvěryhodnost a další existenci vládní koalice“, Právo7. 7. 1997. „Lux dal vládě nůž na krk“, Právo 25. 10. 1997, „Lidovci chtějí nový vládní program a hlasování o důvěře vládě“, Hospodářské noviny 27. 10. 1997, „Kardinál Vlk označil Klause za brzdu vývoje společnosti“, MF Dnes 1. 12. 1997…

Po tzv. Sarajevském atentátu koncem listopadu roku 1997 vystoupili lidovečtí ministři z Klausovy vlády, čímž přispěli k jejímu pádu. A právě Luxe pověřil prezident Václav Havel jednáním o vytvoření nové vlády. Ten přitom hlavě státu doporučil, aby do křesla předsedy úřednické vlády usadila šéfa centrální banky Josefa Tošovského. Sám přitom stanul v čele ministerstva zemědělství, i tentokrát zastával post vicepremiéra.

Podobnost čistě náhodná? Jen místo aféry Lájose Bácse z Budapešti a Radjiva Sinha z Mauriciu vznikl průšvih Nagyové a tří trafikových rebelů; všech z ODS. Jinak lidovci, resp. KDU-ČSL, se nezměnili; dál jsou jen jedovatým jazýčkem na vahách české politiky. Církve, to je též řeč o ochlokracii neboli vládě lůzy. Takto mluvil kardinál Dominik Duka o tisících demonstrujících na loňském odborářském shromáždění. „Nevadí mi protesty, ale vadí mi množství projevů, které už dávno překročily míru pokojného protestu a staly se projevy hrubiánství a vulgarity. Tím se protest sesouvá z roviny demokracie do roviny ochlokracie.“ A ochlokracie je vláda lůzy…

Inu, jsem věřící v nepersonifikovatelné tajemství přírody, proto, nebo spíš přesto, jsem nikdy nebyl v žádné politické straně, natož lidové. Měl jsem v Havránkově „komunistickém koncentráku“ svatbu v kostele, nechal jsem pokřtít oba své syny, aniž bych pocítil blízkost ostnatých drátů či smrtícího Cyklonu B… http://bretislav-olser.enface.cz/?s=kom-objektivita-britske-listy

Bělobrádek chce státotvornou vládu pouze s rezortem zemědělství…?http://cemper.blog.idnes.cz/c/391346/FOTO-Obracena-strana-Katolicke-cirkve.html

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:
  1. 1 Trackback(s)

  2. Led 15, 2016: hampton bay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *