Může Čína za to, že přes 870 miliónů lidí světa trpí podvýživou?

22. Prosinec, 2013 – 9:29 Peking... Foto: Břetislav Olšer[/caption]

Čína se už těší na rok Koně; toto znamení se vyznačuje elegancí a obratností, s níž si hravě poradí s každou překážkou, kterou před něj život postaví. Je to od přírody dobrý řečník a oplývá velkou ctižádostí. Podle Čínského zvěrokruhu dokáže projevit i svou živelnější stránku…

Varování pro světové potencionální dlužníky Číny; rok Koně není vhodný pro půjčování peněz. Je možné, že nic se nestane, když někdo půjčí menší obnos, ale půjčovat větší částky peněz někomu, i když se jedná o nejbližší věrné přátele, se nesmí – může se stát, že kvůli tomu svého přítele dokonce i ztratí. Co se týká velkých nákupů, je lepší odložit je na druhou půlku roku, když ceny na mnoho druhu zboží v důsledku krize v první polovině roku poklesnou. Ne vždycky ale přinesla znamení čínského zvěrokruhu jen štěstí a peníze. Období mezi lety 1958 až 1961, znamení psa, vepře, krysy a buvola, je v čínských učebnicích dějepisu označováno jako Velký hladomor. Během něj zemřelo v důsledku přírodních pohrom a špatného plánování Mao Ce-tunga na 45 milionů lidí. V Číně bylo mezi lety 108 před Kristem a 1911 napočítáno celkem 1828 hladomorů tj. téměř jeden hladomor ročně. Zkrátka, v 50. letech se v Říši středu děly věci; Mao se snažil zmodernizovat zemědělství, zvýšit produkci obilí a přivést Čínu mezi světové mocnosti. Rolníci místo práce na polích tavili železnou rudu v podomácku postavených pecích. Katastrofu dokonala série přírodních katastrof a nepřízeň počasí. Tři až šest milionů lidí umřelo kolem roku 1928, kdy katastrofu způsobilo sucho a zhoršily ji vysoké daně a místní válečníci. O rok později zemřely nejméně dva miliony lidí v provincii Chu-nan.
Na pět milionů Číňanů pak zabil hlad ve válečném roce 1943 v provincii Che-nan. Hladomor způsobila opět kombinace několika faktorů; kromě sucha a japonské invaze také rekvírování úrody rolníkům, aby se nakrmila armáda pro boj s Japonci… Ještě před více než čtyřmi roky si svět troufal na Čínu, co se svým zvýšeným apetýtem údajně postarala o potravinářskou krizi. Skoro miliarda a 380 milionů lidí už něco zkonzumuje. Proto se sešli odborníci v Egyptě, kde se uskutečnila podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Českou-arabskou podnikatelskou radou. A povídaly se tam řeči neslýchané; při porovnání s rokem 1995 se prý v Číně zvýšila průměrná roční spotřeba masa na osobu z původních 25 kilogramů na současných zhruba 55 kilogramů. Bílkoviny a proteiny pro člověka budoucnosti…?
Rozumbradové tvrdí, že čím víc masa se vyprodukuje, tím se prý výrazněji zvyšuje spotřeba obilovin pro krmení domácích zvířat. Pokud by Číňané v roce 2012 konzumovali jen tolik masa jako v roce 1995, bylo by letos k dispozici obilí pro takřka miliardu hladovějících lidí. Kdyby se zkrátka Číňané tolik nepřecpávali a stačila jim jako dřív jen hrst rýže denně, nehrozil by světu hladomor…
Úžasný mýtus. Čína tedy odpovídá za to, že přes 870 miliónů lidí na celém světě, tedy každý osmý člověk, trpělo v letech 2010 až 2012 chronickou podvýživou. Počet obyvatel  světa roste přibližně o 78 milionů za rok, každý den se narodí 365 tisíc dětí. Nebýt však politiky jednoho dítěte v Číně, měla by planeta už skoro před šesti lety sedm miliard obyvatel a Čína miliardy dvě. Kolik by poté Číňané projedli a kolik by trpělo lidí hladomorem…? Ovšem pravda je poněkud prozaičtější; ceny rýže a kukuřice dosáhly na americkém trhu nových vrcholů poté, co se Kazachstán, pátý největší světový vývozce pšenice, a Indonésie, velký producent rýže, přidaly ke Kambodži, Egyptu, Indii a Vietnamu, které vyhlásily zákazy vývozu. Ceny pšenice tak dosáhly přes deset USD za bushel, což je asi osm galonů, tedy 36,4 litry. V každém případě je tragickou skutečností, že navýšení cen, bez zavinění Číny, rozšířilo počet hladovějící o dalších sto milionů obyvatel na více než miliardu. Paradoxně to vůbec nevzrušuje jednu z nejchudších zemí světa Brazílii, která chce v Ghaně pěstovat na 27 tisících hektarech cukrovou třtinu na výrobu ročních 159 milionů litrů bioethanolu pro Švédsko, stejně se vyrábí palivo pro automobily z cukrové řepy, obilí či brambor…
Likvidace chudoby halasně vyhlašovaná světovými oligarchy na rok 2015 tak zatím mizí v oparu nesmlouvavé inflace. Důkazem je fakt, že v Česku objem 120 000 hl etanolu představuje zpracování asi 200 000 tun obilnin a k tomu využití odpovídající výměry orné půdy 45 000 ha, nebo 68 000 tun cukrovky ze 17 000 ha půdy. Budoucí ministr zemědělství Bělobrádek si bude muset pořádně podrbat svoji bradu, aby problém vyřešil. Tedy, až po církevních restitucích. A pak že je hlad pro nedostatek obilovin a nenasytnost Číňanů.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0194-t-6001.jpg Britská nevládní charitativní organizace Christian Aid loni varovala, že asi čtvrtině obyvatel Afghánistánu, v němž je skoro sedmdesát procent osob negramotných, hrozí hladomor. Hlavní příčinou je dlouhotrvající sucho, na severu a západě země byla většina sklizně zničena. Situaci navíc zhoršují probíhající boje mezi mezinárodními koaličními silami a jednotkami islámského militantního hnutí Taliban. V městech dochází k astronomickému stoupání cen potravin a v přeplněných a špinavých uprchlických táborech hrozí epidemie nemocí. Špinavá voda usmrcuje ročně na 90 tisíc dětí. “Je tomu, jako kdyby byl vykopán hromadný hrob pro miliony lidí. Můžeme je z něho osvobodit anebo je v něm pohřbít. Smrt hrozí milionům lidí,” říká jeden z humanitárních pracovníků, který se o podílu Číny na této katastrofě nezmiňuje.
Mezitím se z Číny jako z dítěte ze dne na den vyklubal dospělý muž, který však pořád neví, zda tento svůj rychlý skok zvládne, byť velký hladomor propukl uprostřed Maovy politické kampaně označované jako „Velký skok vpřed“, jejímž cílem bylo zcela nereálné navýšení produkce oceli. Zatím se však současné Číně daří, má všechna světová prvenství, na která můžete pomyslet – je věřitelem celého světa, na kontě má kolem čtyř bilionů dolarů a eur devizových zásob, za stejnou sumu si nakoupila státní dluhopisy USA a EU. Oficiální statistické údaje vyčíslily hodnotu čínského hrubého domácího produktu na 5,88 bilionu dolarů. V Číně dnes žije asi sto třicet miliardářů a přes 900 tisíc milionářů. Číňané se realizují i ve skupování budov na newyorské Wall Street. Spojené státy přitom dlouhodobě z Číny dovážejí víc zboží, než ho do Číny vyvážejí. V Číně dnes žije pětina všech obyvatel více než sedmapůlimiliardové zeměkoule, ale na celosvětové rozloze zemědělské půdy má země podíl pouze devět procent.
V roce 2009 měla v zahraničí již dva milióny hektarů zemědělské půdy a toto množství se výrazně zvětšuje. Peking proto aktivně podporuje čínské farmáře z oblastí Číny, kde není dostatek půdy, a vysílá je rovněž do Afriky, aby tam začali farmařit. Čína zde spolu s Indií a Saúdskou Arábií skupuje půdu. Kdo dřív přijde, ten dřív sklízí. Podle některých zdrojů to je mimořádně pozitivní obchod, protože zaměstnávají i místní farmáře, které zároveň učí hospodařit. Nedávno čínská společnost Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC) podepsala dohodu s ukrajinskou zemědělskou firmou KSG Agro, že poskytne Číně přes sto tisíc hektarů zemědělské půdy. Ukrajina není ale žádné ořezávátko; produkuje víc obilí než Německo, přes 40 milionů tun za rok; vývoz ji řadí na 5. místo mezi exportéry obilí na světě, je největším pěstitelem brambor v Evropě a největším světovým pěstitelem cukrové řepy. Tím to však pouze začíná. Rozloha poskytnuté půdy se má postupně zvyšovat až na tři milióny hektarů za několik milionů dolarů.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0645-e28093-kopie2.jpg EU však arogantně manipuluje s Ukrajinci. Catherine Ashtonová, nejvyšší představitelka unijní diplomacie, se jasně se postavila na stranu demonstrantů, bez rozmyslu žádajících asociační dohodu své země s Bruselem. Stejně jako náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Sám šéf americké diplomacie John Kerry pak prohlásil, že USA jsou zásahem policie proti pokojným demonstrantům “znechuceny”. Zvláštní, že svým zabíjením ve Vienamu, Iráku či Afghánistánu, Grenadě, Haiti či Salvadoru znechuceny nejsou.
Americká diplomacie přesto drze nevylučuje ani zavedení konkrétních sankcí proti Janukovyčovu režimu. Přímo na demonstraci vystoupil s projevem americký senátor John McCain, který je vůdčím hlasem republikánů v zahraničně-politických otázkách. Spolu s ním na Ukrajinu je i šéf senátního podvýboru pro Evropu demokrat Chris Murphy. Podpořit zdivočelé radikály přijel za peníze daňových poplatníků i Michal Kocáb a prospat se do Kyjeva přispěchal též Karel Schwarzenberg… Inu, Západ riskuje a zapláče na výdělkem, když rozčílí svého ústředního věřitele tím, že bude pokračovat v řízeném terorismu v Kyjevě, kde už přes 150 členů policejních jednotek má proraženou lebku, zlomené nohy či ruce, mnoho jich odváželi v bezvědomí, aniž by stejně brutálně ublížili Unií řízeným radikálům…
Snímky Břetislav Olšer
http://www.youtube.com/watch?v=ZM2snw4E4w8 z_pekingu_do_lhasy.pps http://www.youtube.com/watch_popup?v=MrqqD_Tsy4Q
Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud
Reklama:
  1. 16 reakce na “Může Čína za to, že přes 870 miliónů lidí světa trpí podvýživou?”

  2. Nedávno jsem četl zajímavý článek o tom, jak nakupovat zboží v zahraničí. Je tam popsáno vše do puntíku a jsou tam dobrá doporučení proč a kde nakupovat. Jestli by vás to zajímalo, čtěte tady: http://www.erada.cz/?p=850 . Dozvíte jestli vás musí trápit clo, DPH, kolik vás to bude stát, jestli ušetříte nebo ne a je-li to vlastně taková výhoda, jak si možná myslíte.

    od Vojtěch v Zář 14, 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *