Břetislav Olšer - blog, Olser.cz

Zradil Viktor Ostrovský Mossad, nebo se stal jeho dvojitým agentem?

Je tomu už dvacet roků, kdy se na podzim roku 1988 rozpoutala v kanadském Ontariu aféra s Viktorem Ostrovským, zběhlým agentem Mossadu (Ha-Mosad le-modi’in u-le-tafkidim mejuchadim) - Institutu pro výzvědné a tajné operace, neboli prestižní civilní výzvědné služby Izraele.

Narodil se 28. listopadu 1949 v Edmontonu v Kanadě, pak se vypravili do Izraele, kde jeho otec velel jako dobrovolník osvobozeneckého boje na letecké základně Sede Dov v Tel Avivu.

Jeho matka se narodila v Palestině a jako řidička kamionu dopravovala v britských službách zásoby z Tel Avivu do Káhiry. Aktivně se zapojila do vojenských operací Hagany a poté se jako učitelka přestěhovala zpět do města London v kanadském Ontariu.

Viktor sloužil povinné tři roky v izraelské armádě a jako nejmladší důstoník v hodnosti podporučíka bojoval o Suezský kanál a Golany i v oblasti Jordánu. Po nástupu do válečného námořnictva byl v hodnosti kapitána náčelníkem zbrojní služby a sloužil též na ponorce.

Když úspěšně absolvoval nábor do Mossadu, měl pocit, že se mu splnil klukovský sen. Po více než dvaceti letech vyzvědačství však poznal, že se mýlil, dezertoval a vrátil se do Kanady jako její občan.

Byl z toho náramný poprask, zvláště když oznámil, že napsal obsažný rukopis o všem, co se v Mossadu šustlo za jeho působení u této prestižní organizace.

Napřed zaznamenal, jak se dělají do Mossadu nábory “kaců”, tedy velmi mazaných agentů, kteří se řídí ve své práci “Lstí a klamem”, což byl i název Ostrovského velmi kontroverzní literatury faktu.

Součástí knihy byly i zpráva o struktuře dánské výzvědné služby či popis stupně připravenosti syrské armády, tedy materiály, které byly výsledkem mnohaleté činnosti agentů Mossadu a jejich přísně tajných operací v Evropě, USA a hlavně na Blízkém východu.

Nebylo zapomenuto ani na Organizaci pro osvobození Palestiny (OOP), Jásira Arafata, teroristickouz skupinu Černé září a její ostudu s nakupováním zbraní od arabského obchodníka, jimž však byl de facto v utajení Mossad.

Ten Arafatovi zbraně skutečně dodal za “babku”, tedy za patřičný honorář a několik desítek kilogramů heroinu, pak ale vše oznámil rakouské policii, která zbraně zabavila a Arafat přišel o drogy, miliony dolarů i potřebnou vojenskou výzbroj.

Samozřejmě, že narkotika i dolary za obchod “lstí a klamem” si Mossad ponechal jako “válečnou kořist”. Možná za to, že zachránili život premiérce Goldě Meirové, na kterou číhali členové Černého září na letišti v Římě, kam směřovala za papežem…

Ostrovský si neodpustil ani popis vyvraždění uprchlických táborů Palestinců Sabra a Šatíla v Bejrútu, v němž sice nazapřel Eliase Hubajku a jeho křesťanské milice jako vrahy, ale zároveň obvinil Mossad, že masakru nezabránil a pouze mu pasivně přihlížel ze střechy nedaleké budovy…

Kniha “Lstí a klamem” se rázem stala nejrychleji rozprodaným titulem amerického nakladatelství St. Martin´s. Z původního nákladu 32 tisíc výtisků byl během několika dnů náklad přes 300 tisíc a překlady do třiadvaceti jazyků světa.

Ostrovského dílo se dostalo na první místo v žebříčku bestsellerů v USA i Kanadě. Akce vyvolala samozřejmě i reakci a jeruzalémský kneset si předvolal ředitele Mossadu, aby mu osvětlil, jak se na základě obsahu knihy změní vztahy mezi Izraelem a USA.

Nakonec podal v říjnu 1990 premiér Šamir, resp. stát Izrael, na Viktora Ostrovského žalobu, v níž požadoval, aby byla kniha “Lstí a klamem” stažena z prodeje, a aby žalovaní, tedy kromě Ostrovského i vydavatel Stoddart Publishing CO.LTG., a spoluautor Claire Hoy, zaplatili veškeré zisky z prodeje knihy.

Žaloba též vinila Ostrovského u soudu v Torontu z nedodržení pracovní smlouvy, kterou při svém nástupu podepsal s Mossadem, když měl přístup k přísně chráněným informacím, které si zapisoval do svého deníku a ten si ponechal.

Byl vinen i tím, že si přisvojil organizační schéma Mossadu, plán Akademie Mossadu, výcvikové pomůcky, včetně map a další dokumenty, které neodevzdal, ale naopak je použil v inkriminovaném rukopisu, čímž porušil své smluvní závazky vůči žalobci.

Soudní orgány nepotřebovaly moc času k závěru, že nárok státu Izrael není ničím relevantním podložen. Nakonec se židovský stát rozhodl, že nebude trvat na zákazu rozšiřování prodeje knihy v Kanadě a USA.

Původní obvinění, že kniha ohrozila životy agentů Mossadu anebo jejich kontaktů byla v tichosti zapomenuta a celá aféra vyšuměla doztracena…

Možná i proto, že Ostrovský ještě v závěru své knihy připsal, že okolnosti, jež nastaly po vytištění díla, ho vedly k tomu, že odstranil některé pasáže z kapitoly “Bejrút”, jež byly nahrazeny novým textem.

Inu, autocenzura, nebo obyčejná mimosoudní dohoda obou stran, aby se “Mossad nažral a Ostrovský zůstal celý”…? Přestože zkušení experti výzvědné služby ho mohli unést do Izraele, tak jako Adolfa Eichmanna, zlikvidovat ho jako teroristu Ajáshe nebo Jasína.

Suma sumárum; z celé kauzy se nabízí hypotéza, že přes halasnou kritiku díla Viktora Ostrovského v Izraeli a údajné výhrůžky jeho únosem a fyzickou likvidací, autor a exmossaďák Viktor vše přežil, takže to vše mohla být jen “lstí a klamem” provedená jeho proměna ve dvojitého agenta.

Nebyl by první ani poslední. Francouzská policie v současné době údajně vyšetřuje dokumenty, které se týkají Sarkozyho údajných špionážních aktivit pro Mossad, které podle Le Figara začaly už v roce 1983.

Už v roce 1978 měl izraelský premiér Menachem Begin nařídit infiltraci francouzské vládní gaullistické strany Union pour un Mouvement Populaire. Prvními agenty prý byli Patrick Balkany, Patrick Devedjian a Pierre Lellouche, kteří v roce 1983 získali “mladého a slibného” Nicolase Sarkozyho, dalšího “sajanima”……

Podle Viktora Ostrovského jsou “sajanim” obvykle získáni prostřednictvím příbuzných žijících v Izraeli. Izraelci, kteří mají příbuzné ve Francii, mohou být například požádáni, aby napsali dopis, který jeho doručitele označí za představitele organizace, jejímž hlavním cílem je pomáhat při záchraně Židů v diaspoře.

“Jsou pryč tajnosti Mossadu. Ostrovský už všecko popsal a ještě si řadu věcí zřejmě ve zlém úmyslu přimyslel, takže je konec tabu. Ale i negativní reklama je reklama…” směje se Jan Rosenbaum z Tel Avivu, který jako chlapec prošel několika sovětskými gulagy.

Se Svobodovci se pak přes Duklu vrátil domů, aby se záhy vystěhoval do Izraele, kde byl skoro čtvrt století pod hebrejským jménem Chanan Ron radistou Mossadu v Kongu, ve Španělsku i Rumunsku…

Zradil tedy Viktor Ostrovský Mossad, nebo se jen proměnil v “double agent”…?