Český politik – Pavlovův pes; sotva spatří peníze, začne slintat…

7. Prosinec, 2013 – 12:24
Na obzoru je nová pevná trojkoalice... Foto: Břetislav Olšer

Na obzoru je nová pevná trojkoalice... Foto: Břetislav Olšer

Omlouvám se, že neříkám nic nového, ale je to dostatečně známý fakt, že čeští politici, zejména ti z bývalé trojkoalice, jsou mrchy prolhané; kam vítr, tam plášť a poslanecká koryta. Seřadiště odpadlíků, přeběhlíků a vyčůránků kolem dobrého bydla z peněz daňových poplatníků. Česká politická scéna je zkrátka jako Pavlovův pes; sotva spatří peníze, způsobí jeho podmíněný reflex, že začne mlsně slintat…

Proto jsem si koupil barevnou televizi, abych viděl, který z politiků se při svých lžích začervená… Bohužel, jsou to až tak zprofanované bytosti, že ani při vyslovení těch nejkolosálnějších blbostí nehnou jedinou brvou. Je tedy zcela pochopitelné, že letos v březnu tito zkrachovanci reagovali na návrh prezidenta Zemana diametrálně odlišně než po devíti měsících. Špinavá politická konkurence a kariéra je totiž mnohem důležitější, než osobní čest a úcta k voličům.

„Jsem hluboce a dlouhodobě přesvědčen, že nejúčinnějším nástrojem v boji proti ekonomickým mafiím je zákon o prokázání původu příjmů a majetku i nepolitických osob, včetně možnosti zabavení nelegálně získaného, tedy nakradeného majetku…“ řekl při svém nástupu do funkce prezident Miloš Zeman. Podle návrhu by i nepolitické osoby dle nového zákona musely přiznat majetek v hodnotě nad dvacet milionů korun a firmy nad 50 milionů korun. Sotva toto Zeman vyřkl, hned se potázal se zlou. Koalice bouří a vůbec ji nezajímá, co na to její zaměstnavatel, jehož tvoří všichni daňoví poplatníci.

Nyní splnilo hnutí ANO zatím jako jediné tento prezidentův požadavek; odevzdalo daňová a majetková přiznání. Pokud se nepletu, tak ANO je prvním politickým hnutím a stranou, která předvedla dokonalé přiznání, jaké nemá v Česku obdoby. Odevzdali víc než kdokoli před nimi, přesto zatím nikdy nebyli politiky. Nahlásili sice jen polovinu svýh výdělků, jelikož neuvádějí informace o tom, jak velké splácejí úvěry. Důvod? Nebyli v politice, nemohli si tedy na politice podvodně nic vydělat.

Že je Babiš majitelem 230 podniků? Všechny jeho firmy však platí daně v Česku; to znamená ročně 600 milionů Kč do státní kasy. Sám Babiš na daních v roce 2012 zaplatil 13 milionů, kdy měl tržby téměř 132,5 miliard Kč. V zemích daňových rájů nemá žádnou společnost. Chtějí jen chránit své rodinné příslušníky před lidskou závistí, ovšem „druhou polovinu těla“ nebudou mít zakrytou navždy, ale jen do chvíle, kdy by se hypoteticky prolákla jejich potíž s financemi. Stručně řečeno; v případě podezření, že by nabyli majetek z nezdaněných příjmů nebo v důsledku nelegální činnosti tak, aby finanční úřad měl možnost je vyzvat ke zdokladování původu svého majetku.

Resp. když bude sněmovna požádána např. policií o vydání příslušného poslance. Pak bude odhalen stav jeho účtů, cenné papíry apod., ale i půjčky a jiné závazky uvedeny v příloze, jež bude uložena u notáře, nebo v advokátní kanceláři, a bude okamžitě k dispozici. S datem, které odpovídá termínu pro řádné odevzdání inkriminovaného přiznání. Hodnota nabytého majetku ve výši dvaceti milionů je pouze příklad. V praxi by ale toto opatření mělo vypadat tak, že když pan Řebíček koupí Slavii, měl by finančnímu úřadu na vyžádání doložit své majetkové poměry, aby bylo jasné, kde na nákup Slavie vzal…

Příkladů nepotrestaných finančních rošťáren je v české politice spousta, kdy byl bezuzdně rozkrádán český stát, jak již dávno upozorňoval Andrej Babiš. Např. bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek přiznal, že zneužil část svých poslaneckých náhrad ke stavbě vily v Kyjově. V roce 2005 měl má na kontě dva miliony korun. Od té doby do roku 2009 by tak musel naspořit 3,5 milionu. Měsíčně by to znamenalo dávat stranou 63 tisíc, což byl celý čistý plat, který bral po většinu tohoto období jako předseda sněmovního výboru pro životní prostředí. Přiznal, že si naspořil z poslaneckých náhrad na cestovné. ošacení, stravné…

Vedlejší výdaje Ambrozkovy rodiny – sponzorské dary KDU-ČSL ve výši 189.000 korun, nákup chaty za 350.000 korun či dovolená v Antarktidě. Ta podle jeho vlastního prohlášení vyšla na 100.000 korun. Zákon o platech ústavních činitelů stanoví, že pokud to měl Ambrozek domů z Prahy do svého bydliště na jižní Moravě nebo do své poslanecké kanceláře déle než 250 kilometrů, mohl dostávat až kolem 34.000 korun na náhradě za cestovné. Kolem 9000 korun mohl dostávat jako náhradu na stravné a reprezentaci. Ambrozek není jediným poslancem, který takto postupoval. Loni se k této praktice přiznal současný úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který si na svůj byt v Praze částečně našetřil také z náhrad. A co informace o poslanci Janu Schwippelovi (původně za ODS), který si nechal od sněmovny proplácet bydlení, ačkoli měl v Praze vlastní byt?

Bez trestu za užívání peněz daňových poplatníků opustilo veřejné funkce mnoho dalších koumáků. V roce 2005 protelefonoval ministr spravedlnosti Pavel Němec měsíčně za státní peníze až 130 000 Kč. A také se nebránil užívat si ve své funkci poživačných bakchanálií; zval své hosty na obědy v nejdražších pražských restauracích, objednával nákupy květin a prvotřídního alkoholu za desítky tisíc a navrch zadával milionové zakázky svým spřízněným právníkům. Auditoři zjistili, že i kvůli Němcovým voláním úřad v roce 2005 platil za mobily 3,5 milionu. Za pohoštění při oficiálních jednáních utratil 140 tisíc Kč ročně. Služby jeho kamarádů-externistů se v porovnání s dřívějškem prodražily o 11,5 milionu.

V roce 2011 si poslanec ODS Pavel Staněk na letišti v Hradci Králové tankoval do svého auta zadarmo téměř 500 litrů nafty. Působil totiž v představenstvu letiště. Staněk z náhrad čerpal celkem 1 587 872 korun. Stát proplácí poslancům také náklady na úhradu telefonních poplatků. Z celkového přehledu vyplývá, že mezi největší „telefonisty“ patří také bývalý pražský primátor Pavel Bém (ODS); loni na telefonních náhradách inkasoval plných 84 tisíc. Ročně si vydělal skoro dva miliony, ale pořád to bylo míň, než příjem Jany Nagyové-Nečasové, ředitelky kabinetu premiéra Nečase…

Nyní přiznali členové vedení ANO své příjmy ještě dřív, než se dostali do vlády. Lídr hnutí Andrej Babiš kromě pozemků v ČR a na Slovensku uvádí vlastnictví tří domů, chalupy, bytu a firem Agrofert, SynBiol a Kostelecké uzeniny. Copak si zase zkrachovaní politici najdou za špínu na faktu, že jde o druhého nejbohatšího Čecha a 736. člověka na světě, jehož majetek se odhaduje na 100 miliard korun? Někdejší šéf Microsoftu Ivan Pilný je ještě konkrétnější – u svých tří bytů uvádí jejich velikosti a u svého vozu BMW X5 též rok výroby.

U Martina Stropnického lze dohledat dva byty (3+1 v Holešovicích a 4+kk na Vinohradech) a dvě auta – Volvo XC90 (2011) a Subaru Forester (2006). Z poslancova přiznání lze také zjistit, že další majetkové poměry se svou manželkou Veronikou Žilkovou vyřešil pomocí manželské smlouvy. A ti, kteří se nebojí vydírání, únosů a závisti sousedů, se svlékli úplně. Miloš Babiš přiznal, že mu zbývá bance doplatit ještě půl miliónu, Bohuslav Chalupa, jenž uvádí dva úvěry ve výši 342 tisíc a 407 tisíc korun, a Igor Nykl, který má úvěr na automobil ve výši 400 tisíc.

A nyní si připomeňme letošní březnové rozpoložení mysli současných kritiků činu hnutí ANO, tedy před devíti měsíci, které je jako chytrá horákyně, co nepřišla ani ve dne, ani v noci, ani nahá, ani oblečená, ani pěšky, ani na voze…

Kdyby se stal prezidentem ČR Karel Schwarzenberg, který jako nejmajetnější kníže nejen v Česku „nepovažuje za slušné strkat nos do majetku druhých i do toho, jak ho nabyli“, mohla by koalice zůstat v klidu. Nebylo by žádné kladivo na zloděje a podvodníky, ani zákon o majetkových přiznáních pro všechny, aby se zastavili tuneláři a zloději. Je to logické; jednou i pseudopolitici přestanou žít z našich daní a budou se muset sami postarat o svá živobytí. A dokazovat, jak přišli k penězům oni a jejich blízcí? Mají jasné krédo; vy nás plaťte, ale co za vaše peníze děláme, po tom vás nic není.

Žádná buzerace s nějakým zákonem proti lidským právům. To, že demokracie znamená „vládu lidu“ je pouhé klišé. Nic než závist bohatým… Snaha poslance Gazdíka, dnes zatím marného kandidáta na místopředsedu Sněmovny, „shodit“ Zemanův návrh s tím, že by „kdejaká babička přiznávala, kde našetřila půl milionu, který dala dětem“, je pouze účelový bonmot. Pokud by prošel návrh, který podporuje Gazdík – tedy majetková přiznání pouze pro politiky – nebude se kontrola vztahovat ani na daňové podvodníky, korupčníky či pachatele závažné trestné činnosti.

Naopak, umožní, aby politici předem zcela beztrestně přepsali svůj majetek na své manželky, rodiče, sourozence či kamarády. Zákon o „osobě blízké“ známe. Podle Borise Šťastného (ODS) by bylo urážlivé, aby rodina, která buduje po celé generace majetek, ho měla prokazovat. Obyčejní lidé, kteří tak mají někde uloženy třeba drahé šperky, je budou muset nechat ocenit, což jim akorát přidělá starosti… „Skutečně to pokládám za populistickou hloupost, kterou budou snadno obcházet ti nepoctiví a poctiví tím budou šikanováni,“ řekl místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Inu, komu není rady, tomu není pomoci; teď už vím, že jsem zbytečně vyhodil peníze za nákupní chybu, když jsem si pořídil barevnou televizi pouze proto, abych rozeznal, kdo z politiků lže a kdo ne. Dnes už vím, že bych si vystačil i s černo-bílým obrazem, jelikož stačí pouze fakt, že lze rovněž dle černo-bílého vidění spatřit věci tak, jaké ve skutečnosti vylhané jsou…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *