Pročpak lidi nemaj Romy rádi, proč jsou v lásce k nim nestálí…?

19. Listopad, 2013 – 8:43
Co ty do mňa, ne...? Foto: Břetislav Olšer

Co ty do mňa, ne...? Foto: Břetislav Olšer

Je to zhruba týden, co Kanada zrušila pro Česko vízovou povinnost. Zatím však není hlášen další „romský exodus“, možná naši snědí spoluobčané čekají na povodně a odškodnění za své vyplavené byty, v nichž sice nezaplatili ani korunu nájmu, ale stát byl prostě „shovívavý“ v rámci vymahatelnosti zákona pro všechny stejně – padni komu padni. Možná přijde nějaké to euro z peněz uvolněných EU za nedávné české povodně.

Celkem 15,9 milionu eur (přibližně 412 milionů korun) by měla z evropského Fondu solidarity dostat Česká republika na likvidaci následků letošních červnových záplav. A když se Romy nedostane, třeba se ti ostravští znovu dočkají nabídky starostky Mariánských hor a Hulvák, že jim dá na letenku třicet tisíc do Kanady, pokud ovšem vrátí peníze ze obecní byt. Tedy až to schválí zastupitelstvo, což se však ještě nikdy nestalo. A těžko se stane, po zlé zkušenost Liany Janáčkové s médii, která na ni už vychrstla spoustu kýblů špíny. Pořád tedy přetrvává český syndrom; kam našinec vkročí, tam nemají Romy lidé rádi a v lásce k nim jsou nestálí. Jak už kdysi varovala Pavlína Filipovská, že kdo na lásku všechno vsadí, ten se občas napálí…

Přitom cikáni vlastně nic nechtějí; žijí skromně, stačí jim plné popelnice, poklopy od kanálů, měděné destičky na hrobech, pár bytů na vybydlení, nějaká ta čorka a jinak skoro vůbec nic. Pravda, trocha teplé vody by neuškodila, také na zápalné láhve a mačety by mohli zapomenout… Češi jsou prostě rasisté, co by nejraději viděli cikány jako dřív u kočovných ohňů, jak zpívají a tančí. To by pak olitovali i nějakou tu slepici, zvláště když jim cikán nabrousí nůžky a nože. Čas ale oponou trhnul, slovy klasika, cikáni už musí být Romové a mají zakázáno dělat ohýnky z obecního nábytku nebo laviček v parku, dokonce je jim vyčítáno, že z bytu, co dostanou od státu zadarmo, zůstanou jen holé zdi, někdy ani ty ne, když jsou z nich vybourána všecka elektrická či vodovodní vedení.

Pravda, jsou také Romové slušní, na prstech jedné ruky by je člověk spočítal, co pracují, neberou sociální dávky a své děti posílají řádně do škol, ale je to zoufale málo, těch pár rodin, co už se k romské národnosti raději nehlásí a svým bývalým soukmenovcům se vyhýbají, kde se dá. Raději by jim všichni viděli jen paty, tak se Romové stěhují jinde, ale tam jsou na tom stejně. Vždycky jsem tvrdil, že s nepřizpůsobivými černochy či muslimy je to mnohem horší. Asi ne, jelikož země, v nichž je málem barevných víc než bílých, mají k česko-slovenských Romům stejný vztah jako našinci ve středu Evropy. Říkám česko-slovenským, poněvadž se Romové stěhují sem tam, od rodiny k rodině, z Košic do Chomutova, z Přednádraží do Martina, anebo všichni společně do ciziny. A jsou v šoku, že ony země jsou „rasističtější“ než domácí luhy a háje.

Kamarádi a kamarádky moje cikánské, sami jste si pojali za partnerky a partnery gadžovky či gadže. Proč asi? Nechcete, aby se případné geny ze strany vašich předků „nezhodnotily“ také ve vašich potomcích. To by pak byla pryč vaše úporná celoživotní snaha vést je k slušnému chování. Posíláte je do školy, pracujete od rána do rána, nikdy jste nevzali ani korunu nějaké podpory, sociálních dávek či té v nezaměstnanosti. To všechno si hýčkáte, aby se vám to pak na stará kolena nevymstilo. Nestydíte se náhodou za své bujaré a nepřizpůsobivé pokrevní bratry a sestry?

Momentálně si rvou vlasy v Kanadě i v Anglii. Předměstí Sheffieldu na severu Anglie zažívá velký příliv českých i slovenských Romů, což tam vyvolává napětí. Přistěhovalci říkají, že v Británii chtějí dát svým dětem šanci na lepší život, ale chováním, hlukem, gangy mladých lidí i krádežemi se dostávají do střetů s ostatními obyvateli, jak to uvedl britský deník The Guardian. Nespokojenost s Romy v předměstí Page Hall vedla k vytvoření sdružení místních obyvatel, které monitoruje chování romských přistěhovalců a snaží se situaci zklidnit. Podle sdružení jde o sud se střelným prachem, který hrozí explozí. Sdružení odmítá označení domobrana. Úřady odhadují, že ve městě žije kolem 1500 těchto Romů, z nichž asi tisícovka je v malé čtvrti Page Hall.

Britský vicepremiér Nick Clegg vyzval romské přistěhovalce, aby brali ohled na britský způsob života. Konkrétně hovořil o čtvrti Page Hall v Sheffieldu, kde se někteří chovají, jako by žili „v zanedbané vesnici nebo v lese“. Někteří z nich pocházejí z míst, kde nejsou zvyklí používat WC nebo vyhazovat odpadky tam, kam patří. Otevření Británie po roce 2004 bez omezení občanům nových členských zemí EU byla dle něj „spektakulární chyba“; vláda počítala s nejvýše 13 tisíci novými imigranty ročně a nakonec jich bylo přes 200 tisíc za rok jako v multíkulturní Kanadě.

A právě ve Velké Británii se přitom podle pilotní studie britské organizace Equality romské děti bez problému zapojují do tamních základních škol. Průzkumu se zúčastnilo 61 žáků, které český školní systém ve většině případů poslal do tzv. škol praktických, dříve zvláštních. Britský školní systém je nicméně na děti z jiného kulturního prostředí lépe připraven a počítá s tím, že prvních pět let se učí hlavně anglicky. Zázrak? Omyl. Na anglických základních školách jsou požadavky na žáky daleko nižší než u nás. Vezmou tam téměř kohokoliv. Zajímavé na celé věci navíc je, že autorkou výzkumu, jenž prokázal prosperitu romských dětí v Anglii, je někdejší spolupracovnice Společenství Romů na Moravě Lucie Fremlová.

Opačné zkušenosti mají s malými Romy v Kanadě. Deník Toronto Star napsal, že romští adolescenti vykazují nulovou znalost angličtiny, chabý vztah ke škole i vyučování a ve srovnání s vrstevníky jiných národností značně omezené znalosti. Šokovaní učitelé je popisují jako žáky, kteří neznají ani tak banální věci, jako je školní zvonek nebo rozhlas. Řada z nich ve rvačkách ohrožuje své spolužáky, jsou neuctiví k učitelům, nedělají domácí úkoly a často i na několik dní nedodržují školní docházku, a to i na základní škole. Jeden z Romů vysvětlil náhlou absenci své 14leté dcery tím, že už má věk na vdávání a školu proto nepotřebuje.

V Česku nyní existují dvě zásadní etnické menšiny; nesnášené a všem lezoucí na nervy; jsou to Romové a politici. S Romy je to složité, poněvadž jsou na každém rohu a tedy přehlední; je jich přes dvě stě tisíc, zatímco českých politiků je jen necelá čtyřstovka, přičemž jsou stejní gauneři, ale v bílých košilích, oblecích, naparfémují se, smrdí sice někdy jak sovětské turistky ve výtahu, a dělají, že jsou čestní, jak jim jde pouze o národ, že jsou nezkorumpovatelní, čistí jako lilie a poctiví, co by nikomu ani nos mezi očima neukradli. Přitom kradou, jak straky, ale ne věci každému potřebné a na očích – kolejnice, dráty vysokého napětí, všecko, co je z kovu a zpeněžitelné.

Politici se soustředí na tunelování za sta miliony a miliardy, k nimž se nikdo z nás nikdy nedostane, takže nám ani nechybí, ani si pro ně tedy nemusíme vrtat koleno. Nemusíme mít ty jejich peníze, co jsou jako ponožky; stejně smrdí, dají se rychle vyprat a brzdí krevní oběh. Romové jsou zkrátka zřetelní, našimi čichovými, sluchovými i zrakovými smysly snadno zaznamenatelní, politikové jsou zákeřní šmejdi, latentně zalezlí do svých imunit, co na ně nemůže ani Nejvyšší soud.

Romové v sobě mají zvyk svých prapředků kočovat, ale v přístřeší se musí chovat podle potřeb větší skupiny, přestože mají ve zvyku zůstávat vzhůru, pít alkohol a dělat rámus celou noc, i když ostatní lidé potřebují spát, aby mohli jít ráno do práce. Musíme si uvědomit, že tyto lidi, co přežívají v ghettech, nezajímají naše zákony či způsoby chování. Co bude mít Rom z toho, že bude čistý a dodržuje hygienu? Romové vybírají popelnice, kradou vše, co má něco společného s kovy. Romská komunita se prostě dělí se na ty, jež zajímá pouze rodina, práce a úspěch, a na ty, jejichž smyslem života je pobírání sociálních dávek… Olaští Romové mají krále a ještě jiné geny; krádeže, zvané čorkaření, považují za tradici svého cikánského rodu.

Z Česka neemigrují však jen nepřizpůsobiví Romové. Volání nového světa vyslyšela i čtyřicetiletá vedoucí redaktorka romského vysílání Českého rozhlasu v Praze Anna Poláková. Pracovala v Radiožurnálu od roku 1998. Připravovala pořad věnovaný životě Romů a jejich kultuře “O Roma Vakeren” – Romové hovoří. “To, že jsme se rozhodli požádat o azyl, vůbec nesouvisí s mou prací v rádiu, ale s neustálými útoky na mou rodinu a radikalizací společnosti,” uvedla Poláková v e-mailu adresovaném nadřízeným. Poláková spolu se šesti dalšími členy své rodiny proto požádala v Torontu o status uprchlíka. Syna Anny Polákové v minulosti napadla čtveřice neonacistů. Mladík tehdy utrpěl otřes mozku, četné pohmožděniny a tržnou ránu na hlavě. Nešlo prý o první útok na její rodinu. http://olser.cz/wp-content/uploads/romove10.jpg

Uveďme si nyní teoretický předpokládaný scénář toho, jak se mohou dle zkušeností z nedávných časů chovat Romové po nynějším odstranění víz do Kanady. Ta totiž byla zrušena i znovu zavedena již několikrát. Pro Kanaďany by šlo o katastrofu v případě asimilace, byť nepatrné části českých Romů v jejich domovině, pro českou většinovou společnost by katastrofa nastala, pokud by se i tato malá skupina Romové opět vrátila do Česka, pro samotné Romy by se jednalo pouze o happeningovou společenskou událost, jelikož je baví kočovat oběma směry…

V Kanadě přece mají dokonale fungující prospektorskou organizaci a agenturu, která zprostředkovává kromě tlumočení též konzultace s odborníky na téma, jak získat azyl či status uprchlíka. Stačilo jen přistát v Torontu, říct několik anglicky naučených a účelově zformulovaných frází, hlavně dojemně o tom, jak se v Česku bojí o životy svých upalovaných dětí a je vymalováno… Hlavně je třeba vědět, co mluvit o rasismu a xenofobii Česka, přidat pár údajů z “hrozivé” statistiky, jak správně brečet na správném hrobě. To už dnes umí romští zájemci o zemi zaslíbenou od Janova po Chánov a Ostravu. Všichni mají  zájem o tlumočníky z angličtiny. K tomu slouží dobrovolníci z řad Čecho nebo Slovákokanaďanů. Jeden dopis za všechny z torontských krajanských novin:

„Dobrý deň, píše Vám Mariana. Práve som si prečítala Váš článok o prekladaní pre Rómov. Pracujem na telefónnej linke pomoci, kde dávame informácie o vládnych programoch, sociálnych službách a neziskových organizáciách a radíme cez telefón. V poslednom čase máme narastajúci počet žiadateľov o azyl, ktorí sú zúfalí, keďže nehovoria anglicky a nevedia si vyplniť žiadosť ani o OW (Ontario Works – sociálna podpora, welfare). Podľa toho, čo mi hovoria, nájdu sa v komunite ľudia, ktorí s nimi ochotne pôjdu na sociálku, ak im zaplatia. Nechcem súdiť, nikto dnes nemá čas na nič. Títo Rómovia žijú len z podpory a všetci vieme, čo to znamená a aká je ich životná úroveň. Ak budete takí láskaví, prosím dávajte ľuďom naše telefónne číslo. Je veľmi jednoduché: (…).http://olser.cz/wp-content/uploads/kopie-053200021.jpg

Robím na smeny, takže som tu v rôznom čase, ale môžem im poradiť kde a ako žiadať o OW/ODSP, ako prihlásiť deti do školy, aká finančná podpora je k dispozícii, kde je lacný/zadarmo zubár, kde sú potravinové/nábytkové banky a banky na oblečenie, kde je obed/večera zadarmo, kde sú kurzy angličtiny ESL, aké majú práva, ako postupovať pri žiadosti o azyl, kde požiadať o Legal Aid Certificate, aby mali právnika zadarmo atd… Linka (…) je zadarmo z domáceho telefónu, je otvorená non-stop celý rok a podľa reakcií to môže byť často (aspoň na začiatku) jediná šanca hovoriť v rodnom jazyku. Stačí, keď povedia “Czech” lebo “Slovak” a budú prepojení na mňa. Telefoné číslo (…)Toronto je vysoko profesionálna charitatívna organizácia, ktorú spravuje Findhelp. Vopred Vám ďakujem a prajem pekný deň…“

Samozřejmě, že tito tlumočníci mají ty nejšlechetnější úmysly pomoci bližnímu, ale už jejich existence v Kanadě je pro potenciální exulanty motivující. Vhodné je též dávat lákající inzeráty do českých novin a internetových serverů. Je to legální a nikdo s tím nemůže nic udělat… (Název firmy neuvádím z pochopitelných důvodů) Své inzeráty lákající na svoji „klienty před imigračním soudem obhajující práci“ dával do českých novin i torontský advokát G. J. Kubeš.

Od mého torontského působení uplynul už nějaký ten pátek, hospoda U Vlastičky byla zrušena, Nové divadlo přišlo o herce Bohuslava Mácu, který odešel do svého nebeského angažmá. Jen čeští Romové nezklamali, dál zaplňují městské motoresty a imigrační úřady. A v Torontu přechodně vzniklo a zaniklo, možná bude nyní opět obnoveno, ojedinělé internetové médium CanadianCzech.com, tedy nezávislý informační server sloužící české (slovenské) komunitě v Kanadě. Jeho redaktorem a provozovatelem byl Jan Rotbauer. Jako vždycky byla jeho práce stejně smutná – Otázky a odpovědi:

“Kolik let vzdělání jste absolvoval/a?” “Devět…” “Kdy se narodili vaši rodiče?” “Jé … to si nepamatuju…” “Proč prcháte z České republiky?” “Kvůli rasismu – bojíme se bílých a skinů … napadli nás v restauraci a v autobuse … hajlovali a řvali “cikáni do plynu” … když jsme sháněli práci, po telefonu nám ji slíbili a když jsme přišli, najednou už nebylo místo volné … nechtěli nás ošetřit u doktora … děti nám rovnou přeřadili do zvláštní školy … učitelka mi zfackovala dceru … bílí sousedi nám psali na dveře, ať táhnem, odkud jsme přišli … ve vedlejší vesnici vypálili cikánům barák a bílí jen přihlíželi … policie řekla, že se tím nebude zabývat…”

Nastanou opět v Torontu celně-imigrační prověrky? O čem budou? Zda jim skutečně hrozí v Česku nebezpečí ze strany neonacistů, zda jsou skutečně diskriminováni většinovou populací, jak uvádějí, a zda je český stát skutečně nedokáže ochránit a zajistit jim rovnoprávnost v rámci tzv. multikulturního zákona. Paradoxně tento systém pomáhal spustit v letech 1986-87 Čechokanaďan Jiří Corn, předseda zdejšího Českého a slovenského sdružení v Kanadě. Zasloužil se o prosazení legislativní změny – Zákona č. 93 na ochranu kulturního pluralismu, o tzv. multikulturalismus. Ten dodnes zajišťuje pohodlný azyl, a mnohdy i celoživotní bezpracnou pohodu, všem utečencům, které jejich vlády neuměly, nebo nechtěly ochránit před rasovým či domácím násilím a diskriminací.

Co by Romy čekalo dnes? Mysleli si, že je tam hned slušně ubytují a bude o ně dobře postaráno. Bájili jim o tom přece do telefonu známí, kteří jsou tu už tři čtvrtě roku! Místo přepychu je však čeká cesta mezi nejnižší spodinu kanadské společnosti. Přijíždějí totiž zpravidla se dvěma stovkami dolarů v kapse, které stačí utratit za jídlo (a někdy za jednu noc v letištním Hiltonu) ještě dřív, než je s tlustými deskami imigračních dokladů propustí z letiště. Pak, vybaveni adresou vzdálených příbuzných či jen telefonním číslem na červený kříž a na právníka Kubeše, vyrážejí vstříc novému životu… Dobro došli, bez zpáteční letenky…

Imigrační úředník v Kanadě se ptá pana Lakatoše: “A jak se ten rasismus v České republice projevoval?” Pan Lakatoš se zamyslí: “To bolo různé, ale už aj malé deti sú tam rasistické.” Úředník se pohoršeně zatváří: “I malé deti, no to je na pováženou…” A pak Lakatoš dodá:  “No ba, veď aj ty sněhuláky dělajů len bílé…“

Inu, a také doufám, že česká romská společnost už konečně pochopí, že i my gažové – “bílé svině” máme právo na svou bezpečnost, ochranu před diskriminací a klidnou existenci v této naší společné vlasti. Stejně jako Romové. Nic víc nechceme…

Snímky ČTK a Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:
  1. 17 reakce na “Pročpak lidi nemaj Romy rádi, proč jsou v lásce k nim nestálí…?”

  2. No skvele. Nevim proc furt roma roma. Myslim ze nemaj klid nikde.co vam vadi vsak jsme lidi jako vy.krademe ctu nici byty.s tou kradezi nevim kde ste to vzali ze to mame vgenech. Jak to muzete vedet? Dnes je tezka doba pro vsechny lidi kazdy neni vzdelany. I kdyz si myslim ze I ty vzdelany jsou jeste horsi. Protoze maj vzdelany a romove ne vsichni nemaj.co chci rici je mi ztoho smutno tolik nenavisti k romum.kazdy ma pravo zit.at je cernej Nebo bilej

    od vera v Led 18, 2015

  3. Milá zlatá, musíte číst mé blogy pořádně a dozvíte se, že chválím vzdělané Romy, kde se dá. Zeptejte se redaktora ČT Patrika Bangy či houslistky Loutkového divadla v Ostravě Editky Bandyové…

    od olser v Led 18, 2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *