Kdo je komu osinou v prd.li aneb Pozor na židovskou lobby, Obamo…

12. Listopad, 2013 – 10:43
Památník ztroskotancům v New Yorku... Foto: Břetislav Olšer

Památník ztroskotancům v New Yorku... Foto: Břetislav Olšer

Právě vyšla kniha „Double Down“ – název může být i paralelou na „možnost ve hře blackjack zdvojnásobit během hry sázku“, novinářů Marka Halperina a Johna Heilemanna, odhalující volební kampaň prezidenta USA v roce 2012. „Všichni víme, že Bibi Netanjahu je osina v prdeli – We all know Bibi Netanyahu is a pain in the ass…“

Toto měl prohlásit Barack Hussein Obama při diskusi se svými poradci o izraelsko-arabském konfliktu. Ano, Obama se prostě začíná paradoxně ještě více vybarvovat; zřejmě se mu židovská lobby přestává zamlouvat. Jeho zdravotní reforma vzala za své zásluhou vydírání republikánů platební neschopností USA. Zamítli mu též redukci druhého dodatku americké Ústavy, v němž se mluví o vlastnění zbraní občany Spojených států. Mrtvých každý den přibývá; ve válkách i při vraždění na školách…

To vše možná jednak proto, že na padesát milionů nepojištěných Američanů nikdy nebylo u lékaře, navíc vyšly najevo další závažné maléry Spojených států. Zejména vraždy v amerických školách, přesto neprošel Obamův požadavek omezit vlastnění zbraní dle Druhého dodatku americké Ústavy. Prosazuje zostření kontroly držení zbraní a jako argument mu slouží i masakr z poloviny loňského prosince. Dvacetiletý Adam Lanza tehdy v americkém Newtownu zastřelil 27 lidí, z toho dvacet dětí ve věku mezi čtyřmi a deseti roky.

Jak s dostal do tého své politické šlamatiky? Kterému černochovi by nevadil apartheid, zvláště ten jihoafrický. Proto má stále občany neoblíbenější Obama neurotický tik, když si vzpomene, jak Izrael a Jihoafrická republika provedly v roce 1979 jaderný test na námořní plošině v severní části Antarktidy, který 22. září 1979 zaregistrovala americká družice v jižní oblasti Atlantského oceánu. Ve zprávě pro Bílý dům bylo také uvedeno, že Izrael a Jihoafrická republika spolupracují ve vojenských otázkách, včetně nukleárního výzkumu.

Tajný vládní dokument JAR, o němž informoval britský The Guardian, v 70. letech Izrael nabízel tehdejšímu jihoafrickému režimu spolupráci v jaderném zbrojení. „Dokumenty zahrnují mimo jiné záznam schůzky tehdejšího jihoafrického ministra obrany P. W. Bothy s jeho izraelským protějškem a nynějším prezidentem Šimonem Peresem. Během jednání Botha prý projevil zájem o jaderné hlavice a Peres je nabízel „ve třech velikostech“. Oba politici také již několik týdnů před tím podepsali dohodu o vojenské spolupráci, samozřejmě, že měla být utajena existence této dohody…“ potvrdil mi v Rustenburgu ing. Jaroslav Kuča, vedoucí úseku z platinového dolu Frank. Celá těžební společnost JAR byla v rukách amerických Židů.

„Izrael má spoustu jaderných hlavic a podle jihoafrického důstojníka Dietera Gerhardta, který byl v roce 1983 uvězněn za špionáž pro Sovětský svaz, židovský stát nabídl JAR osm raket Jericho se „speciálními hlavicemi“. Podle něj šlo o jaderné zbraně,“ řekl mi bývalý pracovník Mossadu Chanan Ron z Tel Avivu. „Potvrdil to rovněž inženýr Mordechaj Vanunu z Izraelského atomového centra Dimona v Negevské poušti. Téměř stoprocentní utajení se dařilo držet až do roku 1986, kdy Vanunu odhalil pro časopis Sunday Times existenci tajného izraelského jaderného programu. Byl proto izraelskou tajnou službou unesen z Itálie a v soudním přelíčení s vyloučením veřejnosti odsouzen na 18 let vězení…“

Měl jsem možnost uskutečnit v Torontu rozhovor s představitelem The Heritage Front – Cesta dědictví Volfgangem Waltrem Droegem. Židy nemá zrovna v lásce: „S tvrzením Vanuna nakonec souhlasily jak americké, tak i britské výzvědné služby. Atomová zařízení, údajně pro mírový výzkum, pomohly Izraeli vybudovat v šedesátých letech západní státy. V roce 1960 mohl být spuštěn v továrně Dimona reaktor z Francie, využívající dvacet tun „těžké vody“ z Velké Británie. Rozhodnutí o dodávce se uskutečnilo bez vědomí Ministerstva zahraničí Velké Británie i bez vědomí britského Úřadu pro atomovou energii… Dnes mají na dvě stě atomových hlavic…“ řekl mi Droega. „Těžká voda měla být použita na výrobu plutonia. Dodávku uranu zprostředkovalo Norsko a následný vojenský výzkum probíhal utajeně hluboko v podzemních halách. V září 1979 zaznamenaly americké špionážní družice nad Indickým oceánem poblíž pobřeží Jižní Afriky obrovský výbuch…“

To vše je v Obamovi „jako v koze“ a jeho pokrytecké chování při oficiálních návštěvách Izraele je jen lživá hra. Také já mám doma barevnou televizi jako důkaz svého loajálního vztahu ke svým barevným spoluobčanům; nechtěl jsem totiž vidět svět jen černo-bíle. Podle nedávných výsledků sčítání obyvatelstva USA se běloši již stali menšinou v Houstonu, Los Angeles, Philadelphii, New Yorku a Chicagu. V hlavním městě Washingtonu se scvrkli na pouhých 30 procent, New Orleans je skoro pouze černošský a je to znát. Ročně je zde z více než 12,5 tisíc pachatelů vražd téměř sedm tisíc černochů, kteří zavraždí bělochy 20krát častěji než naopak. Černí muži za rok znásilnili a sexuálně obtěžovali na 37 460 bělošek. Obráceně se jednalo o zhruba 10 černošek…

Obama svým zvolením prezidentem USA jen potvrdil, kdo tahá kromě Židů za provázky Spojených států. Proto se chce vymanit nejen z potíží kolem druhého dodatku Ústavy, ale také z věčného podporování Izraele. Republikáni Obamu prostě bojkotují hlavně kvůli jeho barvě pleti. Pro změnu se nyní musí Izrael podřizovat USA, tentokrát v otázce „míru“ s Palestinci. USA oficiálně špatně „hrají“ roli nestranného zprostředkovatele mírových jednání mezi Izraelem a Palestinskou správou. Ministr John Kerry nařídil propustit prvních více než sto zločinců z izraelských věznic, co měli na rukách židovskou krev. V těchto dnech to byla várka dalších skoro třiceti teroristů… http://olser.cz/wp-content/uploads/66380010.jpg

Hana Ringová-Rožanská na místě, kde byl zastřelen Jicchak Rabin…

Obama žije sice ve Washingtonu, ale nemůže opomíjet též židovský New York, co je zkrátka skutečný americký zázrak kosmopolitiky se vším všudy. Americký symbol v podobě sochy Svobody má na svém podstavci vyryty verše židovské básnířky Emmy Lazarus (22. 7. 1849 – 19. 11. 1887) z básně Nový kolos (The New Colossus) „Dejte mi vaše unavené, chudé, shrbené masy toužící svobodně dýchat.” Obama chce proto pragmaticky učinit „z nouze ctnost“, míní být slavný a zapsat se do dějjn rovněž jako izraelsko-palestinský mírotvůrce. Má přece jedno ze svých jmen též Hussein.

A to vše možná i proto, že vyšly najevo závažné maléry Spojených států. Napřed to byly vraždy v amerických školách, přesto neprošel Obamův požadavek omezit vlastnění zbraní dle Druhého dodatku americké Ústavy. Prosazuje zostření kontroly držení zbraní a jako argument mu slouží i masakr z poloviny loňského prosince. Dvacetiletý Adam Lanza tehdy v americkém Newtownu zastřelil 27 lidí, z toho dvacet dětí ve věku mezi čtyřmi a deseti roky.

Ing. Kuča skoro kilometr v podzemí platinového dolu v JAR…

Republikáni ale Obamu dál bojkotují; bankrotující americká města jsou připisována na účet jeho neschopnosti vládnout. Jakoby to byl snad černoch či co…? K tomu denní odposlechy ústředních politiků Spojenců. Tato citlivá fakta vynesl do světových médií v polovině roku bývalý „ajťák“ CIA Edward Snowden, jenž se nyní skrývá v  Rusku. Zhruba v průměru 70 tisíc denních odposlechů Španělů, Francouzů, Merkelové či OSN a MMF i dalších institucí. Jak pravili soudruzi – důvěřuj, ale prověřuj. Známé stalinovské krédo komunisty Lavrentije Pavloviče Berije a jeho KGB…

Povídají si o tom vrabci na střeše Bílého domu; předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu a prezident USA Barack Obama se moc nemusí. Zdá se, že věci jsou ještě horší, než si šuškalo. Právě vyšla kniha „Double Down“ novinářů MSNBC Marka Halperina a Johna Heilemanna, která odhaluje příběh kampaně a voleb prezidenta USA v roce 2012 a obsahuje mimo jiných i Obamovo vyjádření o Netanjahuovi – „We all know Bibi Netanyahu is a pain in the ass…“ A vzpomeňte si, když během Obamova prvního funkčního období informovala francouzská média o konverzaci mezi ním a tehdejším prezidentem Francie Nicolasem Sarkozy, kdy Sarkozy prohlásil, že nemůže Netanjahua vystát a že je lhář, na což mu Obama odvětil: „Tebe naštval, ale já s ním musím jednat každý den!“http://olser.cz/wp-content/uploads/svata-zeme-d196.jpg

Chanan Ron (vlevo) s přítelem Peterm Bachrachem…

Napětí mezi Obamou a Netanjahuem se táhne léta a zvýšilo se poté, kdy během prezidentských voleb v USA izraelský premiér učinil několik gest, které bylo možno vyložit jako podporu Obamova republikánského soupeře Mitta Romneye. Američané naopak podpořili postoje levicových opozičních stran Izraele vymezujících se proti Netanjahuovi v letošních izraelských parlamentních volbách. Jen několik dní před volbami Obamovi blízký novinář Jeffrey Goldberg z The Atlantic napsal, že prezident opakovaně prohlásil, že Izrael „neví, co je pro něj dobré“ a že Netanjahu „vede zemi k takřka totální izolaci“, kdykoli povolí novou výstavbu v Judeji, Samaří a hlavním městě Jeruzalémě. Také Netanjahu však patří mezi pokrytce. Napřed v roce 1995, týden před vraždou premiéra Jicchaka Rabina, sezval do Jeruzaléma příznivce Likudu, aby ho veřejně kritizoval jako „zrádce vzdávajícího se Země izraelské“, těsně po podpisu tzv. oselských mírových dohod s Jásirem Arafatem.

„Rozdávány tam byly letáky, na nichž měl Jicchak Rabin uniformu nacistického důstojníka. Nějaká fanatička zabodla do Rabinovy fotografie nůž. Na demonstracích Rabinovi odpůrci nosili rakev s jeho figurínou a jemu i jeho ženě vyhrožovali smrtí. Zlověstná předzvěst něčeho tragického…“ řekla mi na místě vraždy Rabina učitelka Hana Ringová-Rožanská z Ramat Hasharon u Tel Avivu, která přežila plynové komory v Osvětimi zásluhou seznamu Židů pro práci v podniku Oskara Schindlera. „Poté se Šimon Peres, Jicchak Rabin a další politici shromáždili 4. listopadu 1995 v Tel Avivu na demonstraci, podporující mírový proces. Chtěli společně se statisíce lidmi na Náměstí Králů Izraele působit optimisticky. Netanjahu však svými gesty k nenávisti vyprovokoval ultraortodoxního žida Jigala Amira, který po mítinku Rabina zastřelil…“

Inu, pozor na židovskou lobby, Obamo; nic netrvá věčně, ani láska opáleného amerického prezidenta vůči Židům, ač je pravidelně pokrytecky zve do Bílého domu na slavnostní seder – Svátek nekvašených chlebů, a pravidelně slaví s muslimy konec ramadánu…

Snímky Břetislav Olšer

http://eretz.cz/2013/11/obama-bibi-netanjahu-osina-prdeli/

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

Reklama:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *