Tímto rozsudkem NS jen potvrdil, co je zač, když zastavil stíhání trojice někdejších poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy. Pochybuje snad ještě někdo o tom, že jsme v kleštích justiční mafie? Tomu všemu předcházelo rozhodnutí Nejvyššího soudu, které propustilo obviněné exposlance ODS z vazby. Tento postup vypracoval totiž tříčlenný senát, jenž tuto agendu původně vůbec neměl mít na starosti.

Bez zajímavosti na tom přitom není, že ke změně došlo jen den poté, co detektivové celou skupinu pozatýkali. Ve tříčlenném senátu, který den po zatčení exposlanců citlivou agendu převzal, je i soudce Petr Šabata, jenž v minulosti působil v senátu společně s někdejším soudcem Pavlem Kučerou. Ten marně odolával Marii Benešové, co byla jím, Veseckou a Němcem žalována pro její vyjádření o justiční mafii v Česku. Náhoda nebo osud? A vyjádření ústavního právníka Jana Kysely? Za  projevy učiněné ve Sněmovně, Senátu nebo v jejich orgánech skutečně nelze poslance nebo senátora pro jejich imunitu trestně stíhat.

Přitom jednací řády obou komor evidentně mají na mysli, že projev je to tehdy, když stojíte u řečniště ve Sněmovně, nebo mluvíte ve výboru či komisi a někoho urazíte, tak za to nemůžete být stíhán. Ne že si něco špitáte ve sněmovní restauraci… Kysela dále tvrdí, že Nejvyšší soud měl k dispozici zřejmě úplně jinou Ústavu, než jakou má on, jinak by neučinil rozsudek tak vyloženě špatný… Zásada rovnosti před zákonem je v čudu; není jasné, co tedy poslanci mohou a co nemohou… Chaos, anarchie, odškodnění za věznění a ušlý zisk… Nic z toho však neplatí pro expremiéra Nečase, který může být trestně stíhán, imunita neimunita. To jsou mi paradoxy. Rebelové volní, Nečas má dál trable. Jako Bárta a Škárka; jeden nabíźel a druhý bral, ale v prvním rozsudku vězením trestán byl jen ten, co bral, u Nečase jen ten, co nabízel…

Neslučitelnost trafikaření rebelů se zákonem potvrdil, patrně ve spánku, i Karel Schwarzenberg, když reagoval na trik občanských demokratů Tluchoře, Šnajdra a Fuksy, kteří se mandátu vzdali raději sami, resp. ho vyměnili se svými náhradníky. Kníže řekl, že jde “o prachsprosté vydírání”. Účel však světí prostředky. V listopadu 2012 díky tomu vyhrál premiér Nečas boj s rebely v ODS a vláda tak prosadila vyšší daně. S vládou podle doporučení stranického kongresu hlasovali poslanci Tomáš Úlehla a Jan Florián, zatímco trojice Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr se sice nepodřídila, ale opustila Sněmovnu a umožnila, aby tak vládě pomohli jejich náhradníci. Způsob, kterým poslanci svůj střet s vedením strany vyřešili, označil Nečas za “politicky poctivý a lidsky důstojný”. Neřekl, že za cenu vydírání a ekonomického nátlaku…

Rovněž Němcová uvedla, že sice politické strany během volebního období sahají k řadě personálních i programových kompromisů, ale že tento s trafikami pro rebely  už šel přes čáru. Ona sama je prý součástí vedení ODS, takže se nemůže postavit stranou a umýt si nad tím vším ruce. Ty si však nemyl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Policejní usnesení odhalilo jeho telefonát s Nagyovou z loňského 13. září. V uvedeném hovoru s Ing. Danielem Benešem, předsedou představenstva obchodní firmy ČEZ, a. s., se uvádí, že ho napadlo, aby předseda vlády Nečas přijal jejich požadavky – pro toho funkce v NKÚ, pro toho VZP. Na to Mgr. Jana Nagyová uvádí, že „oni se o tomto ani nechtějí bavit, že to budou „hrát“ na tu ideovou čistotu…“

Foto:ČTK

Exministr financí Kalousek prohlásil, že to musí být báječné, setkat se s tak úžasnými lidmi, co nechali pro blaho svého národa své sto padesáti tisícové platy i s náhradami netto a šli svému státu jako jedineční odborníci pomáhat za pouhých třicet tisíc brutto do tvrdých podmínek dozorčích rad ČEZ a ČEPRO, v nichž měli co dělat, aby se udrželi i takoví „mistři svého řemesla“, jakým byl třeba člen LIDEM a ředitel Středního odborného učiliště stravování a služeb z Karlových Varů…

Ale trafiky rebelům tvořily začátek konce Nečasovy vlády. Vše už známe; napřed tajná milenka Nagyová, rozvod, dnes už paní Nečasová, která se vrátila z vazební věznice a je dále trestně stíhána, že úkolovala šéfy vojenské rozvědky, chodila na kafe za kmotry, aby je dle pokynů premiéra oťukávala. Pak též vězení pro senátora ODS Nováka a kolínského odeesáckého místostarostu Pekárka, na útěku je poslanec téže strany Wolf, všichni natvrdo ve vězení pro mnohamilionové zpronevěry. Pak demise premiéra, nakonec ostuda proslulé „stojedničky“, útěk dalších členů ODS a pád vlády.

Završením krize pravice byly předčasné volby, krach občanských demokratů byl hrozivý, jejichž image naštěstí „vylepšily“ stupidní šarvátky mezi Pyrrhovým vítězstvím ozdobenými socialisty. Z šesti volebních klání projeli socialisté nejmíň dvě třetiny z nich, i když měli preference málem na většinovou vládu. Mají zřejmě v genech patologickou posedlost mocí a ještě patologičtější způsob, jak si ji totálně posr.t. Zruinovaná pravice, o kterou by si nikdo ještě před týdnem neopřel ani dámské kolo, teď se založenýma rukama sbírá kladné body na úkor“ lhářů a alkoholiků“ ČSSD.

Sametových trafikových tradicí je spousta. Protekcionismus? Klientelismus? Nebo jen vypečená rošťárna zvaná korytářství? A jak se rozdávaly velvyslanecké trafiky? Začal s nimi prezident Václav Havel, když dbal o své kamarády, ale neposílal je do ČEZu, VZP či ČD, nýbrž na místa velvyslanců po celém světě, mj. Klímovou, Palouše, Pospíchala, Vondru, Žantovského či Grůšu, Koukala, Khünla nebo Gandaloviče. Odehrály se dokonalé handly, nejen se sametovou revolucí; třeba když chtěl tehdy premiér Zeman udělat v roce 2001 z ministra průmyslu a obchodu Grégra místopředsedu vlády a ČSSD z politického analytika Formánka velvyslancem v USA? Že Havel byl proti? ”Pokud nebudete dělat problémy s Paloušem, nebudu dělat problémy s Grégrem”, přeloženo z hradní mluvy – pokud nebude Palouš velvyslancem v USA, nebude Grégr místopředsedou vlády… A měsíc poté odletěl Palouš do USA a Grégr se stal místopředsedou Zemanovy vlády.

Na Hradě a v Černínském paláci se rovněž v prosinci 2012, před odchodem prezidenta Klause, intenzivně řešil spor – umístění nejbližších spolupracovníků prezidenta Václava Klause v diplomacii. Dosluhující hlava státu by se ráda postarala o úředníky, kteří mu několik let věrně sloužili. Některá jména však byla jako obvykle nepřijatelná pro ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, ale sedm z nich by zase Schwarzenberg rád vyslal do světa. V rámci procesu nominace velvyslanců totiž musí prezident podepsat jejich pověřovací listiny, bez čehož to prostě nejde.

Klaus ale naznačil, že je ochotný učinit kompromis; ze zmíněného seznamu, jenž původně obsahoval deset jmen, podepsal pouze tři velvyslance – pro Irák, Afghánistán a misi při OECD. Osud zbývajících závisel na dohodě o uplatnění jeho hradních favoritů. Ministr Schwarzenberg tak musel doplnit velvyslaneckou soupisku o Klausovy příznivce, třeba o šéfa mise v Indii Miloslava Staška, nebo Kateřinu Weissovou či Tomáše Dubu, v Kuala Lumpuru je to Jan Füry, Klausovým člověkem je i zástupce ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jiří Brodský…

Tu anekdotu, byť je už profláklá, mám rád hlavně proto, že prase a kráva nesnesou společné bydlo s „nejmilovanějším“ politikem Česka…

Na osamělé farmě daleko od civilizace večer zazvoní tři pocestní – Žid, Muslim a Kalousek.
Farmář jim otevře a oni ho prosí, jestli by u něho nemohli přespat. “Můžete, ale v domě mám místo jen pro dva. Třetí bude muset přespat v maštali.”
“Já tam můžu spát”, říká muslim, “jsem zvyklý na nepohodlí.” V noci ale zazvoní zvonek, farmář jde otevřít a za dveřmi stojí muslim:
“Já jsem sice slíbil, že přespím v maštali, ale nikdo mi neřekl, že tam bude kráva. Promiňte, ale já fakt nemůžu spát v jedné místnosti se zvířetem.”
“Mně kráva nevadí”, říká Žid, “já tam přespím, aby nebyly problémy.”
Za chvíli opět zvoní zvonek, farmář jde otevřít, za dveřmi stojí Žid a říká:
“Mně kráva opravdu nevadí, ale je tam taky prase. Nezlobte se, ale já nemůžu byt v jedné místnosti s něčím tak nečistým, jako je prase.”
“Prosím vás, to je toho,” ozve se Kalousek. “V maštali budu spát já a hotovo. Dobrou noc!”
Za pět minut se ozve dlouhé, naléhavé zvonění. Farmář jde otevřít … a za dveřmi stojí kráva a prase…

Inu, suma sumárum; krást a podvádět je nejideálnější ve chvílích, kdy vám to definitivně potvrdí a „ohlídá“ výrok Nejvyššího soudu, že se sice můžete nechat korumpovat, ale např. jen do 7. listopadu 2012, kdy vám skončí poslanecká imunita. Ta je základem pro tunelování a existenci „kmotrů“, kteří jsou české prokletí… Byl jsem v šoku; nad budovou Sněmovny se vznášely tři svatozáře…

http://www.youtube.com/watch?v=9W5IX54JuFo

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud