První, co mě napadlo, byl zásadní rozdíl v pojímání našich jazyků. Marně se pohoršeným muslimům snažíte vysvětlit, že v Česku jsou Dana a Jarek populární jména osob, aniž by měly co činiti se sodomií, což se jim v tureckém překladu přisuzuje. Třeba že „Dana“ znamená kráva, „jarek“ zase mohutný pohlavní úd a mejdan náměstí. Víc kuriozit muslimského ražení je v Turecku s osmdesáti miliony obyvatel mnohem víc, zvláště když vyznavačů islámu je v této budoucí zemi EU devadesát osm procent…

Turecko je prostě zemí rozmarů, kde je průměrný měsíční příjem 10 500 Kč v přepočtu z tureckých lir, jedna cca 10 Kč. Rozvádí se každé desáté manželství, ne však proto, že by se zde měli manželé víc rádi než v Česku, kde končí každý druhý sňatek rozvodem, ale především proto, že většina manželek nepracuje a živí je povinně manžel, včetně jejich dětí. Čtyři manželky jsou zrušeny; kdo by je živil a plnil manželské povinnosti. Pokud se manželství rozchází, je na vině absolutně dle zákona manžel, takže musí své ženě nechat byt a vše, co jí nakoupil během společného života. K tomu platí alimenty tak dlouho, pokud se jeho bývalá žena znovu nevdá, pak placení přebírá její nový muž. Proč by se ale vdávala, pokud stoprocentně neví, zda její nový manžel bude vydělávat podstatně víc, než ten předcházející…?http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0156.jpg

Důležitá je předmanželská smlouva, v níž musí být všechny tyto atributy zakotveny. Holt, láska, skoro jako v tureckém televizním serálu o „Velkolepém století“. Nezaměstnanost v Turecku je ve výši deseti procent, resp. týká se asi osmi milionů Turků, chudobou pak trpí zhruba polovina Turecka. Venkov je na úrovni feudalismu, je ale „svobodný a po ničem netoužící“, o EU tam nic nevědí. Připadal jsem si jako kdysi naši předkové v zemi ve středu Evropy, kdy si v době temna kněží diktovali podmínky života svých poddaných, čím hloupější a neznalejší, tím lepší pokora vůči Bohu v nich byla.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_01671.jpg

Svoboda a demokracie je zde poněkud zvláštní; tureční úředníci nedávno požadovali na Googlu, aby po celém světě blokoval videa porušující turecké zákony tím, že urážejí zakladatele moderního Turecka Mustafu Kemala Atatürka. Google na to odmítl přistoupit, a tak turečtí cenzoři zablokovali v rámci Turecka přístup na Youtube. Kromě serveru Youtube jde o několik dalších menších webů, které jsou blokované. Zdá se, že Turci blokují též český Seznam a všechny jeho subdomény. což mě nepříjemně překvapilo právě v těchto dnech. Turecká cenzura stále blokuje až 6 tisíc webů kvůli obsahu. Nejde pouze o pornografii, prostituci, gamblerství, ale též o weby politické opozice.

Všechny tyto lapálie ale překonají turecké televizní seriály, které již dávno vyeliminovaly americký Dalas; Velkolepé století či Šeherezáda a Tisíc a jedna noc. Když se chladný podnikatel Onur Aksal, bezpohlavní a svýma očima neustále koulející, se do Šeherezády navzdory svým zásadám šíleně zamiluje, Šeherezáda ho naopak začne nenávidět. Připomínám, že herecké výkony obou protagonistů jsou “přesvědčivé”, byť prý jde v civilním životě o manželský pár. Tento bezohledný a boháč, svým kamenným výrazem leklého pulce, připomíná stejně bezkrevný obličej herce Silvestra Stalona či českého “smutného muže”, jenž byl alespoň vtipný.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0162.jpg

Romanticky to na nás zkouší citery, loutny, ctnostné dívky, podlí milionáři, limuzíny, minimálně šestihvězdičkové hotely a láska, která má moc ničit překážky a měnit lidi. Zvláště, když jim mimické svaly v obličeji bezručovsky ztuhnou v železo… A sličné děvy mají dokonalé makeuppy, které nerozmažou ani glycerinová slzy, nánosy pudru, umělých řas, rtěnek a jiných líčidel, jichž se nedotkne ani déšť, pouštní bouře či cesta džunglí. Tváře takových hereček jsou neustále dokonalé a to se sentimantálním divákům moc zamlouvá.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0192.jpg

A nejdůležitější aspekt turecké telenovely? Přece prokázat, že islámský stát, který je horkým kandidátem pro vstup do EU, je natolik civilizovaný a tolerantní, že i ženy mohou chodit bez hidžábů a burek, mohou pít alkohol a dívat se po mužích nejen od pasu nahoru i bez muhrama, tedy rodinného hlídače jejich ctnosti. Přízrak islámského práva šaria je zahnán, navzdory vraždám cti, kdy mimo jiné bratři zabíjejí své sestry, které měly zakázaný sex a ohrozily tak čest rodiny. Je zvláštní, že po novele neskočila německá televize. Berlín je přece druhým největším tureckým městem, po Istanbulu. Takový je život Turecka, leč, bohužel, pouze v jeho asi třetinové části.http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0169.jpg

V Turecku je nejkrásnější vdávání. Muži si namlouvají své budoucí ženy přes prostředníka, jenž domluví schůzku s rodiči nevěsty, aby bylo řečeno, jestli bude svatba či nikoli a za jakou sumu si ženich nevěstu koupí. Nastane den návštěvy, nevěsta sama uvaří ženichovi kávu a podle toho, jestli do ní nasype cukr, nebo pepř či sůl, je dáno, zda si muže chce vzít za manžela či nikoli. Pokud to vše dojde až ke svatební noci, není jisté, zda si muž užije vše dle svých představ. Musí totiž koupit dáreček, nějaký briliant, zlatý náramek, žádný aušus, jinak zpláče nad výdělkem. Žena má právo odmítnout pohlavní styk, tedy alespoň v Atatürkově liberálním Turecku, kde je platná pouze svatba na úřadě nikoli v mešitě, což je však pouze výsada odluky od islámu. Většina Turků přesto žije stále v iluzi islámu, který neuznává ani předmanželskou defloraci, naopak ji krutě trestá, zatímco se zuby nehty drží předmanželské smlouvy… Holt, to jsou mi paradoxy, jako ostatně ve všech demokratických zemích…

Svateb se zúčastňuje minimálně tři sta lidí, někdy ale až dva tisíce. Novomanželé musí ovšem svatebčanům zaplatit letenky, ubytování a stravu, za což dostanou jako svatební dary nikoli trapné vysavače, kuchyňské roboty nebo hrnce, ani peníze, ale pouze a jen zlaté mince, které se provrtají a nevěsta si jim ověšuje svoji spodničku. Láska je v Turecku velký byznys; když ale nastávající není panna, je zle. Pokrytectví vládne v tomto ohledu i v Turecku. Proto se v něm transplantují panenské blány; která dívka chce ušetřit, ta si dá do inkriminovaného místa „udělátko“, tedy náhražku blány, doplněnou rudou barvou, co simuluje krev. http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_0198.jpg

Bez implantace náhražky panenské blány je totiž žena nevhodná pro vdavky, navíc v ohrožení svého života. Posledně jmenovaný zákrok stojí asi čtyři stovky tureckých lir. Vsazení falešného hymenu navíc trvá pouhých patnáct minut a je „vymalováno“. A tím budoucí manželé, kteří to nepoznají, ze sebe dělají navěky ty největší blbce, ale samozřejmě s láskou. Z té se rodí děti, někdy i půl a více tuctu. Za každé rodička vyfasuje další diamantík či prsten. Chlapci musí absolvovat do deseti let obřízku, za což dostanou rovněž zlaté penízky jako bolestné. Ty jim rodiče ukládají, aby si jednou, až dospějí, mohli koupit tu nejkrásnější nevěstu…

Lze věřit tomuto romantickému povídání, jakoby vybranému z televizních tureckých seriálů, když pár set kilometrů od „západní civilizace“, jež se odehrává asi na pětině území Turecka, je tvrdý řád islamistů. Ti se řídí bezvvýhradně Koránem. A v něm je toho o „pravé lásce“ až až… Stačí totiž zemřít mučednickou smrtí a ve čtvrtém Ráji už čekají “dívky s plnými ňadry, věkem s nimi stejné” (Korán 78:31); “dívky zrak klopící, okaté” (Korán 37:48), “jež rubínům a perlám se budou podobat” (Korán 55:58), za něž budou “oženěni” (Korán 52:20), Tyto ženy budou “dívky sklopených zraků, jichž předtím ani muž, ani džin se nedotkl” (Korán 55:56). Alláh je “učinil pannami” (Korán 56:36), a podle islámské tradice zůstanou pannami navždy, takže k čemu implantáty panenských blan?

Faktem ovšem je, že pravý, od státu neodloučený muslimský snoubenec může ze své muslimské snoubenky vidět pouze její tvář, ruce jen po zápěstí a nohy pouze po kotníky. Snoubenka je na tom podstatně líp; může vidět na svém vyvoleném nohy od kolen dolů a vše od pasu nahoru. A pokud chtějí snoubenci odejít spolu na odlehlé místo, musí je doprovázet muhram, tedy strážce počestnosti, obvykle příbuzný ze snoubenčiny rodiny.

A tam, kde je dívání nezákonné, je nezákonné i dotýkání, tvrdí šaria a je na základě náboženského ediktu vydaného Rashadem Hassanem Khalilem, bývalým děkanem fakulty šaiíe (islámského práva) univerzity al-Azhar, “úplná nahota během pohlavního aktu anuluje manželství”. Naopak islámský učenec Abdel Muti fatwu měl námitku: “Při manželském sexu není nic zakázáno, kromě samozřejmě análního styku”. Předseda afghánské komise pro fatwy na Abdullah Megawar prohlásil, že manželé mohou vidět jeden druhého nahého, neměli by se ale dívat na genitálie toho druhého a navrhl, že by měli být manželé při sexu přikryti pokrývkou. “Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami,” konstatuje další vyznavač šáríje Raed Hlayel.

Prorokův přítel Umajr bin al-Humam očekával, že každý mučedník bude v ráji ozdoben “náramky zlatými a perlami” (Korán 22:23) a “oděn do atlasu a brokátu” (Korán 44:53). Poté bude spočívat “na poduškách zelených a kobercích překrásných”, sedět “na lehátkách, jež zlatem vypleteny jsou” (Korán 56:15), a bude s ostatními sdílet “zlaté nádoby i poháry”, na nichž bude vše, “po čem duše touží a co očím lahodí”, včetně “ovoce hojnost” (Korán 43:71, 73), a “ovoce, palmy a jablka granátová” (Korán 55:68). Pro nevegetariány bude “maso ptačí podle přání svých” (Korán 56:21).

První den po letních prázdninách, v páté třídě jedné berlínské základní školy učitel kontroluje přítomnost žáků:

“Mustafa El Ekh Zeri.” “Zde.” “Achmed El Cabul.” “Zde.” Kadir Sel Ohlmi.” “Zde.” “Mohammed End Ahrha.” “Zde.” “Mi Cha Elma Yer.” Ticho … “Mi Cha Elma Yer.” Nikdo se nehlásí … “Ješte jednou – Mi Cha Elma Yer!” V zadní lavici vstane chlapeček: “To bych mohl bejt asi já, ale čte se to Michael Mayer.”

Suma sumárum; kde jsou muslimové nešťastní? Nejsou šťastní v Pásmu Gazy, nejsou šťastní v Egyptě, nejsou šťastní v Libyi, nejsou šťastní v Maroku, nejsou šťastní v Íránu, nejsou šťastní v Iráku, nejsou šťastní v Jemenu, nejsou šťastní v Afghánistánu, nejsou šťastní v Pákistánu, nejsou šťastní v Sýrii, nejsou šťastní v Libanonu, nejsou šťastní v Jordánsku, nejsou šťastní v Turecku, nejsou šťastní v Bahrajnu…

Tak potom kde jsou šťastní?  Šťastní jsou v Austrálii, šťastní jsou v Anglii, šťastní jsou ve Francii, šťastní jsou v Itálii, šťastní jsou v Německu, šťastní jsou ve Švédsku, šťastní jsou v USA, šťastní jsou v Norsku, šťastní jsou Kanadě, šťastní jsou v Dánsku, šťastní jsou v Nizozemsku… Prostě jsou šťastní v každé zemi, která není muslimská. A koho z toho viní? Paradoxně neviní islám, ani svoji zemi, neviní ani sami sebe; viní země, v nichž jsou šťastní…

Inu, Turecko je budoucí člen EU, proto tureckému manželství a rodině vládne zlato, ovšem pouze asi pětině těch nejbohatších, zbytek si musí pomoci s klasickou svatbou v mešitě, aby „dana“ měla svého „jarka“ na velkolepém mejdanu století…

Snímky Břetislav Olšer

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud