Mnozí z laureátů jsou občany Izraele, ačkoli někteří z nich už tam nežijí. Např. Arieh Warshel, který obdržel ve středu Nobelovu cenu za chemii spolu s židovskými kolegy Michaelem Levittem a Martinem Karplusem. Ten, odešel do USA z Rakouska a jeho předkové zřejmě pochází mimo jiné z osoblažské židovské komunity. Čtvrteční žeň nových laureátů zahrnuje také belgického židovského vědce Francoise Englerta. Izrael má doposud jedenáct laureátů Nobelovy ceny ve své krátké 65leté historii.

Z českých vědců získali Nobelovu cenu jen Jaroslav Heyrovský v roce 1959 za chemii a Jaroslav Seifert v roce 1984 za literaturu. V roce 1929 byl Seifert vyloučen z komunistické strany – spolu s dalšími levicovými spisovateli podepsal manifest proti vedení KSČ v čele s K. Gottwaldem. redigoval řadu komunistických a levicových deníků a avantgardních časopisů (např. Rudé právo, Rovnost, Právo lidu, Nová scéna, Kytice). V letech 1945 – 1949 působil Seifert v deníku Práce. V letech 1946 – 1948 redigoval časopis Kytice. V letech 70. Seifert odešel do ústraní a začal spolupracovat s disentem a stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. Jeho dílo bylo vydáváno v samizdatu. V roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu za něj musela přebírala jeho dcera kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu. Ačkoli to byla velmi významná událost, ve sdělovacích prostředcích o tom byla jenom krátká zpráva.

Jaroslav Seifert

Byli však i další napůl čeští občané, kteří se mohli tímto uznáním pochlubit. Třeba baronka Bertha Sophia Felicita Freifrau von Suttner, rozená hraběnka Kinská, přišla na svět 9. června 1843 v Praze. Byla to česko-rakouská radikální pacifistka a spisovatelka (Pseudonym: B. Oulot, Jemand). V roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena za mír. Carl Ferdinand Cori, rodák z pražské židovské rodiny, získal v roce 1947 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu i se svojí manželkou Gerty Cori – Radnitz za objev funkce hormonů předního laloku hypofýzy při metabolismu cukrů.

Nezvyklý osud má český Němec Peter Grünberg, nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2007. Narodil se v Plzni, odkud byl i se svojí rodinou po roce 1945 odsunut do Německa. Prestižní ocenění mu společně s Francouzem Albertem Fertem přinesl objev fyzikálního jevu, jehož zásluhou je dnes možné načítat data z pevných disků v počítačích a v některých hudebních aparaturách.

V oboru Lékařství a fyziologie byl též český lékař Milan Hašek, který roku 1953 objevil, nezávisle na siru Medawarovi, jenž za tento objev obdržel Nobelovu cenu, imunologickou snášenlivost k cizím tkáním – fetální parabiózu. Nalezl totiž experimentálně velmi vhodný způsob k vytváření imunologické snášenlivosti spojováním krevních oběhů ptačích zárodků a výměnou krve v období zárodečného života. Haškova práce ležela dlouho v šuplíku bez publikování.Soubor:Heyrovsky Jaroslav.jpg

Jaroslav Heyrovský – Wikipedie

Nobelovu cenu mohl získat rovněž Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., absolvent Lékařské fakulty UK v Praze, za objev TRH (tyreotropin-releasing hormon), který se vyplavuje z mozku do hypofýzy, kde spouští sekreci vlastního hormonu řídícího činnost štítné žlázy. Za tento objev byla o řadu let později, v roce 1977, udělena Nobelova cena Rogeru Guilleminovi a Andrewu Schallymu z USA, kteří jej syntetizovali v laboratoři. Nicméně profesor Schreiber objevil aktivitu TRH jako první na světě, ale neměl prostě ty správné kontakty …

Dnes již mají osobnosti Česka šanci získat Nobelovku tak jen v kategorii tzv. crazy Ig Nobelovu cenu za potrhlosti. Název je odvozen od anglického slova “ignoble” – “nevážný, nehodný”, ale odpovídá i jménu Nobelova fiktivního bratra Ignáce. Zatímco česká věda a spisovatelé již nemají šanci, je letos proto počet českých troubů mimořádně široký. Možná o tom neví, ale jejich činy mluví za ně. Mezi nimi se ocitl i in memoriam exministr financí, který si dělá čáku na crazy Nobelovu cenu za výzkumy v oblasti českých padáků HAHO a HALO, s nimiž souvisí i cena za jeho matematický důkaz, že svazek padákových šňůr se do sebe občas zamotá.

Na Harwardu byly nedávno předány super crazy Nobelovky; oceněna byla veterinární medicína, kde cenu získali Catherine Douglasová a Peter Rowlinson za studii, že krávy, které mají jméno, dojí více mléka než ty, které jméno nemají. Zmiňovanou Cenu míru si odnesli Stephan Bolliger, Steffen Ross, Lars Oesterhelweg, Michael Thali a Bear Kneubuehl z University of Bern za úspěšný experiment, zda je nebezpečnější úder do hlavy prázdnou, nebo plnou lahví.

Cenu za chemii si vysloužili Mexičané Javier Morales, Miguel Apátiga a Victor M. Casteno za pokus výroby diamantů z tequily. Cenu za medicínu si zasloužil právem Donald R. Unger z Californie za celoživotní křupání s klouby prstů na levé ruce, kdy ověřil, že po 60 letech není levá ruka více nebo méně postižená artritidou než ta, s kterou nekřupal. Cena za fyziku neunikla Katherine K. Whitcome, Danielu E. Lierbermanovi a Lize J. Shapiro za vysvětlení, proč se těhotné ženy nepřekotí. Spojené státy jsou kousek od zisku ceny za metafyziku; čeká je beatifikace, kdy mají být svatořečeny pro evidentní zázrak, kdy si žijí na vysoké noze, přičemž mají státní dluh 17 bilionů dolarů a spravovat města musí dobrovolníci zadarmo…

Holt, Nobelova cena za mír je udělována poněkud paradoxně – jednou Obamovi, podruhé jeho odpůrcům. Včera se to stalo; udělení Nobelovy ceny za mír pro Organizaci pro zákaz chemických zbraní v podstatě oceňuje syrského prezidenta Bašára Asada. Přesně to si myslí mnozí odpůrci syrského režimu a tvrdí, že udělení ceny je výsměch obětem syrských chemických útoků. Myslím si, že naopak – jasně dává najevo, že zločiny se sarinem spáchali v Sýrii žoldáci al-Kájdy. Konečně racionálně uvažující lidé dali najevo, že mají pevné a etické kodexy, neovládané fanatiky. Pravda jistě jednou zvítězí také na iDnes…


Udělení Nobelovy ceny za mír pro Organizaci pro zákaz chemických zbraní je nepochopitelné a v podstatě oceňuje syrského prezidenta Bašára Asada. Přesně to si myslí mnozí odpůrci syrského režimu a tvrdí, že udělení ceny je výsměch obětem syrských chemických útoků.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nobelova-cena-za-mir-a-nesouhlas-syrske-opozice-frh-/zahranicni.aspx?c=A131012_185917_zahranicni_ert

Inu, tak nám letošní židovský rok končí zase srandou v duchu židovského jidiš a etického kodexu valašského časopisu Vyškeřák, aneb zrob susedovi dobře, ose.re ti plot, co není plodem lásky…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud