Pro britské BBC Karzáí řekl, že NATO a USA podle něj způsobily velké utrpení svými útoky porušujícími svrchovanost, ale bez žádané a potřebné stability. Zkrátka vojenské angažmá USA nepřineslo jeho zemi žádné zlepšení bezpečnostní situace, jen utrpení a promarněné lidské životy. Samy se pasovaly do role globálního policajta. Kam přišly, tam cesty za sebou zdobily mrtvolami. Afghánistán je vzorovým příkladem. V 80. letech byly v Afgánistánu poprvé, o dvacet roků poté podruhé.

Poprvé Američané vyhráli a Sověty přinutili k ústupu, jelikož měli skvělého spolupracovníka – Usámo bin Ládina. Podruhé už je ve své zemi nemůže cítit ani kdysi loutka USA –  prezident Hámid Karzáí. Tak se stane, když se Monstra, stvořená Frankensteinem, vzbouří proti svému stvořiteli. Za poslední čtyři roky se v Afghánistánu, chráněném Američany, odehrálo přes šest desítek atentátů, které zabily explozemi bomb stovky osob, přičemž ale zcela „vybouchl“ důvod, proč zde „obranné“ síly US Army a NATO byly. Dle čísel OSN bylo v Afghánistánu zabito za toto období až devět tisíc civilistů. Síly NATO jich mají na svědomí asi dva a půl tisíce.

„Nálety na domy civilistů jsou od této chvíle zakázány,“ řekl Karzáí už v roce 2011. „Bude-li (NATO) v bombardování pokračovat (…), nebudou jeho jednotky nadále považovány za bojovníky proti terorismu, ale za okupační sílu,“ doplnil. Karzáí výstupem reagoval na incident, při kterém právě vrtulníky NATO zabily ve vesnici Sera Kala v jižní části země 14 civilistů včetně deseti (dle některých zdrojů dvanácti) dětí. NATO se za událost omluvilo s tím, že se v příslušné lokalitě skrývali bojovníci hnutí Tálibán. Jen o dva dny dříve přitom alianční letouny omylem usmrtily 20 afghánských policistů a 18 dalších lidí. Rozchod ve zlém…?http://uk.reuters.com/article/2011/05/31/uk-afghanistan-karzai-idUKTRE74U0WH20110531

Do třetice všeho zlého – neštěstí nechodí po Skalistých horách Rocky Mountains, ale po permanentně opálených prezidentech. Napřed vydírání republikánů kvůli zdravotní reformě a platební neschopnost USA po sedmnácti letech. Pak se Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vyděsí dalšího hrozivého  scénáře. Pokud američtí politici rychle nevyřeší nynější patovou situaci kolem rozpočtu, dostanou se vyspělé země světa do nové recese a čerstvé tržní ekonomiky se ocitnou nad propastí bankrotu. Jedině, že by jim narychle natiskla Centrální benka další miliardy zelených a čím dál víc inflačních papírků, aby se virtuálně zalátaly díry v rozpočtu. USA jsou v platební neschopnosti a to není jen politická šavlovačka, ale fakt; došly jim snad peníze na splácení jejích státního dluhu, který nyní činí zhruba 17 bilionů dolarů? Jak praví poučka ze script politické ekonomie – hospodářská krize je přirozenou součástí kapitalismu…

Války Američanů vysávají jejich ekonomiku. Přesto dál USA válčí v Afghánistánu, i když nyní chtějí ponechat i po oficiálním ukončení bojových operací v této asijské zemi po roce 2014 ještě asi 10 000 amerických vojáků. Současnost říká, že armáda USA má v Afghánistánu asi sedmdesát tisíc vojáků. Jen loni stálo tažení v Afghánistánu americké daňové poplatníky 120 miliard dolarů. USA 7. října 2001 zahájily operaci Trvalá svoboda. Takže si vynásobme – 120 miliard krát dvanáct, plus mínus… Hrozí, že pro krizi platební neschopnosti dojde i k tomu, o čem se praví ve Sbírce zákonů Spojených států, Titul 50 – Válka a národní obrana §1621 Vyhlášení výjimečného stavu prezidentem: „Prezident vyhlásí proklamací, že zákonům Spojených států odporuje kombinace příliš mocná, než aby byla překonána prováděním běžných právních postupů, a jejich uplatňování je tudíž znemožněno.“ Původně se zdálo, že republikáni půjdou přes odvolání Obamy „impeachementem“ pro zradu státu, ale ono naopak může dojít k vyhlášení výjimečného stavu, což by dalo prezidentovi v podstatě neomezené pravomoci.Vzpomínka na Brusel... Foto: Břetislav Olšer

Atomium v Bruselu… Snímek Břetislav Olšer

Kdo s čím zachází, tím také schází. Další přísloví, co se Spojencům nevyplatilo. Bin Ládin byl napřed ve službách USA proti SSSR, pak se ale karta obrátila; vůdce a zakladatel Al-Kájdy vyhlásil Svatou válku Západu po vypuknutí bojů v Perském zálivu. Stál za útoky na New York a Washington z 11. září 2001. Při americké invazi do Afghánistánu unikl z obleženého jeskynního komplexu pákistánsko-amerického původu Tora Bora. Poslední léta se skrýval v Pákistánu. Zabilo ho americké komando v domě v pákistánském Abbottábádu. Jak se do lesa volá, tak se z nezvládnutelných afghánských hor ozývá…

Možná se nad míru zvedl adrenalín v majoru americké armády Nidalu Maliku Hasanovi, palestinského původu, když se dozvěděl, že v červenci 2002 zahynulo 48 civilistů a 117 dalších bylo zraněno na svatební oslavě v Afghánistánu, když na ně zaútočily letouny USA. Třeba i proto v listopadu 2009 na vojenské základně Fort Hood postřílel 13 vojáků, mezi nimiž byla i těhotná žena, a 32 dalších zranil. Neutíkal před policí, nezapíral, svou vinu přiznal. Před soudem v texaském Fort Hoodu opakovaně prohlásil, že jeho čin byl odvetou za nasazení amerických vojáků proti islamistům v Afghánistánu. Splnili mu jeho sen stát se mučedníkem; byl odsouzen k trestu smrti injekcí s prudkým jedem.

Pět civilistů a čtyři afghánští policisté zemřeli zřejmě v červenci 2008 kvůli chybnému vzdušnému útoku v provincii Fatah. Mezinárodní koaliční jednotky, které zaútočily na konvoj afghánské armády a zahraničních vojáků, se mylně domnívaly, že se jedná o bojovníky povstaleckého hnutí Tálibán. V září 2012 zahynulo sedm afghánských žen a stejný počet jich byl zraněn v důsledku bombardování ve východní afghánské provincii Lagman, informovala agentura Pazhvak. Letci pokládali ženy, jež v noci sbíraly chrastí, za vzbouřence. Holt, třeba doplatili na fakt, že v USA nefunguje zdravotní reforma a oni nemohli k očnímu lékaři… Dosti černý humor…

Civilní oběti války v Afghánistánu se pohybují až ke 34 tisícům lidí. Jsou mezi nimi i oběti z 11. března 2012, kdy americký seržant Robert Bales brzy ráno postřílel ve vesnici afghánské civilisty včetně žen a dětí, jejich těla spálil a pokračoval ve vedlejší vsi. Za vraždu 16 civilistů však nedostal smrtící injekci, ale “jen” doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Temný primitivismus středověku? Omyl, píše se srpen 2012, počátek třetího tisíciletí naší skvělé civilizace. Talibánci sice mají na hlavách turbany, ale jinak jsou kovaní přes počítače, vědí co s AK-47 Kalašnikov nebo s M-16 a jejími kadencemi. Vraždí se jimi pořád.

Loni bylo do afghánské armády naverbováno přes 70 tisíc branců a dodáno odpovídající množství lehké vojenské techniky. V rozpočtu USA pro rok 2012 byla na tento účel vyčleněno 12,8 miliardy dolarů (217 miliard korun).
Povstalci ale nabízejí rekrutům vyšší mzdu než Karzáího vláda. Dle BBC dostává branec Tálibánu za každý den boje 10 dolarů (170 korun), tedy až 310 USD měsíčně. Rekrut ANA bere přibližně poloviční žold. Pro Afghánce je stále tak výhodnější bojovat za Tálibán. Nedávno afghánský policejní velitel a jeho dvanáct nižších důstojníků zběhli k islamistickému hnutí Taliban.

Předtím otrávili sedm policistů, kteří je mohli vyzradit. Policisté přeběhli i se zbraněmi a vybavením, včetně vojenských vozidel. Přidali se k Talibanu a vzali s sebou terénní vozidla Humvee a Ranger, vysílačky a 20 zbraní. Holt, snadná infiltrace… Karzáí dokonce uvažuje o mírové smlouvě s Talibanem, nabídl mu další ústupek; vyzval jejich vůdce Mullu Umara, aby ukončil ozbrojený boj proti jeho vládě. Výměnou za to prý může kandidovat na prezidenta. Marnost nad marnost. V současné době jsou USA v důsledku válek v těžké hospodářské krizi a s největším státním dluhem ve své historii…

A dříve to byl ještě Irák. Podle Výzkumné služby – Congressional Research Service – válka v Iráku vyšla Spojené státy měsíčně na 16 mld dolarů a celkově bude stát 3 bilióny dolarů. Zbytek světa za ni zaplatí přibližně stejnou částku. Další bilión dolarů budou činit úroky z půjček, které USA zaplatí do roku 2017. V současnosti evidují USA v Iráku přes 101 tisíc mrtvých civilistů a 4804 zabitých členů ozbrojených sil.

Slibovali svobodu a demokracii, přinesli však jen spoustu utrpení, ztrát na životech a žádný prospěch; žádná svoboda, o demokracii ani nemluvě. Musíme proto svým spojencům pomáhat, to byl přece důvod, proč bylo Česko do Aliance těsně před nálety na Bělehrad přijato; nový plán české pomoci Afghánistánu vychází z dohody na letošním summitu NATO v Chicagu. Česko tak poskytne v letech 2014 až 2017 Afghánistánu 80 milionů korun na rozvojové projekty. Dalších 60 milionů korun chystá v letech 2015 až 2017 na podporu afghánských bezpečnostních sil. Možná se o ně podělí s Talibanem, proslýchá se, že některé zahraniční jednotky v Afghánistánu podplácejí Talibánce, aby ně neútočili. A Obama bledne strachy, že se Afghánistán nějak moc podobá Vietnamu…

Právě finančně i z hlediska ildských ztrát byl nejnáročnější vietnamský konflikt, jenž se nestal záležitostí pouze US Army, ale také vojáků Jižní Koreje, Filipín, Austrálie a Nového Zélandu, resp. SSSR a Číny. Deset let války jako v Tróji stálo Vietnam, Kambodžu a Laos téměř tři miliony mrtvých, Kongres USA přes sto deset miliard dolarů a kolem 59 tisíc zabitých vojáků US Army, k tomu přes pět a půl tisíce mrtvých spojenců. Číňanů a Sovětů padly asi dva tisíce. Tragické vyústění amerického hesla: “Do tří měsíců vás rozbombardujeme do doby kamenné…” Nechval dne před večerem…

Inu, když ona role globálního četníka něco stojí; svět musí trpět, američtí vojáci také trpí, a právě kvůli tomu jsou USA v platební neschopnosti, jelikož všechny dolary vyčerpaly v boji za naši svobodu a demokracii, byť ještě prodaly Číňanům své státní dluhopisy za tři biliony…

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud