V Damašku prorežimní Syřané mezitím dobrovolně vytvořili tábor lidských štítů a hodlají bránit vojenská stanoviště armády věrná prezidentu Asadovi. Stanují nad hlavním městem. Z centra metropole je vozí nahoru speciální autobusy. Každý dobrovolník, který se na nebezpečnou misi vydává, musí projít kontrolou. Organizátoři tak chtějí předejít sabotáži sebevražedných atentátníků. „Jsme tu, abychom Spojeným státům dali najevo, že odmítáme jakýkoli zásah proti naší zemi. Jsme odhodlaní obětovat své životy, abychom ji ubránili,“ říká pateticky jeden z demonstrantů. „A nejsme „živé štíty“ z donucení…“

Ještě před několika dny dostal John Kerry od Obamy co proto, když nabídl Sýrii, že pokud do týdne odevzdá všechny chemické zbraně, do posledního kusu, nebude válka. A dnes se USA horempádem hlásí k tomu, že mírové řešení nevzešlo pouze ze strany Rusů, ale že o něm už jednal Vladimir Putin s Barackem Obamou na summitu G20 v Petrohradě minulý týden. Proč by Obama nemohl před několika dny něco podobného chtít? Asadovi by tím totiž poskytl to nejdůležitější – čas. A Rusku prostor pro další politický propagandistický tah. Už několikrát byl skoro určen termín útoku a nic, jak dlouho se to může opakovat? Syřané si z něj už dělají legraci. Navíc se prý Rusko chlubí cizím peřím; v Petrohradu bylo údajně právě v rozhovoru Putina s Obamou vydání chemických zbraní dojednáno… Bla, bla, bla… americká hrdost, zmatení smyslů. Ještě včera Obama přemlouval kongresmany, aby šli do války, dnes dělá, že je nejmírumilovnějším člověkem na světě? Nebo nejproradnějším? Zítra bude s přemlouváním pokračovat… Je jeho paranoia dědičná…?

Ovšem, stalo se; první kolo v těžké váze vyznělo jasně pro zdravý rozum Ruska, kdo zaváhá, ten se nestravuje, USA teď těžce chytají dech v rohu ringu. Zdravý rozum útočí na K.O. svého hrubého a primitivního soka. A zdravý rozum, to není jen Rusko, ale celá silová trojka, bdící nad Sýrií; Čína, Írán a Rusko. A zazněl gong, druhé kolo; režim syrského prezidenta Bašára Asada souhlasí s ruskou nabídku řešení stávající krize a je ochoten předat chemické zbraně, jimiž disponuje, pod kontrolu mezinárodního společenství. A pár hodin po Moskvě přišla s vlastní iniciativou také Francie, co si ale hraje na jeskyňky z pohádcky o Smolíčkovi pacholíčkovi. Napřed si chtěly u něho doma jen prstíček ohřát, pak to byla celá ruka, až nakonec vtrhly ke Smolíčkovi a zlaté jelení parohy měly co dělat, aby neposlušného troubu vytáhly z bryndy.

http://olser.cz/wp-content/uploads/izrael-1-052.jpg

Golany- Sýrie; napřed jel buldozer, za ním cestáři, pak tanky a za nimi šli pěšáci… Snímek Břetislav Olšer

Paříž už předložila Radě bezpečnosti OSN návrh své rezoluce vyzývající Asadovu Sýrii ke zveřejnění svého chemického arzenálu a odsuzující srpnový chemický útok u Damašku, který ale neudělala. Pětibodový návrh rezoluce požaduje po Damašku „neprodleně“ odkrýt rozsah jeho chemického programu a předat chemické zbraně OSN k likvidaci. Varuje také před „vážnými následky“, pokud by syrská vláda neuposlechla. Zkrátka bu, bu, aniž jsou relevantní důkazy, že útok podnikl Asad.

Obama hodil zpátečku a dělá, jakoby na nic jiného, než na diplomatická jednání se Sýrií a mír s ní, ani nepomyslel. Američané zkrátka nechtějí být pozadu a hlaholí, že návrh Moskvy, jak donutit Damašek k likvidaci chemických zbraní, prý vzešel z kontaktů s USA, a není tedy výhradně ruskou iniciativou. V závěru druhého kola to hrají zase Spojené státy na čas, na vyrovnaný bodový stav. Hák střídá hák, na bradu, na solar, ale kryt soupeře je pevný, přesto Obama míní dál usilovat o podporu Kongresu pro vojenskou intervenci v Sýrii. Vidí to sice jako „potenciálně pozitivní“ vývoj, který ale vznikl výsledkem tlaku USA na Sýrii. Tlaku, nebo vydírání? Spojené státy ze strachu, že veřejně ztratí svoji tvář, chtějí vše prodiskutovat s Ruskem a mezinárodním společenstvím, aby zjistily, zda „mohou dospět k něčemu, co je vynutitelné a seriózní“.

Asad je ochotný zveřejnit, kde má chemické zbraně, zastavit jejich výrobu a rovněž ukázat sklady zástupcům Ruska a dalších států OSN. Záměr Syřanů je nevlastnit žádné chemické zbraně. Damašek je rovněž ochoten připojit svůj podpis k mezinárodní konvenci o zákazu hromadění a užití chemických zbraní. Sýrie totiž zatím není signatářem žádné mezinárodní konvence o nepoužívání chemických zbraní, nebylo proto možné Assadovi vyčítat, že porušil nějakou konvenci proto, když se pod ní ještě nepodepsal…

A harašit zbraněmi, obklíčit Středomoří a strašit raketami Tomahavk, bombardéry B-2 či B-52, stejně jako šesti desítkami míst, které chtějí raketami a bombami zničit, to je skutečně konstruktivní postup k „vynutitelné serióznosti“. Každý ví, co se odehrávalo nedávno v Libyi, kde si vítěz války přerozdělil ropné těžební koncese a upravil vývozní daň na ropu. Je zde americké lobby, co ví, že je třeba se v těchto místech „zabukovat“, aby byl po ruce i Perský záliv. Kolem něho je přece Írán s více než 10 procenty světových zásob ropy a téměř 16 procenty světových zásob plynu. A pak ještě Kuvajt, Katar a Sjednocené arabské emiráty, všichni se zhruba sedmi procenty světových ropných zásob. To vše mají USA pod plnou kontrolou. Sídlí tady totiž námořní část Centrálního velitelství ozbrojených sil USA; jsou tak v padesáti zemích světa, ovšem do nedávna ještě nebyli v Libyi. A teď nastává situace jako přes kopírák v Sýrii, kromě toho, že nemá ropu. Ovšem v souvislosti se syrskou válkou se nemluví o ropě, ale o stabilitě celého regionu, který platí za ropnou zásobárnu světa.

Být či nebýt; to je to, oč tu běží – Hamlete Obamo. Stabilita a ne syrské zásoby ropy, které žádné nejsou, resp. jsou zhruba stokrát menší než v Saúdské Arábii, případný zásah Obamy a jeho spojenců by ropný trh významně negativně ovlivnil. Do konfliktu by možná byl kromě USA přímo zapojen také Írán, světová pětka v ropné produkci. A co Irák, v němž dochází k náboženským střetům mezi šííty a sunnity. Kdyby se bezpečnostní situace ještě víc zhoršila, hrozily by teroristické útoky v celé oblasti Blízkého východu, což by to mohlo pořádně pohnout cenami ropy nebo omezením její těžby. A to by americké lobby nevyhovovalo…

Sumarizace: USA a Francie jsou jako boxeři na počítání, co zuří, že jim vzali válku, tvrdí unisono, že Rusko i Sýrie jen lžou, jako když tiskne, a že kdyby se měly počítat jejich chemické zbraně, že by to trvalo deset roků, takže pokračuje přemlouvání senátorů Kongresu USA, aby řekli válčení: Ano. Jinak v Damašku je podle včerejší zprávy přímo z města klid, žádná hysterie, ani nákupní horečka. V obchoderch je vše; od elektroniky, přes potraviny, pití i oblečení. Pouze ČT jako správný bulvár dává k dobru teletext, v němž se píše, že miliony lidí jsou na útěku, další miliony dětí nechodí do školy a další miliony… Škoda řeči; kdyby nebylo světských špatností, neměli by novináři co na práci…

Inu, a tak někomu jde z míru v Sýrii trošku hlava kolem a mozek mu to nebere, jak může hrubá a primitivní síla dostat na frak od pouhého zdravého rozumu…? Zatím je to pro Rusko jasné vedení na body; vítězství RSC pro naprostou převahu či K.O. už visí v upoceném vzruchu nad syrským ringem… http://www.youtube.com/watch?v=LXrnprlMyB8

https://www.email.cz/web-office/yktoQv4bEDXQF6nkqHYXZLSummA1HmjtNO_4Ds_lN37gdATshVqYn2N25bjvgnHESo79lPY

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-