Předčasně vyhozená miliarda za předčasné volby. Novým dobrodruhům uvolní místa rekordních 114 korytářů. Sněmovna jim na odstupném vydá 38,6 milionu Kč, na jednoho poslance cca 340 tisíc; 60 poslanců si uleví, mají hypotéky za 95 milionů Kč. Během pouhých tří dnů, když teprve minulý týden po osmi letech opustil Stranu zelených, dokázali Martin Bursík a jeho přátelé sehnat potřebný počet 1 500 podpisů pro vznik nové Liberálně ekologické strany – LES.

A ještě včera stranu zaregistrovali. Do 17. září musí odevzdat kandidátky své páté politické strany, resp. jednoho hnutí – Občanské fórum, Svobodní demokraté, KDU-ČSL, Strana zelených a Liberálně ekologická strana – LES. Zastánce dnes kriminalizovaných slunečních elektráren. Fotovoltaika, solární panely. LES podpořili mj. americký ekonom Jan Švejnar, textař a zakladatel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček, písničkář Pepa Nos či režisérka Olga Sommerová, ekolog Ivan Rynda a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Návrat velkého blondýna s černou botou, aneb hříchy pátera Knoxe, vlastně Martina Bursíka, čaroděje dobroděje s emisními povolenkami. Před pěti lety byl Kjótský protokol Mekkou ekologů; globální zásada byla jasná – všichni musí snižovat emise a ti, kdo je sníží nejvíc, dostanou emisní povolenky, splatné těmi, kteří mají emise nad limit. Jde prostě o splnění kvantitativních redukčních emisních cílů smluvních států… My emise snižujeme a vyděláváme na tom tím, že prodáme třeba Japonsku 40 milionů tun oxidu uhličitého v podobě emisních povolenek, čímž země vycházejícího slunce, aniž by svůj snižovací závazek splnila, získá “povolení” dál emise produkovat ve stejném množství. Prostě si za deset miliard vykoupí své špinavé svědomí. Něco jako globální očistec. Zhřešils, zaplať odpustky a vše je odpuštěno. Hřeš si klidně dál.

Ve střední Evropě sice exhalátů ubude, ale v Japonsku jich naopak přibude, takže globálně to bude pro ovzduší planety vylej – nalej… Pořád je to ale levnější, než platit šílené pokuty ze nedodržení míry znečištění atmosféry. Obdobně výstražná byla situace s odstraňováním exhalátů v ČR; místo peněz na filtry pro odsiřování raději přistavíme elektrárenský komín pár poschodí, až do nadoblačné výšky. Sníží se tím snad emise? Kdepak, jen se budou rozptylovat z větší výšky a tedy do vzdálenějších míst, i když obsah karcinomů zůstane v ovzduší nezměněn. My střed Evropy zbavíme sice jen části emisí, ale nad Japonskem jich zásluhou naší “eko-dolarové uvědomělosti” zase přibude a planeta Země se dál bude otáčet i nadále ve stejném neměnném obalu škodlivých emisí. Vskutku úžasné, globální ekologii a fotovoltaice oddané Bursíkovo srdce.

Dá se vůbec spočítat, kolikrát jsme za mj. Topolánkovy vlády četli Bursíkova zcela jasná ultimativní prohlášení, že když nebude po jeho, tak okamžitě končí s koalicí. Snad vůbec poprvé to bylo se zeleným nesouhlasem s jadernými elektrárnami. Jedině alternativní zdroje; větrné či sluneční elektrárny, bioplyn a biomasa, jenom jádro absolutně ne. Žádné elektrárny, jim prý stačí jen zástrčka ve zdi. Nakonec atomové elektrárny schválila ještě před Fukušimou nejen EU a okamžitě poslušně i Topolánek, proto i Bursík odvolal odvolané a zůstal v koalici. A fotovoltaika ve velkém vykrádá peněženky uživatelům elektrické energie.…

Na řadu poté přišel nešťastník Jiří Čunek. Zdálo se, že má máslo na hlavě a to se nelíbilo ministru zahraničí za zelené Schwarzenbergovi. A tak společně s Bursíkem prohlašovali, že vedle podezřelého Čunka v jedné vládě zelení sedět nebudou… Nakonec zůstali v koalici Čunek, Schwarzenberg i Bursík. Ale ten byl neudolatelný a opět zabouřil na stejnou vyděračskou notu; znovu pohrozil odchodem Strany zelených z vládní koalice. Poslanci totiž odmítli novelu procesu EIA. A co je to EIA? Environmental Impact Assessment – hodnocení vlivů na životní prostředí. Lapidárně řečeno, jde o údajnou ekologičnosti silnic, továren, elektráren a dalších staveb i technologií. Ti, co hlasovali pro, měli jasný důvod; novela by komplikovala stavební procesy a prodlužovala je. A ochránci životního prostředí by raději zachraňovali žabičky, aniž by domysleli, že bez obchvatu měst jsou mrtví při dopravních nehodách vlivem přílišné frekvence dopravy na silnicích druhé třídy. I tuto hrozbu pak odvolal a dál zůstal ve vládě.

Chtěl Bursík Zubovou uštvat a ejhle; Zubová nakonec uštvala Bursíka; jak se do lesa zeleného volá…, až se ucho utrhne. A tak sbohem a šáteček, a kdybychom se víckrát neviděli, bylo to příšerné a bylo toho až nad hlavu. Pouhá dvě procenta hlasů při volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 byla pro Bursíka zkrátka další propadák, ani jeho milovaná idealistka číslo dvě Katuška Jacques se nedostala za europoslankyni. Jedním šmahem přišla o svůj poslanecký plat i s hojnými příplatky na dopravu, stravu, oblečení, kancelář, asistenty, za šéfku klubu… A k tomu se jí rozplynul vysněný europoslanecký sladký život.

Tak se za milovaného Martina vdala a porodila mu dítě; do památkově chráněného domu na pražské Malé Straně, jehož polovinu s bratrem v 90. letech Bursík získal v restitucích. V roce 2006 ho oprava stála 20 milionů a část z této sumy získal jako 2,2milionovou dotaci od památkářů. Požádat o tuto dotaci považuje Bursík za legální cestu získání peněz na daný účel. O penězích podle něj nerozhodovalo pražské zastupitelstvo ani rada. Bursík byl totiž v době přidělení dotace členem pražského zastupitelstva. Přitom odmítal podezření, že jako pražský zastupitel byl ve střetu zájmů. Zastupitel podle něj nemůže rozhodování památkového odboru ovlivnit.

Pro odpověď na otázku, proč šéf zelených vybíral nájemné skrze vlastní firmu, je třeba zacouval až na konec roku 1999. Martin Bursík tehdy řeší dva „rodinné“ problémy. O podíly v historických domech v Praze, které s bratrem získali v restitucích, se hlásil i vzdálený bratranec z Venezuely. Ať se soudy „pudrujou“. Druhým Bursíkovým malérem byl rozchod s manželkou Ivanou a tedy i dělení společného majetku. Proto společně s bratrem Jiřím zakládá firmu Ecoconsulting. Zabývat se chtěli poradenstvím v ekologii. Kromě toho si jako činnost zapisují i pronájem bytových a nebytových prostor. A hned o měsíc později, v listopadu 1999, uzavírá Martin Bursík zvláštní smlouvu sám se sebou. Týká se domu na Malé Straně. Podepisuje ji jako pronajímatel (spolumajitel domu), i jako nájemce (spoluvlastník firmy Ecoconsulting). K vyřizování těchto finančních věcí mu dává bratr Jiří plnou moc.

Své firmě pronajímá část svého domu za 2,4 milionu korun ročně. Ty samé prostory Ecoconsulting pronajímá dál, ovšem už za nejméně tři miliony korun ročně. Jak upozornil Pavel Bém, tím údajně Bursík dosáhl jednak nižší daňové sazby (firmy platí míň než fyzické osoby) a také si mohl z příjmů odečíst více nákladů. Jinými slovy: více peněz mu zůstalo v kapse a méně odvedl na daních. Nejasnosti? Státní zastupitelství stíhání zastavilo jako bezdůvodné…

Charakter Martina Bursíka se nese v duchu rčení: Zloděj křičí, chyťte zloděje. Ostře vystoupil proti vládě Jana Fischera, že podléhá lobby uhelných společností, jelikož kabinet odmítl novelu horního a geologického zákona, čímž měl údajně zabránit tomu, aby uhelné společnosti mohly těžit nad rámec současných limitů. Jenže před deseti lety jako bývalý vicepremiér a exministr životního prostředí pracoval pro uhelnou společnost Mostecká uhelná (MUS) sám Bursík a dostal za to zhruba 1,5 milionu Kč, když lobboval za prolomení těžebních limitů.

„Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci – silou, kaťuško. Políbení, martin.“ Slavný mail roztržitého Bursíka; odešel v neděli 24. února 2008 ve 23.13 hod. Tedy nedlouho poté, co skončilo zasedání republikové rady, z něhož se Zubová pro nemoc omluvila…

Inu, vše by klapalo, jen s nezanedbatelnou minipotíží; tím adresátem mailu byla sice předsedkyně poslaneckého klubu zelených Kateřina Jacques, ovšem SMS přišla řízením osudu, co čert nechtěl, Olze Zubové, o níž byla v textu řeč. Hoplá… http://www.ctvrtastrana.com/

http://www.novinky.cz/domaci/311548-z-bursika-si-nekdo-vystrelil-vymyslel-mu-novou-stranu-s-podporou-dalika-a-cunka.html#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=hint&utm_term=martin+burs%C3%ADk+%C4%8Dtvrt%C3%A1+strana&utm_content=freshnews

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-